Sámova říše
|
| Sámo (623/4 - 658/9) |
| Sámova říše zahrnovala území Čech, Moravy, části Slovenska a zřejmě i Bavorska. Sámo vedl úspěšnou obrannou válkou proti franskému králi Dagobertovi. V roce 631 v bitvě u hradiště Vogastisburgu (poloha nebyla nikdy určena) franské vojsko porazil. Po Sámově smrti, někdy v letech 658-659, se říše rozpadla. |
Velká Morava
|
| Mojmír I. (830 - 846) |
| Zakladatel říše. Asi v letech 833 - 836 připojil Mojmír I. ke své říši Nitransko, odkud vypudil knížete Pribinu, a později i další území. |
| Rostislav (846 - 870) |
| Požádal byzantského císaře Michala III. o vyslání misionářů na Moravu, kteří by šířili křesťanství i mezi prostý lid. Michal III. poslal roku 863 do Velkomoravské říše bratry Konstantina (Cyril) a Metoděje, kteří zavedli na Moravě slovanskou bohoslužbu. Do staroslověnštiny přeložili biblické a liturgické texty. Konstantin sestavil písmo - hlaholici. |
| Svatopluk (871 - 894) |
| Jeho vládu uznávaly nejen Morava a Nitransko, ale také slovanské kmeny v Čechách, ve Slezsku, v Lužnici, Panonii (nynější maďarské teritorium na západ od Dunaje) a dnešním Slovensku. Značným politickým úspěchem bylo uznání slovanské bohoslužby římským papežem a ustanovení Metoděje moravsko-panonským arcibiskupem. Po Metodějově smrti r. 885 Svatopluk vypověděl jeho žáky ze své říše. |
| Mojmír II. (894 - 907?) |