Krvavá neděle 9. (22.) ledna 1905 v Sankt-Petěrburgu - 3. část

Autor : Luděk Kratochvíl / cimbal 🕔01.03.2014 📕3.948

Seriál

  1. Krvavá neděle 9. (22.) ledna 1905 v Sankt-Petěrburgu - 1. část
  2. Krvavá neděle 9. (22.) ledna 1905 v Sankt-Petěrburgu - 2. část
  3. Krvavá neděle 9. (22.) ledna 1905 v Sankt-Petěrburgu - 3. část
  4. Krvavá neděle 9. (22.) ledna 1905 v Sankt-Petěrburgu - 4. část

Podobné články

Další články autora

Na různých místech Sankt-Petěrburgu se od časného rána scházejí davy obyvatel, mužů, žen i dětí. Není to jeden pochod, ale spousty malých, které se slévají ze všech směrů k jedinému cíli, a tím je Zimní palác. Nálada v jednotlivých proudech je rozdílná, někdy připomínají církevní procesí, jindy zase bandy chystající se rabovat a ničit - podle toho, kteří vůdcové převzali taktovku.

Datumy jsou uváděny dle Juliánského kalendáře (pro převod do nyní užívaného připočtěte +13 dní)
Hodnosti důstojníků různých složek (garda, kozáci) jsou uváděny v armádním ekvivalentu

Průběh největších střetů

Pochod směrem k Narvské bráně

Nejmasivnější množství lidí se schází v okolí silnice na Peterhof, odhady hovoří až o 50 tisících lidech. Tuto část vede kněz Gapon s vedoucími Putilovského oddělení „Spolku“ (Vasiljev, Kuzin a Inozemcev) a zvláště její čelo je velice radikální. Za zpěvu a s transpatenty dochází asi půl hodiny před polednem k Narvskému trumfiálnímu oblouku, kde mají zatarasenou cestu dvěma rotami 93. irkutského pěšího pluku a před nimi stojící eskadronou jízdních granátníků. Když pochod nezastavuje, koňmi do něj najedou granátníci s tasenými šavlemi. Je zraněno několik demonstrantů, ale i jezdců (většinou holemi, měly se však ozvat i výstřely z davu). Jízda se stahuje za dvojřady pěchoty a za ní běží řvoucí dav vedený Gaponem. Ozve se signál rohu a třeskne salva s pušek do vzduchu, zdivočelý dav to ale nezastaví, tak vojáci pálí ještě čtyřikrát již do lidí a po té znovu nabíjí zbraně. Dav upadá ve zmatek, čelní řady se mísí s řadami tlačenými zezadu. Lidé prchají, ukrývají se v okolních ulicích a na břehu Tarakanovky. Gapon mizí v davu zděšeně utíkajících lidí a na sněhu zůstává ležet asi 40 mrtvých a raněných, včetně vedoucího „Spolku“ Vasiljeva a dvou policistů.

V zadních částech průvodu se šíři zprávy o střelbě a tak se většina obrací zpět. Lidé se shlukují do debatujících skupin a ty se pomalu rozcházejí. Tudy se už nikdo nepokouší prorazit a radikálnější skupiny hledají jiné cesty.


Nastupující pěchota u Narvské brány, 9. 1. 1905

Trojický most

Další z velkých skupin (až 20 tisíc lidí), vedená petrohradským „Spolkem“ se shromažduje u Geslerovské aleje a chce zamířit Kamenoostrovským prospektem k Zimnímu paláci. Trojický most je však zahrazen příslušníky Pavlovského pluku osobní gardy a dále za nimi stojící jízdou. Gardový důstojník se pokouší s vůdci vyjednávat, ale dav se chytne za ruce a pokračuje proti kordonu. Důstojník ustoupí bokem, mávne rukou a vojáci ve špičatých čepicích pálí tři salvy. Dav ve zmatku prchá a na zemi zůstává ležet okolo 40 mrtvých a raněných.

Některé skupiny se pokouší proniknout přes Samsoněvský most, ale jsou vytlačovány a rozháněny jízdou - kozáci používají biče, huláni údery plochou šavlí.

Z této strany se podaří překročit Něvu do centa města pouze malým skupinám po ledě.

Šlisserburgský prospekt

Z jihovýchodu se pohybuje třetí největší průvod (až 16 tisíc lidí) pod vedením Něvského oddělení „Spolku“ po Šlissenburském prospektu. U Skorbjašenského kostela je zastavují kozáci Atamanského pluku a gardová pěchota. Dochází k vyjednávání, je vystřelena salva do vzduchu a kozáci se snaží koňmi průvod zatlačit zpět. Lidé ale stojí na místě, drží se za ruce, zpívají náboženské písně a nastává další vyjednávací kolo mezi předsedou Petrovem a kozáckým velitelem. Nakonec je části demonstrantů povoleno po malých skupinkách přejít Něvu.

Totéž se daří i „Kolpinské skupině“.  Po cestě jsou ještě u Kalašnikovské ulice po dohodě s kozáky „naředěni“ do menších skupinek a tak se dostávají na Palácové náměstí.

Vasilevský ostrov

Šestitisícovému průvodu Vasileostrovského „Spolku“ se po řečnických projevech podařilo s předsedou Belovem vyrazit okolo poledne, ale již u Akademie výtvarných umění naráží na jezdce Kozáckého pluku osobní gardy a gardovou pěchotu. Po marném vyjednávání zazní salva do vzduchu a do práce se dávají kopyta kozáckých koní, biče a šavle naplocho. Průvod je rozehnán.

O několik set metrů dál je ale situace úplně jiná. Skupina radikálních Sociálních demokratů vyzve ke stavbě barikád a odzbrojení policie. Toho se ujímá dav asi 1500 lidí ozbrojených klacky, noži a střelnými zbraněmi. Situaci vyráží uklidnit pěšáci Finského pluku osobní gardy. Po marných výzvách k odstranění překážky z beden, stržených sloupů a vozů a plamenném řečnění spojeném s máváním rudou vlajkou ze strany barikádníků zazní z barikády výstřel. „Finové“ v tmavě zelených uniformách odpoví salvou a prudkou bodákovou ztečí. Obránci prchají a barikáda je rozebrána. Do večera bylo v oblasti postaveno ještě několik barikád, ale obránci byli vždy rozehnáni salvami do vzduchu a barikády odstraněny.

Alexandrovský sad - Palácové náměstí

Po poledni se dostává na Palácové náměstí velké množství malých skupinek demonstrantů a také spousta kolemjdoucích (je neděle). Dav začíná houstnout a cestu k Zimnímu paláci jim zahrazuje gardové jezdectvo a kozáci.  Ve zvětšujícím se davu začínají kolovat fámy o zabití Gapona a dalších stovkách a tisících mrtvých. Dvě hodiny popoledni vzrůstá agresivita davu natolik, že ho důstojníci vyzývají k rozptýlení. Po marných pokusech před koně nastupují „starogardisté“ z Preobraženského pluku osobní gardy a pálí křížem dvě salvy do vzduchu a do davu. Po té vyráží kozáci s biči a šavlemi a dav se rozprchá. Za 10 minut je Palácové náměstí a třída Admirality bez demonstrantů. Na zemi zůstává asi 30 mrtvých a raněných.


Jízda na Palácovém náměstí, 9. 1. 1905

Něvský prospekt

Cesta z Něvského prospektu na Palácové náměstí je také zablokována pěchotou a jízdou a tak tam dav začíná po poledni narůstat a s tím i napětí v něm. To graduje po druhé hodině odpoledne, když jsou slyšet od Zimního paláce rány z pušek. Jezdectvu se nedaří dav, který po nich háže kameny ani vytlačit a ani rozptýlít. Jednotky jsou posíleny jednou rotou Semjonovského pluku osobní gardy. Po ostré slovní potyčce a urážkách mezi předáky davu a plk. Rimanem (snad zasaženým kamenem?), dává posledně jmenovaný rozkaz k palbě. Dvě čety pálí dvě salvy, na zemi zůstává asi 30 mrtvých a raněných a ostatní se rozprchnou.

Petice Mikuláši II. tedy předána nebyla ...

Zdroje
http://dic.academic.ru/dic.nsf/ruwiki/54866
http://www.rg.ru/2014/01/22/voskresenye-site.html
http://www.opeterburge.ru/history_147_245.html
http://www.factruz.ru/history_mistery_2/bloody-sunday-1905.htm
wiki.ru

Seriál

  1. Krvavá neděle 9. (22.) ledna 1905 v Sankt-Petěrburgu - 1. část
  2. Krvavá neděle 9. (22.) ledna 1905 v Sankt-Petěrburgu - 2. část
  3. Krvavá neděle 9. (22.) ledna 1905 v Sankt-Petěrburgu - 3. část
  4. Krvavá neděle 9. (22.) ledna 1905 v Sankt-Petěrburgu - 4. část

Podobné články

Další články autora

Autor : Luděk Kratochvíl / cimbal 🕔01.03.2014 📕3.948

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře