Střípek z našeho C.K. válečného námořnictva (Chráněný křižník ZENTA)

Autor : Miroslav Řehák / MinTaur 🕔12.01.2003 📕15.963

Podobné články

Další články autora

Ke konci druhé poloviny 19.století vznikl ve válečném námořnictvu obecně požadavek na loď, která by byla schopná chránit konvoje, ohrožovat obchod nepřítele, provozovat průzkumnou činnost, či rychle předávat depeše – tedy to, co stávající obrněné křižníky nemohly plnit. A to pro svou slabost, či malou rychlost.
 
Objevila se tedy loď, jejímž novým prvkem se stal ideální tvar pancéřové paluby, který zajišťoval kvalitní ochranu důležitých částí lodě před poškozením nepřátelskou dělostřelbou. Tento tvar v průřezu připomínal lichoběžník, a dotýkal se boků lodě pod čárou ponoru. Přestože jinak nebyl křižník nad vodou pancéřován, dosáhlo se dobré ochrany proti dělům střední ráže tím, že vzniklá mezera mezi šikmou stěnou paluby a boky byla využita jako skladiště uhlí. Takovéto lodě se začaly nazývat: chráněné křižníky.


I Rakousko-uherské námořnictvo postavilo v 90.letech 19.stol. několik takovýchto křižníků, a to ve dvou třídách, o výtlaku cca 4000 a 2500 tun. Velké byly dva: Kaiser Franz Joseph I. a Kaiserin Elisabeth, malé pak Aspern, Szigetvár a Zenta.

Zentu poháněly dva trojčinné expanzní parní stroje, každý samostatnou vrtulí, a páru vyráběly vodotrubní kotle systému Yarrow. Výzbroj tvořila děla vyrobená v plzeňské Škodovce, a to 8 děl ráže 12 cm, deset děl 47 mm, a dva torpédomety. Loď měla hladkou palubu, dva komíny a dva signalizační stěžně.


Do světové války vstoupilo RU s 12 bitevními loděmi (pouze však s 3 dreadhnoughty), 3 pobřežními bitevními loděmi, 3 pancéřovými křižníky, 4 moderními lehkými křižníky, 5 zastaralými chráněnými křižníky, 18 torpédoborci, 71 torpédovkami, 6 ponorkami, a 9 dělovými čluny.

10.srpna 1914 vyhlásilo RU blokádu pobřeží Černé Hory a dalo neutrálním plavidlům lhůtu na opuštění oblasti. Blokády se účastnily chráněné křižníky Szigetvár a Zenta, torpédoborce Ulan, Uksoke, Streiter, a několik torpédovek, podporované pancéřovým křižníkem Kaiser Karl VI. Od 13.8. pak i loděmi Wien, Monarch, Budapest a Kaiser Franz Joseph I.

K Jadranu se ovšem blížila flotila francouzského viceadmirála Boué de Lapeyreého, která se chystala nepustit rakušany do Středozemního moře. Skládala se ze 2 moderních dreadnoughtů, 2 eskader starších bitevních lodí, křižníkové divize, a 3 flotil torpédoborců. Později ji posílila ještě eskadra britských pancéřových křižníků pod velením kontraadmirála Troubridgeho.

Jako první spatřili nepřítele 16.srpna námořníci z křižníku Zenta, a torpédoborce Ulan. V 8.30 začal boj, který musel být již předem prohraný. Rychlému torpédoborci se sice podařilo uniknout, ale křižník Zenta byl  přesilou zasypán střelami, pozbyl možnosti manévrovat, vypukly na něm požáry, a po několika explozích se v 9.30 potopil.

Blokáda černohorského pobřeží touto bitvou skončila, nepřítel naopak uzavřel Otrantskou úžinu, a až do konce války uzavřel RU loďstvo v Jaderském moři, kde se v květnu roku 1915 muselo postavit dalšímu novému nepříteli – mocnému loďstvu Itálie, která vstoupila do války na straně Dohody.


Technickotaktická data chráněného křižníku Zenta


Stát…………………Rakousko-uhersko
Rok………………… 1897
Délka……………… 92 m
Šířka………………  12 m
Ponor………………  4,9 m
Výtlak……………… 2300 tun
Výzbroj…………… 8x12; 10x4,7; 2xT
Pancíř paluby……… 50 mm
Výkon strojů……… 5292 kW – 7200 k
Rychlost …………… 37 km/hod – 20 uzlů
Posádka…………… 305 mužů

Podobné články

Další články autora

Autor : Miroslav Řehák / MinTaur 🕔12.01.2003 📕15.963

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře