Stalinovy pozemní křižníky (2. díl)

Autor : Ing. Radek ˝ICE˝ Panchartek / ICE 🕔11.02.2015 📕4.657

Když se projekt ustálil na dvouvěžové koncepci, mohli konstruktéři navrhnout vozidlo, které mělo přiměřenou pancéřovou ochranu. V porovnání s oběma tanky byly starší T-35 „papíráky“, které nemohly v boji s nastávající generací tanků obstát, což se mimochodem potvrdilo v prvních dnech Velké vlastenecké války.

Od podlahy

Pancéřování korby obou tanků mělo osádce poskytovat ochranu před palbou protitankových kanonů ráže až 45 mm ze všech směrů, protože tank měl operovat v průlomech. Při boji na běžnou vzdálenost to předpokládalo pancíř 60 mm silný.

Tank SMK měl silnější pancéřování vpředu, kde desky dosahovaly až 75 mm. Aby se vešel do hmotnostních limitů, musel mít zadní pancíř oslabený na 55 mm. T-100 měla pancéřování rovnoměrné po celém obvodu tanku. Strop a dno byly samozřejmě tenčí, jen 20–30 mm silné.

Největší rozdíl mezi oběma tanky byl v pojezdové části. SMK měl ocelová kola s vnitřním odpružením, která se později hojně používala na tancích KV, zatímco T-100 měla kola s vnější gumovou bandáží.


Čelní pohled na tank SMK

Lišilo se i odpružení. SMK měl odpružení torzními tyčemi, jež procházely celou šířkou korby a byly uchyceny v pouzdře s vnitřním „tisícihranem“ na protější straně. Z toho důvodu byla kola na pravém boku posunutá mírně vzad. Tank T-100 měl jednotlivá ramena odpružená listovými pružinami. Oba tanky měly hnací kola se snímatelnými ozubenými věnci a napínací kola se šroubovým mechanizmem, pro napnutí pásů.

K pohonu sloužil u obou tanků zážehový vidlicový, kapalinou chlazený dvanáctiválcový motor GAM-34 VT. Šlo o variantu původně leteckého motoru Mikulin AM-34, upravenou pro použití v rychlých torpédových člunech. Motor dával výkon 625 kW při 1850 ot./min. Spouštění motoru obstarával elektrický startér nebo stlačený vzduch.

Motor byl v obou případech umístěn vzadu, ale tank SMK ho měl posunutý k pravé straně, což byl pozůstatek původní trojvěžové koncepce. T-100 měla motor v ose vozidla. Výkon motoru přenášely suché spojky: u SMK vícekotoučová, u T-100 trojkotoučová. Oba tanky měly pětistupňovou převodovku. Lišilo se ovládání směrového ústrojí. SMK měl jen mechanické, zatímco T-100 pneumatické posilovače s mechanickým zálohováním.

Potíže s chlazením

Mírně odlišný byl i systém chlazení. SMK měl chladič s celkovým objemem 70 l a nucený oběh vzduchu zajišťoval axiální ventilátor, nasazený přímo na vývod klikové hřídele. Dva menší chladiče tanku T-100 měly objem 100 l a byly umístěny po obou stranách. Vzduch jimi proháněl ventilátor usazený horizontálně a poháněný vývodem z převodovky.

Zadní část T-100 byla navržena tak, aby byla co nejméně zranitelná zápalnými láhvemi, které byly hojně používány ve Španělsku. Na horním krytu motorového prostoru nebyly žádné otvory a plát byl kloněný dozadu, aby po něm zápalná směs co nejrychleji stekla. Párové otvory pro přívod a odvod chladicího vzduchu byly na bocích, těsně vedle sebe, pod bočním převisem krytu.


Výkres samohybného děla T-100Y

Již při prvních jízdách se ukázalo, že to nebyl nejlepší nápad: motor se neustále přehříval. Důvod byl prostý: Vývody vzduchu se nacházely hned vedle sacích otvorů a ventilátor nasával horký vzduch, který právě prošel chladičem. Kvůli malému rozdílu teplot nebyl schopen odebrat dostatek tepla. Navíc, poměrně složitě tvarované kanály měly velký odpor. Praktičtější by bylo umístit sací otvor na jedné straně tanku, vývod na druhé a chladicí vzduch vést napříč vozidlem.

Tank SMK dosahoval při hmotnosti 55 t rychlosti 34,5 km/h a se zásobou 1400 l benzínu ve třech nádržích měl dojezd 280 km. T-100 byla o 3 t těžší, nepatrně rychlejší (35,5 km/h), ale se čtyřmi nádržemi o celkovém objemu 1160 l měla dojezd jen 160 km. Údaje platí pro pohyb po silnici. V terénu výkony úměrně klesaly a spotřeba stoupala až na dvojnásobek těchto hodnot.

Mnohem větší autonomnost měly tanky z pohledu palebné síly. Pro hlavní, 76,2mm kanon vezl SMK palebný průměr 113 a T-100 120 nábojů, umístěných ve věži a v podlaze. Pro sekundární, 45mm kanon vezl SMK 300 nábojů a T-100 393. Pro kulomety DT bylo „na palubě“ SMK k dispozici 5733 nábojů, u T-100 to bylo 4284. Po odeslání na frontu vezl SMK navíc 250 nábojů pro kulomet DŠK v převisu věže.

Nová koncepce výzbroje

Obě konstrukční kanceláře zvolily koncepci s umístěním obou věží za sebou s tím, že větší věž bude výš. Byla to celkem logická volba. Věž se 45mm kanonem měla menší průměr věnce, proto se bez problémů vešla na stropní plát korby.

Větší věž, vyzbrojená 76,2mm kanonem, potřebovala širší základnu, kterou bylo možné vytvořit s využitím prostoru nad blatníky. Mělo to ještě jeden důvod: Velká věž byla prostornější, takže do ní bylo možné umístit stanoviště velitele vozidla, jenž měl tím pádem i lepší rozhled.


Výkres tanku T-100Z. Nová věž byla sice dokončena, ale na tank nebyla nikdy namontována

Co není na bočním pohledu patrné, je umístění věží vůči podélné ose vozidla. Tank SMK měl malou věž posunutou mírně vlevo, zatímco T-100 měla obě věže přesně v ose vozidla. Důvodem asymetrie bylo získání prostoru pro radistu-střelce, který ovládal kulomet DT na kulovém závěsu v čelním plátu korby. Protože u T-100 tato zbraň nebyla, nepotřeboval radista tolik místa pro pohyb do stran.

Jinak bylo rozdělení funkcí a rozmístění sedmi členů osádky u obou tanků identické. Osádku velké věže tvořil velitel tanku, střelec a nabíječ. V malé věži měl stanoviště nabíječ a velitel věže, který byl zároveň střelcem a v případě vyřazení velitele tanku přebíral velení. Uprostřed, v ose tanku seděl řidič. Vpravo od něj radista, v případě SMK plnící zároveň úlohu střelce z kulometu. Vlevo vpředu v korbě bylo v obou tancích ještě místo pro mechanika – pomocníka řidiče, ale tato funkce nebyla obsazována stabilně.

Výzbroj malých věží byla u obou tanků shodná. Tvořil ji 45mm kanon 20K spřažený s kulometem DT. Shodné bylo u rozmístění obsluh – velitel-střelec vlevo od kanonu, nabíječ vpravo. Oba měli k dispozici otočný periskop. Na T-100 měla osádka dispozici širší příklop, takže měla v případě nouze jednodušší opouštění tanku. Tank T-100 měl kvůli širší nástavbě odměr přední věže 256°, zatímco SMK 270°.


Samohybné dělo T-100Y je jedinou dochovanou památkou na řadu SMK a T-100

Naopak výzbroj hlavních věží se lišila. Tank SMK byl vyzbrojen 76,2mm kanonem L-11 (délka hlavně: 30,5 ráže, úsťová rychlost: 630 m/s při střelbě průbojnou střelou BR-350) se spřaženým kulometem DT s náměrem v rozsahu –2° až +33°. Další kulomet DT se nacházel v převisu věže a poslední protiletadlový byl na nekrytém stanovišti na stropě věže.

Výzbroj hlavní věže tanku T-100 tvořil kanon L-10, také ráže 76,2 mm, ale s kratší hlavní a menší úsťovou rychlostí. S ním byl spřažen kulomet DT. Náměr obou zbraní byl mírně menší v rozsahu –5,5°až +26°.

Další kulomet stejného typu byl umístěn v pancéřové věžičce, která bývá často zaměňována za velitelskou. To je však omyl: kulomet obsluhoval nabíječ, jenž se při střelbě musel postavit na sedačku.


Boční pohled na tank T-100

Toto zdánlivě lepší řešení však mělo svá úskalí: Věžička byla příliš těsná a nabíječ se do ní dokázal protáhnout jen s obtížemi. Po obvodu věžičky byly dodatečně vypáleny pozorovací štěrbiny, které byly pro orientaci praktičtější než periskop s omezeným zorným polem. Osazenstvo velké věže obou tanků mělo k dispozici jen jediný příklop. Na T-100 byl opět poněkud větších rozměrů.


Jednověžové tanky KV se nakonec ukázaly být mnohem praktičtější a levnější, a vícevěžové tanky nahradily

Z konstrukčního hlediska měl SMK moderněji řešené odpružení, což mj. vedlo k tomu, že pro samohybné dělo T-100X (Y) byl objednán stejně řešený podvozek. Když k tomu připočítáme nevhodně řešené chlazení a malý akční rádius, je pravděpodobnější, že do výroby by šel SMK. Ale to je pouze odhad. Na scénu nastoupily těžké jednověžové tanky a historie jejich úlohu potvrdila. Přesto vícevěžová koncepce nedala ještě nějakou dobu sovětským konstruktérům spát a objevovaly se projekty vycházející ze zvětšeného tanku KV-1.

Uveřejněno s laskavým svolením autora.
Vyšlo v časopise Military revue 4/2012 vydavatelství Naše Vojsko.

Autor : Ing. Radek ˝ICE˝ Panchartek / ICE 🕔11.02.2015 📕4.657

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře