Bitva o Británii

Autor : Duan Barry 🕔20.01.2001 📕8.388

3. Fáze: 7. až 30. září

Hned na první den je plánován mohutný útok. Už od rána bylo velmi dobré počasí slibující náročný den pro obě strany. K britské metropoli míří ve dvou vlnách 350 bombardérů a 600 stíhaček, kterým velí sám Göring ze svého pozorovatelského stanoviště na mysu Gris –Nez. Vlastní útok přichází až v pozdním odpoledni, ale již ráno mu předcházel letecký průzkum. Celá formace je uspořádaná podle nové taktiky. Část stíhačů letí s náskokem ve výšce 10 000 až 12 000 m a zbytek chrání bombardéry ze všech stran ve vzdálenosti asi 300 m. Na obranu Londýna vzlétly všechny perutě 11. skupiny.

I když se ve vzduchu pohybovalo téměř 1 400 letadel nebyly ztráty na obou stranách ve srovnání s předešlými dny nijak zvláště tragické. RAF odepsala 31 letadel a Luftwaffe 32 strojů (22 stíhacích). Nálet však způsobil velké škody v samotném Londýně. Těžce poškozeny byly londýnské doky. Zahynulo 448 civilistů a mnoho dalších bylo zraněno. Po denním náletu následovalo noční bombardování. Již z dálky byla vidět hořící metropole, která ještě po půlnoci hořela na devíti místech. V dalších dnech nálety pokračovaly. Mezitím bombardovací letectvo RAF útočilo na připravené invazní jednotky v přístavech Ostende, Dunkerque, Calais a Boulogne a dále pak proti proudu u Antverp, kde způsobí obzvláště těžké ztráty.

Jelikož Göringova Luftwaffe není s to porazit RAF odkládá se operace Seelöwe na další termíny: z 11. na 14. a ze 14. potom kvůli špatnému počasí na 17. září. Přesto se v Německu stále hýří optimistickými prognózami o stavu stíhacího letectva RAF. Dokonce se jednu chvíli už oslavovalo, že britské straně zbývá posledních 50 Spitfirů. 15. září však ukázalo pravý opak. Neděle 15. září vstoupila do dějin jako den Bitvy o Británii. I přestože se jedná o tak významný den prameny hovoří hodně rozdílně o tom, co se vlastně stalo. První verze uvádí, že se dopoledního náletu se účastnilo okolo 100 Do 17, které bombardovaly Londýn. K obraně vzlétlo 24 perutí. Druhá verze zase mluví v dopoledním útoku pouze o 25 Do 17 jako návnadě a o 150 Bf 109. Proti nim mělo vzlétnout 23 perutí. Ať tak či onak je jasné, že se nad hlavním městem britského impéria rozhořela znovu velká bitva. Druhá odpolední vlna obsahovala velkou formaci bombardéru Do 17 a stíhací eskortu tvořenou Bf 109 (ovšem v konkrétních počtech se prameny znovu rozcházejí). Britští stíhači i přes velkou ochrannou eskortu dotírali na německé bombardéry tak, že odhazovaly bomby náhodně. Přesto vše však byly způsobeny velké materiální škody. Podobně jako 7. září pokračoval nálet i v noci.

Průběh celodenního střetnutí sledoval Churchill z velitelství 11. skupiny z Uxbridge. Oficiální zpráva vycházející z hlášení jednotlivých pilotů a perutí uvádí 185 sestřelených letadel Luftwaffe. Titulky Daily Express z 16. září hlásí „175 sestřelených“, „Další bomby na Palác“, „5 útočníků havarovalo na Londýn“, „Pátá nemocnice bombardována“. Později po odečtení sestřelů hlášených dvakrát se dospělo k číslu 60 sestřelených nepřátel. Skutečné ztráty Luftwaffe činily 55 strojů proti 26 britským.

15. září vyšlo definitivně najevo, že RAF vůbec není sražena na kolena. Zcela oprávně je považován tento den za zlom v Bitvě o Británii. Němci utrpěly největší ztráty v jediném dnu. Celé toto fiasko nakonec vedlo k tomu, že Hitler 17. září odložil operaci Seelöwe na neurčito.

Následovaly nálety na obou stranách a bomby dopadaly na britská i německá města. Stoupá intenzita nočních útoků. Luftwaffe si dovolila ještě dva velké denní nálety 27. a 30. září v obou dohromady ztrácí téměř 100 strojů. Tímto denní nálety definitivně končí a bitva se přesouvá do své poslední fáze. V průběhu září dopadlo na Londýn 6 224 tun trhavých a 308 tun zápalných bomb pří 268 nasazeních. Zatímco RAF shodila na území Říše od počátku války 390 tun trhavých bomb. Zářijové ztráty čítaly 554 letadel u Luftwaffe a 416 u RAF.

Autor : Duan Barry 🕔20.01.2001 📕8.388

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře