M88A2 Hercules

Autor : Martin Smíšek 🕔12.12.2013 📕5.223

Rodí se Hercules

I když M88A1 disponovala dostatečnými parametry pro vyprošťování starších strojů řady M60, s tanky M1 měla vážné problémy. Pro tažení Abramsu do kopce se stoupáním větším než 10 % vyžadovaly předpisy z bezpečnostních důvodů použít vždy dvojici M88A1. Navíc, americké pozemní vojsko na druhou polovinu 80. let plánovalo zavedení ještě těžších tanků M1A1. V rozmezí let 1984–1985 proto společnost Bowen Mc- Laughlin York (BMY) z vlastní iniciativy zahájila vývoj technického demonstrátoru s označením „M88AX“, který měl v praxi ověřit růstový potenciál stávajících M88A1, a tak nabídnout řešení US Army, která stále hledala vozidlo pro vyprošťování a odsun Abramsů v bojových podmínkách. Těžší M88AX s výkonnější pohonnou soustavou byla opatřena motorem AVDS-1790-8AR o výkonu 716 kW od společnosti Teledyne Continental Motors a mírně upravenou původní převodovkou Allison s označením „XT-1410-5X“. Hmotnost oproti typu M88A1 vzrostla přibližně o 8 t, na 58 970 kg. M88AX byla v dubnu 1985 poskytnuta pozemnímu vojsku pro ověřovací zkoušky, které se uskutečnily v Aberdeen Proving Grounds. Během testů se ukázalo, že M88AX dokáže tank M1 táhnout vyšší rychlostí, než jakou nemodernizovaná M88A1 mohla táhnout starší M60A1. Na základě pozitivních výsledků zkoušek uzavřela v lednu 1987 US Army s BMY smlouvu na vývoj, výrobu a zkoušky pěti zkušebních vyprošťovacích tanků označených „M88A1E1“. V rámci kontraktu byla vyrobena i jedna samostatná korba, která posléze podstoupila balistické zkoušky.


Vyprošťování Herculesu uvázlého v bahně poblíž Bagram Čáh v Afghánistánu, březen 2011. Vozidlo patří 1. bojovému ženijnímu praporu

Prototypy M88A1E1 přímo navazovaly na předchozí demonstrátor M88AX. Došlo k použití ještě výkonnějšího motoru AVDS- 1790-8CR spojeného s převodovkou XT- 1410-5A. Úpravy se rovněž dotkly brzdové soustavy a hnacích kol. V konstrukci vozidla se objevil hlavní hydraulický naviják s tažnou silou 70 krátkých tun (63 503 kg) a pomocný naviják s tažnou silou 2722 kg, aby měla osádka při manipulaci s lanem hlavního navijáku snadnější práci. Skládací jeřáb byl prodloužen o 0,84 m, aby mohl zvedat břemena do větší výšky. Spolu s tím byla zvýšena i jeho nosnost. Objem palivových nádrží byl zvětšen z původních 1514 l (400 US gal) na 1703 l (450 US gal) tak, aby byl dojezd u modernizovaného stroje obdobný jako u M88A1, tzn. zhruba 483 km. Bojová hmotnost vozidla vzrostla na 63 050 kg hlavně kvůli novým bočním štítům a dodatečnému pancéřování korby, která měla být schopna odolat munici do ráže 30 mm.

V nastalé situaci vycítil příležitost i výrobce Abramsů, společnost General Dynamics, která v září 1986 pozemnímu vojsku nabídla, že ze svých zdrojů zafinancuje vývoj a výrobu prototypu vyprošťovacího tanku na podvozku M1, pokud bude US Army souhlasit s jeho srovnávacími zkouškami s typem M88A1E1. Vojáci tento návrh zamítli s tím, že M88A1E1 by měla být pro danou práci dostatečná. Kromě toho, tento typ oproti ARV (Abrams Recovery Vehicle) skýtal výhodu v nižší ceně a rychlejší dostupnosti. Lobbing konkurence u politiků však zřejmě udělal své. Kongres ukázal armádě své svaly a začal po ní požadovat férovou soutěž obou typů.


Vyprošťovací tank M88A2 ze sestavy roty A od 2. tankového praporu je zapřený o přední radlici; předsunutá základna Šir Ghazaj v Hílmandu, srpen 2011

Srovnávací zkoušky mezi ARV a M88A1E1 nakonec proběhly v květnu a červnu 1988. US Army za vítěze označila typ M88A1E1, a následně do tohoto programu „napumpovala“ další peníze. Ve stejné době vojsko uvažovalo o pořízení 849 vyprošťovacích tanků. Nová vozidla měla být používána u útvarů vyzbrojených tanky M60A3, M1 a M1A1. Starší M88A1 se pak měly přesunout k jednotkám vybaveným bojovými vozidly pěchoty M2 Bradley a samohybnými houfnicemi M109. Ovšem v dubnu 1989 tyto plány „zrevidoval“ americký ministr obrany a peníze původně vyčleněné na projekt M88A1E1 přesunul do programu samohybné houfnice M109A6 Paladin, která měla vyšší prioritu. Výroba 80 kusů, plánovaná na fiskální rok 1989, se tak neuskutečnila. Na nový vyprošťovací tank nebyly přiděleny finance ani v následujícím roce, a program se zastavil prakticky až do začátku roku 1991. Nedostatky staré M88A1 totiž definitivně potvrdila operace Pouštní bouře, kdy pro vyproštění v poušti uvízlého Abramse byla zapotřebí buď dvojice M88A1, nebo jedna M88A1 a jeden tank M1.

V říjnu 1991 uzavřelo Velitelství tankového a automobilového vojska (TACOM – Tank-automotive and Armaments Command) s výrobcem smlouvu v hodnotě 12,8 milionu dolarů na dokončení vývoje a zkoušek M88A1E1. Vyrobené prototypy prodělaly generální opravu spojenou s úpravou některých konstrukčních uzlů. Testy zahájené v roce 1992 byly úspěšně ukončeny v září 1993. V jejich průběhu prototypy najezdily zhruba 18 000 km.

U pozemního vojska a námořní pěchoty

Smlouva v hodnotě 30,6 milionu dolarů na výrobu ověřovací série 13 vyprošťovacích tanků byla uzavřena 9. září 1994. V lednu téhož roku se Bowen McLaughlin York stal součástí nově založené společnosti United Defense. Dodávky vozidel M88A1E1 pozemnímu vojsku byly zahájeny v lednu 1996. Prvních osm Herculesů bylo předáno 1. jízdecké divizi ve Fort Hoodu 11. července 1997. Sedm z nich pak putovalo ke 3. praporu 8. jezdeckého pluku a osmé vozidlo obdržel 215. prapor zabezpečení. V srpnu 1997 byly M88A1E1 oficiálně přeznačeny na „M88A2“. V listopadu 1998 objednalo americké pozemní vojsko dalších 49 těchto vozidel. Do čtvrtého čtvrtletí fiskálního roku 1999 převzaly útvary 1. jezdecké divize celkem 46 Herculesů. Na začátku dubna 1999 bylo zahájeno přebírání prvních 27 vozidel M88A2 do výzbroje jednotek 4. pěší divize. Podle tehdejších plánů měly být tanky M88A2 do arzenálu US Army zaváděny až do roku 2013.

V březnu 1999 objednalo pozemní vojsko dalších 15 tanků M88A2, které byly dodány mezi únorem a prosincem 2000. Americká námořní pěchota nakoupila prvních 27 Herculesů za částku 54,4 milionu dolarů v dubnu 2000. Dodávky se uskutečnily v období květen 2001 – únor 2002. Na konci roku 2000 byla uzavřena smlouva na výrobu dalších 27 kusů pro US Army a 17 pro USMC. Dodávky pro pozemní vojsko i námořní pěchotu pokračovaly i v nadcházejícím období. Do srpna 2004 tak US Army převzala 152 vyprošťovacích M88A2. Podle koncepce Force XXI mělo pozemní vojsko obdržet celkem 629 Herculesů; toto číslo však bylo postupně snižováno, až se v roce 2004 dostalo na hodnotu 524 exemplářů. Námořní pěchota v rámci fiskálních let 2000–2002 nakoupila 55 vozidel. Celkový počet Herculesů zavedených ve výzbroji US Army a USMC se na začátku července 2010 zastavil na čísle 329, resp. 67 kusů.


Příslušníci USMC zvedají za pomoci Herculesu MRAP poškozený po najetí na minu; předsunutá základna Šir Ghazaj v Hílmandu, srpen 2011

Vyprošťovací tanky M88A2 byly US Army i USMC bojově nasazeny ve válkách v Iráku (operace Iraqi Freedom) i v Afghánistánu (operace Enduring Freedom). Na obou bojištích prokázaly své cenné služby, protože jak v řadách US Army, tak i USMC se jedná o jediný prostředek schopný provést efektivní vyprošťování a odsun poškozených tanků M1A1/M1A2 Abrams, odminovacích strojů ABV nebo těžších vozidel kategorie MRAP.

Staronový vyprošťovací tank

Všechny vyprošťovací tanky M88A2 určené pro americké ozbrojené síly vznikají přestavbou starších vozidel verze M88A1. Na produkci tanků se proto mimo United Defense (v polovině roku 2005 se společnost stala součástí koncernu BAE Systems) podílí i armádní opravárenský závod Anniston Army Depot, který provádí odstrojení M88A1 určených k přestavbě. Takto připravené vozidlo pak putuje do výrobního závodu v Yorku, který provede jeho přestavbu a následné funkční přezkoušení.

M88A2 Hercules je pásové vozidlo určené k vyprošťování a tažení pásových i kolových vozidel do hmotnosti 63 503 kg. Vybavení vyprošťovacího tanku mu dále umožňuje zvedat břemena do hmotnosti 31 751 kg a v omezené míře provádět jeřábnické práce. M88A2 je vybaven nářadím pro provádění základních druhů oprav pozemní techniky v polních podmínkách. Součástí výbavy vozu je také kyslíko-acetylenová svařovací a řezací souprava. Osádku vozidla tvoří tři osoby: velitel, řidič a mechanik. Pojmenování prostředku Hercules je zkratkou odvozenou od Heavy Equipment Recovery Combat Utility and Evacuation System.


M88A2 z výzbroje 2. tankového praporu se po splnění úkolu vrací na předsunutou základnu Šir Ghazaj, srpen 2011

Pohon vozidla zajišťuje čtyřdobý, vzduchem chlazený přeplňovaný vznětový vidlicový dvanáctiválec AVDS-1790-8CR, jenž je schopen vyvinout maximální výkon 783 kW při 2400 ot./min. Válce motoru svírají úhel 90°. Automatická převodovka XT-1410-5A nabízí tři stupně pro jízdu vpřed a jeden stupeň pro jízdu vzad. V pravé přední části motorpřevodového prostoru se nachází pomocná pohonná jednotka – vzduchem chlazený čtyřtaktní vznětový dvouválec o výkonu 13 kW, který slouží k pohonu pomocného generátoru a pomocného hydraulického čerpadla v případě, že není v provozu motor vozidla. Palivové nádrže sériových strojů mají objem 1563 l, což Herculesu uděluje maximální jízdní dosah 505 km.

V přední části vozidla je zabudována radlice, která je používána pro úpravu terénu při vyprošťování a především pro stabilizaci vozidla při manipulaci s těžkými břemeny. Na čele korby je umístěn pomocný naviják, po jehož bocích se nachází průzory pro osádku. Lano pomocného navijáku má průměr 9,5 mm a pracovní délku 199 m. Maximální tažná síla činí 2722 kg. Pod pomocným navijákem ústí lano hlavního navijáku, který je umístěn za čelním pancířem pod podlahou kabiny. Jeho nejvyšší tažná síla dosahuje hodnoty 63 503 kg. Lano má průměr 35,6 mm a efektivní délku 85 m. Rychlost navíjení nebo odvíjení činí 0,1 m/s.

Na rozích čela korby jsou umístěny dvě výmetnice M239, každá pro šest zadýmovacích granátů. Na levém boku korby je připevněna schránka na zadýmovací granáty, pod níž se nachází tři náhradní články pásů. Dále je zde držák pro dekontaminační soupravu, na jejíž místo lze však dát i kanystr s palivem nebo olejem. Pod držákem je vnější spínač pro iniciaci protipožárního systému vozidla. Následuje „šibenice“ pro zvedání těžších předmětů v blízkosti vozidla a dvoukřídlé dveře pro vstup do interiéru. V zadní části vyvýšené nástavby je ještě upevněn držák na kanystr. Na levém boku motorpřevodového prostoru je v rozloženém stavu přidělána tažná oj, pod níž se nachází dvířka od vnitřní schránky na přepravu vybavení.


M88A2 Hercules s vybavením pro hluboké brodění od 1. tankového praporu na obojživelném cvičení Pacific Horizon; Camp Pendleton, Kalifornie, březen 2011

Na samé zádi levé části korby jsou připevněny části náhradního pojezdového a hnacího kola včetně podpůrné kladky. Na pravém boku korby jsou opět umístěny tři náhradní články pásů, schránka na zadýmovací granáty, dvoukřídlé dveře pro vstup do vozidla a držák na kanystr. Dále je zde držák na volnou kladku, která je schopna tažnou sílu hlavního navijáku zdvojnásobit na 127 006 kg. V pravé zadní partii vyvýšené nástavby se nachází dvířka s mřížkou pro přístup k pomocné pohonné jednotce. Na boku motorpřevodového prostoru jsou další dvířka od vnitřní přepravní schránky, bedna s ženijním nářadím (krumpáč, lopata a sekyra) a zbylé části náhradní podpůrné kladky a pojezdového a hnacího kola.

Jeřáb vyprošťovacího tanku je uchycen ke stropu přední části vyvýšené nástavby. Ramena jeřábu, rozevřená do tvaru písmena „A“, jsou ve vztyčené poloze držena prostřednictvím dvou napínacích lan. Rozsah vyložení jeřábu dosahuje maximální hodnoty 2,4 m. Při tomto vyložení může být břemeno zvednuto do výšky 6,9 m. Při vyložení 1,2 m je možné náklad zvednout do 7,7 m. Lano jeřábu o průměru 19 mm a o pracovní délce 12,5 m se navíjí na buben umístěný pod podlahou nástavby za hlavním navijákem. Při zvedání břemen těžších než 5443 kg musí být M88A2 zapřena o přední radlici. Spolu s tím je nutné mezi vahadla předních pojezdových kol a jejich omezovače zdvihu zasunout zvláštní vložky, aby nedošlo k poškození systému zavěšení pojezdových kol. Maximální nosnost jeřábu činí 31 751 kg.

V přední části interiéru vozidla je umístěno pracoviště řidiče (vlevo) a mechanika (vpravo). Pro sledování okolí má každý z nich k dispozici po třech periskopech M17. Při jízdě v noci používá řidič přístroj pro noční vidění AN/VVS-2(V)1A. Uprostřed nitra nástavby je vytvořeno pracoviště velitele. Na stropě se nachází celkem čtyři příklopy pro vstup do interiéru vozidla: tři jsou nad pracovišti každého ze členů osádky, čtvrtý je umístěn za příklopem velitele v zadní části nástavby. Mezi sedadlem řidiče a mechanika je umístěn „tunel“, ve kterém je vedeno lano jeřábu. Na levé straně interiéru jsou zabudovány skříňky na nářadí, držáky na přenosnou svítilnu a munici (13 schránek pro munici ráže 12,7 mm, dvě schránky pro zásobníky ráže 5,56 mm), přenosný hasicí přístroj a hadice od svařovací/ řezací soupravy. Na pravém boku interiéru je druhý přenosný hasicí přístroj, další schránky na nářadí, skříňka s první pomocí a úchyt na pušku M16. Na zádi interiéru se mj. nachází jeden periskop M17 a držák na pákové kleště umožňující stříhat roxor nebo ocelová lana. Dále je zde umístěna láhev na acetylen od svařovací/řezací soupravy. Láhev na kyslík je připevněna zvenku k pancíři motorového prostoru těsně za nástavbou. Ve vozidle je umístěna radiostanice AN/ VRC-90A. Komunikaci osádky uvnitř prostředku zajišťuje vnitřní hovorové zařízení AN/VIC-1(V) nebo AN/VIC-3(V).


M88A2 z výzbroje 1. bojového ženijního praporu na předsunuté základně COP Ouellette v Hílmandu, Afghánistán, únor 2011

Výzbroj vyprošťovacího tanku M88A2 tvoří kulomet M2HB ráže 12,7 mm, lafetovaný před příklopem velitele, se zásobou 1300 kusů munice. K osobním zbraním osádky patří dvě útočné pušky M16 a ruční granáty.

V cizích službách

Prvním zahraničním uživatelem Herculesů se stala kuvajtská armáda, která v polovině 90. let obdržela 14 těchto vozidel v rámci kontraktu na dodávku 218 tanků M1A2 Abrams za částku čtyři miliardy dolarů. Druhým – a zároveň největším – provozovatelem M88A2 se stal Egypt. Jednotlivé konstrukční podskupiny vyprošťovacích tanků pro egyptské vojsko byly vyráběny u společnosti United Defense. Odtud byly přepraveny do Egyptského tankového závodu (ETP), ležícího u Káhiry, kde následně proběhla finální montáž vozidel. ETP, jenž je známý též jako „Továrna 200“, předtím (od roku 1988) rovněž realizoval finální montáž amerických tanků M1A1 určených pro egyptskou armádu. Pro stejného zákazníka společnost provádí generální opravy vyprošťovacích vozidel M88A1 a tanků M60A1/M60A3.


Vyprošťování MRAPu zasaženého improvizovaným výbušným zařízením. Vozidlo bylo součástí zásobovacího konvoje ze sestavy praporu CLB-8, který 3. května 2011 mířil na předsunutou gruzínskou základnu Šukvani v afghánské provincii Hílmand. Hercules na snímku je opatřen rušiči CREW Duke

K dalším zahraničním uživatelům vyprošťovacích strojů M88A2 se připojila Austrálie, když v březnu 2004 australský ministr obrany oznámil, že náhradou za obstarožní tanky Leopard AS1 se stane 59 starších Abramsů stažených od US Army i USMC a modernizovaných na standard M1A1 AIM SA. V rámci programu „Land 907“ bylo rovněž nakoupeno sedm Herculesů, které ve výzbroji australské armády nahradily osm vyprošťovacích tanků Leopard AS1 ARVM. Na rozdíl od vozidel používaných v USA se jednalo o zbrusu nové stroje. Prvních 18 Abramsů bylo společně s pěti M88A2 dopraveno do melbournského přístavu 21. září 2006. Zbylé tanky M1A1 AIM SA společně se dvěma Herculesy byly do přístavu East Arm Wharf u Darwinu dodány 4. března 2007. Hlavním uživatelem obou typů vozidel se stal 1. tankový pluk, jehož jádrem jsou tři tankové roty (A, B a C), každá se 14 M1A1 AIM SA a jednou M88A2.

Největším provozovatelem Herculesů však nadále zůstávají US Army a USMC. V červenci 2011 US Army objednala 43 vozidel. V následujícím měsíci byly uzavřeny dva kontrakty na dodávku 29 strojů pro US Army a 16 pro USMC. Jejich výroba má začít v dubnu 2013 a pokračovat až do prosince. Do srpna 2011 bylo US Army dodáno celkem 394 Herculesů, což je zhruba 65 % z požadovaných 607 vozidel. Nedostatek těchto vyprošťovacích tanků proto musel být u bojových útvarů řešen kombinací nových a starých vozidel. Původní plány předpokládaly, že starší M88A1 budou novými Herculesy nahrazeny v poměru 1 : 1. Jeden těžký brigádní bojový tým měl proto mít tabulkově 29 vyprošťovacích tanků M88A2, z nichž tři byly vedeny jako záloha pro okamžité nahrazení bojových ztrát. Pomalé tempo přezbrojování však v praxi obvykle znamenalo mix 15 M88A2 a 11 M88A1. Těžkým brigádním bojovým týmům americké Národní gardy pak bylo přidělováno jen po 13 Herculesech.

Zahraniční uživatelé vyprošťovacích tanků M88A2 Hercules

Uzavření kontraktu Země Průběh dodávek Počet dodaných kusů Poznámka
1992 Kuvajt 1995-1996 14  
1998 Egypt 2000-2002 50 Finální montáž vozidel proběhla v Egyptě
1998 Thajsko 2000-2001 (?) 6  
2001 Egypt 2002-2004 16 Finální montáž vozidel proběhla v Egyptě
2004 Austrálie 2006-2007 7 M88A2 pořízeny v rámci programu Land 907
2004 Egypt 2007 21 Finální montáž vozidel proběhla v Egyptě
2008 Irák 2010 8 Součást kontraktu na dodávku 140 tanků M1A1 AIM SA Abrams
2012 Irák 2013-2014 8  

Uveřejněno s laskavým svolením autora.
Vyšlo v časopise Military revue 3/2013 vydavatelství Naše Vojsko.

Autor : Martin Smíšek 🕔12.12.2013 📕5.223

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře