Stíhací esa

Autor : Radek Enžl / Rad 🕔20.04.2003 📕8.580

Úvodem

HOMO HOMINI LUPUS

Člověk člověku vlkem – Plautus

Mnohem více lidí zahynulo přičiněním lidí, než jakoukoli jinou pohromou - Cicero

Válka ...

Žádné jiné slovo lépe nevystihuje lidskou bezmocnost. Lidé vědí, že války jsou hrozné a nepřinášejí nic dobrého, přesto je však vedli, vedou a pravděpodobně je budou vést i nadále. Jsou, třebaže umožňují projevit nejhorší i nejlepší lidské vlastnosti, bezesporu tím nejstrašnějším, co lidstvo stvořilo. Provázejí vývoj člověka od jeho stvoření až do dnešních dnů. A protože s tím lidstvo stále nedokáže nic udělat, budou nejspíše bojovány i v budoucnu.

Smutnou skutečností je, že vše co kdy člověk vyrobil, záhy zneužil k válečným účelům. Pěstní klín byl možná poprvé použit jako nástroj, podruhé však zcela určitě jako zbraň. Jeho nasazením na tyč vznikl oštěp, vsazením do rozštípnuté větve kyj. Obě tyto zbraně byly použitelné k lovu i k boji a k oběma účelům byly užívány stejně často. S vynálezem bronzu se objevily okamžitě nové zbraně, protože vykovány byly nejprve napodobeniny dosavadních kamenných nástrojů. A tak pěstní klín nahradila dýka, kyj sekera, prodloužením čepele oštěpu vznikl meč. O hospodářském nářadí se uvažovalo až jako o druhořadé záležitosti. Pár let poté, co Sumerové vynalezli vůz, se válečná vozba proháněla po všech bitevních polích starověku. Člověk se snažil vyrábět stále lepší zbraně, které by ho zvýhodňovaly před ostatními. Zbraně se staly nejdokonalejšími výrobky své doby, protože do jejich vývoje společnost vždy investovala všechen svůj um, schopnosti a prostředky.

Bohužel.

Už od pradávna lidé uměli bojovat na zemi a na vodě. Byli však svědky vzdušných bojů dravých ptáků a chtěli tedy přenést boj také do vzduchu. Svědčí o tom např. legendy o vzdušných válečných vozech Asyřanů nebo středověká vyobrazení vzdušného boje v představách malířů. Počátkem tohoto století se jejich touha naplnila. Vznikl letoun a stejně jako mnoho vynálezů před ním byl i on zasvěcen válce.

Jako ve všech odvětvích lidské činnosti se i ve válečnictví objevili jedinci ovládající své řemeslo lépe než ostatní. Vzhledem k tomu, že lidé obvykle bývají fascinováni experty v tomto oboru (zejména pro soubor jistých nezbytných vlastností a to jak kladných, tak i záporných) proslavili se svými schopnostmi, jak o tom svědčí nejrůznější záznamy a kroniky. Není tedy divu, že věhlas a popularitu si vedle římských gladiátorů, středověkých rytířů a pistolníků Divokého západu, získala i letecká esa.

Důvodů bylo hned několik. Jedním z nich je vůbec způsob vzdušného boje. Je to boj jednotlivců, muže proti muži, stroje proti stroji. Je to souboj leteckého a střeleckého umění, vůle, vytrvalosti a odvahy. Vítězí jen ten, kdo je morálně i technicky vyspělejší. Vzdušný boj více než cokoliv jiného připomíná nebeský balet. Letouny jakoby záhadně mizí a objevují se v prostoru, kloužou vzduchem jako hračky, kreslí na nebi půvabné arabesky. Překrásná podívaná s bohužel nevyhnutelným a většinou příšerným zakončením. Ale i způsob zabíjení byl jiný. Chyběl zde onen odstrašující moment, kdy vrážíme čepel do soupeřova břicha, abychom ho zabili. Stačilo stisknout knoflík na řídící páce...

A i potom se pilot mohl utěšovat tím, že protivníka vlastně možná nezabil. Ale pokud k tomu přece jen došlo, pak u toho nikdo nebyl a nemusel tomu přihlížet. V porovnání s bojem pozemních armád bojovaným v kouři, krvi a blátě, bojem tisíců lidí zoufalých strachem a ženoucích se do bodákových útoků, se vzdušný souboj blíží spíše dávným rytířským turnajům.

Dalším důvodem byl malý počet letadel použitých zpočátku v letecké válce. Pilotů bylo málo a respektovali navzájem zásady rytířských tradic. V neposlední řadě tu svoji roli sehrála také skutečnost, že letectvo se stalo elitní zbraní. Výcvik letce byl nejnákladnější z hlediska financí, času i obtížnosti. Letcům byla svěřena do té doby nejdražší technika určená jednotlivcům. A stíhači tvořili nejvybranější vrstvu mezi letci a byli pokládáni za muže výjimečných kvalit.

Ještě jednu věc je však třeba poznamenat. Stíhací esa jsou svým počtem pouhým zlomkem z celkového počtu stíhacích pilotů. Válečné letectvo se navíc neskládá jen ze stíhačů, ale také pilotů letounů bombardovacích, průzkumných, bitevních, dopravních. Létající personál však netvoří pouze piloti, ale také střelci, navigátoři, pozorovatelé, bombometčíci apod. Nehledě k tomu, že žádný letoun by se do vzduchu nevznesl, nebýt pozemního personálu - mechaniků, zbrojířů, techniků, taktických a operačních důstojníků a dalších. Tihle všichni zůstali jak logicky, tak nezaslouženě ve stínu té elitní hrstky, patřící do onoho exkluzivního klubu stíhacích es. Esa je tedy třeba brát jako muže, kteří dosáhli pěti a více sestřelů. Nic víc, nic míň.

Rozhodně však nelze spatřovat v obdivu k výkonům leteckých es něco jako velebení války. Dosud byla každá válka tragédií, ale mladí muži vždy bojovali za svou zem s nezměrnou odvahou a pravděpodobně tomu tak bude i v budoucnu - pokud budou války. Právě tyto vysoké morální kvality, tato chrabrost, díky jíž jsou muži ochotni postavit určité hodnoty a ideály nad své životy, a s níž riskují tyto životy pro svou vlast, je hodná obdivu.

„Zabezpečit lepší svět a odstranit války můžeme jen tehdy, když budeme mít lepší muže a ženy. Jiná a kratší cesta neexistuje.“
Sir Bernard Law Montgomery

Autor : Radek Enžl / Rad 🕔20.04.2003 📕8.580

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře