Zaměřeno na bezpečnostní projekty

Autor : Vladimír Marek 🕔02.10.2012 📕2.927

Nemalá část aktivit českého provinčního rekonstrukčního týmu v afghánském Lógaru je zaměřena na bezpečnostní projekty.

Jen díky točitým serpentinám zdolává naše kolona prudké horské stoupání. Tam někde úplně nahoře je Tera Pass, který odděluje Lógar od provincie Paktia. Na okraji se rozkládá malá pevnost, vysokou kamennou zdí obehnaná policejní stanice stejného názvu. A právě ta je cílem naší cesty.

Afghánská policejní posádka je tak trochu zaskočena nečekanou návštěvou. Rychle se ale vzpamatovává a zve nás dovnitř objektu. Jedná se o unifikovanou budovu o několika místnostech určených nejen ke střežení, ale i k odpočinku a přípravě stravy. Ochoz na rovné střeše umožňuje pozorování a zároveň i případnou obranu. Je zde umístěna rovněž nádrž s vodou, svedenou do spodních místností. V rozích jsou dva lehké kulomety.

Šňůra stanic

„Právě do těchto policejních stanic podél hlavní komunikace Utah, kterou před několika lety vybudovali Turci, byly v minulosti investovány peníze českého provinčního rekonstrukčního týmu. Zlepšili jsme jejich bezpečnostní parametry a vybavili je určitou infrastrukturou. Nyní jsme přijeli prověřit, jak jsou tyto prostředky využívány. Je to naše první akce zaměřená na bezpečnost. Právě v této oblasti úzce spolupracujeme s civilní částí PRT,“ vysvětlují příslušníci skupiny CIMIC.

Mezitím rozdělujeme časopis, který vydává pro místní obyvatelstvo velitelství ISAF. Jsou v něm nejen informace o rekonstrukčních projektech a dalších aktivitách spojenců, ale i užitečné rady z oblasti hygieny či zdravotnictví. Zajímáme se o to, jaké jsou požadavky policistů na nás. Ukazují nahoru na kamennou zeď, ve které jsou zakotveny držáky na žiletkový drát. Je to významný prvek bezpečnosti – zatím ho ale nikdo nedodal. Čeští vojáci slibují, že celou záležitost prověří a zjednají nápravu.

V minulosti došlo k několika útokům na stanici. V poslední době je zde ale klid. Z jižní strany se nad objektem zvedá vysoký, více než třítisícový hřeben. Připadá nám to jako ideální místo pro nepřátelské odstřelovače. Velitel stanice s námi ale nesouhlasí. Odtud jim prý nic nehrozí. Přístup na tento vrchol totiž chrání sousední stanice, která už je ale v provincii Paktia.

Včera byl povstalci zastřelen v provincii Lógar jeden z místních policistů. Takovéto zprávy jsou v poslední době až příliš časté. Příslušníci Afghánské národní policie jsou pravidelně vystaveni výhrůžkám a vydírání. Důsledkem toho je velké množství dezercí. Dělat policistu je na místní poměry relativně dobře placená práce. Dostávají kolem 300 dolarů na měsíc, což je nadstandardní plat. Problém je v tom, že se jedná o velice rizikovou činnost. Podepisuje se na tom i příliš krátký, a tudíž nedostatečný výcvik. Svou roli sehrává také negramotnost absolventů. Když je v kurzu 10 lidí, kteří umí číst a psát, tak je to hodně. A právě to je také důvod, proč se přípravě těchto lidí věnují čeští vojenští policisté na základně Shank v Lógaru.

Projevují se pasivně

Vzadu u zdi nalézáme pohozený poškozený větrný generátor, který před časem dodal náš provinční rekonstrukční tým. Je to jediný zdroj energie pro celou stanici. Na otázku, proč si nevyžádali jeho opravu, jen krčí rameny. S podobným nezájmem se setkáváme i na dalších stanicích. Na Altimoru si stěžují, že jim nefunguje spojení, přitom ale stačí jen dobít baterie. „Za všechno může především jejich mentalita: nejsou zvyklí vyvíjet nějakou přílišnou aktivitu. Projevují se velice pasivně. Když něco dostanou, mají radost, vnímají to jako dárek. To je ale pouze dočasné,“ vysvětluje jeden z podpraporčíků. „Z naší návštěvy jsem si neodnesl příliš mnoho pozitivních dojmů. Mám pocit, že si některých věcí neumějí vážit. Neudělají vůbec nic pro jejich údržbu a bezproblémový provoz. Všechno vnímají jako samozřejmost. Přesto jsem ale přesvědčen, že investice do této oblasti pomáhají zlepšit bezpečnostní situaci.“

