V den svých narozenin

Autor : Dolin404 🕔10.09.2015 📕8.391


Posádka tanku Stěpana Christoforoviče Gorobce (je to ten uprostřed, nebo také kterýkoliv jiný) na silně retušované fotografii (??) po úspěšném rejdu v Kalininu. Vzadu za nimi stojí jejich T-34/76 model 1941. Říjen 1941.
Internet/TDB archiv

Než se přeneseme k osobě Hrdiny SSSR podporučíka Stěpana Christoforoviče Gorobce, seznamme se s bojovou situací, ve které se jednotky Rudé armády nacházely. Velice rychlý a takticky velmi úspěšný postup německých jednotek se podařilo částečně zpomalit a zastavit až na podzim roku 1941. Obrovské, v té době již značně zdevastované sovětské tankové sbory, původně vybavené tanky mnoha typů a hmotnostních kategorií, bylo potřeba reorganizovat a nově vystavět. Jednou z takto nově vzniklých jednotek byla i 21. tanková brigáda. Ta byla vytvořena 10. 10. 1941 ve městě Vladimir na základě rozkazu číslo 010/75 - 010/83 a 010/87 vydaného dne 13. 9. 1941. Velitelem brigády se stal plukovník Boris M. Skvorcov (do 5. 11. 1941). Ke dni založení disponovala brigáda 61 tanky (19 Т-34/76, 10 Т-34/57, 2 plamenometnými OT-26/ХТ-26, 5 BТ-2, 15 BT5/7, 10 Т-60 a 4 samohybnými děly ZiS-30). Zde je již vidět snaha o zformování homogenní jednotky vybavené víceméně stejnými tanky, případně tanky podobných kategorií. Jistou výjimku tvoří dva plamenometné tanky a lehká samohybná děla ZiS-30. Vlaky s tanky 21. tb směřující 14. 10. směrem na Kalinin musely být dík obsazení Kalininu a evakuaci zamýšlené cílové stanice směřovány jinam a vyloženy ve stanicích Zavidovo (Завидово) a Rešetnikovo (Решетниково). V průběhu dne začal padat hustý sníh a to umožnilo nepozorovanou přepravu tanků kolem jezera Moskevské moře směrem k bojišti. První ztráty utrpěl 21 pluk (major Lukin) již 15. 10., kdy byl při nehodě ztracen v řece první stroj, T-34 velitele 1 roty nadporučíka Izáka Okraina, celá posádka tanku se utopila. 16. 10 se jednotka soustředila v oblasti Turginovo-Meleškino a měla rozkaz narušovat postup nepřítele na Moskvu, provádět výpady s tanky a desantem (mimo tanků BT-2. tankového praporu) do hloubky německého postupu, postupovat a obsadit hlavně jihozápadní okraj města Kalinin. Na útok na město bylo vyčleněno 40 T-34. Protivníkem byly jednotky armádní skupiny Střed snažících se v rámci operace Tajfun prorazit k Moskvě od severu. V bojích o město Kalinin to byly konkrétně tanky 1. Panzer-Division, 36. Infanterie-Division (mot.) (3. Panzerarmee) spolu s jednotkami 9. Armee. V té době obranu Kalininu zajišťovaly pouze 5 a 256 střelecká divize RA a to dovolilo postupujícím Němcům ovládnout do 14. 10. 1941 část města. Sovětská strana nově přisunula operativní skupinu generálporučíka N. F. Vatutina (dvě střelecké, dvě jezdecké divize, 46 motostřelecký pluk a 8 tankovou brigádu plukovníka P. A. Rotmistrova s jeho 61 tanky, ve složení 7 KV, 22 T-34 a 32 T-40) a 21. tankovou brigádu. 17. 10. ráno zahájila 21 tb útok na Kalinin.


T-34/76bílá 4“, 21. tanková brigáda, oblast Kalinin, říjen 1941
T-34/76 Stalingradského závodu poručíka D. G. Lucenka zachycený fotografem po taranu německého StuG III (Leutnant Таczinski, Sturmartillerie Batterie 660). Důvodem taranu bylo prostřelení hlavně německým granátem. Jde o jeden ze série snímků zachycujících tuto scénu. Němečtí vojáci posádku tanku nakonec vytáhli ven. Některé snímky ukazují členy posádky v průběhu opouštění tanku poté i ležící v příkopu vedle silnice.

Internet/TDB archiv

Dvě skupiny tanků (Lukin, Agibalov) zaútočily po hlavní cestě směrem od Volokolamsku třetí skupina (Makovský) směrem od Turginova. V obci Puškinovo zničily německý štáb, na tvrdou obranu narazili 16 km od Kalininu v obci Trojanovo. Při útoku na štáb 611 schw. Art.Bat. u vesnice Trojanovo byl do pásů zasažen a znehybněn T-34/57bílá 21“ majora Lukina. Po spotřebování munice do děla i kulometů se posádka na rozkaz velitele rozhodla tank opustit a ustoupit. Velitel 21 tb major Lukin vedl dál sám nerovný boj s přesilou Němců a padl. Pluk pod vedením kapitána Agibalova zaútočil na vesnici Efremovo a v boji zničil 10 tanků a 40 jiných strojů nepřítele, jako štábní automobily, nákladní vozidla apod. Části tanků se podařilo prostřílet přes pozice Němců, nicméně v boji o Naprudné (10km od Kalininu) padl velitel 1. praporu kapitán Agibalov. Do okrajových částí Kalininu, se podařilo probít jen osmi tankům 1. praporu, z nichž jeden byl T-34/76 číslo 3 tehdy staršího seržanta S. Ch. Gorobce.

T-34/76, velitel tanku starší politruk Gnir (komisař 1 praporu 21 pluku) – napadl německé polní letiště jižně od Lebeďěva , zničil dvě latadla, 3 PT kanony a 29 automobilů. Tank byl zasažen, část posádky zabita.

T-34/76, velitel tanku starší seržant Rybakov – napadl letiště v dnešním Kalininském mikroregionu „Jižní“. Zničil několik letadel. Tank zničen palbou protitankových kanonů, posádka zajata. V noci se podařilo Rybakovovi utéct a dostat se ke svým.

T-34/76, velitel tanku staršina Alexej Špak (prapor kpt. Agibalova) – T-34 s dostala na jižní okraj města kde Němci útočili na opevněný bod (dům) bráněný dobrovolníky. Špakovo T-34 se do boje dostalo právě, když na tento dům útočily německé tanky. Jeden z nich zničil a podařilo se mu zasáhnout německý štábní automobil. Posádka pokračovala dále k železničnímu nástupišti, kde se pokusila zničit obranné postavení Němců. Tank byl zničen, posádka padla.

T-34/76, velitel tanku poručík Voroběv – Dosáhl jižního okraje města, kde zničil tři německé palposty a několik automobilů. Podařilo se mu zachránit zraněného samopalníka, kterého vzali do jejich T-34. Bohužel ani tento tank neušel zničení a posádka zahynula.

T-34/76, velitel tanku poručík Meleev – na ulicích města zničil několik automobilů s motorizovanou pěchotou. Tank zničen, posádka zahynula.


T-34/76 „bílá 4“, 21. tanková brigáda, Kalinin, říjen 1941
T-34/76 (STZ) poručíka D. G. Lucenka (stojící s dalším členem posádky vlevo od skupiny Němců)- Všimněte si dvou zraněných (mrtvých?) členů posádky T-34 v příkopu. Mezi zajímavý detail patří lístek nalepený zevnitř poklopu T-34, pravděpodobně je nějakými instrukcemi

Sbírka Péter Kocsis-Peko Publishing

V tomto dni Němci ztratili 38 tanků, téměř 200 automobilů, 82 motorek, 70 děl, tři velitelské štáby (např. 611 schw. Art.Bat.) a při útocích na letiště 16 letadel Luftwaffe. V  bojích (17-19. 10) přišla 21 brigáda o 25 tanků (21 T-34, 3 BT a T-60) a 450 vojáků, z toho 11 tanků připadlo na datum 17.10. Dne 20. 10. 1941 je hlášen celkový stav v počtu 34 tanků (8 Т-34, 4 BT-2, 5 BT-5, 6 BT-7, 2 Т-26, 9 Т-60 a 3 ZiS-30). Dalším známým stavem je ten z 16. 11. 1941 kdy brigádě zůstávalo jen 20 tanků (5 Т-34, 2 BT-2, 3 BT-5, 4 BT-7, 1 Т-26, 5 Т-60 a poslední ZiS-30.)

Hrdinou boje o město se mimo jiné stal již zmíněný podporučík Gorobec. Ten se narodil 8. února 1913 na Ukrajině ve vesnici Dolinskoje (Olexandrijský rajón – Kirovohradská oblast)[1]. Do školy chodil ve své vesnici. Po ukončení školní docházky v roce 1938 žil ve městě Dněprodzeržynsk (rodišti Leonida Iljiče Brežněva.). Pracoval jako strojník plynové stanice plynového cechu v Dněprodzeržynském chemickém kombinátu,  V té době se stal i kandidátem na člena ВКП(б) (Всесоюзная коммунистическая партия большевиков, Všesvazová komunistická strana bolševiků). Do řad Rudé armády vstoupil v roce 1941 a od 14. října stejného roku se účastnil bitev.


T-34/76 „bílá 4“, Kalinin, říjen 1941
Pozdější snímek Stalingradské T-34/76 poručíka D. G. Lucenka po odtažení mimo cestu. Fotka ukazuje pravou stranu tanku s modelářsky zajímavými detaily, jako je nestandardní umístění bedny na pravé straně, chybějící anténa, absence držáků nádrží a tvar čísla

TDB archiv via Oleg Novaščuk


T-34/57 „bílá 20“, Trojanovo/Kalinin, říjen 1941
Charkovský T-34/57 s litou věží majora M. A. Lukina  po odstranění z cesty. V pozadí je vidět kolonu německých automobilů, které se poměrně často stávaly kořistí posádek T-34. Velmi dobře je vidět tvar číslice 2, zcela odlišné od provedení na stroji číslo 21

TDB archiv via Oleg Novaščuk

Jako velitel tanku Т-34/76 21 tankového pluku (21. tanková brigáda, 30 Armáda, Kalininský front) dosáhl celkového skóre 7 zničených tanků protivníka.

Posádku tanku T-34/76 číslo 3 tvořil mimo velitele řidič starší seržant Fedor I. Litovčenko, střelec radista vojín Ivan I. Pastušin a nabíječ seržant Grigorij I. Kolomiec. 

Ještě předtím, než se posádce podařilo probít do města, zapálila na polním letišti několik německých letadel (lze dohledat zmínky o typu Ju-87 a Ju-52). Několik děl protivzdušné obrany Luftwaffe ale donutilo posádku se stáhnout a pokračovat směrem do města Kalinin. Na hlavní silnici potkává kolonu německé motorizované pěchoty a kulometnou palbou a pásy ničí několik automobilů. Na okraji městské části Proletarskoje (západní část města) se kolem železničních kolejí dostal až do závodu na zpracování papíru a bavlny (Калининский хлопчатобумажний комбинат). Na dvoře této továrny tank Němci zasáhli dělostřeleckým granátem a zapálili. Německá střela, byť jediná, zasáhla tank tak, že zablokovala věž, poškodila kanon a vyřadila věžový kulomet. Němci dále nestříleli a nechali tank hořet. Posádce se mezitím podařilo plameny uvnitř uhasit a nastartovat motor. Gorobec vydává rozkaz a Litovčenko najíždí T-34 na německé dělo a drtí jej vahou tanku. Při dalším postupu narazila posádka na kolonu vozidel tvořenou kořistními typy sovětských náklaďáků, kterou také rozdrtila pásy. Na Moskevské ulici Němci nachystali barikádu tvořenou náklaďáky naskládanými napříč ulicí, s cílem T-34 zablokovat a střelbou z vedlejších ulic (doposud neúčinnou) zničit. Hrdinný tank prorazil i tuto barikádu a pokračoval do centra. Tam spatřili „těžký“ tank, který plnou rychlostí taranovali. Náraz posádka přežila, po probrání se z otřesu dokonce slyšeli na tanku německé vojáky, jak se snaží dostat dovnitř T-34. Podařilo se nastartovat a s těžce poškozeným napínacím kolem tank rozjet kupředu. Náraz sice poškodil pojezdovou část, ukázalo se, že uvolnil mechanismus děla a to bylo funkční. Taranovaný německý tank, odhozený nárazem tak, že blokoval cestu, museli svým poškozeným T-34 odtlačit a pokračovali v jízdě. Na náměstí „Osmi úhlů“ střelbou zlikvidovali německý štáb, vyhnuli se narychlo položenému minovému poli a na východním okraji města napadli z týlu baterii německého dělostřelectva zamaskovanou v keřích.

Tu se posádka setkala s vojáky 5. střelecké divize. Nebylo by to na sovětské straně fronty, aby se nemohlo vše změnit. Po přivítání sazemi černé a unavené posádky v ohořelých uniformách se k veliteli T-34 přiřítil velitel dělostřelecké baterie a rozzuřený jej za límec vytáhl z tanku. Po obvinění, že posádka střílela po vlastních, jej chtěl okamžitě, i přes intervenci posádky, na místě popravit. Jen včasný zásah jednoho vojína z řad přihlížejících, který přivolal velícího plukovníka, nedošlo ke katastrofě. Další vývoj je také víceméně typický. Potom co byl převezen do štábu 30. armády, byl přijat jejím velitelem V. A. Choměnkem, který mu ze svých medailí na hrudi daroval Řád Rudého praporu. Při průjezdu městem zničili hrdinové v „bílé 3“ taranem Panzer III, zničili několik motocyklů a dvacítku automobilů. Celkově dosáhla Gorobocova posádka za války 7-8 vítězství, a některé zdroje je dokonce připisují tomuto jedinému výpadu do Kalininu. Vzhledem k poškození zbraně, které přeživší členové posádky po válce potvrdili, a taranu Panzer III, je to silně nepravděpodobné.

Gorobec dále bojoval v bojích o Moskvu a ve Rževsko-Vjazemské operaci. V lednu 1942 byla 21. tanková brigáda reformována na 21. tankový pluk. Dne 8. 2. 1942 u obce Patelino (Rževský rajon, Kalininská oblast) vedl jeho tank útok pěchoty a čistil prostor postupu od německých palpostů. Pod pásy Gorobcova tanku a střelbou skončila svou válečnou pouť tři německá děla, 20 kulometných palpostů, 15 bunkrů, 12 minometů a 70 vojáků. Tank byl ale zasažen a Gorobec padl v den svých 39. narozenin! Pochován v obci Bratkovo. Jelikož prokazatelně padl a nebyl zajat, byl mu poměrně rychle za hrdinství projevené před nepřítelem udělen titul Hrdina Sovětského svazu a Řád Lenina (5. května 1942)

Tank, který se stal takto slavným, je zachycen bohužel jen na jedné silně retušované fotografii. Z ní lze rozpoznat pouze to, že jde o modernější typ s kanonem F-34, již s novým typem poklopu řidiče. Uvádí se že T-34/76, kterými disponovala 21. tb, byly dodány ze závodů v Charkově a Gorkém. Z dostupných fotek je vidět, že v případě „bílé 4“ i „bílé 21“ jde tanky ze Stalingradské továrny (věž má typickou odnímatelnou zadní desku se šesti šrouby, montovanou do května 1942). Stav ženijního vybavení, blatníků a podobně ukazuje na zcela nové stroje. Pravděpodobně jedny z prvních s tímto typem zadní pancéové desky. Pro stavbu strojů 21. tb se jeví velmi vhodnou stavebnice Cyberhobby 6355 T-34/76 STZ Mod.1941. Je dobré sledovat rozdíly mezi stavebnicí nabízenou variantou (pojezdová kola s vnitřním odpružením) a fotografiemi skutečného stroje (kola s gumovou bandáží, chybějící antény, krabice a vybavení na bocích tanku...).

Charkovské produkce byly zcela jistě „stíhače“ T-34/57, které se v tomto závodě vyráběly. Velmi dobře je to vidět na známých fotkách stroje „bílá 20“. Pro stavbu model T-34/57 by bylo vhodné zvolit stavebnici DRAGON 1:35 T-34/76 1941 CAST TURRET 6418 a vhodně upravit kanon (Aber 35L-73) a jedho štít.


T-34/57 „bílá 21“, oblast Kalinin, říjen 1941
Detail T-34/76 (STZ) neznámé posádky po odsunutí vraku z cesty. Všimněte si tvaru číslic a jejich umístění. Je zajímavé, že čísla byla jen z pravé strany, levá strana věže nenese označení a ani na korbě tanku není typické číslo. Na velitelském poklopu je veliký bílý kruh. Anténa radisty není osazena

Sbírka Péter Kocsis-Peko Publishing


T-34/76, 1. gardová tanková brigáda, Západní front, 1942.
Ilustrační fotografie tanku T-34/76 vzor 1941 se svařovanou věží (Stalingradská výroba z podzimu 1941) po taranu německého kanonu 5cm Panzerabwehrkanone 38 (L/60). Maska kanonu, věž a napínací kolo mají viditelné zásahy větší i menší ráží. Pásy A-43 plánované pro produkci tanků T-43. Zajímavostí je použití novějších napínacích kol bez gumové bandáže (vejčité odlehčovací otvory). Korba je bez jakýchkoliv držáků nádrží, tažné háky odlévané. Na tanku je zčásti vidět typický maskovací vzor „zimní les
TDB archiv via Oleg Novaščuk


T-34/76, 1. gardová tanková brigáda, Západní front, 1942.
Celkový pohled na T-34/76 vzor 1941 po taranu. Otvor pro instalaci úchytu trupové antény je zakryt ocelovou deskou. Na napínacím kole je dobře vidět bílý nátěr, stejně tak jako na německé přilbě v popředí

Sbírka Péter Kocsis-Peko Publishing

Označení tanků 21. tankové brigády:

Obecně by se dalo říct, že typickým znakem je velké bílé číslo na boku stroje (4,20,21..). V případě Gorobcova téčka lze nalézt informace o opálené rudé hnězdě, stále svítící na pancíři hrdinného tanku, zmínky o čísle 3, 03 a podobně. Hvězdu jako takovou bych z označení vyloučil, ta se vyskytovla velice sporadicky. Samotné číslo bych také viděl spíše na „3“. Jako vzor pro stavbu modelu bych zvolil „bílou 4“ s přihlédnutím k ostatním fotografiím. Zmínka o číslici 3 na věži by nemusela být vzhledem k označení „bílé 21“ zcela mylná. Kamufláž je klasická zelená. O použití zimního maskovacího nátěru lze pochybovat, ani jeden z dostupných snímků strojů 21. tankové brigády neukazuje její aplikaci.

Poznámka

[1] Některé zdroje uvádí, že se narodil v obci Kamenskoe (Каменское, Екатеринославской губернии - Olexandrijský rajón – Kirovohradská oblast) a taktéž lze nalézt jiné data narození, např. 30. 3. 1913... Což není v tomto případě až tak důležité.

Prameny:
T-34/76 Kopecký, Štěpánek, MBI
T-34 on the Battlefield - World War Two Photobook Series Vol.I, Peko Publishing
http://www.karavan.tver.ru
http://www.warheroes.ru/hero/hero.asp?Hero_id=2308
http://www.obd-memorial.ru
Autor : Dolin404 🕔10.09.2015 📕8.391

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře