Není přebíjení jako přebíjení

Autor : Jiří Fencl 🕔04.03.2013 📕10.827

O přebíjení nábojů už určitě slyšel každý, kdo se - třeba jen okrajově - zajímá o problematiku zbraní a nábojů do nich. Většinou je účelem přebíjení nábojů na střelivu ušetřit, a to zejména v případech, kdy střelec vystřílí během tréninku řádově stovky až tisíce nábojů (recyklací nábojnice lze totiž snížit náklady na střelivo až o 60 %). Přebíjením je však také možno vyrobit třeba náboje tzv. „střelci na míru", náboje výběhových ráží nebo střelivo jinak obtížně dostupné.

O tom, že skutečné není přebíjeni jako přebíjení, mě přesvědčil JUDr. Pavel Jirkovský z Vašírova, který přebíjí puškové náboje za úplné jiným, speciálním účelem. Požádal jsem ho proto o krátký rozhovor.

O tom, že se zabýváte tvorbou nábojů zajímavých ráži a přestavbou kulovnic pro tyto náboje, už před časem v odborném tisku stručné informace proskočily. Co vás k tomu vlastně přivedlo?

Mne zajímají tyto u nás dosud neobvyklé ráže především svým výkonem, a protože se u nás náboje těchto ráží nevyrábějí, nedovážejí se a ani pro ně nejsou zbraně, začal jsem si je prostě dělat sám.

Můžete čtenářům stručně naznačit, jak jste přitom postupoval?

Nejdříve jsem samozřejmě prostudoval všechny dostupné materiály, které se mi dostaly do rukou, protože o tom nějaké publikace jsou, především různé manuály. Nejvíce mě pochopitelně zajímaly dosažitelné výkony a přesnost. Pak jsem si udělal nějaké základní vzorky s délkou nábojů (L6) podle komory, a to nejčastěji ve čtyřech laboracích. Ty jsem pak vyzkoušel prakticky střelbou, a která z nich se rozptylově projevila nejlépe, na tu jsem se zaměřil. Tak to ostatně dělám u všech ráží: zjistím, která z navržených laborací má nejmenší rozptyl, a tu pak beru za hotovou. Náboje s jednotlivými navážkami značím různě barevným zalakováním zápalek.

Vy jste tedy vlastně současně teoretik i praktik, protože si nastudovanou teorií ověřujete praxí. Jak se k tomu člověk dopracuje?

Zbraně a střelivo jsou mým celoživotním a profesním hobby Pracoval jsem 25 let jako balistik v Kriminalistickém ústavu, kde jsme se setkávali se značným rozsahem problematiky zbraní a střeliva a kde jsem také měl velmi dobrý přístup k naší i zahraniční dostupné literatuře. Už léta navíc zpracovávám znalecké posudky z oblasti balistiky, výroby a užití zbraní a střeliva.

Můžete předvést některé ze svých výrobků?

Tady mám třeba připravené nábojnice pro ráži 358 Win. Jsou z nábojnic 308 Win, ale s krčkem roztaženým na 9,1 mm; střely používám zejména od firmy Hornady. Ze stejných nábojnic dělám ještě náboj 338 Federal, takže nábojnice 308 Win je prakticky základem pro tři ráže. Zatím poslední laborace, kterou jsem připravil, byla ,,třistaosmička" se střelou 14,25 g. A takhle vypadají moje , .třistapadesátosmičky" s Noslerem (střela Nosler BT 14,5 g / 225 grs). Když pak ukládám náboje do krabiček, vyznačím na nich pochopitelně i laborace.

A bohužel musím ještě dodat - protože jsem měl možnost seznámit se také s přebíjenými náboji jiných autorů -, že jsem byl mnohdy překvapen, s jakou provozní slepotou byly tyto náboje vyrobeny.

Náboje stavíte jen pro sebe, nebo také pro případné zájemce?

Zájem by byl, zatím ale připravuji náboje především pro sebe. Zajímá mě zejména přesnost, a proto si s tím pohraji, aby výsledky byly co nejlepší: ve sto metrech pak lze dosáhnout vynikajících soustřelů, ,.dvojáků i trojáků". Připravil jsem mj. před časem pro syna Radka na mistrovství Evropy odstřelovačů také 500 ks ,,třistaosmiček se střelou Hornady speciálně pro snajpry, které dosahovaly rozptylu 27 mm ve 300 m.

Tady u nás to asi nikdo jiný nedělá.

Oficiálně podle zákona si to může dělat člověk jedině sám pro sebe. Měl jsem už ale určitá předběžná jednání s Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva ohledně způsobu, jak tyto náboje v nějakém jednodušším řízení „zoficiálnit". Vtom vstoupí! do našeho rozhovoru syn PavJa Jirkovského Radek (dříve dlouhá léta policista, výcvikový instruktor střelecké a taktické přípravy zásahové jednotky a lektor výcviku policejních ostřelovačů, dnes pražský obchod se zbraněmi Renesance v Moskevské ulici), že už je zájem o tyto náboje i na krámě, kde by je pak mohl prodávat. Zájemci se údajně třeba ptají, zda by nešla laborovat sportovní munice 308 Wm s novými střelami Hornady A-MAX 168 g. Zatím je ale Radek, když se zájemci na tyto Jirkovským přebíjené náboje ptají, odmítá s tím, že si je otec dělá pro sebe a že jsou to laborace jen na zkoušeni.

A kolik ráži dnes vlastně připravujete a které to jsou?

Dnesdělám 16 ráží (6,5 x 55SE, 6,5 x 52R, 7 x 57, 7 x 57R, 7 x 64, 7 x 65R, 8 x 57JS, 8 x 57JRS, 9.3 x 62, 9,3 x 72R, 270 Win, 308 Win, 30-06 Sprg, 338 Federal, 358 Win, 45-70 Goverment) a mám ještě objednány nové matrice na náboje 6,5 x 68 a 8 x 68 JS.

Takže vymýšlíte pořád nové ráže. Nejste spokojen se starými, nebo je to na základě nějakých speciálních přání?

V podstatě lze říci, že tyto nové ráže jsou podřízeny požadovanému účelu (je např. třeba přesné střílet na větší vzdálenosti, kde standardní náboje už nestačí). Všechno je ověřeno jednak na tlaky, jednak prostřednictvím Radka na přesnost, aby to bylo v pořádku, navíc je ale také vyzkoušeno, že se jedná o náboje vhodné pro lov. Při lovu se totiž nejedná jen o dobrou trefu, ale také o spolehlivé a rychlé usmrcení zvěře.

Zatím jsem se totiž během své praxe nesetkal s univerzálním nábojem: bud někdo chce náboj, který spolehlivě trefuje na velkou dálku, ve které i spolehlivé usmrcuje, tj. s rychlostí střely cca 900 m/s a vyšší (na krátké vzdálenosti pak ale většinou takové střelivo zvěř zraňuje, ranivost však nemá dostatečnou), nebo zase někdo chce, aby střelivo usmrcovalo na krátkou vzdálenost (tzn. s rychlostí cca 650 m/s, pak to ale zase není náboj vhodný ke střelbě na velké vzdálenosti) . Velkou roli samozřejmé hraje v těchto případech konstrukce střel. Neexistuje prosté univerzální náboj, který by fungoval stejné dobře na všechny vzdálenosti a přitom spolehlivě usmrcoval srnčí, lišku i velkou spárkatou zvěř, k tomu se každý dopracuje až časem - my se ale snažíme každému poradit. Já osobně mám sloveno přes tisíc kusů spárkaté zvěře a vedu si detailní statistiku o použitém střelivu, vzdálenostech střelby a druhu slovené zvěře, což mi dává slušný přehled o účinnosti střeliva.

A na čem pracujete právě ted?

Ted zkoušíme kompozitní bezolovnaté střely Impala. Nějaký kus už byl střelen, vstřelové, popř. výstřelové otvory ve zvěřině fotograficky dokumentujeme, což nám dává poznatky o vhodnosti určité ráže pro lov určité zvěře. Na velkou vzdálenost je střela přesná, zvěř ale v mnoha případech nedostatečné barví. Na menší vzdálenosti je vhodnější nová střela RN (KO). V Africe se s ní loví zejména ve vysoce výkonných rážích; tam to funguje: střela se nerozkládá a ve zvěřině je nestabilní, v našich evropských podmínkách je to ale jiné. Africká zvěř je vitálnější, ale hlavně má ve tkáních podstatné menší obsah vody, než má ta naše, takže střela se v nich chová trošku jinak, a jinak proto vypadá i ranivost. Ale hlavně, tam se střílí na větší vzdálenosti, protože střelba na krátkou vzdálenost je poměrně riskantní: vegetace je totiž z 90 % trnitá, takže těžká zvěř ji prorazí, ale střelci neumožňuje únikový manévr. Při postřelení agresivní zvěře pak vzniká pro lovce nebezpečí smrtelného poranění. Velký počet našich lovců navíc nemá s lovy téžké africké zvěře patřičné zkušenosti, a má proto někdy na střelivo nesmyslné požadavky Vidíme to i u nás, jak přijdou novodobí lovci na hon vystrojeni a jaké mají drahé flinty, ale neznají jejich výkon a bohužel v některých případech s nimi neumějí ani bezpečně zacházet.

Střely, které k přebíjení používáte, máte určitě také dobře prostudovány.

Mám tady v sáčcích vzorky jednotlivých střel, a to jak vcelku, tak v podélných řezech, které jsem si udělal ke studiu jejich konstrukce. Např. střela ráže 308 Hornady SST je perfektní střela, která má nejen v plášti uzamčené, ale dokonce k němu připájené jádro. To se proto při nárazu neodděluje od pláště, a zajišťuje perfektně řízenou deformaci. Střela Nosler Partition má zase dvě jádra: vzadu tvrdé a vpředu měkké, takže při nárazu vytvoří přední jádro hříbovitou deformaci, která zajišťuje zvětšení průřezové zátěže střely, podstatně ovlivňující její tzv. zastavovací efekt. Střela Nosler Ballistic Typ má olověné jádro uložené v tombakovém plášti se zesíleným dnem. Tato střela má velmi dobrý balistický koeficient, příznivě ovlivňující balistickou dráhu střely, jádro ale není připájeno k plášti, takže se od něj odděluje. Poloplášťovaná střela firmy Sellier & Bellot typu SPCE je takový slušný standard, má ale svou specifiku - ocelový plášť plátovaný tombakem, zatímco většina firem dělá plášť jen tombakový. Ocelový plášť je tvrdší, takže při použití na menší srnčí zvěř se tolik neotevírá a neničí tolik zvěřinu. Tak bychom mohli u každé střely charakterizovat její klady a zápory, které nám především slouží k finální konstrukci náboje pro standardní i speciální použití.

Děkuji za rozhovor a mnoho podnětných informací.


Rekonstruovaná krátká posedová kulovnice ZG 47 s pažbou v levém gardu, přeřazovaná JUDr. Jirkovským na náboj 9,3 x 62, momentálně s kolimátorem


Náboje Jirkovský 308 Win Match se střelou Hornady IL RN 14,25 g/220 grs


JUDr. Jirkovský před svou dílničkou

Zdroje:
Informace JUDr. Pavla Jirkovského a prohlídka jeho pfebijeciho pracoviště a jím rekonstruované kulovnice ZG 47:
Leitner, P: Přebíjeni střeliva do krátkých a dlouhých kulových zbraní. Mimoň. 1999

Uveřejněno s laskavým svolením autora.
Vyšlo v časopise Military revue 7/2011 vydavatelství Naše Vojsko.

Autor : Jiří Fencl 🕔04.03.2013 📕10.827

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře