Obraz Němce a Německa... (díl 18.)

Autor : Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 🕔20.01.2001 📕8.489

Seriál

  1. Obraz Němce a Německa v protektorátní společnosti a v československém odboji
  2. Obraz Němce a Německa... (díl 2.)
  3. Obraz Němce a Německa... (díl 3.)
  4. Obraz Němce a Německa... (díl 4.)
  5. Obraz Němce a Německa... (díl 5.)
  6. Obraz Němce a Německa... (díl 6.)
  7. Obraz Němce a Německa... (díl 7.)
  8. Obraz Němce a Německa... (díl 8.)
  9. Obraz Němce a Německa... (díl 9.)
  10. Obraz Němce a Německa... (díl 10.)
  11. Obraz Němce a Německa... (díl 11.)
  12. Obraz Němce a Německa ...(díl 12.)
  13. Obraz Němce a Německa... (díl 13.)
  14. Obraz Němce a Německa... (díl 14.)
  15. Obraz Němce a Německa... (díl 15.)
  16. Obraz Němce a Německa... (díl 16.)
  17. Obraz Němce a Německa... (díl 17.)
  18. Obraz Němce a Německa... (díl 18.)
  19. Obraz Němce a Německa... (díl 19.)
  20. Obraz Němce a Německa... (díl 20.)
  21. Obraz Němce a Německa... (díl 21.)
  22. Obraz Němce a Německa... (díl 22.)
  23. Obraz Němce a Německa ...(díl 23.)

Podobné články

Další články autora

Obraz demokratického českého Němce se u E. Beneše pojí se dvěma neoddělitelnými komponenty: antifašismus a československá státotvornost. V protektorátu se obraz demokratického Němce stal neověřitelnou vzpomínkou zašlých časů. Byl zcela překryt obrazem Němce-tyrana, osudového českého nepřítele. Česká společnost v protektorátu se na rozdíl od exilu, až na marginální jednotlivosti, nesetkávala s německými demokraty, ani s projevy německého protinacistického odporu či s německou solidaritou s českým utrpením. Česko-německá propast se prohloubila říjnovou a listopadovou perzekucí 1939, heydrichiádou, stupňováním nacistické okupační brutality a poněmčováním, terorem totální války, nacistickými zvěrstvy (pochody a vlaky smrti) a fanatickým odporem v posledních týdnech váhy za účasti častí německého civilního obyvatelstva až na samé dno odcizení. Přesvědčeni, že německý národ jako celek nese odpovědnost za politiku nacismu se v domácím odboji prosadilo od konce r. 1941 (u KSČ roku 1944 a u části komunistů později), v zahraničním západním odboji se tato tendence upevňuje od září 1941. Možnost spolupráce či koexistence Čechů s Němci byla za těchto okolností považována za nereálnou.

Německý obraz v české galerii byl stále více nanášen černou barvou a jednoduchou technikou. Jeho kontury utvářela narůstající pomsta za utrpěná příkoří a značné obavy z dalšího postupu nacistů vůči českému národu. Zprávy domácího odboje z roku 1943 očekávaly, že „Němci budou zuřit, až budou muset protektorát vyklidit, a vybijí v tom okamžiku většinu našich lidi“. V jiné relaci se hovoří o tom, že „německá armáda má instrukce, aby český národ vyhladila“. Paušalizace Němce v české společnosti probíhala obdobně jako v jiných evropských státech, okupovaných či válčících s nacisty. Od rezignovaného „Němec Je Němec!“, přes ztotožnění Němce s nacistou, až po obraz Němce jako bestiálního monstra, které postrádá znaky lidského rodu a proti němuž jsou dovoleny i nelidské prostředky. Němec se stává nebezpečím nejen pro český národ o československý stát, ale pro evropskou civilizaci.

Tento vývoj vnímání Němce můžeme sledovat rovněž v rozhlasových projevech československého ministra zahraničních věcí Jana Masaryka pro BBC. Liberální demokrat Jan Masaryk vede sám se sebou zápas, zdali ještě existuje ono dvojí Německo, tak přísně odlišované hradní elitou v první republice: „Včera večer jsem poslouchal Beethovena, Bacha, Mozarta, Schuberta a Schumanna. Jak je to pro Pána Boha možné, že německý národ mohl klesnout tak hluboko!“ V letech 1941-1942 Jan Masaryk ještě doufal, že Německo „se probere z amoku a vzpomene si, že Mozart, Heine, Beethoven, Kant, Einstein a Thomas Mann byli a jsou také Němci“.

Postupně Jan Masaryk ve svých pochybnostech o podstatě německého národa dospěl k přesvědčení, že „Němci jsou přístupni zlým vlivům více než jiní národové...i ti nejliberálnější mezi nimi někdy podlehnou heslům...dnes polykají Hitlera mnohé miliony těch, kteří před deseti lety byli jeho nepřátelé“. V roce 1941 z londýnského vysílače z úst Jana Masaryka hřímaly bojovné protiněmecké verše Karla Havlíčka Borovského. V září téhož roku dospěl Masaryk k názoru, že animálně sobecká prusko-nacistická zlodějská mentalita zachvátila vlastně celý německý národ“. O měsíc později hovořil již o „bývalém německém národu“, jenž se změnil ve „vzteklou smečku“ a „rušivý nádor Evropy“. Vize zkaženého německého národa se v dalších letech opakuje v obratech o „zfanatizovaném a zjančeném“ národu, jenž nese odpovědnost za nastolení Hitlera. V prosinci 1942 se Jan Masaryk podělil se svými posluchači o toto vánoční vyznání: „Včera jsem viděl úžasný film“, „Jeden den války v Sovětském svazu“. Ti Rusové to se skopčáky umějí - viděli jsme sta a sta pobitých walhallistů - nemohl jsem si představit, jak příjemno je posmatriť na zabitého Němce - dřív jsem nerad viděl mrtvé lidi“.

Seriál

  1. Obraz Němce a Německa v protektorátní společnosti a v československém odboji
  2. Obraz Němce a Německa... (díl 2.)
  3. Obraz Němce a Německa... (díl 3.)
  4. Obraz Němce a Německa... (díl 4.)
  5. Obraz Němce a Německa... (díl 5.)
  6. Obraz Němce a Německa... (díl 6.)
  7. Obraz Němce a Německa... (díl 7.)
  8. Obraz Němce a Německa... (díl 8.)
  9. Obraz Němce a Německa... (díl 9.)
  10. Obraz Němce a Německa... (díl 10.)
  11. Obraz Němce a Německa... (díl 11.)
  12. Obraz Němce a Německa ...(díl 12.)
  13. Obraz Němce a Německa... (díl 13.)
  14. Obraz Němce a Německa... (díl 14.)
  15. Obraz Němce a Německa... (díl 15.)
  16. Obraz Němce a Německa... (díl 16.)
  17. Obraz Němce a Německa... (díl 17.)
  18. Obraz Němce a Německa... (díl 18.)
  19. Obraz Němce a Německa... (díl 19.)
  20. Obraz Němce a Německa... (díl 20.)
  21. Obraz Němce a Německa... (díl 21.)
  22. Obraz Němce a Německa... (díl 22.)
  23. Obraz Němce a Německa ...(díl 23.)

Podobné články

Další články autora

Autor : Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 🕔20.01.2001 📕8.489

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře