Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Autor : Bc. Tereza Kotásková 🕔17.10.2013 📕2.594

Seriál

  1. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  2. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  3. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  4. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  5. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  6. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  7. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  8. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Podobné články

Další články autora

Úvod

Ještě před definitivním rozpadem Sovětského svazu začaly na úze mí Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky růst nepokoje, jejichž jádrem byl spor o Náhorní Karabach. Toto hornaté území si z historických a etnických důvodů přisvojuje jak ázerbájdžánský, tak arménský národ. Vyhlášení nezávislé Ázerbájdžánské a Arménské republiky v roce 1991 konflikt přiostřilo do takové míry, že propukl v několik let trvající válku, na jejímž konci byl Ázerbájdžán vojensky poražen a Arménie převzala kontrolu nad téměř pětinou ázerbájdžánského území. Otázka Náhorního Karabachu ale vyřešena nebyla. Naopak se stala zásadním zdrojem nestability celého regionu jižního Kavkazu. Z ekonomického hlediska se největší překážkou rozvoje stalo uzavření turecko-arménské a ázerbájdžánsko-arménské hranice, ke kterému ze strany Turecka a Ázerbájdžánu došlo v reakci na válečný konflikt. Turecko, které se přiklonilo na stranu Ázerbájdžánu, ale není zdaleka jediným vnějším aktérem, který je do konfliktu zapojen. Neopomenutelná je role Ruska, které naopak stojí na straně Arménie.

Právě uzavření hranice mezi Tureckem a Arménií bylo posledním faktorem, který na dlouhá léta předurčil vývoj jejich vzájemných vztahů. Zatímco s Gruzií a Ázerbájdžánem navázalo Turecko diplomatické styky téměř bezprostředně po vyhlášení jejich nezávislosti, v případě Arménie k tomu doposud nedošlo. Příčiny jejich problematických vztahů jsou historického rázu. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla východní část Arménie součástí Osmanské říše, zatímco západní část příslušela carskému Rusku. Právě v Osmanské říši došlo k řadě událostí, které lze označit za masakry spáchané na Arménech. Nejhorší z nich se odehrál v roce 1915 a je známý jako arménská genocida. Právě její uznání Tureckem je prvním problematickým bodem vztahů Ankary a Jerevanu. Druhým je pak otázka uznání stávající turecko-arménské hranice, která byla v roce 1921 ustanovena Karskou smlouvou.

Spor o Náhorní Karabach a nevyjasněné turecko-arménské vztahy jakožto stěžejní problémy regionu jsou spolu úzce propojeny. Když proto Turecko a Arménie podepsaly v roce 2009 protokoly o normalizaci vztahů, vyvstaly naděje, že to bude mít pozitivní dopad i na řešení konfliktu o Náhorní Karabach. Protokoly ale neb yly doposud ratifikovány, tento předpoklad tudíž nemohl být potvrzen nebo vyvrácen. Nicméně právě vzájemné souvislosti mezi aktuálním vývojem turecko-arménských vztahů a karabašským konfliktem jsou hlavním tématem této práce. Konkrétně si tento text klade dva hlavní cíle. Jednak se pokusí odpovědět na otázku, zda by případné otevření hranice a navázání diplomatických styků mezi Tureckem a Arménií přispělo k nalezení řešení konfliktu

o Náhorní Karabach. A jednak se tato práce pokusí zhodnotit, jaké jsou reálné předpoklady, že by takový vývoj mohl nastat. Za tímto účelem budou analyzovány faktory mající vliv na jednotlivé záležitosti. Na základě získaných informací pak bude možné načrtnout pravděpodobné scénáře vývoje do budoucna.

Stanoveným cílům odpovídá i struktura práce, jež je tvořena třemi hlavními kapitolami. V první z nich bude v kontextu regionu jižního Kavkazu představen konflikt o Náhorní Karabach. Důraz bude kladen jak na charakteristiku primárních aktérů, Ázerbájdžánu a Arménie, tak na role a postoje vnějších aktérů, ať už regionálních, kterými jsou Rusko, Turecko a Írán, nebo globálních, jako jsou Spojené státy, Evropská unie či mezinárodní organizace OBSE. Druhá kapitola se bude zabývat turecko-arménskými vztahy. Budou objasněny historické kořeny vzájemných sporů i současné překážky bránící normalizaci vztahů. Dostatečný prostor bude věnován nedávnému vývoji a aktuální situaci. V závěrečné kapitole dojde k propojení předchozích problematik, ke shrnutí postojů jednotlivých stran a k nastínění možného budoucího vývoje.

Použitá literatura se od sebe v jednotlivých kapitolách liší. V první části pojednávající o Náhorním Karabachu jako zdroje nejlépe posloužily publikace autorů, kteří se Kavkazem dlouhodobě zabývají. Konkrétně šlo o monografii Small Nations and Great Powers: A Study of Ethnopolitical Conflict in the Caucasus autora Svante E. Cornella, dále sborník Tomáše Šmída a Vladimíra Vaďury Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru a příspěvek Emila Souleimanova Der Konflikt um Berg-Karabach v ročence OBSE. V druhé a třetí kapitole pak použitá literatura reflektuje aktuálnost tématu. Využity byly jak odborné studie a komentáře, tak internetové zdroje v podobě zpravodajských a jiných článků. Velice cenné byly publikace nevládní turecké instituce TESEV (The Turkish Economic and Social Studies Foundation), a sice její příspěvky, které v rámci série o turecko-arménských vztazích vznikly ve spolupráci tureckých, ruských a arménských autorů.

Seriál

  1. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  2. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  3. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  4. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  5. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  6. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  7. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach
  8. Vliv turecko-arménských vztahů na řešení konfliktu o Náhorní Karabach

Podobné články

Další články autora

Autor : Bc. Tereza Kotásková 🕔17.10.2013 📕2.594

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře