Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století

Autor : Evžen Petřík / Oněgin 🕔09.02.2003 📕8.615

Seriál

  1. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  2. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  3. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  4. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  5. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  6. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  7. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  8. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  9. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  10. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století

Podobné články

Další články autora

8. Závěr

Posuzujeme-li výzbroj a zvláště zbroj dragounů moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století dle sbírky v zámku Chropyně, musíme konstatovat, že se část (viz níže) vymyká tehdejším zvyklostem. Dragouni v habsburské monarchii té doby byli totiž bez jakýchkoli prvků zajišťujících ochranu proti zbraním palným či sečným (tzn. bez zbroje). Hlavu chránil jen klobouk (později s kasketem), na kabátu byl dlouhý kožený kolet (podobně jako u kyrysníků). Naproti tomu zbroj některých jednotek (či spíše jedné jednotky) moravských dragounů se skládala z otevřené jezdecké přílby typu pappenheim (příp. přileb jiného typu na pappenheimky předělaných) a dvoudílného kyrysu. Modifikace ze silnějšího materiálu poskytovala dobrou ochranu nejen proti zbraním chladným, ale i palným (řada z nich je i nastřelovaná, některé kusy mají nastřelen i zadní díl, což není zrovna obvyklé). Lehčí zbroj pak byla dostatečně efektivní proti zbraním chladným.

Uplatnění těchto kyrysů bylo totiž zvláště v boji s Turky a jejich spojenci, kteří jako sečné zbraně užívali především šavle, či jiné zbraně se zakřivenou čepelí. Tyto zbraně byly sice rychlejší než západní meč (palaš), nebyly však tak výkonné. Řada jejich jednotek také užívala (reflexní) luky, které měly (zvláště na větší vzdálenost) daleko menší průraznost než mušketa (navíc tvar předního kyrysu – husí břich – dokázal střelu případně odklonit, takže ta se po jeho povrchu jednoduše svezla). Jak jsem již uvedl, v inventáři z roku 1691 je uvedeno 117,5 kompletů kyrysů a 118 přileb, což svědčí o skutečnosti, že jimi nebyli vybaveni všichni dragouni. Vzhledem k tomuto číslu se nabízí možnost, že tuto zbroj mohli mít dragouni biskupské jednotky. Část dragounů tedy byla dle zvyklostí bez ochranné zbroje, zatímco menší část byla chráněna předním a zadním kyrysem a pappenheimkou, čímž nepochybně vzrostla i jejich bojová hodnota, jak vyplývá z výše uvedeného.

Chladná zbraň ve výzbroji dragouna byla reprezentována palašem, který v sobě dokázal skloubit malou hmotnost s dostatečným výkonem. V následujícím období se pak stal typickou zbraní dragounů a kyrysníků.

Palnou zbraní byla doutnáková mušketa. Část z nich pochází ještě z 1. poloviny 17. století, což vzhledem ke stejné konstrukci iniciačního mechanizmu (zámku) nemělo vliv např. na rychlost palby či obsluhu zbraně. Na mušketách však není žádný šroub či jiný mechanizmus, pomocí kterého by mohl být připevněn řemen. Mušketu tak dragoun nemusel mít na zádech, ale mohl ji mít zasunutou např. v pouzdře u sedla, takže by mušketa byla i rychleji k dispozici v případě jezdeckého střetnutí. Ve sbírce v současné době naprosto chybí pistole(v inventáři z roku 1691 jsou sice zaznamenány 24 pistole[72], nicméně vzhledem k tomuto relativně malému počtu i vysoké výrobní ceně těchto zbraní se nejednalo pravděpodobně o zbraně dragounské)[73], které však v 2.pol. 17. století patřily běžně do výzbroje dragouna.

Jak vyplývá z kapitoly o obraně Moravy v 2.pol. 17. století, nasazení zemské hotovosti, tedy i dragounů, nebylo příliš úspěšné. Na vině byla především neschopnost rychlého shromáždění vojska, tříštění sil a v neposlední řadě také taktika nepřátelských vojsk (v duchu hesla Udeř a uteč), která byla založena na rychlých vpádech trvajících jen několik dnů, přičemž napadaly cíle nebráněné a především neopevněné. Struktura velení neumožňovala rychlé přesuny jednotek hotovosti, takže její rozptýlené části mohly být snadno smeteny nepřátelskou masou, aniž by jim sousední jednotka byla schopna poskytnout pomoc.

Dalším faktorem tohoto neúspěchu byla nespolupráce mezi hotovostí a císařskou armádou, pro kterou byla Morava do jisté míry periferií, kde nedojde k rozhodujícím bitvám. Hlavní roli totiž měla mohutná turecká armáda schopná mj. obléhání, které mohla čelit jen profesionální armáda, a nikoli rychlé loupeživé kurucké jednotky podnikající vpády na Moravu. Samozřejmě, že jejich akce nemohly mít rozhodující vliv na výsledek tureckých válek, nicméně na jejich nájezdy doplácelo především obyvatelstvo tohoto území i hospodářství celé země. Ušetřena tak byla jen velká opevněná sídla, zatímco venkov a malá města v pohraničí (a mnohdy i ve vnitrozemí Moravy) byly nevídaným způsobem zpustošeny a lid odveden do tureckého zajetí.

Turecké války se tak staly labutí písní zemské hotovosti. Pro dragouny však v tomto období nastává rozmach, postupně se stávají čistě jízdní složkou a v rámci císařské armády jsou dragounské jednotky doménou právě Čechů a Moravanů.

Poznámky

[72] Lechner, s. 9.

[73] Zřejmě šlo o zbraně samotného biskupa

Seriál

  1. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  2. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  3. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  4. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  5. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  6. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  7. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  8. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  9. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  10. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století

Podobné články

Další články autora

Autor : Evžen Petřík / Oněgin 🕔09.02.2003 📕8.615

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře