Nuffield Liberty

Autor : Radislav Svoboda / Algernon 🕔29.03.2003 📕11.359
 Liberty  Liberty
Motor Liberty byl Brity použit k pohonu tanků A13 Cruiser Tank Mk.III, A13 Mk.II Cruiser Tank Mk.IV, A15 Cruiser Tank Mk.VI Crusader, A24 Cruiser Tank Mk.VII Cavalier a A27L Cruiser Tank Mk.VIII Centaur. Motor byl dodáván firmou Nuffield, bohužel z dostupných pramenů není jasné, zda-li jde o novou výrobu, či (pravděpodobněji) o repasování starších uskladněných motorů. Rovněž v tehdejším Sovětském Svazu byl použit v tancích řady BT (s výjimkou posledního typu této řady, tanku BT-7, který pohání motor M-17 — známe jej kupř. i z letounů TB-3 —, což byla licence německého typu BMW VI; jako letecký motor má ve verzi BMW VI 7.3 výkon 750 k/551,6 kW). Je podivuhodné, že v tancích Centaur se u Royal Marines Armoured Support Group dokonce dočkal bojového nasazení ještě při invazi na Kontinent v červnu 1944!
 Liberty
Je třeba poznamenat, že i když v době svého vzniku svými výkonovými parametry i celkovou koncepcí motor Liberty nesporně znamenal ukázku velmi progresivní, špičkové konstrukce, tak roku 1940 byl již beznadějně zastaralý. Ovšem motor Liberty vznikl již v roce 1917. Použití jako tankového motoru bylo již poslední službou, kterou prokázal. Tento motor byl použit vlastně jen kvůli nedostatku vhodnějších motorů (je ale pravdou, že jako letecký motor byl ve vojenském letectvu Spojených Států používán téměř až do poloviny třicátých let — konec znamenalo až v únoru 1934 vydané nařízení, zakazující v USAAC používání jakýchkoli letadel, poháněných tímto motorem).
 Liberty
Vývoj leteckých motorů v USA před vstupem do války značně zaostával za Evropou. K radikální změně došlo v květnu 1917, kdy byl tento stav shledán jako poněkud neuspokojivý. To nakonec vedlo k neobvyklému, ale účinnému řešení — vláda vypsala státní zakázku na vývoj a výrobu leteckého motoru, pro jehož konstrukci i výrobu se spojilo několik předních motorářských odborníků a firem. Práce proběhly během schůzky spojeného armádního a námořního technického odboru (Joint Army and Navy Technical Board) na konci května 1917, v pokojích washingtonského hotelu Willard. Konstrukce motoru byla navržena za pouhých 5 dní! Motor byl dílem Jesse G. Vincenta (z firmy Packard Company; firma Packard jako první na světě začala roku 1915 vyrábět vidlicový dvanáctiválcový automobilový motor) a majora G. E. J. Halla (Hall-Scott Motor Company). Vláda požadovala dodání deseti motorů k testům (po pěti v osmiválcové a dvanáctiválcové verzi). První osmiválec byl firmou Packard předán k testům o měsíc později — 3. července 1917. A již 25. srpna 1917 dvanáctiválcový motor úspěšně prošel předepsaným 50 hodinovým testem.
První sériové motory byly dodány v prosinci 1917. Motory zpočátku kompletovaly firmy Ford, Lincoln, Packard, Marmon a Buick. Vládní zakázka byla na 26 500 motorů; ty byly dodány firmami Ford — 5000 kusů, Lincoln Motor Co. 6000 kusů (firma byla založena krátce předtím Henry Lelandem, který odešel od firmy Cadillac), Packard 6000, Nordyke & Marmon 5000, Cadillac 2000, Buick 2000 a 500 dodala firma Trego Motors. V červnu 1918 se do výroby zapojila firma Willys-Overland. Výroba tehdy úhrnem dosáhla 150 motorů denně. Měsíční produkce byla v listopadu 1918 4 tisíce motorů. Do příměří (11. 11. 1918) bylo předáno 15 572 motorů (odhaduje se, že bylo celkem vyrobeno až 80 tisíc těchto motorů).
Motory Liberty zakoupili i Sověti. Později tam byl také vyráběn jako M-5 (licenci koupili v roce 1923 — se zakoupením licence zároveň získali i kompletní strojní vybavení továrny na výrobu těchto motorů). Také posloužil jako základ při vývoji dalších typů — M-14 (v roce 1927) a M-16 (1928). V roce 1923 jej konstruktér Kotliarenko dokonce přepracoval na diesel. Bohužel jinak nic o této modifikaci není známo, ale zaznamenáníhodný úspěch tento motor zřejmě neměl, neboť není možné nalézt žádnou zmínku ani o pozdějších osudech motoru, ani o osudu jeho konstruktéra…
 
Konstrukce motoru:
 Liberty
Liberty je vidlicový, vodou chlazený dvanáctiválec o zdvihovém objemu 27 litrů. Motor má zdvojené zapalování. Je zvolen poněkud neobvyklý úhel rozevření řad válců 45 stupňů (motor vyniká malou šířkou, nevýhodou ale je nepravidelné rozdělení zážehů mezi levou a pravou řadou válců; u vidlicových dvanáctiválců řady válců nejčastěji svírají úhel 60 stupňů). Rozvod je dvouventilový, OHC. Motor má samostatné ocelové válce, vyrobené společně s neoddělitelnou hlavou. Jednotlivé válce mají navařeny samostané plechové pláště, kterými cirkuluje chladící voda. (Nevýhodou samostatných válců u kapalinou chlazeného motoru jsou větší rozteče válců — oproti pozdější konstrukci tzv. monobloku —, z čehož vyplývá větší délka motoru a tím zároveň i jeho poněkud větší hmotnost). Výhodu znamenalo použítí lehčích hliníkových pístů, což snížilo setrvačné síly působící na klikový mechanismus. Kliková skříň je odlita z hliníkové slitiny.
 Liberty
Motor byl dodáván ve dvou variantách, 12A (Army) a 12N (Navy). Lišily se pouze jinými písty, takže motory měly rozdílný kompresní poměr (5,42:1 a 5:1; také se udávají kompresní poměry 5,56:1 a 4,8:1), a tedy i rozdílný výkon. Má dva dvojité karburátory Claudel HC7 nebo 52 Zenith.
Tankové motory Nuffield Liberty mají výkon 340 hp (Mk.III) a 400 hp. Z dostupných pramenů není jasné, zda-li jde o motory Liberty 12N a 12A, či zda-li mají motory Mk.III výkon snížený jiným způsobem (kupř. použitím karburátorů s menším průměrem difusoru, či omezením otáček). V některých pramenech se sice uvádí výkon 340 hp při nižších otáčkách (většinou 1400-1500), bohužel jsou udávány značně rozporné údaje. (Ale vzhledem k tomu, že i při vyšším kompresním poměru splňuje tehdy používaný automobilový benzín — používal se benzín s o.č. 67 — požadavky na palivo motoru, lze spíše předpokládat omezení výkonu snížením otáček. V době konstrukce motoru se totiž používala paliva, u kterých se nijak nezvyšovalo oktanové číslo — benzín měl podle složení suroviny, z níž byl vyráběn, oktanové číslo většinou v rozmezí 40-50.)
 
Liberty 12A
Hmotnost motoru: 844 lb (382 kg)
Délka: 69.4" (1762 mm)
Šířka: 26.9" (683 mm)
Výška: 43.7" (1110 mm)
Chod motoru: pravotočivý
Vrtání válce: 5.00" (127,00 mm)
Zdvih pístu: 7.00" (177,80 mm)
Zdvihový objem: 1649.336 cu.in. (27 027,939 ccm)
Výkon: 400 hp (298 kW) při 1650 (1700) otáčkách
420 hp (313,19 kW) při 1700 (1750) rpm
Střední pístová rychlost při 1700 rpm: 1983.334 ft/min (10,07533 m/sec)
BMEP (střední efektivní tlak): 118.636 psi (0,818 MPa)
445 hp při 1900 (2000) rpm.
 

 
BMEP = Brake Mean Effective Pressure (střední efektivní tlak)
psi (Pound per Square Inch, též lb/sq.in.); 1 psi je přibližně 6894,8 Pa
HP: přibližně 0,7457 kW
k (PS): přibližně 0,7355 kW
Autor : Radislav Svoboda / Algernon 🕔29.03.2003 📕11.359

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře