Zbojníci patrolují v Lógaru

Autor : Vladimír Marek 🕔08.03.2013 📕5.592

Kábul se právě probouzel do nového rána. Základnu spojeneckých sil na mezinárodním letišti opoušěla malá, ale o to robustnější vojenská kolona. Tvořily ji čtyři osmikolové Pandury s označeními Armády České republiky.

V následujících hodinách projely napříč afghánskou metropolí až na střelnici Black Horse. Zde vojáci prověřili jak kulomety, tak kanóny obrněnců, a ještě než stačila padnout noc, vydali se po krátké zastávce na letišti na základnu Shank v Lógaru.

Vyjeli na červenou

Bezpečnostní situace v plánovaném místě přesunu nebyla právě ideální; zpravodajci nás nabádali k vysoké opatrnosti. Komunikace HWl byla na tento den označena jako červená, hrozilo tedy vysoké riziko útoků. Potřebovali jsme nejen vyzkoušet zbraňové systémy Pandurů v afghánských podmínkách, ale také přepravit novou techniku z Kábulu na základnu Shank v Lógaru. Věděli jsme, že musíme tato vozidla střelecky otestovat a také dokázat, že je Pandur schopen překonat v plném provozu v městském prostředí delší vzdálenost,'' vzpomínal na tento náročný přesun npor. Jiří Kovalčík, velitel čety bojové podpory naší 6. jednotky provinčního rekonstrukčního týmu. „Chvílemi byla situace skutečně nepřehledná: V úzkých kábulských ulicích se místní lidé ocitali v naší bezprostřední blízkosti. Všude kolem nás byla spousta aut. Navíc se na stejné trase zhruba měsíc předtím odpálil sebevrah. Při zpáteční cestě jsme stáli asi půl hodiny přímo u vjezdu do americké základny. Bylo nám jasné, že kdyby k něčemu podobnému došlo, nebudeme to mít právě jednoduché. Na druhou stranu jsem se ale mohl naprosto spolehnout na své podřízené. Byli to opravdoví profesionálové. A právě to mě uklidňovalo.

Úpravy z Nového Jičína

Pandury dorazily na kábulské letiště koncem loňského roku Necelé tři týdny se jejich obsluhy seznamovaly s novými technickými úpravami. Před nasazením v Afghánistánu totiž prošly určitými změnami ve Vojenském opravárenském závodě 025 Nový Jičín. Původní ocelové pancéřování na čele, bocích a zádi vozidla bylo nahrazeno novým, z kompozitního materiálu. Díky tomu se zvýšila balistická ochrana kolového transportéru ze stupně dva na tři. Podle požadavků STANAG 4579 je nyní odolná proti střelám ráže 7,62 mm, včetně těch s wolframovým jádrem. Úroveň ochrany spodku vozidla byla dostačující, a tak zůstala na stupni 3a.

Pandury byly doplněny mřížovou balistickou ochranou typu SLAT, která je chrání před ručními protitankovýrni granátomety RPG-7. Účinnost SLAT, garantovaná opravárenským podnikem a ověřená zkouškami v rámci AČR, je na špičkové světové úrovni. Granát díky mřížím exploduje dříve, než se dostane do kontaktu s vozidlem. SLAT vyvinutý pro Pandury se navíc vyznačuje nízkou hmotností a uživatelskou „přívětivostí“. Umožňuje snadné a rychlé nastupování a vystupování roje do a z vozidla, snadný přístup k ženijnímu nářadí, lze jej snadno demontovat (např. pro leteckou přepravu) a zpětně na vozidlo namontovat.

Transportéry jsou vybaveny rovněž novou radiostanicí. Konkrétně se jedná o americké zařízení Harris AN/VRC 110. Většina těchto zařízení byla zapůjčena či darována v rámci projektu FMF americkou stranou. Ve vozidle nahradily původní radiostanice RF 13250. A to z toho důvodu, že český provinční rekonstrukční tým je součástí amerického úkolového uskupení. Je tedy nezbytné zabezpečit systém velení a řízení jednotným přenosem informací, a to včetně satelitního a utajeného spojení, které má každá armáda své vlastní a důsledně si ho také chrání. Původní modul vnitřního hovorového zařízení transportéru VICM se rozšířil o bezdrátový modul VICM 120, což umožňuje lepší komunikaci mezi osádkou vozidla, včetně roje vojáků, který přepravuje.

Nově došlo k nainstalování rušiče vysokofrekvenčního signálu do transportéru, který zabezpečuje eliminaci hrozby dálkově odpalovaných nástražných systémů při přesunu vozidel. Rušička, dodaná českou firmou URC, je v zadní části vozidla, ovládací prvky k ní jsou umístěny vepředu. Kromě vhodného zakomponování do interiéru vozidla a připojení na zdroj bylo v tomto případě nezbytné vyřešit umístění čtyř vysílacích antén na vnějším plášti techniky. Pravá zadní anténa pracuje v pásmu VKV od 25 do 100 MHz. Anténa ve středu stropu transportéru je určená na rušení UKV v rozsahu od 100 do 512 MHz. Zbývající dvě antény jsou umístěny také na stropu vozidla v jeho zadní části.

Na úpravě Pandurů jsme pracovali ve druhém a třetím čtvrtletí loňského roku. Nejednalo se jen o instalaci nových technických zařízení. Museli jsme celý systém odzkoušet, aby byl nejen plně funkční, ale aby zároveň negativně neovlivňoval stávající funkce této techniky. Vše pak vyvrcholilo vojskovými zkouškami. Výsledkem je vozidlo, které poskytuje vojákům mnohem větší ochranu,“ dodává Pavel Mikunda.

První dny jejich nasazení v Afghánistánu byly pojaty jako vojskové zkoušky Nemohly by si přát lepší testovací prostředí. Např. střelnice Black Horse umožňovala střelbu 30mm municí na vzdálenost zhruba 2 km. Pak již stačily jedna nebo dvě rány na zástřel a třetí šla přesné. Na „terčích“ bylo rovněž možné sledovat velmi dobré účinky multifunkčni munice.

Palebná podpora a průzkum

Četa bojové podpory se dvěma Pandury se společně s průzkumným mobilním pozorovacím týmem účastnila patroly do Dab are Bridge. Neměly sebemenší problém s průchodností terénem a s průjezdy obcí. Také nosnost mostů po trase byla dostatečná. Americké MRAPy (Mine Resistant Ambush Protected) jsou ještě těžší vozidla a přitom bývají součástí většiny kolon.

Ani v taktickém nasazení Pandurů v afghánském prostředí nevidím žádné komplikace. Někteří lidé sice tvrdili, že se svou velikostí nehodí do úzkých ulic afghánských aglomeraci, je potřeba si ale uvědomit, že každá technika plni jinou roli. Američané používají těžká vozidla samozřejmě jenom tam, kde je to možné,“ vysvětluje npor. Kovalčík. „Pokud velitel vidí, že do vesnice vede pouze úzká ulička, kterou by mohl obměnec zatarasit, pošle tam nejdříve pěší patrolu anebo lehké vozidlo. Těžké obrněné vozidlo umístí na strategickou pozici před vsí a použije ho k palebné podpoře, příp. jeho kamerový systém k průzkumu. Stejným způsobem jsme i my jistili patrolu. Z výhodné pozice jsme byli schopni provádět průzkum na vzdálenost 2 km. Používaný kamerový systém má totiž vynikající optiku. S pomocí Pandurů jsme mohli odhalit bezpečnostní rizika ještě dříve, než jsme se do nich dostali. Navíc, pokud by došlo k nejhoršímu, Pandur je schopen díky své balistické ochraně a silné výzbroji dojet pro napadené vojáky i pod palbou, naložit je a odvézt

Mříže zvyšují bezpečnost

Osádky Pandurů počítaly s tím. že jejich vozidla budou nasazena v prašném prostředí. Bylo nutné pravidelně provádět údržbu - osvědčily se malé láhve se stlačeným vzduchem. Nepotvrdily se ani prognózy, že budou mít problémy s americkými pohonnými hmotami. Silné motory Pandurů na ně perfektně „šlapaly“. Stejně bezproblémový byl i servis.„ Měl jsem možnost si vybrat do mise ňdiče, kteří případné opravy snadno zvládli. Samozřejmostí také bylo, že na údržbě Pandurů se podílely celé osádky. Pokud se vyskytly nějaké poruchy na vozidlech, diagnostikovali jsme je s pomocí počítačového programu, podobně jako v případě servisu u osobních automobilů. Řešeni složitějších problémů jsme konzultovali většinou telefonicky či přes internet s Vojenským opravárenským závodem 026 Nový Jičín. Tímto způsobem se nám podařilo většinu záležitostí vyřešit za provozu,“ vysvětluje npor. Kovalčík.

Mřížová ochrana SLAT proti ručním protitankovým granátometům sice poněkud rozšiřuje profil vozidla, přesto má svůj nesporný význam, „je potřeba si uvědomit, že povstalci mění taktiku. Došlo jim, že spojenecké jednotky zesilují protíminovou ochranu spodních částí svých vozidel, a tak stále častěji napadají patroly střelbou z ručních zbraní nebo se snaží zaútočit na sesednuté vojáky přímou či nepřímou palbou. Poslední dobou používají rovněž směrové nálože, které zasahují boční část techniky. Vedle pěchotních zbrani v tomto případě dominují právě sovětské protitankové granátomety RPG, jichž je v této zemi stále ještě dostatečné množství. Ostatně, na základně Shank jsme měli možnost vidět americké vozidlo MRAP, kterému právě tento granát prorazil bok,'' upozorňuje Jiří Kovalčík.

Také s dalšími inovačními prvky, jako byla americká radiostanice Harris AN/PRC 110, bezdrátový vnitřní hovorový modul VICM 120 a rušič Starlight, převládala spokojenost. „Kvalita rušeni byla tak vysoká, že během našeho přesunu po Kábulu jsme chvílemi neměli spojeni radiostanicí MATRA s nadřízeným stupněm. U vysílaček Harris jsme tento problém nezaznamenali. Umožňovaly kontakt nejen s našimi jednotkami, ale v případě nutnosti i se spojeneckými silami v utajeném režimu,“ říká npor. Kovalčík. „A tak jediné, co nám tak trochu kazilo radost z nové techniky, byl negativní přístup některých příslušníků PRT k Pandurům. Těžko říci, co je jeho příčinou. Toto moderní vozidlo často hodnotili lidé, kteří nemají ani základní znalostí o tomto novém typu techniky. Dokonce se s ním ani osobně blíže neseznámili.

Pandury ale v každém případě vzbudily na základné Shank v afghánském Lógaru zaslouženou pozornost spojeneckých vojáků. Několikrát proběhla i praktická ukázka. Jejich 30mm kanón patřil na základně k těm nejtěžším rážím. Stejnou byl vyzbrojen už jen americký vrtulník Apache. Většina amerických vozidel je totiž vybavena pouze kulomety ráže 12,7 mm.

Uveřejněno s laskavým svolením autora.
Vyšlo v časopise Military revue 8/2011 vydavatelství Naše Vojsko.

Autor : Vladimír Marek 🕔08.03.2013 📕5.592

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře