Dnešní „Nazi Armee Fraktion“

Autor : Václav Vlk st. 🕔17.05.2014 📕3.378

Každý, kdo si při čtení titulku vzpomněl na Rote Armee Fraktion, vyhrál a může si podle oné televizní soutěže moderované panem Nárožným dojít do vlastní lednice pro láhev piva. Pro nepamětníky jen připomenu, že Frakce Rudé armády (německy Rote Armee Fraktion, RAF) byla západoněmecká levicová teroristická skupina působící v letech 1970-1998. Říkali si komunistická městská partyzánská skupina a vyhlašovali, že jsou revolucionáři reagující na nepotrestané nacistické zločiny či na to, že se Německo „ nevyrovnalo se svou minulostí“. Což byla v zásadě pravda a oni to takzvaně „řešili“ vraždami a atentáty.

Pokud by vám vykřikování o „nevyrovnání s minulostí“ připomínalo hesla a dikci některých našich intelektuálních bojovníků, nejste daleko od pravdy. Také oni jsou strašlivě „morální“, také se chtějí „nekompromisně vyrovnat s minulostí“ a navíc jsou, což je symptomatické, „propalestinští“. Tedy správněji řečeno antisemité. Jako RAF.

Zajímavé je, že se většinou nechtějí vyrovnávat s naši komunistickou minulostí, ale chtějí řešit naše - a dnes už i polské a slovenské - „zločiny“ za druhé světové války a po ní. Sice nestřílejí, ale bojují mediálně. Ovšem co není, může být, že?!

Musím se přiznat, že jsem titulek článku poněkud upravil podle vzoru našich „titulkářů“, abych čtenáře nalákal. Uznejte, začal by někdo číst článek o pokračovatelích práce IV. oddělení Úřadu říšského protektora pro kulturní politiku Protektorátu, vedeného SS-Sturmbannführerem Paulem Wolfem?

Tážete se, v čem dotyční pokračují? No v práci dotyčného člena SS Sturmbannführera Wolfa přeci!

Jak se píše ve studii University Karlovy „Analýza řízení tisku v letech 1939-1945 (Končelík, Cebe, Keplová): „Mezi základní aktivity, kterými se nacistické Německo snažilo posilovat a upevňovat kontrolu (v Protektorátu), patřila snaha o co nejdůslednější ovládnutí českého veřejného života. … (To) spočívalo ve vytrvalém formování mediální reality (tedy nikoli skutečné) příznivě nasvětlující protektorátní i říšskou politiku.

Jak pravil na poradě novinářů v roce 1939 protektorátní funkcionář Hofmann:

Proti tomto hlavním úkolu (propagačně působit na obyvatele Čech a Moravy) ustupují do pozadí všechny jiné zájmy a ohledy.

Vypadá to, že v této „pro Říši záslužné činnosti“, tedy „nasvětlující“ správný pohled na dobu nacismu a naši úlohu za a po válce z německého-protektorátního hlediska, mnozí dodnes pokračují. Zdá-li se to někomu přehnané, jak si potom vysvětlit nejprve dlouhou sérii článků o „českých zločinech“ a po tom, když to „prošlo“, vyvolávání novinářských a televizních mediálních senzací, například akce Postoloprty – kde měli Češi údajně zavraždit stovky Němců v květnu 1945. Ačkoli nikdy nebylo zjištěno, kdo ti mrtví v neoznačených hrobech byli. A pomíjející, že v Postoloprtech byl za války koncentrační tábor pro židovské míšence a vedle zajatecký tábor. Pak se vytáhlo údajné vraždění Němců u Bergersdorfu, kde se nakonec ukázalo, že vraždy zorganizoval místní Němec - komunista a jeho synové. Český autor byl za tuto blasfémii dokonce vyznamenán nějakou cenou. Pak to pokračovalo nechutným lživým filmem v ČT „Zabíjení po česku“ ozdobeným dokonce několika cenami – sudetskou a jihlavskou – a další a další.

Jak se říká: jednou není nic, dvakrát už je zvyk. Napadlo mne to, když jsem se dozvěděl, jaký skandál vyvolal dnes v Polsku film o pogromu v Jedwabnem. Základní idea těchto filmů, stejně jako u „našeho“ Habermannova mlýna, je ukázat určitou skupinu lidí či určitý národ jako pachatele odporných zločinů tak, aby byla relativizována anebo úplně zastíněna vina toho, kdo celou věc ve skutečnosti zapříčinil. V Jedwabnem bylo výchozím bodem přepadení Polska Německem.

Můžeme si říci s Janem Werichem, že tito „aktivisté“ to dělají částečně z blbosti a částečně za cizí peníze. Anebo se více nad problémem zamyslet. Podklady nám může dodat například kniha „Psywar 1938“, vydaná nakladatelstvím Naše vojsko – autor J. J. Duffack, která dokumentuje psychologickou válku nacistů vůči Československu. A ukazuje, jak působí propagandou o údajných československých - dnes českých i polských - zločinech. Které jsou líčeny jako morálně daleko horší než ty nacistické. Protože ty německé byly vykonávány „podle rozkazu“ – tedy byly „právně v pořádku“ -, zatímco Češi a Poláci jsou necivilizovaní barbaři a vraždí bez befélu shora.

Polopravda je horší než celá lež, říká Wolf Ruede Wissmann v knize „Satanské metody vyjednávání (Jak je využívat a jak se jim bránit)“, Grada 2012. Lidé často hledají ve složitých dějích jednoduchá vysvětlení. Proto bývá tak jednoduché jim lhát. Říkat jen část pravdy tak, aby výsledkem byla pravděpodobná lež. „Pokud jsou polopravdy svázány se zdánlivě logickými fakty a důsledkem,“ říká autor, „většina lidí nepochybuje o pravdivosti celkového výroku.“ Příkladem může být nedávná událost v Novém Boru, když chtěli „hledači pravdy o českých zločinech“ s „truchlícími pozůstalými“ postavit pomník sudetským Němcům. Postříleným za stanného práva v roce 1945. A tlačili na city a odvolávali se na morálku řečmi o zavražděném primáři, význačném sudetoněmeckém rodákovi. Aby se nakonec po dotazu v Německu zjistilo, že dotyčný byl sice nějakou dobu primářem v místní nemocnici, ale hlavně plukovníkem SS, který se podílel na pokusech na lidech v koncentračním táboře v Lipsku. Viz zde.

Polopravda je to, že byl lékařem-primářem. Celá pravda je to, že to byl nacista, antisemita, zuřivý protičech a hlavně válečný zločinec. Stačilo málo a dnešní obyvatelé mu málem postavili jako „pokání“ za „české zločiny“ pomník.

Úvod knihy nás uvádí do problému jasně:

Zásady psychologické války (neboli PsyWar podle doktríny USA) byly formu­lovány čínským generálem Sun C'z již před dvěma a půl tisíci lety. Politici i vo­jevůdci musí v ozbrojených střetech počítat s psychikou jak vedení, tak i vojáků - nepřátelských či vlastních - i civilního obyvatelstva. Říkalo se tomu ´působení na bojovou morálku´.

Sun C'z soudil, že ´vítězství bez boje je vrcholem válečného umění´. Byl přesvěd­čen, že je možné vyhrát válku pouhým působením na morálku, na psychiku, bez použití zbraní. V praxi však podobný případ nebyl až dosud v historii publikován. Psychologické působení bylo pokládáno za pouze druhotný, i když důležitý faktor války. Přesto existuje příklad v praxi: Válka nacistického Německa proti Českosloven­sku v roce 1938. Byla to první psychologická válka moderní doby! Hitler ji vedl výlučně politickými prostředky nátlaku a propagandy. Prakticky v ní nepadl jediný výstřel. Vojáci Wehrmachtu vkročili na území nepřítele, tj. na naše území, teprve poté, když skončila.“ (Doplnil bych autora, že tato psychologická válka trvala déle – od roku 1933). 

Dále: „Tato válka Hitlera proti Československu byla vedená spíše v myslích než na poli válečném. Byla to válka Vůdce, vedená prostředky propagandy, kterou přivedl Reichsministr pro propagandu Dr. Josef Goebbels, k vrcholu dokonalosti. Touto propagandou se několika lidem úspěšně podařilo zmanipulovat nejen padesát miliónů Němců, kteří ve své většině nacismus s nadšením vítali. Zmanipulovali i stamilióny obyvatel západního světa, kteří před nimi ve strachu couvali, aby dali přednost politice appeasementu před konfrontací. „Dali přednost hanbě, aby odvrátili válku - aby nakonec měli hanbu i válku“ (Churchill, 1992)“. Goebbels a Hitler přesvědčili svět, že nebezpečím pro mír je nechutné Československo, ten dle německých nacionalistů „vřed“ Versailleské smlouvy.

A výsledek této nacisty vyhrané psychologické války?

1. října 1938 v 8.15 hodin čs. vláda přijala polské ultimátum (o okupaci Těšínska) současně s oznámením o maďarské okupaci části Slovenska a Podkarpatské Rusi.

1. října 1938 vstoupily jednotky Wehrmachtu na území teď už bývalého čes­koslovenského pohraničí, bouřlivě vítány lesem zdvižených pravic a květinami, slzami a křikem „Sieg heil!“...

4. října 1938 vláda Syrového podala demisi. Na základě bodů ustanovených v mnichovské dohodě bylo české pohraničí postupně okupováno německým Wehrmachtem.

Bohužel, za pomoci mnoha v historii nevzdělaných anebo koupených „intelektuálů“, se vede tato válka dodnes. V současnosti pod heslem odčinění zločinného vyhnání Němců. Tento problém stále nebyl uzavřen. Pokud by byl, nemohla by německá vláda přihlížet činnosti tzv. Svazu vyhnanců a jejich revanšistických představ. (Pokud někoho irituje slovo „revanš“, protože jej používali komunisté, rád si vyslechnu návrh na jiný výstižný výraz). Objeví-li se v Německu dnes protiturecké, protižidovské, protimuslimské výpady, ihned vláda SRN zasáhne. Objeví-li se výpady proti Česku, Slovensku anebo Polsku, oficielní místa mlčí.

Jistě že se nikde nechystají jednotky Wehrmachtu ke vstupu do Česka. Ani v pohraničí nehajlují tisíce Němců v bílých ponožkách. Maďaři však už na Slovensku zkouší udělat z místních Maďarů „pátou kolonu“. Prozatím však organizátorům stačí, když vyvolávají takzvané „objasňování zločinů na německých nevinných obyvatelích“ či svedou vinu za pogrom v Jedwabnem na Poláky. Hlavní příčinou však byla i v tomto případě okupace Polska Němci a Rusy a pogrom byl jen šílenou odplatou Poláků na zoufalou snahu místních Židů, kteří byli v sovětském záboru, najít pomoc u Sovětů. Když Hitler vyhlašoval, že je vyvraždí.

Konec konců je úplně jedno, z jakého důvodu se této dnešní mediální PsyWar naši „jediní spravedliví“ zúčastňují. Za peníze, z hlouposti či pro ukojení svého ega.

To, že česká a německá vláda mlčky shlíží na tuto stále stoupající agresivitu v psychologické válce vedené či podporované z Německa, nevěstí do budoucna nic dobrého. Němci začínají mít v Evropě z důvodů prosazování svého přehnaného ega a přesvědčení, že jedině oni znají ten správný životní styl a „přesvědčí“ všechny, aby jej přijali, stále větší potíže. Jak je vidět v Řecku, Portugalsku, Španělsku, Itálii, Irsku, ale i ve Francii. Němečtí politici jsou dnes v Evropě často vítáni přeškrtnutými hákovými kříži případně heslem, ať vypadne Hitlerova vnučka (tedy dnešní kancléřka).

To není pro Evropu dobrá vyhlídka do budoucna. Ani pro nás, ani pro Němce

Převzato z http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-dnesni-nazi-armee-fraktion-db7-/p_spolecnost.aspx?c=A121126_210433_p_spolecnost_wag se souhlasem autora

Autor : Václav Vlk st. 🕔17.05.2014 📕3.378

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře