Příliš zákeřná smrt

Autor : Vladimír Marek 🕔23.02.2013 📕5.384

Smíšená americko-česká kolona projížděla pomalu po nezpevněné silnici. Nic neobvyklého v afghánské provincii Lógar. Dvě těžká pancéřovaná nákladní auta minula inkriminované místo bez problémů, až třetí nadhodila mohutná exploze. Prakticky okamžitě začaly pročesávat vzduch dávky z kalašnikovů. Útočníci se snažili krýt za civilisty postávajícími podél cesty a co nejvíce se přiblížit.

Došlo k tomu krátce po našem příletu do Afghánistánu. Chtěli jsme koordinovat spolupráci s Američany, proto jsme se zařadili do jejich sestavy," vysvětluje prap. Milan V. z českého pyrotechnického EOD týmu., Pod palbou jsem se neocitl poprvé, tohle byl ale nejkomplexnější útok, jaký jsem zažil. Reagovali jsme tak, jak to máme nadrilováno z výcviku. Zajistili jsme místo a zjistili, zda tam není žádné další výbušné zařízeni. Voják ve vozidle byl lehce zraněn, navíc utrpěl šok. Američtí kolegové ho vyprostili a přivolali MEDEVAC. Povstalci použili poměrně velkou, téměř stokilogramovou nálož. Celou akci doprovázel nejen pozemní útok, ale i střelba odstřelovače z druhé strany."

V tomto případě byl k odpálení použit jednoduchý tlakový spínač, který je běžně k dostání. Místní lidé ho dávají ke vchodu pod koberec. Slouží k rozsvěcování světel, případně jako spínač zvonku.

Součásti každé patroly

Český kontingent v Lógaru má k dispozici dva EOD týmy Celkem se jedná o 14 lidí včetně dvou psovodú, jejichž svěřenci Schainy a Fero jsou zaměřeni na vyhledávání výbušnin a munice. Pyrotechnici spadají do podřízenosti velitele 5. kontingentu provinčního rekon-strukčního týmu (PRT), ten ale na základě žádosti vyčlenil jeden z týmů pro Američany. Jejich kontingent má totiž na základně čtyři výjezdové skupiny, ale jen tři skupiny EOD. Přitom platí zásada, že ty musejí být součástí dokonce i předem plánovaných patrol. Pokud se totiž během nich najde nějaký výbušný prostředek, je možné okamžité reagovat. Dříve to fungovalo tak, že když kolona na něco narazila, všechno se zastavilo a volali se pyrotechnici. Ti si museli brát vlastni zajištění, navíc vznikala hodinová či dvouhodinová prodleva. Za prvních padesát dnů strávených v misi absolvovali naši pyrotechnici společně s Američany pětačtyřicet patrol. Na každé třetí došlo k nějakému pyrotechnickému nálezu.


Český EOD tým dostal od Američanů k dispozici vozidlo JERRY

V praxi to vypadá tak že Američané plánují patroly podle toho, zda mají v dané oblasti nějaký úkol, případně  získali zpravodajskou informaci, že by tam mohly být nástrahy. Tempo takovéhoto konvoje je relativně pomalé. Po nezpevněné komunikaci urazí maximálně 16 km/h.

Od Husky až po Bufallo

Konvoj je sestaven převážně z vozidel ze zvýšenou balistickou ochranou kategorie MRAP (Mine Resistance Ambush Protect). Úplné vpředu se přesunuje vozidlo Roller, které je vybaveno dvěma válci, jež tlakem aktivují případné nástrahy. Dalším významným prvkem v koloně je zařízení Husky, jež má detekční rámy s magnetometry. S jejich pomocí se hledají nejrůznější anomálie. Do hloubky 4 až 5 m pod zemí je tak možné rozeznat například plastovou láhev či kámen. Operátor si nález prověří, a pokud dojde k závěru, že se může jednat o nebezpečný materiál, podrobí ho zkoumání. K tomuto účelu má k dispozici kamery a další techniku. K odkrytí zeminy slouží vozidlo Buffalo. To je vybaveno hydraulickou rukou, která kromě jiného umožňuje odstupnou manipulaci při likvidaci nástražrrých výbušných systémů.


Přílet letecké záchranky MEDEVAC

Vozidlo Wrecker je vybaveno dvěma výkonnými jeřáby, s jejichž pomocí se provádí vyprošťováni a odsun poškozené techniky. Součástí kolony je i vozidlo RG 31, které slouží jako velitelské. Čeští vojáci se většinou přesunují ve vozidle kategorie MRAP typu JERRY, ve kterém mají uloženo vše, co potřebují pro svou práci. Tedy robota, pyrotechnický oblek EOD 9 a další nezbytné pomůcky

V okamžiku, kdy se skutečně něco najde, celý prostor standardně uzavřeme a řešíme vzniklý problém," upozorňuje prap. Milan V. „V případě, že je to možné, ničíme výbušniny přímo na místě. Když to okolnosti nedovolují, naložíme je do speciálního boxu vysypaného pískem a odvezeme do trhací jámy zřízené poblíž základny. Kdyby po cestě došlo k nežádoucímu výbuchu, účinek by tak byl co nejvíce minimalizovaný "

Dokumentace odhaluje taktiku

Patrola trvá většinou kolem deseti hodin. Činnost EOD týmu ale nekončí výjezdem. Ze všeho nejdůležitější je pořídit z něho dokumentaci, která slouží jako informace a poučení pro ostatní jednotky. Na její zpracování mají pyrotechnici dva až tři dny. Závěrečná zpráva obsahuje vzorky, fotodokumentaci a veškeré poznatky z místa nálezu. Tento materiál se odešle na základnu Bagram. Tam ho zkoumají odborníci a zařazují do databáze.

Američané k tomuto účelu vytvořili speciální software, k jehož informacím mají přístup i naši vojáci. Získávají tak dokonalý přehled o tom. co se děje v operačním prostoru.


Český tým využívá pro vyhledávání výbušnin i psy

Na základě těchto údajů je možné sledovat, jak se mění intenzita útoků a taktika povstalců. Statistika například ukazuje, že dochází minový a muniční materiál, který před lety dovezli do Afghánistánu Rusové. Od roku 2004 výrazné ubývají nálože vyrobené z delaborovaných výbušnin. Základní surovinou pro výrobu improvizovaných nástrah se stává zemědělské hnojivo. Z tohoto důvodu také došlo ke snížení obsahu dusičnanů v něm. V současné době může obsahovat maximálně 46 %. Omezení výbušných účinků se povstalci snaží kompenzovat velikostí nálože.

Na jihu více zkušeností

Obecně platí, že Afghánci jsou při výrobě pyrotechnického materiálu za léta bojů velíce zkušení. V konkrétních případech ale záleží na tom, jak kvalitní instruktoři je cvičili v pákistánských táborech. Před časem jsme byli například přizváni k likvidaci 50kg nálože. Po odebrání vzorků jsme zjistili, že byla špatně namíchaná a v podstatě nefunkční," doplňuje prap. Milan V. "Největší zkušenosti mají v tomto směru povstalci na jihu Afghánistánu. Novinky, které se tam průběžně objevují, se však postupně dostávají i do naší oblasti."

Mění se ale i taktika používání výbušných prostředků. Před lety se nálože odpalovaly pomocí mobilních telefonů. Když Talibán zjistil, že většina spojeneckých vozidel je vybavena rušičkami, přešel na tzv tunelový odpal. Výbušninu inicioval člověk schovaný někde v úkrytu. Obdobným způsobem se vyvíjel i objem výbušnin. Většina vojáků se dříve přepravovala v málo chráněných vozidlech Humvee, protivník tehdy používal menší nálože. Na zavádění techniky s větší odolností a ochranou reagoval zvětšováním jejich objemu.

Chtějí výhradně Čechy

Další variantu spolupráce s Američany představuje výjezd s hotovostní skupinou označovanou jako CID 15. Ta je aktivovaná pouze, když se objeví nějaká nástraha. „V těchto případech musíme striktně dodržovat bojovou pohotovost. Jak tým vyčleněný ve prospěch našeho PRT, tak i ten určený pro Američany ji má desetimmutovou. Děláme si z toho trochu legraci. Když kluci skončí jednu pohotovost, jdou si odpočinout do té druhé," říká velitel pyrotechnického odřadu kpt. Pavel Z. "Spolupráce s Američany je ale perfektní. Občas se dokonce stává, že přijdou za svým velitelem s požadavkem, že chtějí výhradně Čechy. Vzájemný vztah přerostl postupně v kamarádský. Setkáváme se i v době volna, dáme si kafe a popovídáme si."


Práce v pyrotechnickém obleku není právě snadná, váží totiž 45 kg

To se ostatně odráží i na materiální pomoci ze strany Američanů. Našemu týmu zapůjčili speciální zodolněné vozidlo, které je vybavené termovizí, družicovou navigací a strukturovaným spojením. Nahoře na věži má kulomet MG 240. Určité problémy měli naši pyrotechnici s robotem Theodor. Ten nevyhovoval zdejším podmínkám, navíc byl příliš těžký. Vážil tři sta kilogramů, nebylo tedy jednoduché ho sundat z auta. A tak každý z našich týmů dostal od Američanů robota Talon, který je podstatně menší. Získali jsme od nich i další drobný materiál, jako jsou trhaviny, iniciační zařízení, vodní lahve atd. V případě posledně jmenovaného se jedná o vybavení, které zatím v Armádě České republiky není zavedeno. Naši pyrotechnici s ním ale umějí pracovat. Naučili se to v kurzech, které absolvovali v USA.

I dobrý film se liší od reality

Mnohdy se nám zdá. že výbušný systém je jednoduchý. Jedná se například o kanystr, ke kterému vede nějaké odpalovací zařízení. Nemáme ale jistotu, že uvnitř není ještě jeden iniciační systém, jenž brání jeho odstranění. V takovémto případě je nejlepší použít některou z vodních lahví. Její výbuch vytvoří doslova žiletkový proud vody, která přeruší veškeré spojení a iniciační zařízení vyřadí z provozu," popisuje kpt. Pavel 2. .Jedná se jen o jednu z pomůcek, na kterých je možné dokladovat, jak dynamicky se v poslední době pyrotechnická profese rozvíjí. Nehledě na novou techniku se ale nedá říci, že by profese pyrotechnika byla bezpečnější než v minulosti. V naší oblasti se odehrává permanentní souboj. Protivník se snaží vymýšlet stále nové nástrahy, my přitom na ně musíme co nejrychleji reagovat. Nejlepší je snažit se přemýšlet jako on. Říkat si, proč to dal právě tam a ne jinam, jak to asi zajistil atd.'' Mezi českými pyrotechniky v Afghánistánu není nejspíš jediný, který by neviděl oscarový film z prostředí EOD Smrt číhá všude. Také v Afghánistánu, podobné jako v Iráku, prý číhá smrt všude. „Ten film není špatný, byl natočený podle příběhu skutečného pyrotechnika. Je to ale pořád jen film. který se přece jen liší od reality. Nedá se říci, že takto fungují všechny EOD týmy na světě. Každý z nich je jiný, má svůj vlastní postup, využívá svoji úroveň zkušeností. Záleží na řídících schopnostech vedoucího. Právě on plně odpovídá za zásah. A to počínaje ustrojeností, tedy zda nemá voják rozepnutý knoflík, až po postup, jakým bude dotyčný nástrahu likvidovat," uzavírá prap. Milan V.

Pyrotechnický robot Talon

Pyrotechnický robot Talon byl poprvé nasazen v roce 2000 v Bosně a Hercegovině. Využívají ho vojáci především v misích, a to jak v Iráku, tak i v Afghánistánu. Použit byl i při vyhledáváni oběti po teroristickém útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku v záři 2001. Tento malý, lehký, ale silný a výkonný pásový robot dokáže zdolat náročné terénní překážky. Dálkově se dá ovládat až na vzdálenost jednoho kilometru. Je vybaven čtyřmi kamerami, které mu umožňují na dálku identifikovat podezřelý předmět či nástražrtý výbušný systém, a odposlouchávacím zařízením. Jeho využití je velice univerzální, může pracovat nejen na písku, sněhu či ve vodě, ale třeba i na schodech. Váží pouhých 45 kg, v průzkumné verzi dokonce jen 27 kg.


Robot Talon v akci

Uveřejněno s laskavým svolením autora.
Vyšlo v časopise Military revue 2/2011 vydavatelství Naše Vojsko.

Autor : Vladimír Marek 🕔23.02.2013 📕5.384

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře