Valka.cz je oficiálním partnerem největšího vydavatelství military literatury Naše vojsko a časopisu Military Revue.

9K714 Oka


Autor :    Příspěvků : 51   Publikováno :    Shlédnuto : 36028

Typ

Operačně taktický raketový komplex


Odpalovací zařízení 9P71

Vývoj

Počátkem sedmdesátých let začala sovětská armáda hledat náhradu za své systémy 9K72 Elbrus (v kódu NATO SS-1c SCUD), jejichž největší nedostatek byl spatřován v nízké přesnosti zásahu za použití konvenční hlavice a v dlouhé reakční době (příprava systému k palbě trvala kolem 90 minut). Konstrukční práce na novém komplexu 9K714 Oka začaly v roce 1973 v KBM (Konstruktorskoje Bjuro Mašinostrojenija) Kolomna, přičemž hlavním konstruktérem se stal Sergej Pavlovič Nepobědimij. Zakázka měla na tehdejší dobu astronomickou hodnotu 4 miliardy rublů. Výroba odpalovacích zařízení probíhala ve městě Petropavlovsk, které se nachází na severu dnešního Kazachstánu. Rakety byly produkovány v Udmurtu. Pro potřeby sovětské armády bylo vyrobeno 239 raket a 106 odpalovacích zařízení a nabíjecích přepravníků. Dalších 72 raket prodal Sovětský svaz svým spojencům z Varšavské smlouvy. V kódovém označení NATO nese 9K714 Oka jméno SS-23 Spider.

Popis

Operačně taktický raketový komplex 9K714 Oka je určen pro ničení pozemních stacionárních cílů v taktické a blízké operační hloubce protivníkova území.

Raketový nosič 9M714 je vybaven jednokomorovým motorem na tuhé pohonné hmoty. Na raketový nosič se prostřednictvím přechodové části upevňuje jaderná hlavice 9N63. Ostaní hlavice - tříštivo-trhavá a kazetová - se připojovaly přímo na raketový nosič. Kazetová hlavice 9N74K obsahuje 95 kusů submunice, která dokáže zasáhnout plochu o velikosti 8-10 ha. Zatímco cvičná střela 9M714GVM slouží jen k nácviku manipulace s raketou, 9M714UV se používá k vyšším fázím výcviku.

Odpalovací zařízení 9P71

Odpalovací zařízení 9P71 je umístěno na čtyřnápravovém podvozku se zvýšenou průchodivostí BAZ-6944. Pracoviště tříčlenné osádky se nachází v jeho přední části, která je vybavena filtroventilačním zařízením FVU-100N-24. Zde jsou umístěny ovládací prvky jak pro obsluhu odpalovacího zařízení, tak i samotné rakety. 9P71 je vybaven navigačním zařízením 1T125, zaměřovacím systémem 9Š133, systémem pro přípravu dat z nepřipraveného palpostu 1G39, radiostanicemi R 123, R 130, R 111 a vnitřním tankohovorovým zařízením R 124. Energii pro elektrickou soustavu produkuje generátor VG-7500N. Osmiválcový motor je umístěn v přední části prostředku za kabinou osádky. V zadní části 9P71 se nachází hydraulický zvedací mechanismus odpalovací rampy, která plně vztyčené polohy dosáhne za 22 sekund. Pro zvýšení stability při odpalu rakety slouží dvě dvojice hydraulických opor umístěných v přední a zadní části prostředku.

Pro manipulaci s raketou a montáž hlavic s raketovým nosičem slouží nabíjecí přepravník 9T230, který je rovněž postaven na podvozku BAZ-6944. Osádka je opět tvořena třemi osobami. V prostoru za osádkou je přepravován raketový nosič a hlavice v termoobalu, navíc se zde nachází výložník pro manipulaci s raketou, který dokáže unést břemeno o maximální hmotnosti 5 000 kg a ve složené pozici nenarušuje obrys vozidla.

Přepravník 9T240

Pro dopravu raketového nosiče a hlavice po silnici se používá návěsová souprava 9T240. Pro transport raketového nosiče slouží izotermický kontejner 9Ja249, hlavice je přepravována v izotermickém kontejneru 9Ja251.

Stanice údržby a oprav 9V96 postavená na podvozku Uralu 375 slouží ke kontrole rakety, odpalovacího zařízení a nabíjecího přepravníku.

Nabíjecí přepravník 9T230 (nahoře a dole)

Nasazení

Komplexy 9K714 Oka byly do výzbroje sovětské armády zaváděny od roku 1980, přičemž do roku 1987 nahradily ve výzbroji sedmi raketových brigád systémy 9K72 Elbrus. Od roku 1985 byly zařazovány do výzbroje Západní skupiny sovětských vojsk rozmístěných v NDR.

Po nástupu Gorbačova k moci došlo k bilaterálním jednáním s USA v otázce balistických raket středního a krátkého doletu (jednalo se o systémy s doletem mezi 500 a 5 500 km). Vyvrcholením těchto snah se dne 8. prosince 1987 stalo podepsání smlouvy o jejich kompletním odstranění, tato dohoda vstoupila v platnost až 1. června 1988. Přestože 9K714 Oka patřily do skupiny raket s krátkým doletem a smlouva se na ně neměla vztahovat, tehdejší sovětské politické vedení ustoupilo Američanům a tyto systémy byly nakonec z výzbroje vyřazeny a zlikvidovány. Poslední raketa a odpalovací zařízení tohoto komplexu bylo zničeno 27. října 1989.

Československá lidová armáda začala získávat systémy 9K714 od roku 1985. Celkem bylo dodáno:
4 odpalovací zařízení 9P71 (cena za kus - 24 milionů Kčs)
4 nabíjecí přepravníky 9T230
4 přepravníky 9T240
18 raketových nosičů 9M714 (cena za kus - 28 milionů Kčs)
18 kazetových hlavic 9N74K (cena za kus – 3,5 milionů Kčs)
+ další prostředky zabezpečující bojeschopnost komplexu

Komplexy Oka působily v rámci 11. těžkého dělostřeleckého oddílu 311. těžké dělostřelecké brigády, která operovala z vojenského výcvikového prostoru Jince a její posádka se nacházela v Jistebnicích. V roce 1991 byla 321. těžká dělostřelecká brigáda reorganizována na 6. raketový pluk, jenž byl vyzbrojen systémy 9K714 Oka a 9K79 Točka (SS-21 Scarab). Během dělení Československé federace si oba nástupnické státy rozdělily 9K714 v poměru 1:1. V České republice byly z výzbroje vyřazeny v polovině 90. let a v červenci 1996 zlikvidovány. Slováci je zařadili do výzbroje 5. raketového pluku, jenž byl dislokován v Martině. Slovenské 9K714 byly na nátlak USA nakonec roku 2000 z výzbroje vyřazeny a rovněž zničeny.

V polovině osmdesátých let byly systémy 9K714 zařazeny do výzbroje východoněmecké armády, která získala 24 raket, 4 odpalovacích zařízení, 4 nabíjecí přepravníky a další prostředky pro zajištění bojeschopnosti komplexu. 9K714 Oka byly zařazeny do stavu 5. raketové brigády v Demenu. Po sjednocení Německa došlo k jejich vyřazení a následné likvidaci.
Dalším uživatelem se rovněž v polovině osmdesátých let stalo Bulharsko. To své operačně taktické komplexy Oka koncem 90. let z výzbroje armády vyřadilo, přičemž do 30. října 2002 měly být všechny zlikvidovány.

 Nabíjecí přepravník 9T230

Uživatelé

Bulharsko, Československo (Česká republika, Slovensko), NDR, SSSR

Technicko-taktická data

9M714B
Délka 7 516 mm
Průměr těla rakety 974 mm
Startovací hmotnost 4 400 kg
Hmotnost hlavice 375 kg
Hlavice jederná
Minimální dosah 50 km
Maximální dosah 400 km
Středová úchylka 30 m

9M714K
Délka 7 315 mm
Průměr těla rakety 974 mm
Startovací hmotnost 4 630 kg
Hmotnost hlavice 715 kg
Hlavice kazetová
Minimální dosah 50 km
Maximální dosah 300 km
Středová úchylka 30 m
9P71
Hmotnost prázdná 24 370 kg
s raketou 29 000 kg
Dojezd  700-1000 km
Poloměr otočení  13,5 m
 Maximální rychlost (s raketou) v terénu 20 km/h
na polní cestě 40 km/h
na silnici 70 km/h
ve vodě 8-10 km/h
 Rozměry délka 11 760 mm
šířka 3 130 mm
výška v přepravní poloze (bez antény) 3 000 mm
výška v palebném postavení 10 130 mm
rozvor 6 050 mm
rozchod 2 515 mm
Úhel svahu při vjezdu do vody maximálně 20°
při výjezdu z vody maximálně 15°
9P71 je možné přepravit letouny An-124, Il-76 a An-22
9T230
Hmotnost prázdná 24 055 kg
s raketou 29 985 kg
Dojezd 700-1000 km
Poloměr otočení  13,5 m
 Maximální rychlost (s raketou) v terénu 20 km/h
na polní cestě 40 km/h
na silnici 70 km/h
ve vodě 8-10 km/h
 Rozměry délka 11 800 mm
šířka 3 000 mm
výška (bez antény) 3 000 mm
výška (s anténou) 6 500 mm
rozvor 6 050 mm
rozchod 2 515 mm
Úhel svahu při vjezdu do vody maximálně 20°
při výjezdu z vody maximálně 15°
Přípustná rychlost větru při překládání rakety: 15 m/s
9T230 je možné přepravit letouny An-124, Il-76 a An-22


Komentáře via Facebook (nutná registrace na FB)

Komentáře via Disqus (moderovaná diskuse, bez nutnosti registrace)


comments powered by Disqus

Původní diskuse (není již možné vkládat nové komentáře)

Zobraz komentáře (3) / starý systém


Tato stránka byla zobrazena : 36028 krát


 
 
    
Ošklivý sup