Obsazení Československa 1938 - 1939

Autor : Petr Lujka 🕔20.01.2001 📕17.493

Seriál

  1. Obsazení Československa 1938 - 1939
  2. Obsazení Československa 1938 - 1939
  3. Obsazení Československa 1938 - 1939
  4. Obsazení Československa 1938 - 1939
  5. Obsazení Československa 1938 - 1939
  6. Obsazení Československa 1938 - 1939
  7. Obsazení Československa 1938 - 1939
  8. Obsazení Československa 1938 - 1939
  9. Obsazení Československa 1938 - 1939
  10. Obsazení Československa 1938 - 1939

Podobné články

Další články autora

Obsazení pohraničí

Následujícího dne, 1. října, vpochodoval německý wehrmacht do bývalého československého pohraničí. Dostalo se mu nadšeného přivítání, stejně jako tomu bylo v Rakousku. Za několik dní se přijel podívat též Hitler. Přestože bylo nevlídné počasí a drobný, ale hustý déšť neustával, hysterické davy sudetských Němců do ochraptění vyřvávali vděčnost „svému osvoboditeli“. Venkovské ženy v lidových krojích ho zasypávaly květinami.

Připojení československého pohraničí znamenalo pro Hitlera velké strategické vítězství. Ve střední Evropě to posunulo rovnováhu sil výrazně v německý prospěch. Československo přišlo o 75 % svých obranných pozic. Přestože československá armáda zůstala nedotčena, českou rovinatou kotlinu nebylo možné hájit vzhledem k tomu, že německý obr svíral to, co ze země zbylo, ze všech stran. Zmrzačení Československa představovalo též zásadní prohru Francie. Udržení československého obranného systému mělo klíčový význam pro veškerou obranu všech smluvních partnerů Francie ve východní Evropě. Co po její zradě Československa mohly od Francie očekávat státy jako Polsko, Jugoslávie nebo Rumunsko? Definitivní naplnění československého osudu bylo ze strategického hlediska jen otázkou času, protože všichni jeho sousedé, to jest Poláci a Maďaři, se jen třásli na svůj díl koláče!! Slováci usilovali o vlastní nezávislost, takže se tato okleštěná země nalézala v nepřátelském sevření, a to jak zevnitř, tak zvenku, a nezbývalo než čekat, až dozraje čas pro její konečnou likvidací.

Je velice zvláštní, že vítěz z Mnichova měl smíšené pocity, jak pokud jde o výsledky zmíněné konference, tak í pokud jde o samotný zábor československého pohraničí. Když viděl, jak Západ rychle a ochotně vyhověl všem jeho požadavkům, uvažoval, zda by mu prošlo, kdyby požadoval celé Československo najednou, aniž by to Francii a Velkou Británii vyprovokovalo k válečnému zásahu ve prospěch Československa. Po návratu z Berlína údajně na Chamberlainovu adresu prohlásíl: „Ten chlap mi zkazíl vjezd do Prahy.

Na druhé straně však, když na vlastní oči viděl československý obranný systém, uvědomil si, jaké vlastně měl štěstí, že mnichovská krize nevylstila ve válečný střet. Dokonalost a mohutnost československé obrany ho velmi překvapila. Konečně si možná uvědomil, že generálové neměli tak docela nepravdu, když hovořili o nepřipravenosti země na válku. Po uzavření mnichovské dohody prohlásil generál Keitel: „Jsme (generálové) nesmírně šťastni, že nedošlo k válečným operacím, protože …naše prostředky k útoku proti československému pohraničnímu obrannému valu byly nedostatečné. Z čistě vojenského hlediska jsme neměli k dispozici technické prostředky, které by umožnily proniknout přes systém pohraničního opevnění.

Ať již tak nebo tak, Hitler nedostal vše, co si představoval, že mu Mnichov přinese. České pohraničí nemělo ani potřebné suroviny, ani ten pravý druh průmyslu, který on potřeboval. Těžilo se zde sice menší množství železné rudy, nalézaly se tam i značné zásoby hnědého uhlí a rozsáhlý textilní průmysl, sklárny a porcelánky. Ale pro Německo nejdůležitější centra strojírenství, jako byly Praha, Brno nebo Plzeň, mu stále unikala. Němci se přímo třásli na takový zbrojní gigant, jako byla slavná plzeňská Škodovka. Kromě toho měl Hitler eminentní zájem na výzbroji československé armády, která patřila mezi nejlepší v Evropě. Kdyby se mohl zmocnit veškeré její výzbroje, učinila by německá armáda okamžitě kvantitativní skok vpřed. Československý zbrojní arzenál by mu usnadnil jít do skutečné „velké“ války.

A tak se Německo na podzim 1938 nalézalo opět na pokraji hospodářského krachu. Rakouské zlato a devizové rezervy byly ty tam. Německé hospodářství potřebovalo nutně novou „transfúzi“, aby se udrželo v chodu. České zlaté a devizové rezervy byly právě tou „krví“, která by udržela německé hospodářství nad vodou nejméně celý příští rok. A tudíž není divu, že se Hitler okamžitě soustředil na zničení toho, co z Československa zbylo.

Ve Velké Británii ani ve Francii si tuto staronovou skutečnost hned neuvědomili. Chamberlaina i Daladiera považovali doma za hrdiny, kteří zachránili mír. Protože Chamberlain Hitlerovi věřil, domníval se, že v Evropě nastolil novou, a pro Británii příznivější, rovnováhu sil. Bláhově se domníval, že se Hitler spokojí s novými územními zisky. Chamberlain samozřejmě věděl o ekonomických potížích Německa, ale opět mylně předpokládal, že ty budou Hitlera motivovat ke snížení tempa zbrojení a ne k dalším výbojům. Jediný Churchill nazval Mnichov tím, čím skutečně byl, „totálním a naprostým krachem.

Ztráta pohraničí zničila celý československý politický, hospodářský a komunikační systém. Země se ocitla ve zmatku. Slováci usilovali o vlastni nezávislý stát. Nacističtí agenti se pokoušeli vyvolat konflikt mezi množstvím různých národností (Slováky, Maďary, Poláky, Němci a Rusíny) a vládou v Praze. Polská a maďarská vláda uměle rozdmychávaly třenice mezi svými menšinami a československou vládou. Na počátku roku 1939 měl Hitler Československo tam, kde ho chtěl mít. Kdyby vláda zakročila proti Slovákům a ostatním separatistům, wehrmacht by přišel „udělat pořádek“. Samozřejmě Německo nemělo žádné právní důvody zakročit, ale udělalo by to jakožto velmoc, která ve své zájmové sféře chrání zájmy svých občanů. Pokud by pražská vláda nic neučinila, země by se rozpadla tak jako tak. V Praze byly nepokoje a slovenský parlament hodlal vyhlásit nezávislost. Prezident Hácha vyhlásil stanné právo. Kolovaly pověsti, že německá armáda stoji připravena na hranicích.

Seriál

  1. Obsazení Československa 1938 - 1939
  2. Obsazení Československa 1938 - 1939
  3. Obsazení Československa 1938 - 1939
  4. Obsazení Československa 1938 - 1939
  5. Obsazení Československa 1938 - 1939
  6. Obsazení Československa 1938 - 1939
  7. Obsazení Československa 1938 - 1939
  8. Obsazení Československa 1938 - 1939
  9. Obsazení Československa 1938 - 1939
  10. Obsazení Československa 1938 - 1939

Podobné články

Další články autora

Autor : Petr Lujka 🕔20.01.2001 📕17.493

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře