Války o slezské dědictví a válka sedmiletá

Autor : Jaroslava Tihlaříková 🕔20.01.2001 📕9.535

Královéhradecký pěší pluk č. 18 za slezských válek a války sedmileté

Nedlouho po nástupu Marie Terezie na trůn obsadil Fridrich II. Slezsko. Třetí prapor královéhradeckého pěšího pluku byl roku 1741 posádkou v Praze. Poté, co se město vzdalo 26. listopadu 1741 do rukou Francouzů a Bavorů - spojenců Fridricha II., dostal se tento prapor do zajetí. První dva prapory stály u Jindřichova Hradce a v prosinci se účastnily dobývání Písku. Pod novým majitelem Marschallem auf Burgholzhausen (bývalý majitel maršál von Seckendorff vstoupil do služeb bavorského kurfiřta a císaře Karla VII., který byl protivníkem Marie Terezie) utrpěl regiment 17. května 1742 velké ztráty v boji u Čáslavi. Na bojišti byl zraněn i nový majitel. Po uzavření míru s Pruskem se regiment zapojil do obléhání Francouzi okupované Prahy.

Roku prošel regiment Bavorskem, vrátil se do Čech a následující rok operoval v Horní Falci. Třetí fysilírský prapor zde padl do francouzského zajetí, první dva prapory bojovali v neúspěšné bitvě u Hohenfriedbergu a utrpěly zde velké ztráty. Zbytky regimentu se pak účastnily bitvy u Sorru. Maršál Burgholzhausen „přišel v boji o kus lebky, který mu šikovný lékař nahradil stříbrným plátkem. Jako „bolestné“ obdržel hodnost zástupce polního maršála.“(36) Ve válce s Francií pokračoval pluk v Itálii, protože 25. prosince byl vyhlášen mír v Drážďanech.

Sedmiletá válka přivedla regiment zpět do Čech. Jedna rota granátníků se účastnila bitvy u Lovosic 1. října 1756, zatímco většina regimentu stála u Orlice poblíž Hradce Králové, třetí prapor byl v Olomouci. 6. května 1757 zasáhly dva prapory a rota granátníků do bitvy u Štěrbohol a po ústupu do hlavního města bránily obleženou Prahu v prostoru Žitné brány na Novém Městě. Jeden kapitán a asi 56 vojáků uprchlo od Štěrbohol k Daunově armádě a zúčastnilo se vítězné bitvy u Kolína. Třetí fysilírský prapor pomáhal následujícího roku při obraně Olomouce, za což byl majitel regimentu povýšen do hodnosti polního maršála a vyznamenán velkokřížem Marie Terezie.

Roku 1759 se regiment účastnil největšího počtu bojových akcí: u Dvorů a Aše, u Míšně a Pretsche, u Maxen. V následujícím roce bojovali u Landshutu (20. června) a 18 srpna u Lehnice pod velením polního zbrojmistra Gideona Laudona. V bitvě u Lehnice se šikovatel Grimmer zmocnil pruského jezdeckého praporu, který pak byl umístěn v děkanském chrámu v Jičíně. Poslední akcí pluku v období sedmileté války bylo obléhání Svídnice roku 1762.

Autor : Jaroslava Tihlaříková 🕔20.01.2001 📕9.535

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře