Suchoj Su-24 Fencer a jeho verze

Autor: Tomáš Berka / Snake 🕔︎︎ 👁︎ 46.299

Technický popis

Suchoj Su-24 Fencer je hornoplošník celokovové konstrukce s měnitelnou geometrií křídel, který vstoupil do služby již roku 1974. V SSSR nakonec sloužilo a slouží kolem 800 kusů těchto strojů. Celkem bylo i s pozdějšími verzemi vyrobeno asi 1200 kusů letounu. Letoun je určen, podobně jako Panavia Tornado IDS nebo General Dynamics F-111, k průnikům obranou nepřítele velkou rychlostí v malé výšce za každého počasí (Fencer dosahuje v malých výškách rychlosti M = 1,2) a následnému útoku na centra protivzdušné obrany a důležité cíle - velitelství, letiště - pomocí přesně naváděných zbraní. Je též schopen nést i jaderné pumy. Vznikla celá řada verzí, některé jsou specializované též k průzkumu či elektronickému boji.

Letoun je vybaven křídly s měnitelnou geometrií. Úhel šípu je možno regulovat v rozmezí 16 až 69 stupňů, tedy o 53 stupňů. Jsou k dispozici čtyři polohy křídel - 16, 35, 45 a 69 stupňů. Centroplán pohyblivý není. Zajímavým prvkem jsou plovoucí vodorovné ocasní plochy, které lze vychylovat buď symetricky nebo protisměrně, což zvyšuje manévrovací schopnosti letounu, stejně jako pohyblivá křídla. Letoun je schopen operovat i z nezpevněných letišť. Letoun je vybaven moderní elektronikou, komplexním navigačním a zaměřovacím systémem a patří mezi světovou špičku ve své kategorii.

Avionika

Reklama

Letoun disponuje integrovaným navigačním a zaměřovacím systémem PNS-24 Puma. Ten je ve spolupráci s radionavigačním vybavením schopen zajistit varování před nárazem do terénu, detekci cílů a navedení zbraní či odhození pum na tyto cíle. Dále navádí řízené střely, určuje umístění a následně navádí střely na nepřátelské radary a konečně je schopen letoun dovést do přibližovací fáze přistání ve výšce kolem 50 metrů. Přistání je ovšem již v rukou pilota.

Su-24M je vybaven zdokonaleným systémem PNS-24M Puma, který je schopen navádět TV a laserem naváděné pumy a disponuje celkově zlepšenými schopnostmi. Tato zlepšená verze je již schopná plnohodnotného automatického sledování profilu terénu při letu v malé výšce.

Letoun disponuje radarem pro sledování terénu, laserovým dálkoměrem a zaměřovačem. Některé verze byly vybaveny radarem pro vyhledávání námořních cílů. Disponuje pokročilou avionikou, původně byl zkonstruován jako nosič jaderných zbraní. Má víceúčelový dopplerovský radar, zdvojený radar pro sledování terénu, inerciální navigační systém.

Radar používá dva snímače (zjednodušeně řečeno má letoun dva radary), je to dopplerovský radar typu Leninets Orion-A. Radarový komplex zajišťující navigaci, útok a určení vzdálenosti je NATO označován Drop Kick. Pro sledování terénu je používán systém Relief. Pod přídí je umístěn laserový dálkoměr a značkovač cílů. Integrovaný zbraňový systém zajišťuje shoz pum za jakéhokoli počasí do 55 metrů od cíle. Pro let (a navigaci) jsou používá systémy - dopplerovský DISS-7, inerciální MIS-P, ILS (Instrumental Landing System) systém RSBN-6S Šoran a radiokompas ARK-15M. Obranu letounu zajišťuje komplexní systém Karpati integrující čidla ozáření radarem RWR (Radar Warning Receiver) SRO-15 nebo SRO-155 umístěná na stranách vstupů vzduchu k motorům a náběžné hraně svislé ocasní plochy, dále čidla upozorňující na odpal řízené střely LO-82 Mak-UL umístěná pod středem a přídí trupu. Do systému dále patří aktivní rušič Geran-F s Automat-F výmetnicemi klamných cílů. Řízení těchto prostředků má na starosti jednotka Neon-F. Na zadní části trupu jsou pouzdra pro celkem 24 klamných cílů proti radarům či tepelným čidlům (světlice a radarové cíle - chaff/flare), letouny dodané Iránu mají dalších 54 těchto klamných cílů umístěných v pouzdrech integrovaných do aerodynamických plůtků na křídlech.

Křídla a ocasní plochy

Letoun má křídla s měnitelnou geometrií. Pevná část křídla má profil SR14S-5.376, vnější části pak SR14S-9.226 až SR16M-10. Sklon křídla vzhledem k trupu ve svislé ose 4 stupně 30 minut u kořene křídla, -4 stupně na koncích. Svislá ocasní plocha má šíp 59 stupňů 30 minut náběžné hrany, 30 stupňů u kormidla. Plovoucí vodorovné ocasní plochy mají šíp 50 stupňů.

Podvozek

Reklama

Podvozek je příďového typu, příďové kolo i obě hlavní jsou zdvojené. Hlavní podvozek se zasouvá dopředu a dovnitř krytů vstupu vzduchu k motorům, řiditelný přední podvozek se zatahuje směrem dozadu. Tlumení podvozku je pneumatické. Hlavní podvozek má pneumatiky KT-172 o rozměrech 950 x 300 mm a tlaku 12,15 barů, příďový pak pneumatiky KN-21 (600 x 200 mm, 9,1 barů). Kola hlavního podvozku jsou bržděna brzdami KT-69.430 a vybavena protiskluzovým zařízením IA-58. Na zádi trupu jsou umístěny dva křížové brzdící padáky s plochou po 25 metrech čtverečních.

Motor a palivo

Pohon zajišťují dva proudové motory Saturn/Ljulka AL-21F-3A se statickým tahem 75.0 kN, při použití přídavného spalování tah dosahuje 109,8 kN. Vstupy vzduchu jsou nepohyblivé.

Palivo je uchováváno ve čtyřech vnitřních nádržích, které celkem obsahují 11 700 litrů paliva (nebo též 11 883 litrů, záleží na verzi), dále je možno pod trup podvěsit dvě nádrže o 2 000 litrech a pod centroplán další dvě po 3 000 litrech (2 396 kg paliva). Plnění paliva může být jak tlakové, tak gravitační. Nad hladinou paliva je udržován inertní plyn, který chrání před explozí. Su-24M je vybaven systémem pro tankování ve vzduchu, může tankovat za letu, stejně jako sloužit jako vzdušný tanker pokud nese podvěsný kontejner UPAZ-A. Letoun též nese 24 litrů oleje.

Kabina

V kabině jsou pilot i zbraňový operátor usazeni vedle sebe, což výrazně zlepšuje spolupráci v boji i mimo něj. Oba sedí v katapultovacích sedadlech K-36DM schopných záchránit posádku v nulové výšce a rychlosti. Kokpit je široký 1,65 metru. Je vybaven klimatizací s automatickou kontrolou tlaku a teploty.

Hlavní systémy letounu

Letoun má tři nezávislé hydraulické systémy. Hlavní a záložní pneumatický systém pracují s tlakem 152 barů, zásoba média je 18 litrů. Stroj má dva elektrické generátory na 200 V/115 V střídavého napětí, dva generující 28,5 V stejnosměrného napětí. Pro piloty je k dispozici zdroj kyslíku. Stroj je vybaven odmrazovacím systémem používajícím k odstranění ledu ofukování teplým vzduchem.

Systémy pro kontrolu letu

Automatický systém řídící let ve všech výškách (i při zemi), generující zpětnou vazbu pilotovy do "kniplu". Klapky po celé délce náběžné hrany, dvoudílné klapky a křidélka na odtokové hraně vnější části křídel. Další pomocné spoilery (diferenciálně vychylované) jsou umístěny před klapkami. Jsou určeny k ovládaní (zejména zamezení) rotace letounu při malých rychlostech. Působí též jako omezovače vztlaku při přistání. Na spodní straně středu trupu jsou na obou stranách umístěny aerodynamické brzdné štíty. Plovoucí vodorovné ocasní plochy jsou vychylovány buď souhlasně (pro kontrolu klopení, tedy v ose kolmé na směr letu - příď nahoru/dolů) nebo nesouhlasně (pro kontrolu klonění, tedy v podélné ose - levá/pravá strana letounu nahoru/dolů, rotace, výkrut). Při této činnosti jim pomáhají též prvky na křídlech (pokud nejsou křídla plně sklopena k trupu v maximálním úhlu šípu).

Výzbroj

Su-24 je vybaven 1 x GŠ-6-23M dole na pravé straně trupu, na opačné straně je zásoba nábojů (celkem 6 kontejnerů s náboji). Výstřelný otvor kanonu je mimo okamžiku střelby zakryt automaticky odklápěným krytem. Kanón GŠ-6-23M je šestihlavňová zbraň systému Gatling s ráží 23 mm. Na opačné straně trupu je místo pro kameru. Letoun nemá pumovnici.

Su-24 může používat protizemní střely Kh-23 či Kh-23M (podle NATO AS-7 Kerry) naváděné rádiově s dosahem 5 km. Letoun může nést 4 tyto střely. Dále používá Kh-28 (AS-9 Kyle) a Kh-58 protiradarové střely s pasivní naváděcí soustavou s dosahem 90 km. Je schopen nést dvě tyto střely. Kromě toho používá pro vlastní obranu jednu až dvě protiletadlové řizené střely Vympel R-60 (AA-8 Aphid), naváděné infračerveně.

Su-24 i Su-24M mohou též nést až 6 raketnic s neřízenými raketami.

Modernější Su-24M pak může nést protizemní laserem naváděné Kh-25L (AS-10 Karen) s dosahem 20 km (4 střely), laserem nebo televizně naváděné Kh-29LT (AS-14 Kedge) s dosahem 10 km (3 střely), pasivní protiradarové Kh-31P (AS-17 Krypton) s dosahem 180 km (dvě střely) či televizně naváděné povelově řízené Kh-59 (AS-13 Kingbolt) s dosahem 90 km (dvě střely). Dále může použít řízené pumy s televizním navedením KAB-50OKR nebo laserem naváděné KAB-1500L.

Letoun má celkem devět závěsníků pod trupem a pod křídly. Závěsníky umístěné pod křídly se otáčí kolmo na směr letu (aby měly neustále minimální aerodynamický odpor). Může shazovat jaderné pumy TN-1000 a TN-1200, nést až čtyři TV nebo laserem naváděné pumy, střely Kh-23 (AS-7 Kerry), Kh-25ML (AS-10 Karen), Kh-58 (AS-11 Kilter), Kh-25MP (AS-12 Kegler), Kh-59 (AS-13 Kingbolt), Kh-29 (AS-14 Kedge) a Kh-31A/P (AS-17 Krypton). Může nést raketnice s raketami ráže 57 mm až 370 mm, klasické pumy (typicky 38 x 100 kg FAB-100), dále podvěsné kontejnery s kanóny. Pro vlastní obranu nese až dvě Vympel R-60 (AA-8 Aphid). Iránské Su-24MK mohou též nést místní kopie amerických pum Mk. 82, Mk. 83 a Mk. 84. Dále laserem naváděné pumy Sattar-2, protilodní střely Fajr Darya a místní variantu kazetové pumy Kite obsahující miny pro zaminování oblasti.

Parametry Suchoje Su-24 Fencer

Parametr (jednotka) Hodnota
Rozpětí při minimálním úhlu šípu 16 stupňů (m) 17,638
Geometrická štíhlost křídla (poměr druhé mocniny rozpětí k ploše křídla - Wing aspect ratio) při minimálním úhlu šípu 16 stupňů 5,63
Rozpětí při maximálním úhlu šípu 69 stupňů (m) 10,366
Geometrická štíhlost křídla (poměr druhé mocniny rozpětí k ploše křídla - Wing aspect ratio) při maximálním úhlu šípu 69 stupňů 2,10
Plocha křídel při minimálním úhlu šípu 16 stupňů (metry čtvereční) 55,17
Plocha křídel při maximálním úhlu šípu 69 stupňů (metry čtvereční) 51,02
Plocha klapek na náběžné hraně křídla celkem (metry čtvereční) 3,035
Plocha klapek na odtokové hraně křídla celkem (metry čtvereční) 10,21
Plocha křidélek celkem (metry čtvereční) 2,06
Plocha trupu (metry čtvereční) 9,47
Plocha kýlovky (svislá ocasní plocha) celkem (metry čtvereční) 9,47
Plocha směrovky celkem (metry čtvereční) 1,37
Plocha vodorovných ocasní ploch celkem (metry čtvereční) 13,705
Délka s Pitotovou trubicí verze Su-24 (m) 22,67
Délka s Pitotovou trubicí verze Su-24M (m) 24,594
Výška Su-24 (m) 5,92
Výška Su-24M (m) 6,19
Rozpětí ocasních ploch (m) 8,39
Výška (m) 6,19
Rozchod podvozku (m) 3,31
Rozvor podvozku (m) 8,51
Hmotnost - prázdná, verze Su-24MK (kg) 19 000
Hmotnost - maximální vzletová, verze Su-24MK (kg) 39 700
Hmotnost - prázdná, verze Su-24M (kg) 22 300
Hmotnost - normální, verze Su-24M (kg) 35 970
Hmotnost - normální vzletová, verze Su-24M (kg) 36 000
Hmotnost - maximální vzletová, verze Su-24M (kg) 39 700
Hmotnost - maximální přistávací, verze Su-24M (kg) 24 500
Maximální hmotnost paliva, verze Su-24M (kg) 9 764
Maximální náklad na závěsnících, verze Su-24M (kg) 8 100
Maximální plošné zatížení křídla (kg/metr čtvereční) 945,2
Maximální plošné zatížení křídla, verze Su-24M (kg/metr čtvereční) 778,1
Poměr hmotnosti k tahu (kg/kN) 180,5
Poměr hmotnosti k tahu, verze Su-24M (kg/kN) 181
Maximální rychlost ve výšce 11 000 metrů, verze Su-24MK M = 1,35
Maximální rychlost u hladiny moře, verze Su-24MK (km/h) 1 320, M = 1,08
Pádová rychlost s vysunutým podvozkem a klapkami, verze Su-24MK (km/h) 280
Maximální počáteční stoupavost, verze Su-24MK (m/min) 9000
Maximální počáteční stoupavost, verze Su-24M (m/s) 150
Dostup, verze Su-24MK (m) 17 500
Dolet s palivem pouze ve vnitřních nádržích, verze Su-24M (km) 2 000
Dolet s palivem ve vnitřních nádržích a maximálním počtu podvěsných nádrží (km) 6 440
Akční rádius při celé misi v malé výšce (profil lo-lo-lo), verze Su-24MK (km) přes 322
Akční rádius při příletu a útoku v malé výšce a odletu ve velké výšce s nákladem 2 500 kg (profil lo-lo-hi), verze Su-24MK (km) 950
Akční rádius při příletu a odletu ve velké výšce, útoku v malé výšce s nákladem 3 000 kg a dvěma externími nádržemi s palivem (profil hi-lo-hi), verze Su-24MK (km) 1 050
Maximální povolené přetížení (g) + 6,5
Délka startu, verze Su-24MK (m) 1 300
Délka vzletu s nastoupáním do výšky 15 metrů, verze Su-24MK (m) 1 500
Délka přistání, verze Su-24MK (m) 950
Délka přistání z výšky 15 metrů, verze Su-24MK (m) 1 600
Vzletová rychlost, verze Su-24M (km/h) 280
Přistávací rychlost, verze Su-24M (km/h) 280
Prameny
http://www.aeronautics.ru/archive/vvs/su24-01.htm
http://www.aerospaceweb.org/aircraft/bomber/su24/
http://www.airforce-technology.com/projects/su24/index.html
http://www.flight.host.sk/lietadla/ruske/su-24.htm
http://www.fas.org/
Encyklopedie letadel světa, David Donald, Ottovo nakladatelství s.r.o., 1999
Encyklopedie letadel, Gemini, 1993

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více