Obraz Němce a Německa... (díl 14.)

Autor : Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 🕔20.01.2001 📕8.495

Seriál

  1. Obraz Němce a Německa v protektorátní společnosti a v československém odboji
  2. Obraz Němce a Německa... (díl 2.)
  3. Obraz Němce a Německa... (díl 3.)
  4. Obraz Němce a Německa... (díl 4.)
  5. Obraz Němce a Německa... (díl 5.)
  6. Obraz Němce a Německa... (díl 6.)
  7. Obraz Němce a Německa... (díl 7.)
  8. Obraz Němce a Německa... (díl 8.)
  9. Obraz Němce a Německa... (díl 9.)
  10. Obraz Němce a Německa... (díl 10.)
  11. Obraz Němce a Německa... (díl 11.)
  12. Obraz Němce a Německa ...(díl 12.)
  13. Obraz Němce a Německa... (díl 13.)
  14. Obraz Němce a Německa... (díl 14.)
  15. Obraz Němce a Německa... (díl 15.)
  16. Obraz Němce a Německa... (díl 16.)
  17. Obraz Němce a Německa... (díl 17.)
  18. Obraz Němce a Německa... (díl 18.)
  19. Obraz Němce a Německa... (díl 19.)
  20. Obraz Němce a Německa... (díl 20.)
  21. Obraz Němce a Německa... (díl 21.)
  22. Obraz Němce a Německa... (díl 22.)
  23. Obraz Němce a Německa ...(díl 23.)

Podobné články

Další články autora

Tato ideologie využívala zažitý český provinční komplex vlastní malosti a touhu po „světových“ parametrech. E. Moravec prohlašoval, že je především revoluční národní socialista a pak teprve Čech. „Jsem proti heslu „Národ sobě,“ konstatoval v kampani za „evropanství“ proti „nacionálnímu egoismu“. Obdobně K. Lažnovský nabádal Čechy, aby byli nejdříve Evropany a Čechy až v druhé řadě. Jan Zlom vyhlásil heslo současnosti: „Zavoláš-li Čech, ať se ti ozve Evropan,“ a připravoval Čechy na jazykovou integraci do německé Evropy. Vedoucí řečí bude prý němčina, mateřský jazyk bude pro ostatní národy druhořadý. Také E. Moravec soudil, že tak, jak ve středověku plnila svou funkci latina, v nové Evropě nastoupí němčina. O schopnosti jazykové adaptability českého národa nepochyboval, neboť Češi byli prý po 1 000 let dvojjazyční. Jazyková evropeizace započala v Kuratoriu pro výchovu mládeže, kde se stala vnitřní řečí němčina.

Také česká kultura neměla být zakonzervována v „české truhle“, ale v nové Evropě měla být podrobena očistné konfrontaci s „kulturou velikého národa německého“. Český přínos nové Evropě může mít nějaký smysl teprve tehdy, když si Češi osvojí německou mentalitu a nacistické ctnosti. Svou potřebu vlastenectví mohou Češi vyjádřit v loajální pracovitosti pro německou Evropu. Česká vlast není již v tradičním regionu střední Evropy a v českých etnických hranicích, ale je v Říši a celé nové Evropě (E. Moravec). Podobně J. Zlom usuzoval, že česká vlast je kterékoli místo v nové Evropě, kde se tvoří „nové hodnoty“. Tato mystifikace, snadno zneužitelná pro politiku přesídlování, byla ověnčena nimbem národní perspektivy.

Podle E. Vajtauera „nemůže borovice závodit s výškou věže, dokud zůstává zasazena v zahradní kádi. Nezbytně v ní nakonec zakrní. Každý malý národ je takovým zahradním kořenáčem, v němž se zmrzačuje jakýkoli rozběh k velkému činu. Má-li borovice činu narůsti do normální lesní výše, potřebuje půdu volnou a širokou.“ V německé Evropě, soudil J. Zlom, se Češi zbaví svého nevýhodného vazalského postavení, které jim dává příslušnost k malému národu, neboť tam budou rozhodovat především naše individuální, osobní kvality, nikoli národní.

Protektorátní evropanství Moravcových aktivistů se de facto rovnalo totální asimilaci loajálních vyhovujících Čechů do německé III. říše na vydobytém prostoru Evropy. Splynutí s říšskou myšlenkou znamenalo zřeknutí se češství. Čeští pronacističtí aktivisté vyvraceli i obavy, že pro Čecha nebude v německé Evropě místo z rasových důvodů. Na rozdíl od německých pramenů rasová podstata Čecha byla jimi líčena velmi optimisticky: Češi jsou pro novou Evropu únosní, neboť' nejsou čistými Slovany, mají řadu germánských rysů (J. Zlom). Češi jsou prý pouze jazykově slovanští, v minulosti se smísili s Němci, mají polovinu německé krve a „společnou kulturní krev“ (E. Vajtauer).

Zvláště E. Moravec často hovořil o příbuznosti českého a německého národa, dokonce o jednotě rasy(!) Čech v podání E. Moravce je jakýsi ne zcela povedený Němec. Češi se proto musí zbavit svých negativních vlastností - hravosti, bezstarostnosti, sentimentality, menší čistotnosti, velikášství či naopak zakřiknutosti, nedospělosti, polovičatosti. Za nejpozitivnější českou vlastnost pokládal E. Vajtauer amalgační schopnost dobrovolně se přizpůsobit. Čech může být pro Němce užitečný svou pracovitostí, kvalifikovaností a svou kontaktibilitou se Slovany východní a jihovýchodní Evropy. Němec je pro Čecha vzorem pro tyto vlastnosti: smysl pro řád, kázeň, organizační schopnosti, statečnost, vytrvalost, houževnatost, pracovitost, obětavost, tvrdost, víru, věrnost, poslušnost, vůli.

Seriál

  1. Obraz Němce a Německa v protektorátní společnosti a v československém odboji
  2. Obraz Němce a Německa... (díl 2.)
  3. Obraz Němce a Německa... (díl 3.)
  4. Obraz Němce a Německa... (díl 4.)
  5. Obraz Němce a Německa... (díl 5.)
  6. Obraz Němce a Německa... (díl 6.)
  7. Obraz Němce a Německa... (díl 7.)
  8. Obraz Němce a Německa... (díl 8.)
  9. Obraz Němce a Německa... (díl 9.)
  10. Obraz Němce a Německa... (díl 10.)
  11. Obraz Němce a Německa... (díl 11.)
  12. Obraz Němce a Německa ...(díl 12.)
  13. Obraz Němce a Německa... (díl 13.)
  14. Obraz Němce a Německa... (díl 14.)
  15. Obraz Němce a Německa... (díl 15.)
  16. Obraz Němce a Německa... (díl 16.)
  17. Obraz Němce a Německa... (díl 17.)
  18. Obraz Němce a Německa... (díl 18.)
  19. Obraz Němce a Německa... (díl 19.)
  20. Obraz Němce a Německa... (díl 20.)
  21. Obraz Němce a Německa... (díl 21.)
  22. Obraz Němce a Německa... (díl 22.)
  23. Obraz Němce a Německa ...(díl 23.)

Podobné články

Další články autora

Autor : Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 🕔20.01.2001 📕8.495

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře