Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

Autor : Bc. Tereza Lukášová 🕔19.11.2012 📕8.733

Seriál

  1. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  2. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  3. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  4. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  5. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  6. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  7. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  8. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

Podobné články

Další články autora

3. Osídlování Sudet

Nedílnou součástí odsunu Němců bylo osídlení pohraničí novými obyvateli. Jednalo se především o občany české příp. slovenské národností z vnitrozemí, které v menší míře doplňovali Češi přicházející ze zahraničí, ale i cizinci. Na osidlovaném území byly určité české enklávy, které zde přetrvaly i během období okupace. Jednalo se o 10-12% celkového obyvatelstva Sudet.[38]

Většina nových osídlenců přicházela s vidinou získání lepšího ekonomického a sociálního postavení. Šlo především o chudé obyvatele pocházející z vnitrozemského venkova, kteří si získáním zemědělských usedlostí a jiných nemovitostí mohli výrazně polepšit. Podobný proces se odehrával ve státní správě, bankovnictví, u podnikatelů, řemeslníků a obchodníků. Přesun občanů do větších obcí či měst se stal jedním z faktorů sociální mobility.[39]

Proces osídlování pohraničí začal bezprostrostředně po skončení druhé světové války současně s „divokým odsunem“. V květnu 1947 byl proveden soupis obyvatelstva podle povolání. Z celkových 2 229 485 obyvatel pohraničí (území dříve okupovaného Němci) bylo 61,2% nových osídlenců, 32,7% starousedlíků, 5,1% dětí narozených v období od 1.5.1945 do 22.5.1947, 0,5% lidí působících během války v zahraničních armádách, 0,2% osob bez údaju o bydlišti.[40]

Migrace obyvatel probíhala hlavně mezi blízkými oblastmi tzn. z vnitrozemí do vnitřního pohraničí atd. Více než 20% podílem svého obyvatelstva, dle údajů o počtech obyvatel z r. 1930, migrovali obyvatelé z následujících okresů.[41]

Tab. č. 2 - Politické okresy účastnící se v letech 1945 - 1947 na osídlení pohraničí vyšším podílem než 20% svého obyvatelstva[42]

Okres

%

Okres

%

Slaný

29,2

Vsetín

25,9

Říčany

24,3

Český Brod

22,1

Mnichovo Hradiště

29,1

Louny

25,4

Turnov

23,7

Valašské Meziříčí

22,0

Rakovník

28,8

Brandýs nad Labem

24,9

Praha - sever

22,8

Praha - západ

21,3

Roudnice nad Labem

28,7

Praha -jih

24,7

Rokycany

22,7

Kralupy nad Vltavou

21,1

Semily

26,7

Mladá Boleslav

24,6

Mělník

22,6

Jičín

20,7

Značný počet nových osídlenců přišel také ze zahraničí. Konkrétní počty těchto osob jsou uvedeny v tabulce níže.

Tab. č. 3 - Osoby, které přišly do pohraničí ze zahraničí[43]

Národnost

Počet osob

Volynští Češi

26908

Polsko

7463

Francie

5289

Bulharsko

5208

Maďarsko

4076

Jugoslávie

3870

Z jiných míst bývalé SSSR než z Volyně

4296

Říše (Německo a Rakousko)

40000

Sloužící do 1. května 1945 v říšskoněmecké armádě

6801

Z koncentračních táborů

7714

Ostatní

3375

Celkem

115000

Po roce 1947 začalo osídlování ustávat. Bylo to způsobeno pravděpodobně dostatkem pracovních příležitostí ve vnitrozemí a početním vyčerpáním vnitrozemního obyvatelstva. Přesto mezi lety 1947 – 1950 přibylo v pohraničí 38 615 obyvatel. Za konec spontánního osidlovacího procesu je považován konec roku 1952, kdy v pohraničí žily 2/3 lidí v porovnání s rokem 1930. Po celou dobu probíhal také zpětný migrační proces[44], který se počátkem 50. let zmenšil. Díky tomuto zmenšení byl mezi lety 1952 – 1953 zaznamenán příbytek pohraničního obyvatelstva o 80 485 lidí. [45]

Zpětný migrační proces byl regionálně nerovnoměrný. V průmyslových oblastech byly nízké úbytky obyvatel, časem se dokonce v některých velmi lukrativních oblastech začala prosazovat pozitivní migrační bilance. V zemědělských oblastech byla zpětná migrace natolik silná, že se jí začala zabývat vláda. A započala tak další organizovanou fázi osídlování – dosídlování. První zmínka o tomto problému se objevila na vládní úrovni již v roce 1953. Území s nedostatkem obyvatel a především zemědělských sil bylo vymezeno ve vládním usnesení O plánu rozvoje hospodářství pohraničních okresů na rok 1954 přijatém 26. 1. 1954. Usnesení se týkalo následujícch okresů s celkovým počtem 867 000 obyvatel: Kadaň, Karlovy Vary, Kraslice, Sokolov, Aš, Cheb, Mariánské Lázně, Toužim, Podbořany, Stříbro, Tachov, Horšovský Týn, Domažlice, Klatovy, Sušice, Vimperk, Prachatice, Český Krumlov, Kaplice, Trhové Sviny, Třeboň, Jindřichův Hradec, Znojmo, Mikulov, Rýmařov, Bruntál, Jeseníky. [46]

Dosídlovací plán vlády byl v letech 1954 – 1956 splněn na pouhých 64,8% a to ještě 22,8% z těchto nově příchozích obyvatel zase brzy odešlo.[47]

Po neúspěšném pokusu o dosídlení zemědělských oblastí dospěla vláda k závěru, že úspěchu nelze dosáhnout pouze rozvojem zemědělské výroby, ale zavedením průmyslové výroby v daných oblastech. V roce 1958 bylo rozhodnuto o tzv. komplexním dosídlování. Komplexnost spočívala v zachování mimořádných výhod pro zemědělce a uvolnění dalších prostředků na celkový rozvoj vybraných oblastí.[48] Situace se zlepšila jen krátkodobě. V dalších dvou letech došlo opět k propadu. V celé oblasti Sudet přesto populace rostla vlivem velmi vysoké natality pohraničního obyvatelstva.[49]

Poznámky

[38] Sociologický ústav AV ČR, Dostupné z WWW: http://studie.soc.cas.cz/upl/texty/files/180_96-12wptext.pdf.

[39] Tamtéž.

[40] Tamtéž.

[41] Tamtéž.

[42] Sociologický ústav AV ČR, Dostupné z WWW: http://studie.soc.cas.cz/upl/texty/files/180_96-12wptext.pdf.

[43] Sociologický ústav AV ČR, Dostupné z WWW:., Číselné údaje jsou vzhledem k dobovým možnostem přibližné.

[44] Tzn. migrace obyvatel zpět do vnitrozemí.

[45] Sociologický ústav AV ČR, Dostupné z WWW: http://studie.soc.cas.cz/upl/texty/files/180_96-12wptext.pdf.

[46] Tamtéž.

[47] ČAPKA (2005), Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno: Akademické nakladatelství CERM, str. 202.

[48] V první fázi šlo o Kaplice, Vimperk, Prachatice, Horšovský Týn, Tachov, Aš, Podbořany, Toužim,
Žamberk, Rýmařov.

[49] ČAPKA (2005), Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno: Akademické
nakladatelství CERM, str. 202 – 205.

Seriál

  1. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  2. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  3. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  4. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  5. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  6. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  7. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti
  8. Odsun sudetských Němců po druhé světové válce - ekonomické a politické souvislosti

Podobné články

Další články autora

Autor : Bc. Tereza Lukášová 🕔19.11.2012 📕8.733

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře