Co předcházelo Válce za nezávislost?

Autor : Hana Lukešová / Kopretina 🕔09.07.2014 📕2.964

Po druhé světové válce spravovala území Palestiny Velká Británie, která stále bránila židovským přistěhovalcům ve vstupu do Svaté země, židovské uprchlíky internovali Britové do koncentračních táborů na Kypru. Antisemitismus byl v Evropě i po nacistickém běsnění velmi živý, 4. července 1946 zavraždili Poláci 42 Židů v Kielci, čtyřicet dva hodin poté se polští Židé vydali na cestu do Svaté země, koncem roku 1946 se počet židovských uprchlíků z Německa zvýšil na 130 tisíc. Dne 7. ledna 1947 ministr zahraničí Ernest Bevin a Emanuel Shinwell předložili britskému kabinetu tajné memorandum nazvané „Ropa na Středním východě“, tento dokument obsahoval fakta a tabulky, které ukazovaly „životní důležitost ropných zdrojů v této oblasti pro Velkou Británii a britské impérium“. Autoři zdůrazňovali, že Střední východ bude mít „větší podíl na celkovém světovém vzrůstu produkce než další ropné oblasti“. Bevin a Shinwell se postavili proti rozdělení Svaté země mezi Židy a Araby z obavy před arabským nepřátelstvím.

15. února 1947 britská vláda veřejně prohlásila, že palestinský problém bude předán Spojeným národům, v květnu 1947 zvláštní zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů vyslechlo postoje k budoucnosti Palestiny. Arabové i Židé předložili svá stanoviska, zástupce Iráku dr. Fadhil Džamail argumentoval, že by palestinští Arabové neměli „trpět za Hitlerovy zločiny“, Židé naproti tomu oponovali tím, že mnozí Židé bojovali ve spojeneckých armádách proti nacismu, zatímco Arabové byli na straně Hitlera, a Ben Gurion na Džamailovu výtku řekl, že nově příchozí Židé jsou přiváděni do židovských oblastí v Petach Tikvě, Rišon le-Cionu, Tel Avivu, Haifě, Jeruzalémě, Deganji v oblasti Negevu a dalších městech, která vybudovali Židé. Dne 15. května 1947 byl ustanoven Zvláštní výbor pro Palestinu, známý pod zkratkou UNSCOP (United Nations Special Committee on Palestine).

Výbor tvořili zástupci těchto zemí: Austrálie, Kanada, Československo, Guatemala, Nizozemsko, Peru, Švédsko, Uruguay, Indie, Írán a Jugoslávie, UNSCOP měl své poslední zasedání 31. srpna 1947, jeho většinové stanovisko podepsali dne 1. září 1947 představitelé Kanady, Československa, Guatemaly, Nizozemska, Peru, Švédska, Uruguaye. Výbor navrhoval vytvoření dvou samostatných a nezávislých států, židovského a arabského, s městem Jeruzalémem jakožto odděleným útvarem. Židovský stát měl zahrnovat 498 000 Židů a 407 000 Arabů, arabský stát zahrnoval 725 000 Arabů a 10 000 Židů, město Jeruzalém včetně jeho okolí a arabských měst Betlém a Beit Jalla by obývalo 105 000 Arabů a 100 000 Židů. Pro budoucí židovský stát UNSCOP vyčlenila 56 % území Svaté země (14 461 km2), z čehož 75% tvořila poušť, pro arabský stát bylo vyčleněno 42 % území (10 846 km2).

Dne 29. listopadu 1947 došlo k rozdělení britské mandátní Palestiny na základě rezoluce Valného shromáždění OSN č. 181, která byla přijata v New Yorku. Pro návrh hlasovalo třicet tři členů OSN, třináct států se vyslovilo proti rozdělení Palestiny a deset států včetně Velké Británie se zdrželo hlasování. Všech deset nezávislých muslimských států, mezi které patřily Sýrie, Libanon, Irák, Saúdská Arábie, Jemen, Zajordánsko, Afghánistán, Írán, Pákistán, Turecko, stejně tak Kuba, Řecko a Indie hlasovaly proti návrhu. Mezi státy, které souhlasily se vznikem státu Izrael, patřily Austrálie, Belgie, Bolívie, Brazílie, Bělorusko, Kanada, Kostarika, Československo, Dánsko, Dominikánská republika, Ekvádor, Francie, Guatemala, Haiti, Island, Libérie, Lucembursko, Nizozemsko, Nový Zéland, Nikaragua, Norsko, Panama, Paraguay, Peru, Filipíny,Polsko, Švédsko, JAR, Ukrajina, USA, SSSR. Uruguay, Venezuela. Thajsko se hlasování vůbec neúčastnilo. Židé rozhodnutí o rozdělení britské mandátní Palestiny přijali a bouřlivě oslavovali na ulicích, Arabové naproti tomu rozhodnutí OSN nepřijali. Ihned po vyhlášení výsledků hlasování začali arabští teroristé útočit na Židy po celé zemi, lidé byli napadáni na ulicích a v autobusech, protižidovské násilí propuklo i v jiných arabských státech, například v Tripolisu bylo zavražděno více než 130 Židů, v Adenu pod britskou vládou Arabové zavraždili 82 Židů, v Bejrútu a Káhiře lehly židovské domy a synagogy popelem.

