Válka v Africe 1940-1943

Autor : Jan Ešner / honza 🕔20.01.2001 📕8.700

Seriál

  1. Diplomová práce: Válka v severní Africe 1941 - 1943 z pohledu dobového nacistického tisku Sudetské župy
  2. Válka v Africe 1940 - 1943
  3. Válka v Africe 1940-1943
  4. Válka v Africe 1940-1943
  5. Válka v Africe 1940-1943
  6. Válka v Africe 1940-1943
  7. Válka v Africe 1940-1943
  8. Válka v Africe 1940-1943
  9. Válka v Africe 1940-1943
  10. Válka v Africe 1940-1943
  11. Válka v Africe 1940-1943
  12. Válka v Africe 1940-1943
  13. Válka v Africe 1940-1943
  14. Válka v Africe 1940-1943
  15. Válka v Africe 1940-1943
  16. Válka v Africe 1940-1943
  17. Válka v Africe 1940-1943
  18. Válka v Africe 1940-1943
  19. Válka v Africe 1940-1943

Podobné články

Další články autora

Bitva u Gazaly

Situace v Africe byla pro Británii krajně nepříznivá. Malta byla, zejména díky útokům letadel německé 2. letecké armády, neutralizována. Churchill se pokoušel o její zásobování, avšak konvoje směřující k ostrovu utrpěly značné ztráty. [97] Ani na africké pevnině nebyla situace pro Brity lepší. 26. května zahájil Rommel u Gazaly ofenzívu, aby konečně mohl dobýt Tobrúk. [98]

Elbetalzeitung poprvé zmiňuje bitvu v hlášení OKW z 29. května: „V Kyrenajce nastoupily německo-italské jednotky 26. května k útoku na nepřátelská postavení. Od té doby probíhá zuřivá bitva.[99]

Následný den vychází článek „Bleskové údery od Charkova do Libye“, spojující úspěchy wehrmachtu na východní frontě a Africe. Nejde zde o konkrétní mapování postupu, ale spíše o „hodnocení přizpůsobivosti německého vojáka“. Závěr je takový, že „…Rommel dokázal, že německé jednotky mohou útočit stejně tak při padesáti stupních vedra, jako při čtyřiceti stupních mrazu v zimním východním tažení…[100]

1.června se objevuje článek „Velká bitva v severní Africe“. Ten mimo jiné oznamuje: „…Nepřátelským mocnostem, především Angličanům, bylo Rommelovým postupem připraveno druhé velké překvapení (prvním měla být von Mansteinova ofenzíva k dobytí Sevastopolu – pozn. aut.)… Již třetího dne velké bitvy v severní Africe byl nepřítel donucen bránit se ve svých bunkrech pouze se vší zuřivostí a neústupností. Od 26. května musel snášet své vysoké ztráty. Útočníci si však vzali ponaučení ze zkušeností, které nasbírali minulý rok u Tobrúku...[101]

Článek může působit naprosto věrohodným dojmem, pokud přihlédneme k dalšímu vývoji. Zajímavě však vyzní ve srovnání s britským hlášením, které se objevilo ve stejné době. 1. června vydal generál Auchinleck komuniké k průběhu bitvy. Srovnejme ho s německým hodnocením. Auchinleck informuje: „26. května poslal generál Rommel Německý Afrikakorps do útoku… Tento útok jsme předvídali a byli jsme na něj připraveni. Z ukořistěných dokumentů jasně vyplývá, že Rommelovým cílem byla porážka našich obrněných jednotek a dobytí Tobrúku. Útoky proti severnímu úseku našich hlavních opevnění jižně od Gazaly, provedené 27. května, dosáhly nepatrných nebo žádných úspěchů… Urputné boje dosud trvají a bitva v žádném případě neskončila. Je třeba očekávat další těžké boje, ale ať dopadnou jakkoli, nelze ani v nejmenším pochybovat, že Rommelovy plány počáteční ofenzívy naprosto nevyšly a že za tento nezdar draze zaplatil ztrátami na mužích a materiálu…[102]

Jsou to dvě naprosto odlišná hodnocení. Pravdou je, že se Rommel dostal po několika dnech do obrovských potíží a porážka mu skutečně hrozila. Díky svým schopnostem a zejména chybám britského velení však nakonec utrpěli porážku Britové.

Jak se bitva pozvolna měnila v britský neprospěch, měnil se i tón oficiálních britských hlášení. Toho se samozřejmě velmi obratně chopila německá propaganda. 8. června otiskl Elbetalzeitung britskou zprávu ze Stockholmu nazvanou „Libyjská bitva je peklem“ Z ní cituje: „…Boj v Libyi dosáhl vrcholu. Jedná se o nejzuřivější bitvu, která kdy byla v severní Africe vybojována a o nejhorší boje, která dosud museli (Britové) vydržet. Vedra, písečné bouře a palba děl proměnily vše v peklo. Obzvláště velký strach je zde z protitankového dělostřelectva.[103]

Die Zeit otiskuje tentýž den propagandistický článek „Boj v poušti“: „Válečné tažení v poušti je vždy spojeno se zvláštními těžkostmi… My víme, že za Anglii válčí v poušti egyptské, indické a australské, tedy na tropy zvyklé, jednotky. Německu oproti tomu byly veškeré kolonie sebrány ve Versailles, proto takové jednotky nemá. Německo musí vést válku s vojáky, kteří nejsou zvyklí na pobyt, pochod a boj v Africe. Je to nebezpečné jejich zdraví, což je pro ně úplná novinka. Rommel se svými statečnými muži docílil, i přes zásobovací potíže, skvělých úspěchů, když dokázal vázat mimořádně silné britské jednotky ve Středomoří. Tyto pak Anglii chybí na jiných bojištích…[104]

Článek sice popisuje pravdivě schopnost německých vojáků vyrovnat se s mnohdy nelidskými podmínkami africké pouště. Stejné uznání ale musí patřit i samotným Britům. Pro ně to byl stejný problém a informace o tom, že tam za Brity bojují vojáci z kolonií je nesmyslná. Vojáci Commonwealthu samozřejmě britskou armádu doplňují.

V dalších dnech tisk zmiňuje obsazení strategické pevnosti Bír Hakím. A opět se objevují citovaná hlášení nepřítele. Například zpráva Reuteru: „Úředně se oznamuje, že byla stažena posádka z Bír Hakímu.“ List to komentuje: „A co hlásil úřad Reuteru ještě před několika málo hodinami? Ztráta Bír Hakímu je nepravděpodobná, protože síla britských tanků je s německými minimálně rovnocenná.

Aby dodal zprávám na věrohodnosti, nevynechává list ani citace z britských listů. Za všechny alespoň Daily Telegraph: „…Signály z vysílačky obránců se ke konci odporu neustále zkracovaly. Poslední zpráva, která byla zachycena, sestávala pouze z jediného slova – štuky.[105]

V dalších dnech se články o Africe neobjevují. Informace tak lze získat pouze z hlášení OKW. Zajímavé je opět porovnat informace německého velení s oficiálními zprávami generála Auchinlecka. Hlášení OKW otisknuté 16. června oznamuje: „Bitva v Marmarice západně od Tobrúku je rozhodnuta ve prospěch německo-italských jednotek. Poté, co byly nepřátelské tankové síly rozbity u Akrómy, pronásledovány překročily Via Balbia, až dosáhly pobřeží. Nyní jsou anglické a jihoafrické jednotky v postavení u Gazaly odříznuty od spojení s Tobrúkem. Při útoku ze západu italské divize toto postavení prolomily…[106]

Stejný den oznamuje generál Auchinleck britskému ministerskému předsedovi o situaci u Tobrúku: „…Situace je zcela jiná než loni, poněvadž teď zaujímáme obranná postavení na hranicích my, a nikoli nepřítel, a naše stíhací letouny mohou operovat nad Tobrúkem… Na obležení Tobrúku a blokování našich sil u postavení na hranici by nepřítel zřejmě potřeboval víc vojáků, než jich, jak vyplývá z našich informací, ve skutečnosti má. Za tohoto stavu bychom měli být schopni zabránit, aby oblast mezi hranicí a Tobrúkem přešla do nepřátelských rukou…[107] Opět diametrálně odlišná hodnocení. Nyní se ale tragicky mýlil Auchinleck.

Hlášení OKW otištěné 19. 6.: „V severní Africe byla britská 8. armáda rozdělena na dvě části. Část se stáhla do Tobrúku. Silné německo-italské svazy pronásledují nepřátelské jednotky ve směru na Bardíji. V jižním předpolí pevnosti Tobrúk byly obsazeny britské opěrné body a několik pouštních pevností.[108]

Auchinleck se měl o svém omylu přesvědčit již za několik hodin.

Seriál

  1. Diplomová práce: Válka v severní Africe 1941 - 1943 z pohledu dobového nacistického tisku Sudetské župy
  2. Válka v Africe 1940 - 1943
  3. Válka v Africe 1940-1943
  4. Válka v Africe 1940-1943
  5. Válka v Africe 1940-1943
  6. Válka v Africe 1940-1943
  7. Válka v Africe 1940-1943
  8. Válka v Africe 1940-1943
  9. Válka v Africe 1940-1943
  10. Válka v Africe 1940-1943
  11. Válka v Africe 1940-1943
  12. Válka v Africe 1940-1943
  13. Válka v Africe 1940-1943
  14. Válka v Africe 1940-1943
  15. Válka v Africe 1940-1943
  16. Válka v Africe 1940-1943
  17. Válka v Africe 1940-1943
  18. Válka v Africe 1940-1943
  19. Válka v Africe 1940-1943

Podobné články

Další články autora

Autor : Jan Ešner / honza 🕔20.01.2001 📕8.700

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře