Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století

Autor : Evžen Petřík / Oněgin 🕔09.02.2003 📕11.650

Seriál

  1. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  2. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  3. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  4. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  5. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  6. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  7. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  8. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  9. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  10. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století

Podobné články

Další články autora

3. Sbírka v zámku Chropyně

3.1. Stručná historie

Sbírka zbraní a zbroje umístěná v loveckém zámečku Chropyně patří k největším a nejvýznamnějším kolekcím nejen v naší republice, byť je zastíněna např. konopišťskou sbírkou rodu D´Este. Rozsáhlé sbírky jsou umístěny např. ve Žlebech či na Bítově (kam se vrátí po restauraci asi v letech 2002-2003).

Původ chropyňské sbírky je však na hradě Mírov, který se stal za Bruna ze Schauenburka centrem manské správy. Pravděpodobně v této době zde vznikla i zbrojnice, přičemž její největší rozšíření nastalo za biskupa Karla z Lichtensteina – Castelkorna, který sám kreslil plány na přestavbu Mírova. Shromáždil zde jednak zbraně z původního arzenálu a dále zbraně z 2.poloviny 17. století, kdy se Morava bránila v letech 1663–85 (1699) tureckým nájezdům. První inventář sbírky pochází z roku 1691. V letech 1741 a 1785 byla část zbraní zapůjčena k obraně Olomouce, přičemž se značná část ztratila. Po té, co v roce 1848 olomoucká arcidiecéze zbrojnici zrušila, rozebrali si část zbraní biskupští myslivci a úředníci, zatímco zbytek byl odvezen do Kroměříže a Chropyně. [1]

Po válce však došlo k další ztrátám vlivem částečného rozkradení (podle očitých svědků byly zbraně vyhazovány z oken zámku) a k záchraně sbírky se přistoupilo až na začátku 70. let. V současné době je sbírka v majetku Olomoucké arcidiecéze pod správou Muzea Kroměřížska.

3.2. Jednotlivé části sbírky v zámku Chropyně [2]

Petr Sitko rozděluje chropyňskou sbírku na 4 základní části [3].

  1. Zbraně pocházející z původní hradní zbrojnice na Mírově (gotická halapartna, hradebnice, bojová kladiva) a moždíře.
  2. Reprezentativní zbraně biskupa a arcibiskupa (jedná se především o lovecké zbraně).
  3. Zbraně získané jako válečná kořist od Turků při obléhání Vídně roku 1683 ( Pušky a hlavně, pletené štíty a janičářské sekery. Protože byla většina těchto zbraní zlacena a bohatě zdobena, došlo zde k největším ztrátám.)
  4. Zbraně zemské hotovosti 16. století jsou prezentovány zbraněmi chladnými – kůsy, sudlice či řemdichy. V 17. století již dochází k profesionalizaci armády, o čemž svědčí dochované doutnákové a křesadlové muškety spolu s přilbami, kyrysy a palaši dragounského pluku.

Vlastimil Schildberger, který v roce 1989 provedl znalecký posudek sbírky, dělí kolekci dle jiných kritérií. Člení ji na palné zbraně, chladné zbraně, přilby, plátovou zbroj, dřevcové zbraně, hlavně a militárie [4]

  1. Palné zbraně – 6 mušket z 1. pol. 17. století, 405 mušket z 2. pol. 17. st., 1 orientální mušketa turecká, 2 křesadlové pušky kolem roku 1700, 5 křesadlových pušek 1754, 25 moždířů z 18. století, 2 lovecké zbraně z 18. a 19. st. A celkem 20 hradebnic (tuplháků).
  2. Chladné zbraně – 34 palaše z 2. pol. 17. století, 9 tulejových bodáků z poloviny 18. st. a 1 cvičný kord z 19. století.
  3. Přilby – 3 přílby typu sturmhaub z konce 16. st., 69 přileb typu pappenheim.
  4. Plátové zbroje – 75 ks předních plechů jezdeckých z 2. pol. 17. stol., 73 zadních plechů jezdeckých z 2. pol. 17. st., 14 předních plechů pikenýrských a 2 zadní, 1 plech přední a 30 zadních bez bližšího určení, 1 prsní plech koňský (přední díl koňské garnitury).
  5. Zbraně dřevcové – jedná se celkem o 152 zbraně (3 válečné sekery ze 16. st., 23 sudlice nouzové výroby z konce 17. st., 26 hrotů kopí ze 17. st., 8 halaparten ze 17. st., 20 nouzových kůs ze 17. st., 62 bijáků z 16 st., 8 ratišť, 1 partyzána a 1 bojové kladivo z 16. století).
  6. Hlavně – celkem 162 kusy. 8 je orientálních tureckých, 7 z hradebnic, 14 z arkebuz ze 17. st. , 14 hlavní mušketových z 1. pol. 17. st. a 119 hlavní z 2. pol. 17. století.
  7. Militárie – obsahují celkem 23 kusy [5] – 5 štítů pro rondašíry, 7 orientálních štítů, 6 dekoračních štítů, 4 praporce [6] a 1 válečný buben.

3.3. Zbraně a zbroj dragounského pluku

Podle tohoto posudku se na zámku v Chropyni nachází 1119 položek, nás však zajímají především zbraně a zbroj, které Schildberger i Mudra, podobně jako kolega Sitko, označují jako jezdecké či přesněji dragounské z výzbroje moravské zemské hotovosti.

Konkrétně se jedná o 544 mušket (včetně hlavní),příp. 14 hlavní z arkebuz, 34 palaše, 3 přilby typu sturmhaub, 69 přileb typu pappenheim, 75 + 73 jezdeckých plechů a dále 1 + 30 bez dalšího označení. Sbírka navíc obsahuje 2 kompletní zbroje z konce 16. století, které mohly být (dle Dr. Mudry) používány i ve 2. pol. 17. st. (byť jen v malé míře), mezi dragounskou zbroj je však nezařazuji. Tento komplet je doplněn ještě vojenským bubnem (případně praporci – viz pozn. výše).

Jak již bylo uvedeno, druhá (podstatně menší) část původní mírovské sbírky je umístěna v arcibiskupském zámku v Kroměříži [7], kde se však oproti Chropyni nachází více zbraní reprezentativních – např. espignola z poč. 18. století, párové terčovnice či kord na záštitě palaše s Picciniho čepelí aj.

Především však zde nalezneme 11 pappenheimek, 25 palašů, 6 předních kyrysů, 3 zadní kyrysy (z toho jeden lehký, kyrysy označené jako falza neuvádím) a 5 mušket.[8] Všechny zbraně jsou umístěny na zdech v Rytířském sále v romanticko-dekorativním stylu.

Celkem se tedy v obou sbírkách nachází 563 mušket (včetně hlavní), 59 palašů, 80 pappenheimek, 3 sturmhabny, 82 kyrysy přední a 106 kyrysů zadních [9].

Dle M. Mudry byla část mušket vyrobena ve velmi známém zbrojním středisku 17. století v Suhlu (východní část SRN). Všechny tyto zbraně mají doutnákový zámek a přibližně stejnou ráži 17- 18 mm, délka hlavní se pohybuje od 93 do 119 cm. Starší pažby jsou nizozemského typu, mladší jsou typu francouzského.

Poznámky

[1] Sitko, P. Sbírka zbraní z hradu Mírova, a její osudy. Střelecký magazín, 1998, č. 12, s. 44 – 45.

[2] V úvahu ovšem musíme vzít i sbírku na AB zámku v Kroměříži, neboť původně (a i obsahově) tvořili na Mírově jeden celek.

[3] tamtéž, s. 44 - 45

[4] Schildberger, V. Znalecký posudek sbírky militárií na zámku v Chropyni. Brno, 1989. 69 s.

[5] Část militárií je umístěna spolu se zbraněmi na zdech, viz obr. 26 a 27. Zajímavé je, že v posudku se nevyskytuje např. prachovnice, obr. 28. Červenobíle pruhovaný buben je zachycen na obr.29.

[6] Zatímco Miroslav Mudra se zmiňuje o praporcích jako o vzácných jezdeckých korouhvích z 2. poloviny 17. století s možnou návazností na okolní region (což by zvýšilo jejich historickou hodnotu), Vlastimil Schildberger je považuje za dekorační praporce z 19. století. Pro upřesnění datace je potřebná podrobná analýza, ke které však zatím nedošlo. 2 z těchto praporců jsou zachyceny na obr. 26.

[7] Sitko, P. Sbírka zbraní na arcibiskupském zámku.9 listů posudkem ze dne 6. 5. 1991. Kroměříž, 1998, 18 s.

[8] Je zde také 26 halaparten, převážně ze 17. st. Wallhausen sice popisuje užití partyzán u seržantů, ovšem uvádí je jako odznak hodnosti, nikoli jako zbraně určené primárně k boji, takže se o nich jako o zbraních ve vztahu k dragounům nezmiňuji jinak, než touto formou.

[9] V Lechnerově zprávě vycházející z inventáře z roku 1691 je uvedeno pod označením “Gemeine Muβqueten” 653 kusů, dále je zde zmíněno 117,5 kompletů kyrysů (předních a zadních plechů). Pod položkou “Caschketen 118” by se s velkou pravděpodobností mohly skrývat přilby, zřejmě pappenheimky. Tato zmínka mj. svědčí o daleko větším rozsahu původní sbírky. Lechner, K. Die Waffensammlung….In : Programm des k. k. deutschen Staats-Gymnasium…. Kroměříž, 1889. S. 7 – 8.

Seriál

  1. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  2. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  3. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  4. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  5. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  6. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  7. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  8. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  9. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století
  10. Výzbroj a zbroj dragounů v rámci Moravské zemské hotovosti v 2. pol. 17. století

Podobné články

Další články autora

Autor : Evžen Petřík / Oněgin 🕔09.02.2003 📕11.650

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře