Válka v Africe 1940-1943

Autor : Jan Ešner / honza 🕔20.01.2001 📕9.441

Seriál

  1. Diplomová práce: Válka v severní Africe 1941 - 1943 z pohledu dobového nacistického tisku Sudetské župy
  2. Válka v Africe 1940 - 1943
  3. Válka v Africe 1940-1943
  4. Válka v Africe 1940-1943
  5. Válka v Africe 1940-1943
  6. Válka v Africe 1940-1943
  7. Válka v Africe 1940-1943
  8. Válka v Africe 1940-1943
  9. Válka v Africe 1940-1943
  10. Válka v Africe 1940-1943
  11. Válka v Africe 1940-1943
  12. Válka v Africe 1940-1943
  13. Válka v Africe 1940-1943
  14. Válka v Africe 1940-1943
  15. Válka v Africe 1940-1943
  16. Válka v Africe 1940-1943
  17. Válka v Africe 1940-1943
  18. Válka v Africe 1940-1943
  19. Válka v Africe 1940-1943

Podobné články

Další články autora

Pád Tobrúku

20. června 1942 se rozhořela druhá bitva o Tobrúk. Tentokrát však měla úplně odlišný průběh než před rokem. Ve večerních hodinách již Rommel Tobrúk kontroloval a v ranních hodinách 21. června do něj triumfálně vstoupil, aby přijal britskou kapitulaci z rukou velitele pevnosti. [109] Během jediného dne dokázal to, o co minulý rok usiloval řadu dlouhých měsíců!

Ohlas v médiích byl samozřejmě velkolepý. Rozhlas tuto informaci ohlásil již v poledne 21. června [110] a tisk pak v následujících dnech pokračoval. Napsalo se toho skutečně mnoho. Většina článků opakovala neustále ty samé informace, všechny se nesly ve stejném duchu. Není tudíž nezbytné otiskovat všechny články. Vyberme ty „nejreprezentativnější“.

Hlášení OKW otištěné 22. 6. neslo nadpis „Po útoku dobyta pevnost Tobrúk“. Dále pokračovalo: „Vítězné hlášení OKW: „Jak oznámilo zvláštní hlášení, dobyly německo-italské jednotky pod velením generálplukovníka Rommela největší část těžce opevněné pevnosti Tobrúk. Poté nabídl dnes ráno (21 .6) anglický parlamentář na štábu italského sboru předání pevnosti. Město a přístav jsou obsazeny…[111]

Dále zpráva oznamovala ukořistění četného vojenského materiálu a 25 000 zajatých Britů. Na druhé straně listu bylo otištěno oficiální hlášení „Jak byl dobyt Tobrúk“: „Dobytí pevnosti Tobrúk, postavené podle nejnovějších poznatků, je velkým úspěchem německo-italských vojsk pod velením generálplukovníka Rommela. S Tobrúkem padla poslední důležitá opora britského obranného systému v africké poušti.“ Zpráva dále pokračuje: „V prudkých bojích ve velkých vedrech a při silných písečných bouřích byla zničena britská vojska v oblasti Tobrúku. Poté následoval postup přes Via Balbia k pobřeží. Poté, co byl britský pokus o prolomení obklíčení krvavě odražen, postoupila německo-italská vojska k pevnostnímu pásu Tobrúku. 19. 6. se kruh na severu a východě pevnostního pásu uzavřel…[112]

Die Zeit přináší 22. června článek „Pevnost Tobrúk dobyta“ Ve stejném duchu líčí: „Obsazení pevnosti Tobrúk, vystavěné podle nejmodernějších hledisek, je obrovským úspěchem německo-italských vojsk bojujících pod velením generálplukovníka Rommela. S Tobrúkem totiž padl poslední a nejdůležitější pilíř britského obranného systému v africké poušti…

Německá propaganda si velmi oblíbila osobní útoky, zejména na britského ministerského předsedu. Tentokrát se ale jejím „cílem“ stal velící britský generál Auchinleck: „List Daily Telegraph připomíná, že v neděli (21.6.) měl Auchinleck 57. narozeniny. Pád Tobrúku tak byl Rommelovým narozeninovým dárkem britskému vrchnímu veliteli v severní Africe.[113]

O den později vyšel článek válečného zpravodaje Lutze Kocha [114]Miliony min chránily Tobrúk“. Koch vypravuje o svém rozhovoru, který vedl „nad ukořistěnými konzervami“ s generálplukovníkem Rommelem po pádu pevnosti. Rommel mu situaci popisoval takto: „Vcelku jsme věděli, že je Tobrúk dobře opevněný, věděli jsme, že se obrovská minová pole táhnou stovky kilometrů daleko, věděli jsme, že mocná opevnění chrání město i pevnost, co jsme ale nevěděli, bylo že se minová pole táhnou oblastí 14 000 km2, že ohromný kus území pokrývá tolik pevností, že jsou tyto pevnosti rafinovaným způsobem vybudovány tak, že si je silnější ani není možné představit.[115]

Dobytí Tobrúku bylo vyvrcholením dosavadních německých úspěchů v poušti, a proto není divu, že je mu věnována tak mimořádná pozornost. Dokonce ještě větší než pozdějšímu dobytí Sevastopole.

Samozřejmě, že byly opět citovány reakce britských deníků. 23. června je otiskl Die Zeit. Článek vyšel pod názvem „Dozvuk“. Nejprve se vyjádřil k oficiálním britským hlášením: „24 hodin po kapitulaci Tobrúku ji konečně Londýn přiznal. Ještě v sobotu (20. 6.) se tvrdilo, že Rommel trpí nedostatkem zásob a obzvláště benzínu, zatímco generál Ritchie (velitel 8. armády – pozn. aut.) má k dispozici velké rezervy. V takovýchto iluzích žil Londýn ještě několik hodin před pádem této pevnosti v severní Africe…“ Dále jsou citovány samotné britské listy. Nejprve informace z Daily Mail ještě před pádem pevnosti: „Máme dobrý důvod k optimismu, jak ukáže konečný výsledek.

Po dobytí Tobrúku se měl tentýž britský list vyjádřit takto: „Čím dříve bude Churchill k dispozici, (Churchill byl v té době na návštěvě USA – pozn. aut.)aby podal vysvětlení, které pád důkladně popíše, tím lépe… „Daily Expres“ označuje pád Tobrúku za národní katastrofu a válečný zpravodaj „Timesu“ přiznává, že náhlá kapitulace byla ohromným šokem. „Pád pevnosti je o to horší, že svědčí o nedostatku soudnosti a špatném odhadu.“…[116]

S velkými úspěchy afrických jednotek rostla i popularita Rommela. Jemu je věnována největší pozornost ze všech polních velitelů. Je to dáno zejména tím, že jeho úspěchy jsou mnohem viditelnější, než vítězství na východní frontě. Navíc nedošlo v Africe na nejvyšších postech k tak rozsáhlým změnám, které postihly východní frontu. Rommel mohl být spokojen. Sám závislý na popularitě byl na výsluní přízně v Berlíně i Africe. Byl obdivován lidmi v Německu, svými vojáky a dokonce i nepřítelem. S nadsázkou lze říci, že k úplné spokojenosti mu chyběly snad pouze dvě věci - maršálská hůl a obsazení Suezu. Té první se měl dočkat okamžitě.

Již 23. června otiskly noviny Vůdcův telegram adresovaný Rommelovi: „Pane generále polní maršále! Ve vděčném ocenění Vašeho velení a Vašeho rozhodného nasazení, rovněž tak uznání hrdinských výkonů pod Vámi bojujících jednotek na africkém válečném poli, povyšuji Vás k dnešnímu dni na generála polního maršála. (podepsán A. Hitler)[117]

27. června vyšel velký článek mapující dosavadní Rommelův život. Pod názvem „Rommel – africký hrdina“ líčí polního maršála takto: „…Jeden každý ví, důstojník či prostý voják, Němec či Ital, kdy se vrchní velitel, povýšen za své grandiózní vítězství u Tobrúku na generála polního maršála, objeví vznášející se ve Fieselerově storchu (jednomístné letadlo – pozn.aut.) nad vlastními řadami nebo stojící na střeše svého velitelského vozu z Makílí a dále povede své jednotky k novému vítězství...

Rommelův úspěch prý tkví v bezmezné důvěře, kterou k němu jeho vojáci mají. Právě ona bezmezná důvěra a jednota mezi mužstvem a velením, je podle listu, jedním z „tajemství“ (německých) vítězství. Nedá se však získat zkušenostmi. Buď ji máte nebo ne. Stejně tak buď Rommela máte nebo ho nemáte.“ [118]

Rommel - hrdina propagandy - se u Tobrúku dlouho nezastavil. Jeho cílem nyní byly Alexandrie a Káhira. Při postupu k nim mu v cestě stála pouze jediná vážnější překážka. Byla vzdálena od Alexandrie zhruba 100 kilometrů a nesla název el Alamein.

Seriál

  1. Diplomová práce: Válka v severní Africe 1941 - 1943 z pohledu dobového nacistického tisku Sudetské župy
  2. Válka v Africe 1940 - 1943
  3. Válka v Africe 1940-1943
  4. Válka v Africe 1940-1943
  5. Válka v Africe 1940-1943
  6. Válka v Africe 1940-1943
  7. Válka v Africe 1940-1943
  8. Válka v Africe 1940-1943
  9. Válka v Africe 1940-1943
  10. Válka v Africe 1940-1943
  11. Válka v Africe 1940-1943
  12. Válka v Africe 1940-1943
  13. Válka v Africe 1940-1943
  14. Válka v Africe 1940-1943
  15. Válka v Africe 1940-1943
  16. Válka v Africe 1940-1943
  17. Válka v Africe 1940-1943
  18. Válka v Africe 1940-1943
  19. Válka v Africe 1940-1943

Podobné články

Další články autora

Autor : Jan Ešner / honza 🕔20.01.2001 📕9.441

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře