Jak padla Paříž

Autor: František Novotný 🕔︎︎ 👁︎ 27.576

Po květnové katastrofě na severu zbylo Francouzům 61 divizí. Zaujímaly frontu o délce 300 km od Maginotovy linie na východě až k moři na západě. Porážkami poučené francouzské velení se snažilo vybudovat obranu do velké hloubky pomocí opěrných bodů uzpůsobených ke kruhové obraně. Němci zahájili přípravu k přeskupení vojsk již 20. května 1940, tedy ještě s Brity v Dunkerque za zády. Naplánovali odlehčovací průlom francouzské fronty mezi průlivem La Manche a řekou Oisou směrem k dolnímu toku Seiny. Mělo jej provést pravé křídlo, které tvořila opět skupina armád B (4. a 6. armáda), jež soustředila za jednotlivými předmostími na Sommě tři tankové sbory. V centru rozmístěná skupina armád A, v jejíž hloubce za 12. armádou číhala tanková skupina generála Guderiana, pak měl vést hlavní úder. Boje na pravém křídle byly zahájeny 5. června. Francouzi se urputně bránili a pouze na jediném předmostí u Abbeville se Hothovu tankovému sboru podařil hluboký vlom. Avšak po dvou dnech využili Němci právě tohoto vlomu a ohrozili celou frontu. Francouzským silám nezbylo nic jiného, než aby z obavy z obklíčení pozici na Sommě obětovaly a ustoupily k Seině a na postavení mezi Oisou a Marnou, jež krylo Paříž od severu.

9. června 1940 zahájilo útok ve středu fronty německé hlavní úderné uskupení. Ještě téhož dne si 12. armáda vybojovala předmostí na řece Aisne, odkud zahájila úder Guderianova tanková skupina. Francouzi podnikli protiúdery na boky německého klínu, které sice Němce pozdržely, ale nemohly zastavit. Po vzoru Němců soustředili své tanky, takže došlo k první tankové bitvě 2. světové války. Na francouzské straně v ní velel jistý plukovník de Gaulle, který byl ze svého hořícího Renaultu vytažen v poslední chvíli. Také německá 2. a 9. armáda prolomily obranu a Němci vrhli do průlomu za Guderianem i Kleistovu tankovou skupinu. Tato skupina dosáhla pak 11. června Marny a Guderian postupoval na Challons-sur-Marne. Francouzi byli přitlačeni těsně k Paříži a v celkové situaci se projevovaly příznaky porážky. Silnice byly přeplněny prchajícím obyvatelstvem. Starci, ženy a děti, hospodářská zvířata a káry s posledním majetkem - to vše se stávalo cílem střemhlavých bombardérů Ju 87 Stuka, vybavených pro vyvolání paniky ještě sirénami. Právě zde Göringova Luftwaffe položila základy své hrůzné pověsti. Tento letecký teror znamenal zlom v pojetí války. Jestliže až do té doby bojovali vojáci proti vojákům a civilní obyvatelstvo mělo ve válkách jenom mizivé ztráty, ve francouzském tažení Němci promyšleně útočili na civilisty, aby zlomili francouzskou vůli k odporu. Proto se ve 2. světové válce ztráty civilistů vyrovnaly ztrátám vojenským a ve válkách druhé poloviny 20. století pak už vysoce převážily.

Reklama

14. června 1940 obsadili Němci nebráněnou Paříž, neboť ji Francouzi vyhlásili za otevřené město. Jejich síly ustupovaly na jih k Loiře, kam Němci pronikli 17. června a u Orleánsu řeku překročili. Další odpor neměl smysl a maršál Pétain, jenž stanul v čele vlády, se rozhodl prostřednictvím Španělska požádat o příměří. Hitler a s ním celý německý národ šílel nadšením. To, co se nezdařilo za 1. světové války ani za čtyři roky a co tehdy stálo miliony německých životů, dokázal nyní Wehrmacht při minimálních ztrátách za dva týdny! Veškerá opozice, jak intelektuální, tak důstojnická, byla přinucena mlčet. I to byl důsledek politiky appeasementu západních státníků, vydíraných veřejným míněním, které skočilo na pacifistickou vějičku. Od Němenu až po kanál La Manche patřila nyní Evropa nacistům. Stalin jim kryl záda z východu a zdálo se, že bude otázkou nastupujícího léta, než srazí na kolena jediného protivníka, který ještě zbýval - Velkou Británii. A to zbraněmi, které Němcům společně s Francií Mnichovskou dohodou sama Anglie pomáhala vložit do ruky, když k úspěchu francouzského tažení významně přispěly, ne-li jej vůbec umožnily, československé kořistní tanky LT 35 a LT 38, jež tvořily skoro třetinu veškerých německých tankových sil, nasazených ve Francii. Podle německého značení 118 tanků PzKpfw 35(t) 6. tankové divize von Kleistovy skupiny otevřelo cestu na Paříž a 229 tanků Pzkpfw 38(t) 7. a 8. tankové divize pod Guderianovým velením zasadilo v červnu 1940 Francouzům smrtelný úder na Marně a Loiře.


Paříž, přehlídka na Champs Elysée
commons.wikimedia.org

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více