Dějiny bleskové války

Autor : Pavel Koudelka 🕔19.05.2002 📕13.874

Německé tažení v západní Evropě

Již od obsazení Polska bylo jasné, že Němci se teď obrátí na západ. Na jaře 1940 tak obsadili Norsko a Dánsko, čímž chtěli zabránit pronikání Britů do Skandinávie a na Balt, získat naleziště železné rudy a vytvořit základny pro své síly působící proti Velké Británii.

Hlavním Hitlerovým cílem na západě však byla Francie. Po mnoha peripetiích, kdy například kompletní plán napadení Francie, Belgie a Nizozemí s názvem Fall Gelb padl do rukou Belgičanů, bylo datum útoku stanoveno na 10. května 1940. Němci během tohoto tažení zopakovali svůj drtivý úspěch z Polska, a to i přesto, že proti nim nyní nestál početně slabší nepřítel se zastaralou výzbrojí. Naopak, Spojenci dokázali přečíslit Němce téměř ve všech oblastech. Avšak jejich velení bylo zkostnatělé, jejich taktika ani strategie neodpovídaly požadavkům doby. Francouzi se sice přestali spoléhat jen na železobeton Maginotovy linie a pod dojmem německých úspěchů v Polsku se přeci jen rozhodli vytvořit také samostatné mechanizované a obrněné jednotky, tzv. Division Cuirassée (DC), ale v době německého útoku byly k dispozici jen tři kompletní a jedna ve stádiu výstavby, což naprosto nemohlo stačit.

Rovněž Britové se poučili a v závěru bojů ve Francii nasadili 1st Armoured Division (1. tankovou divizi), svůj způsob reakce na poznatky z bleskové války v Polsku. Byla to první britská jednotka svého druhu od časů EAF před deseti lety, třebaže nebyla organizována ani vyzbrojena tak, jak měla být. Spolu se stejně nekompletní francouzskou 4. DC a pod francouzským velením vyrazilo toto obrněné těleso do boje. Došlo k několika menším úspěšným bitvám, ale na výsledku války o Francii to už nemohlo nic změnit.

Dokonalý úspěch německého tažení ve Francii uvedl zbytek světa do stavu hysterie, dobře podporované německou propagandou. Převládal názor, že úspěchu bylo dosaženo kombinací drtivé letecké převahy a síly tankových jednotek, které útočily na špatně připravené a ozbrojené spojenecké oddíly. Skutečnost byla ale o něco složitější, protože Spojenci nejenže disponovali početnějšími silami než Němci, ale navíc měli za sebou i osm měsíců podivné války, během které konali přípravy. Němci vděčili za svůj drtivý úspěch především využití myšlenky napadení a paralyzace nervových center nepřítele, přesně podle Fullerova článku Plan 1919. Německý vpád na nepřátelské území prostě přerušil komunikaci, ohrozil týl a rozptýlil jednotky, které zůstaly bez kontaktu s velitelstvím, nepřijímaly rozkazy a skýtaly tak živnou půdu pro šíření poplašných zpráv a pochybností.

Z tažení ve Francii jasně vyplynula bojeschopnost samostatných obrněných kolon. Bylo nezbytné, aby každá moderní armáda měla k dispozici množství tankových divizí s rychlými tanky. Velká Británie v té době disponovala zbytky své 1. tankové divize z Francie, v Anglii se formovala 2. tanková divize a v Egyptě 7. tanková divize. A potřebu samostatných obrněných svazků pochopili dokonce i v izolacionistických Spojených státech, kde vzniklo US Armoured Force, americké obrněné vojsko, i když zůstal jeho právní statut až do konce války jen prozatímní.

Autor : Pavel Koudelka 🕔19.05.2002 📕13.874

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře