ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

Autor : Michaela Bendová 🕔17.10.2013 📕2.918

Seriál

  1. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  2. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  3. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  4. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  5. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  6. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  7. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  8. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  9. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  10. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  11. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  12. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  13. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

Podobné články

Další články autora

2. Vývoj stezek

Pokud si uvědomíme, co pojem „dálková stezka“ vůbec znamená, zjistíme, že se jedná o trasu, která sloužila k pravidelné lidské komunikaci ve větší vzdálenosti, a to již od samotného počátku existence člověka (Květ 2002, 5 – 8). Tím, že docházelo k opakovanému pohybu lidí, následně zvířat a dopravních prostředků v určitém prostoru a čase, vznikaly tak různé pozemní komunikace, jejichž pozůstatky neboli úvozy můžeme ještě dnes v krajině najít (Nový 2008, 10 – 11). Podoba současné krajiny je ovšem zcela odlišná než ve středověku či dokonce v pravěku. Proto těchto úvozů příliš nenacházíme, ale pokud jsou v krajině alespoň částečně zachované, je možné pomocí dalších metod určit jejich následující průběh.

Již ve starší době kamenné, především v paleolitu, lidé volili takovou cestu, která vedla nedaleko vodního toku a zároveň byla doprovázena co nejmenším počtem přírodních překážek, jež by bránily ve snadném průchodu. Osídlení nebylo příliš husté a lidé se přesouvali v menších skupinách, které po sobě nezanechávaly výraznější stopy, proto dnes nemáme žádné dochované relikty těchto cest (Květ 2003, 63). Postupem času byl charakter krajiny neustále měněn, hovořím o mladším pravěku, konkrétně neolitu. Díky zavedení zemědělství, kdy pole vznikla žďářením původního lesa, lidé začali zakládat trvalejší sídelní areály. Většinou se jednalo o 3 – 5 domů doplněné spolu s různými zásobními jámami a jinými antropogenními tvary. Následkem toho krajina získala zcela jinou podobu.

Další „revoluční“ změna tohoto systému proběhla již v eneolitu, kdy se začalo využívat zvířecí síly ke křížové orbě. Tento způsob obdělávání a získávání půdy zapříčinil vznik tzv. „stabilizovaného katastru.“ Také byly poprvé zakládány ohrazené osady ve vyvýšených polohách. V době bronzové máme doklady o nejstarším členění sídelních areálů, kdy nalézáme hranice jednotlivých pozemků (př. Anglie). Všechna tato fakta ovlivnila složení sítě stezek, která byla díky stále intenzivnějšímu růstu osídlení neustále zahušťována. Příkladem toho je doba železná, jejímž nejvyšším vývojovým stupněm byla doba římská. Ta byla známá svou výstavbou nových komunikací po celém světě (Gojda 2000, 178 – 185). Jistě není potřeba představovat silnice jako „Via Appia“, „Via Flaminia“ nebo „Via Aurelia“. Velmi důmyslná byla také římská poštovní doprava „cursus publicus“, založená císařem Augustem, která prostřednictvím svého systému poštovních stanic tzv. „mansiones“ a prvotřídní organizace zajišťovala vůbec nejrychlejší dopravu té doby (Čtvrtník 1977, 16 – 19).

Dalším zlomovým bodem ve vývoji komunikační sítě byla středověká kolonizace ve 13. stol., která probíhala třemi různými způsoby. Prvním bylo rozšíření osídlení o okrajové polohy. Druhým případem bylo kolonizování dosud nepříznivých poloh, kde dnes nacházíme pouze zaniklé relikty vesnic. Třetí možností bylo zahušťování již osídleného území, které bylo zároveň doprovázené lepším využíváním zdrojů (Sádlo 2005, 143 – 146). Vše souviselo i s hospodářským využitím krajiny a její strukturací, kdy se již poprvé začaly objevovat hranice například – strom, mez, velký kámen, linie, cesta, ohrada a kříž (Sádlo 2005, 146 – 147). V této době zaznamenáváme nejhustější síť stezek vůbec. (Květ 2003, 65). Na základě změn jako bylo odlesňování (do 14. – poč. 15. stol.), následně doplněno rozoráním krajiny či pastevectvím a již zmíněné kolonizace podhorských oblastí, byl prudký náraz zvýšení eroze a akumulace (Sádlo 2005, 150). Tyto procesy byly zastaveny až se zaváděním střídavého zemědělství, kdy se začalo užívat střídavé pěstování plodin a záhumenicové plužiny (Sádlo 2005, 151).

Velká změna přišla v 18. století, kdy byly stavěny nové, tzv. císařské silnice, které bývaly velmi násilným způsobem narovnávány. Z toho důvodu přestaly respektovat všechny dosavadní aspekty každé komunikace, které budou níže popsány. Proto častokrát docházelo k opuštění dosavadního směru, který se tak stal tzv. cestou nižšího řádu (Květ 2003, 65 – 66). Devatenácté století přineslo další obrovskou změnu v podobě výstavby železnice, při jejímž budování byla krajina velmi často zásadně ničena. To vedlo k definitivnímu konci využívání některých stezek. Úplným završením celé situace se stalo 20. stol., konkrétně jeho druhá polovina. V tomto období byla velmi rozšířena výstavba měst na místech, která byla dosud člověkem netknutá, dále se rozvíjela těžba, změnil se dosavadní systém v zemědělství a začala výstavba dálnic. Všechny tyto vlivy napomohly ke kompletní destrukci některých stezek společně se znameními (křížky, boží muka a jiné), která často cesty doprovázela (Květ 2003, 66 – 67). Proto je dnes velmi složité představit si tehdejší obraz krajiny.

Seriál

  1. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  2. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  3. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  4. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  5. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  6. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  7. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  8. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  9. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  10. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  11. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  12. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY
  13. ARCHEOLOGICKÝ PRŮZKUM ŘEZENSKÉ CESTY

Podobné články

Další články autora

Autor : Michaela Bendová 🕔17.10.2013 📕2.918

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře