3. letka (dálková) Průzkumné skupiny 33 [1941-1945]

3. letka (dálková) Průzkumné skupiny 33 (3.(F)/Aufkl.Gr. 33)


Letka byla vytvořena pod velením Hptm. Heinricha-Petera Gehrkena v Kassel-Rothwesten mezi březnem a červnem 1941 se zkušenými posádkami, staženými z jednotek nasazených v Norsku, části Aufklärungsgruppe (F) 22 a několika nově vyškolenými (nezkušenými) posádkami z Ergänzungs-Aufklärungsstaffel z Weimar-Nohra. Během května se pozemní personál přesunul vlakem do Schippenbeilu ve východním Prusku, kde se 4. června připojil k letounům a posádkám. Letouny byly všechny nové Junkers Ju 88 a nesly kód 8H, kód letky byl L (8H+_L). Později byl na boku přídě každého letounu vyobrazen černý symbol "Siegrune" v černě olemovaném bílém kruhu (často označovaný příslušníky letky jako "hák" nebo "kost"), který navržený Lt. Güntherem Röwertem.

Letka byla operačně podřízena Koluft 17 u Heeresgruppe A. Zde letka ztratila první letoun 20.06.1941, když Junkers Ju 88 A-5, W.Nr. 742, utrpěl 30% poškození při nouzovém přistání na letišti Schippenbeil. O čtyři dny později, 24.06.1941, dva dny po zahájení operace Barbarossa, provedla letka časně ráno první operační průzkumný let s letounem Junkers Ju 88 D-5 8H+HL pod velením Oblt. Rührschnecka s posádkou Fw. Hild a Uffz. Stender. Ten den byly provedeny ještě dva další lety a 27.06.1941 utrpěla letka první bojovou ztrátu, když se Junkers Ju 88 A-5(F) 8H+FL, W.Nr. 0740, se velitelem Lt. Dr. Robertem Gymichem nevrátil z průzkumného letu a byl pohřešován v oblasti Polock-Pskov.


Dne 19.07.1941, kdy se letka přesunula do Bereziny, se z letu nevrátil Junkers Ju 88 A-5(F), W.Nr. 739, Lt. Hans-Joachim Hinrichs a posádka byli prohlášeni za pohřešované. O dva dny později byl ztracen další Junkers Ju 88 D-2, W.Nr. 798, 8H+DL, který se nevrátil z průzkumného letu do oblasti Bobruisk; Lt. Ernst Grund a posádka byli prohlášeni za mrtvé.


Po krátké zastávce v Berezině byla letka přesunuta do Borisova, kde zůstala do začátku září. Pak se přesunula do Vitebska, kde zůstala do počátku roku 1942. Během zimy 1941/1942 byla většina pozemního personálu a lehká protiletadlová jednotka oddělena letky a nasazena jako pěchota u Vjazmy a Smolenska. V únoru 1942 po ztrátě devíti letadel a osmi posádek a dalších devíti poškozených letadlech byla letka stažena z Ruska a přesunuta nejdříve do Le Culot v Belgii a pak na letiště Paříž-Orly v květnu 1942, kde se k nim připojil přeživší pozemní personál z Ruska. Nyní byla letka podřízena IX. Fliegerkorps. Letka pod velením Hptm. Hanse-Ulricha Michaela zůstala v Paříži-Orly do listopadu. Během té doby prováděla průzkumné mise nad Severním mořem a východní a jihovýchodní Anglií. K těmto misím často vzlétala z letišť v Nizozemsku a Francii. Po ztrátě sedmi letadel z předešlých měsíců a dalších sedmi poškozených byla letka koncem listopadu 1942 přesunuta do Bordeaux a po 14 dnech do Montpellier na jihovýchodním pobřeží Středozemního moře. Nyní pod velením Mjr. Michaela Freiherr von Buttlara byly prováděny průzkumné lety nad západním Středomořím mezi jižním pobřežím Francie, Korsikou, Sardinií, Gibraltarem a severní Afrikou.


V té době letka také prováděla protiponorkové operace za pomoci hlubinných pum. letka zůstala v Montpellier do konce června 1943, kdy byla přesunuta do Ottany na Sardinii. Odtud létala proti Maltě, Gibraltaru a pobřeží severní Afriky. Na letišti Ottana ztratila letka čtyři své Junkers Ju 88 D-1 (W.Nr. 1425, 1433, 430284, 430850) v důsledku spojenecké sabotáže v noci z 11.07.1943 na 12.07.1943.


V srpnu 1943 letce velel Hptm. Westphal, letka byla přesunuta do Frosinone ve střední Itálii, kde ztratila další čtyři Junkers Ju 88. Jeden během letu do Villacoublay, dva s posádkami od 2.(F)/Aufkl.Gr. 122 v důsledku nepřátelské akce a jeden při havárii při nízkém letu nad hladinou Středozemního moře, posádka byla zachráněna a vzata do zajetí. Později byla letka přesunuta na sever do Forli (67 km jihovýchodně od Boloně), v té době převzal velení Oblt. Hans Bayer. V prosinci byla letka přesunuta do Köningsberg-Devau ve východním Prusku k přezbrojení na Junkers Ju 188.


Po dokončení přezbrojení a výcviku se vrátila do východního Středomoří v březnu 1944 do Athén-Kalamaki v jižní Řecku. Odtud létala mise nad Itálii, Kypr, Maltu, Haifu, Suezský kanál a Alexandrii. O necelý měsíc později provedl Junkers Ju 188 Oblt. Hanse Bayera (posádka Lt. Helms, Uffz. Bergholz) 1000. let letky. Na konci letu musel letoun kvůli poškození nouzově přistát na letišti Kalamaki. O týden později, dne 12.04.1944, ztratila letku svůj první Junkers Ju 188 8H+KL obsazený stejnou posádkou, který havaroval do přístavu Pireus. Ačkoliv byl letoun později opraven, celá posádka zahynula. Dne 28.07.1944 letěl lt. Kaspar Kähn a jeho posádka (Uffz. Erwin Grubber, Uffz. Walter, Uffz. Fischer) k Maltě, když byl jejich Junkers Ju 188 napaden dvěmi Spitfiry (P/O Ballantine a Lt. Rowe) ze 185. perutě RAF a po poškození musel při návratu nouzově přistát na moře u Jónských ostrovů u Kefalonie. Letoun zůstal na hladině a osádka se zachránila na ostrově, kde strávila dva týdny, než se vrátila konečně na letiště Kalamaki.


Koncem roku 1944 byla letka posílena posádkami 2.(F)/Aufkl.Gr. 123 z Athén-Tatoi, která ztratila řadu svých letadel v důsledku spojeneckého bombardování. Během této doby dostala Letka první Junkers Ju 88 T-1 a Junkers Ju 88 T-3 a přesunula se do Steinamanger (Szómbathely) v západním Maďarsku a potom do Plesa u Záhřebu. Mezitím se pozemní personál, který odjel z Athén 19.09.1944, spojil po tříměsíčně cestě konečně s letkou v Plesu 21.12.1944.


Z Plesu létala letka nad Itálii a Jaderské moře, ale to nebylo jednoduché kvůli vzrůstající aktivitě spojeneckých stíhaček a partyzánů v okolí letiště. Dne 18.12.1944 byl sestřelen Junkers Ju 188 D-2, W.Nr. 150536, nedaleko od letiště pod velením Lt. Franze Krattenmachera. Jediným přeživším byl Ofw. Otto Karlowski, střelec, který seskočil na padáku nad územím ovládaným partyzány a byl zachráněn speciálním oddílem z personálu letky.


Na konci ledna 1945 byla letka pod velením Hptm. Christiana Jähriga přesunuta na malé letiště Sorokuifalu a provedla zde v únoru a březnu své poslední mise proti postupující Rudé armádě. Dne 25.03.1945 dostala letka rozkaz k ústupu, nejdříve přes letiště Götzendorf a Markersdorf v Rakousku do Kirchhamu v Bavorsku, kam dorazila 09.04.1945. Tam byly zbývající letouny zničeny brzy po příletu americkým náletem. Nyní byla většina zbývajících posádek a pozemního personálu rozdělena mezi jiné letky nebo pozemní jednotky, stejně jako dříve v Rusku.


Tím ale příběh letky nekončí, v Bavorsku byly posádky dne 05.05.1945 přesunuty z Linz-Hörsching do Klagenfurtu ve dvou dvoumotorových Siebel Si 204. Během toho bylo jedno z letadel Siebel Si 204 S3+XC ztraceno a posádka zahynula v důsledku nárazu do úbočí nedalekých hor.

Ztráty letounů

Zdroje:
Wadman, David: ufklarer, Volume Two: Luftwaffe Reconnaissance Aircraft and Units 1942-1945 (Luftwaffe Colours). ISBN 978-185-780-278-8
forum.12oclockhigh.net
www.forums.luftwaffedata.co.uk