Mezitím ve Svaté zemi vznikla Arabská osvobozenecká armáda, která byla založena v Sýrii a byla vyzbrojená Libanonem a Zajordánskem. Den po přijetí rezoluce o rozdělení Palestiny zahájili arabští odstřelovači palbu na ambulanci, jež jela směrem k nemocnici Hadasy na hoře Scopus, ale nikdo nebyl zraněn, téhož dne napadli tři Arabové autobus, který vezl židovské civilisty z Netanje do Jeruzaléma, pět lidí bylo zavražděno. Tento útok na autobus se stal symbolem zahájení války. Necelou půlhodinu po prvním útoku na autobus, zaútočili Arabové na druhý autobus, jedna cestující přišla o život. Dne 1. prosince 1947 vyhlásil Vysoký arabský výbor třídenní generální stávku, během které vtrhli Arabové do obchodního centra v Jeruzalémě, rabovali a zapalovali židovské obchody. V jižním Tel Avivu zaútočili Arabové na čtvrť Hatikva, Židé se však ubránili, 11. prosince 1947 podnikli Arabové útok na židovskou čtvrť Starého města v Jeruzalémě, kde žilo 2500 Židů. Členové Hagany (židovské sebeobranné armády) bojovali šest hodin, než útočníky odrazili. Ambulance Červeného štítu s židovskými civilisty, která jela směrem k nemocnici Hadasy, byla Araby ostřelována.

Téhož dne Arabové provedli útok na konvoj, který přepravoval potraviny do osady Ecion, během tohoto teroristického aktu zabili Arabové deset Židů, 12. prosince zastavila arabská bojůvka nákladní vůz britské letecké společnosti BOAC, arabští útočníci připravili o život všechny židovské pasažéry, 13. prosince příslušníci Irgunu (židovské teroristické organizace)vhodili dvě bomby do davu na autobusové zastávce u Damašské brány a zahájili palbu. V polovině prosince Arabská legie vedená Glubbem pašou zaútočila na automobilový konvoj Hagany, padlo čtrnáct jejích členů. Dne 29. prosince tři příslušníci Irgunu položili bombu na autobusovou zastávku u Damašské brány, při tomto útoku zahynulo 15 Arabů, následně arabští střelci zabili dva Židy. Zatímco Židé a Arabové bojovali, Britové přihlíželi. Během února soustředili Arabové pozornost na odlehlejší židovské osady, jednou z nich byla Nevatim v Negevu. V lednu 1948 byly rovněž obklíčeny čtyři izolované židovské osady v Hebronské vysočině - Kfar Etzion, Massuot Jicchak, Ain Curim a Revadim, tisíce Arabů, kteří se shromáždili z okolí těchto vesnic, obklíčili skupinu Ecion, ale Židé tento útok odrazili, přičemž zabili 150 Arabů.

Arabové však získali podporu dezertérů z britské armády a několika německých, jugoslávských a polských vojáků. Tito dobrovolníci řídili vůz naplněný výbušninami a napadli židovská předměstí v Jeruzalémě, Židé se tomuto náporu ubránili. Večer 22. února 1948 tři britská vojenská vozidla explodovala na ulici Ben Jehuda v Jeruzalémě, 52 Židů zemřelo. V odvetu zabila Sternova skupina 10 britských vojáků, 11. března 1948 arabský řidič zavraždil výbušninou 13 lidí. V těch dnech se britské vojenské jednotky začaly pomalu stahovat ze svých vzdálenějších táborů. Konvoj Hagany, vyslaný na pomoc izolovaného kibucu Jehiham, byl zničen arabskými ozbrojenými silami. Arabové se pokusili dobýt silnici Tel-Aviv - Jeruzalém, Židé se i těmto útokům ubránili. Dne 15. dubna 1948 Arabové přepadli pancéřované autobusy, které jely do areálu nemocnice Hadasy na hoře Scopus a zabili 77 židovských lékařů, sester i pacientů. 21. dubna 1948, když Židé dobyli Tiberii, , propukl boj o Haifu. Jednotky Hagany vyhrály tento zápas, během 29. dubna obsadila Hagana dvě arabské vesnice. V květnu Židé vyhráli bitvu u Safadu.

Dne 14. 5. 1948 David Ben Gurion vyhlásil v sále telavivského muzea Stát Izrael. Bezprostředně poté propukla Válka za nezávislost, která skončila vítězstvím Izraele.

Autor : Hana Lukešová / Kopretina 🕔09.07.2014 📕2.964

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře