Prusko-rakouská válka

Autor : Jan Ešner / honza 🕔20.01.2001 📕15.766

IV. Vojenské hodnosti, výzbroj

Vojenské hodnosti se začaly plně využívat v 16. století, kdy se do čela armád stavěli vojenští velitelé, nikoliv panovníci. Postupem času vznikly dva různé systémy hodností. Francouzský a pruský. Rakousko využilo zčásti právě pruský systém generálských hodností. Posloupnost jednotlivých generálských hodností využívaných v rakouské armádě byla následující:

Generálmajor
Polní podmaršál
Generál zbraně (pěchoty, jezdectva nebo dělostřelectva)
Polní zbrojmistr
Generálplukovník
Polní maršál

V pruské armádě:

Generálmajor
Generálporučík
Generál zbraně
Generálplukovník
Generál polní maršál

Nyní několik informací k výzbroji obou armád. Důležitou zbraní pro rakouskou armádu bylo dělo. Rakouské dělostřelectvo bylo známé svou účinností a vzbuzovalo respekt i u severního souseda. Mnohem důležitější pro nastávající válku byly ovšem pěchotní zbraně. Součástí výzbroje každého vojáka byla jeho puška. Výzbroj rakouské armády tvořila tzv. předovka. Při nabíjení se nejprve nasypal do hlavně prach, pak se přidal olověný náboj a vše se upěchovalo nabijákem. Přesná střelba mohla být zhruba na 350 metrů.

Pruský voják měl jiný typ pušky, tzv. zadovku (jehlovku). Ta se nabíjela zezadu a její kadence střelby byla asi pětkrát větší. Zadovka byla vyvinuta již ve třicátých letech devatenáctého století. Rakušané ji testovali, ale nebyli s ní příliš spokojeni. Podle jejich názoru se s ní zbytečně plýtvalo municí. Poprvé v akci ji viděli při společném útoku na Dánsko, kde již patřila do výzbroje pruské armády. Nutno konstatovat, že se v této válce příliš neosvědčila. Její první opravdový úspěch přišel až v prusko-rakouské válce.

Dá se říci, že hlavní zbraní rakouského vojáka byl jeho bodák. Rakouská taktika byla založena na útoku na bodák v sevřených formacích. V jeho výbavě bylo pouze asi třicet nábojů a velká část rakouských vojáků ani neuměla střílet. Oproti tomu měl pruský voják asi sto nábojů a pruské velení pořádalo celou řadu střeleckých cvičení, kde dbalo na střeleckou zdatnost svých vojáků. Proti zadovkám pak používali Rakušáci speciální taktiku "Stoßtaktik". Ta vlastně spočívala v rychlém přímém postupu proti nepříteli a následným útokem na bodák. Lze tedy konstatovat, že pruská armáda měla kvalitnější výzbroj. Dalším důležitým faktorem byla i schopnost respektive neschopnost velení. Více informací o konkrétních velitelích zmíním v samostatné kapitole tomu věnované.

Celá tato válka byla obrovskou revolucí v porovnání s dřívějšími konflikty. Zde se již využívalo vymožeností moderní techniky. Prusko dokázalo k přepravě svých vojáků a zbraní pohotově využít železnici, k čemuž došlo v Evropě poprvé. (Úplně poprvé byla využita během občanské války v USA.)

Autor : Jan Ešner / honza 🕔20.01.2001 📕15.766

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře