Obraz Němce a Německa... (díl 3.)

Autor : Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 🕔20.01.2001 📕13.117

Seriál

  1. Obraz Němce a Německa v protektorátní společnosti a v československém odboji
  2. Obraz Němce a Německa... (díl 2.)
  3. Obraz Němce a Německa... (díl 3.)
  4. Obraz Němce a Německa... (díl 4.)
  5. Obraz Němce a Německa... (díl 5.)
  6. Obraz Němce a Německa... (díl 6.)
  7. Obraz Němce a Německa... (díl 7.)
  8. Obraz Němce a Německa... (díl 8.)
  9. Obraz Němce a Německa... (díl 9.)
  10. Obraz Němce a Německa... (díl 10.)
  11. Obraz Němce a Německa... (díl 11.)
  12. Obraz Němce a Německa ...(díl 12.)
  13. Obraz Němce a Německa... (díl 13.)
  14. Obraz Němce a Německa... (díl 14.)
  15. Obraz Němce a Německa... (díl 15.)
  16. Obraz Němce a Německa... (díl 16.)
  17. Obraz Němce a Německa... (díl 17.)
  18. Obraz Němce a Německa... (díl 18.)
  19. Obraz Němce a Německa... (díl 19.)
  20. Obraz Němce a Německa... (díl 20.)
  21. Obraz Němce a Německa... (díl 21.)
  22. Obraz Němce a Německa... (díl 22.)
  23. Obraz Němce a Německa ...(díl 23.)

Podobné články

Další články autora

Liberální a socialistická garnitura první republiky se hlásila k demokratickému Německu a kultuře. Solidarizovala s německou antifašistickou a židovskou emigrací a podporovala ji. Němce - nacisty - pokládala za nepřátele. Druhá republika (1938 - 1939) vytvářela jinou hodnotovou hierarchii obrazu Němce než republika první. Vedla kampaň za konečné smíření Čechů s Němci. Osudové chyby byly shledávány pouze na české straně. Z německých antifašistů, demokratů a Židů se rázem stali strůjci nenávisti mezi Čechy a Němci. Obraz Němce III. říše - nacisty - byl obrazem gentlemana, velkého učitele Čecha a vzoru pro totalizující politické, ekonomické, kulturní i sociální přeměny. Projevovala se snaha imitovat německou národní povahu, charakter i mentalitu v nacistickém pojetí.

Druhorepublikové Československo dožilo 15. března 1939 svou krátkou existenci. České země byly násilně začleněny do německé III. říše. V nové situaci již nešlo pouze o míru vazalizace československé státnosti, ale o zásadní ohrožení české národní existence.

Obraz Němce a nacistického Německa v povědomí druhorepublikové vládní elity i nezanedbatelné části české veřejnosti dosáhl atypických vstřícných korektur. Nacistickou okupací, kterou přijala velká část českého obyvatelstva s nenávistným úžasem, se dal znovu do pohybu. Vize vlády Strany národní jednoty o nacistickém Německu jako korektním sousedu, velkém spolupracovníku a patronu pomnichovského Československa utonula v záplavě bezmocné nenávisti podvedených obyvatel. Tradiční obraz Němce jako dědičného osudového nepřítele opět dominoval bez poskvrny pochybností v české politické mysli. V zápiscích o březnové okupované Praze Prokop Drtina vzpomíná na veselé hloučky prostých českých lidí, které doprovázely vojenskou kapelu Wehrmachtu a bohatě před kamerou využívaly dobrodiní německých polních kuchyní. Nejde však o jev typický pro tehdejší českou společnost, spíše projev obvyklý v podobných situacích i v jiných zemích, kde rovněž existují „jednoduché“ národnostně i státně indiferentní skupiny obyvatel stavící požitek dne nad vše ostatní. Závažnější než tento „prostonárodní“ obrázek byla reakce na okupaci u československé státní a politické reprezentace. Odmítala se vzdát velkého snu o česko-německém smíření, obrazu říšského Němce jako spravedlivého lenního pána nebo korektního partnera Čecha. Zprávy československých zpravodajců o hrozící německé agresi odmítl vzít čs. ministr zahraničních věcí František Chvalkovský na vědomí. Označil je za fámu à la květnová mobilizace 1938. Obdobné stanovisko zastával i premiér Rudolf Beran. Ministr národní obrany generál Jan Syrový jakoukoli okupaci ČSR pokládal za nelogickou, neboť „vláda dělá stejně všechno, co se od ní z Berlina žádá“.

Zprávy o postupu prvních německých jednotek na Ostravsko 14. března 1939 vláda interpretovala jako německý zásah při pacifikaci Slovenska, nikoli jako okupaci státu. Čs. ozbrojené složky, vláda, většina diplomatických misí, střechové národní organizace se ve dnech okupace nepostavily ani na symbolický odpor. Neučinily nic pro přípravu odboje. Ještě po letech glosoval ironicky A. Hitler vzornou poslušnost čs. armády ke kapitulaci 1939.

I přes podpis vynucený nátlakem v Berlíně 15. března 1939 neztrácel prezident E. Hácha ani někteří vládní činitelé svůj optimismus v česko-německou budoucnost a v připravenost nacistů pro obsažná státoprávní vyjednávání(!). Podle V. Klumpara E. Hácha, nijak nezdrcený zánikem ČSR, na schůzi vlády v knihovně Hradu 15. března večer vylučoval modifikaci čs. státnosti do koloniálního statutu, neboť „jsme bílá rasa“. České země uvnitř říše budou prý mít rozsáhlou samosprávu, pobyt německých vojsk měl být pouze dočasný, k novému státnímu českému útvaru budou prý zpět přičleněny některé sudetoněmecké oblasti. Historická podoba českého státu může být opět obnovena!

Seriál

  1. Obraz Němce a Německa v protektorátní společnosti a v československém odboji
  2. Obraz Němce a Německa... (díl 2.)
  3. Obraz Němce a Německa... (díl 3.)
  4. Obraz Němce a Německa... (díl 4.)
  5. Obraz Němce a Německa... (díl 5.)
  6. Obraz Němce a Německa... (díl 6.)
  7. Obraz Němce a Německa... (díl 7.)
  8. Obraz Němce a Německa... (díl 8.)
  9. Obraz Němce a Německa... (díl 9.)
  10. Obraz Němce a Německa... (díl 10.)
  11. Obraz Němce a Německa... (díl 11.)
  12. Obraz Němce a Německa ...(díl 12.)
  13. Obraz Němce a Německa... (díl 13.)
  14. Obraz Němce a Německa... (díl 14.)
  15. Obraz Němce a Německa... (díl 15.)
  16. Obraz Němce a Německa... (díl 16.)
  17. Obraz Němce a Německa... (díl 17.)
  18. Obraz Němce a Německa... (díl 18.)
  19. Obraz Němce a Německa... (díl 19.)
  20. Obraz Němce a Německa... (díl 20.)
  21. Obraz Němce a Německa... (díl 21.)
  22. Obraz Němce a Německa... (díl 22.)
  23. Obraz Němce a Německa ...(díl 23.)

Podobné články

Další články autora

Autor : Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 🕔20.01.2001 📕13.117

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře