Zabitý symbol palestinské intifády, který nebyl zabit

Autor : Gita Zbavitelová 🕔24.05.2013 📕2.755

Podobné články

Další články autora

Řada lidí si možná vzpomene na začátek druhé palestinské intifády, kdy svět obletěly záběry palestinského chlapce údajně zastřeleného izraelskými vojáky. Muhammad Dura se stal symbolem palestinského „utrpení“, intifády a boje proti takzvané izraelské brutalitě a vzbudil propalestinské sympatie celého světa. O třináct let později se ale ukázalo, že vojáci chlapce nezabili a celý případ byl podvrh.

K incidentu došlo 30. září 2000, dva dny po vypuknutí druhé intifády. Záběry chlapce a jeho otce, kteří se snaží skrýt před boji u kontrolního stanoviště v pásmu Gazy, natočil arabský kameraman pro francouzskou televizi France 2, ta je sestříhala a odvysílala. Pochybnosti, že ho zastřelili Izraelci, se objevily téměř okamžitě, ale protože se na stanovišti skutečně střílelo, izraelská armáda na sebe vzala za chlapcovu smrt odpovědnost. Zhruba minutový film sestříhaný ze 27minutového materiálu ukazuje plačícího dvanáctiletého chlapce choulícího se za otcem uprostřed izraelsko-palestinské přestřelky, který se najednou zhroutí otci k nohám. Po emocionálním pohřbu označil celý arabský a muslimský svět Muhammada Duru za „mučedníka“.

V roce 2005 změnila izraelská armáda názor a své dřívější přiznání odpovědnosti za Durovu údajnou smrt odvolala. Dospěla k názoru, že izraelští vojáci z místa, kde stáli, Duru zastřelit nemohli a že ho buď zabily palestinské kulky, anebo Palestinci celý incident nahráli, aby ovlivnili celosvětový pohled na Izrael.

Zároveň obvinil francouzskou televizi z podvodu nezávislý francouzský novinář Phillipe Karsenty. Podle něj byl film sestříhán s cílem očernit Izrael a prezentovat Palestince jako oběti izraelské agrese. Za to ho zažaloval autor reportáže Charles Enderlin, který však sám incident neviděl a čerpal informace pouze od kameramana. Karsentyho expert na balistiku u soudu dokázal, že izraelští vojáci nemohli chlapce trefit, a čtyři nezávislí novináři, kteří viděli celý filmový materiál, se shodli, že ze záběrů nejen nevyplývá, kdo střílel, ale ani že byl chlapec zabit. Po vleklých sporech a řadě odvolání dal nakonec pařížský soud před pěti lety Karsentymu za pravdu s tím, že některé scény nepůsobí autenticky a kameraman je nedůvěryhodný. Francouzská televize se ale znovu odvolala.

Mezitím zřídil vyšetřovací komisi také Izrael. Ta po několika letech zkoumání zveřejnila výsledky tento týden. Analýzou postavení vojáků a nesestříhaného filmového materiálu dospěla k závěru, že Muhammada Duru ani jeho otce Džamála nikdy nezasáhly ani izraelské, ani palestinské střely a že na konci celého filmu byl chlapec živ a zdráv. Jestli nezemřel z jiného důvodu později, je mu dnes okolo 25 let.

Je jistě pravda, že ti, kdo chtějí věřit, že izraelská armáda vraždí děti, si to budou myslet dál. Stejně tak se přesvědčení nedali přesvědčit závěry dvou vyšetřovacích komisí o zásahu na propalestinské lodi Mavi Marmara před třemi lety, kde aktivisti napadli izraelské vojáky a ti v sebeobraně zabili devět Turků. I v tomto případě reagoval Izrael na obvinění z brutality příliš pozdě a všechny okolnosti nejprve prověřil. Svět ale vždycky ochotně uvěří nepodložené arabské verzi událostí – a za to může i případ Muhammada Dury.

Kauza měla i fatální následky. Byla například záminkou k brutálnímu lynči dvou izraelských vojáků na policejní stanici v palestinském Ramalláhu v říjnu 2000 a údajně inspirovala al-Káidu k popravě amerického židovského novináře Daniela Pearla v Pákistánu v roce 2002 nebo vraha z francouzského Toulouse, který vloni zastřelil rabína a tři děti v židovské škole. Případ ukázal palestinské samosprávě, že „mrtvé palestinské děti“ nejsnadněji obrátí světové mínění proti Izraeli, a podobné záběry jsou dodnes oblíbeným mediálním kouskem propalestinských aktivistů, kteří jimi světu předvádějí agresivitu izraelských vojáků. I při loňské izraelské vojenské operaci proti Hamasu v pásmu Gazy se v médiích objevil plačící otec se zkrvaveným dítětem údajně zabitým izraelskými střelami, ale Syřané poznali fotografii z Aleppa.

Případ Muhammada Dury vytvořil mýtus o „izraelském vraždění palestinských dětí proto, aby legitimizoval teroristické činy proti Izraelcům. To, že svět dodnes přehlíží nebo bagatelizuje odpalování raket z pásma Gazy, házení kamenů nebo třeba předloňskou vraždu izraelské rodiny s pěti malými dětmi v Itamaru, anebo jej to nepobuřuje, je právě dědictví Durova případu.

Uveřejněno s laskavým svolením autorky.

Paní Gita Zbavitelová pracovala pro agenturu Reuters, českou redakci Rádia Svobodná Evropa a Český rozhlas 6, dnes Český rozhlas Plus. Dlouhodobě sleduje a komentuje dění na Blízkém východě, zejména v Izraeli a na palestinských územích. 

vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus

Podobné články

Další články autora

Autor : Gita Zbavitelová 🕔24.05.2013 📕2.755

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře