Nicolae Polizu

Autor: Melkor 🕔︎︎ 👁︎ 20.831

Nicolae Polizu byl jedním z rumunských „létajících šlechticů“. Narodil se ve městě Harlau 2. července 1904 v aristokratické rodině. Po získání maturity v Bukurešti po 1. světové válce se začal věnovat mnoha sportům: box, šerm, tenis, lyžování, rugby a lední hokej.

Reklama

Na jaře 1939 poznal nový a ještě víc vzrušující sport: létání. Nejrpve se zapsal do letecké školy Mircea Cantacuzino a poté do leteckého klubu Prahova ve městě Strejnic. 14. června 1939 získal pilotní licenci. Poté, co se mezinárodní situace zhoršila, nastoupil na vojenskou leteckou školu v Tecuci, kterou úspěšně absolvoval v roce 1940 a obdržel hodnost sublocotenent aviator (poručík), ale zůstal v záloze. Nakonec byl mobilizován a přidělen k 51. peruti, součásti 5. stíhací skupiny, která byla právě vybavena letadly He 112

51. stíhací peruť byla 21. srpna 1940 přeložena na letiště v Transylvánii, aby zabránila pronikání maďarských průzkumných letadel nad rumunské území, čehož však nebyla schopná dosáhnout, kvůli slabým výkonům He 112. 27. srpna se novopečený locotenent aviator (nadporučík) Nicolae Polizu zřejmě dostal do maďarského vzdušného prostoru a zaútočil na MKHL Ca-135bis z maďarské 3. bombardovací skupiny, poškodil ho a zranil jednoho člena posádky-radistu. Bombardér musel nouzově přistát na letišti v Debrecenu. Polizu toto vítězství nahlásil a bylo mu potvrzeno. 

V únoru 1941, když bylo k dispozici více Bf 109E, byly vytvořeny dvě nové perutě z těch nejslibnějších rumunských pilotů. Polizu byl přidělen k 57. stíhací peruti a začal létat na nových letadlech pod dozorem německých instruktorů. Tyto nové perutě (57. a 58.) se přidaly k 56. peruti v 7. stíhací skupině, která se stala elitní rumunskou stíhací jednotkou v letech 1941-44.

Skupina začala vykonávat bojové lety už od prvních hodin operace Barbarossa. Prvního vítězství Polizu dosáhl 25. června. Byl členem roje, kterému velel lt. cdor. av. Alexandru "Popicu" Popisteanu, velitel 7. stíhací skupiny. Doprovázeli několik rumunských He 111 H-3, které měly bombardovat železniční stanici v Besarábii. Poté co odhodily bomby, dal Popisteanu rozkaz k hloubkovému náletu. Při jeho provádění se za něho dostal jeden I-16. Polizu ho spatřil a varoval svého velitele, ten mu v klidu dal rozkaz, aby se o něj postaral a I-16 brzy padal v plamenech k zemi, stal se prvním Polizuovým vítězstvím v roce 1941.

Na další sestřel však musel čekat více než měsíc. 5. srpna Polizu zaútočil na formaci sovětských bombardérů, doprovázených 8 I-16. Nejdřív zaútočil na bombardéry, avšak ani po dvou pokusech ničeho nedosáhl. Sovětští stíhači na něj zaútočili a jemu se podařilo jednoho z nich sestřelit předtím, než se objevilo několik německých Bf 109, které zahnaly I-16 pryč. 

O čtyři dny později dosáhl spolu s adj. av. Iolem každý po jednom vítězství po střetu s 12 sovětskými stíhači. Další vítězství následovalo 16. téhož měsíce, kdy jeho roj sestřelil tři letadla poblíž Oděsy, tak se Polizu stal leteckým esem s 5 potvrzenými sestřely. 

Dalších vítězství dosáhl v září a říjnu a stal se nejúspěšnějším rumunským pilotem s 8 potvrzenými sestřely. Za to se stal jedním ze tří rumunských pilotů, kteří získali nejvyšší rumunské vojenské vyznamená, řád "Mihai Viteazu" 3. třídy. Ostatní dva řády byly uděleny posmrtně. 

Jak se zdá, bojů v roce 1942 se vůbec nezúčastnil, to se dá snadno vysvětlit, protože byl důstojník v záloze. Přesto nemohl zůstat mimo frontu. V březnu 1943 byl opět přidělen k 7. stíhací skupině, která byla součástí JG 3 Udet, díky tomu se předpokládalo, že bude přezbrojena na mnohem modernější Bf 109G

Reklama

Jeho první sestřel v roce 1943, který byl zároveň jeho úplně poslední, přišel 3. dubna, během volného stíhání. Polizu a jeho číslo, adj. av. Laurentiu Catana, hlídkovali v oblasti Izjumu, když spatřili několik neznámých letadel pod nimi. Když se přiblížili, zjistili, že je to několik Jaků, které útočily na dva He 111. Zaútočili, ale žádný Jak nesestřelili. Poté si Polizu všiml, jak se k jeho číslu zezadu přibližuje jeden Jak, pokusil se ho překvapit a tak provedl stoupavou otáčku, ruský pilot si ho však všimnul a pokusil se schovat v mracích. Polizu ho sledoval s motorem na maximum a zachytil se za ním a nakonec ho sestřelil. Adj. av. Laurentiu Catana také sestřelil jeden Jak a dosáhl svého prvního vítězství.

O měsíc později, 2. května, byl Polizův Bf 109G poškozen v leteckém souboji, když se pokoušel dostat domů, havaroval poblíž letiště, munice explodovala a Polizu uhořel. Tak 7. stíhací skupina ztratila jednoho ze svých nejlepších pilotů. Ironií je, že jeho místo zaujal cpt. av. Constantin Cantacuzino, který se nakonec stal nejúspěšnějším rumunským pilotem 2. světové války.

Lt. av. (r) Nicolae Polizu získal 10 potvrzených a 1 pravděpodobný sestřel, vykonal 160 bojových letů a 52 leteckých soubojů.

Zdroj překladu
http://www.elknet.pl/acestory/polizu/polizu.htm

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více