S tím souhlasí i bezpečnostní expert civilní části českého provinčního rekonstrukčního týmu Zbyněk Pavlica. „Právě proto se zaměřujeme na budování policejních stanic a kontrolních míst na hlavních komunikacích v této oblasti. Na Utahu bylo zatím dokončeno sedm stanovišť; v současné době máme rozestavěné ještě dvě. Další jsou v přípravné fázi. Bezpečnostní situace v distriktech Koshi a Baraki Barak je velice komplikovaná. Kontraktátor nám odmítl zahájit stavby. Nemůžeme tam najít dostatečný počet dělníků, kteří by byli schopni nějakým způsobem realizovat tyto projekty.“

Český rekonstrukční tým se podílí rovněž na budování objektů, které by měly zlepšit logistické zabezpečení Afghánské národní armády (ANA). V kasárnách se staví kuchyně, jídelny a ambulance. Nejde přitom jen o základnu Shank, ale i nepříliš vzdálený Altimor. „Výhledově připravujeme projekty na zřízení záchranné stanice. Rádi bychom vycházeli z našeho integrovaného systému. Vzniklo by tak jednotné místo velení pro nemocnice a celý záchranný sbor. Je to ale samozřejmě spíš otázka poměrně vzdálené budoucnosti. V současné době mají prioritu akce, které jsou realizovány za relativně krátkou dobu,“ doplňuje Zbyněk Pavlica. „Přispět k posílení bezpečnosti v zemi by měl i výcvik příslušníků Afghánské národní policie. Našim záměrem je připravit kurzy pro policejní sbory všech distriktů v provincii Lógar. Místní policisté by tak byli jednotně vystrojeni a vycvičení. To se nám ale zatím příliš nedaří. V poslední době cvičíme příslušníky ANP, kteří jsou rekrutováni z Kábulu. Měli bychom přispět k navýšení počtů této bezpečnostní složky. Ta by měla mít kolem 150 000 mužů. Je ale otázka, zda je to dost. Obzvlášť když vezmeme v úvahu nemalou dezerci a poměrně vysokou úmrtnost.“

Justiční budovy

Také další náš výjezd je zaměřen na bezpečnostní projekty. Proplétáme se ulicemi v hlavním městě provincie Pol-e Alan, které nás vedou k místnímu soudu. Vedle hlavního objektu jsou vykopány základy nové budovy. Dělníci je právě osazují armaturou. Civilní část provinčního rekonstrukčního týmu kontroluje postup prací a jejich kvalitu. Zdá se, že všechno je v pořádku. Jedná se o firmu, která pro nás již v minulosti pracovala; máme s ní jen dobré zkušenosti. V nově postavených prostorách bude umístěna knihovna, studovna a internetové místnosti. „Celý projekt bychom chtěli realizovat co nejdříve. Stavitel nám slíbil, že by již na jaře mohl být hotov,“ vysvětluje Zbyněk Pavlica. „Do budoucna plánujeme, že tuto budovu budou využívat nejen soudci, státní zástupci, policisté, ale i středisko vzdělávání, které je v jejím sousedství. Jeho posluchači sem mají mít rovněž přístup. Vybavení tohoto multifunkčního objektu dodá podle dohody americká strana. Kromě nábytku a knih počítáme s moderním elektronickým vybavením. Vznikne reprezentativní celek, který vytvoří odpovídající zázemí.“

V žádném případě se nejedná o nějakou náhodnou investici. Oblast bezpečnosti představuje jeden z hlavních pilířů rekonstrukce Afghánistánu. Právě justice je nemalou prioritou. „Pokud zde vznikne právní stát, bude fungovat i všechno ostatní. Místní lidé mají respekt z justice – a tohle je jeden ze způsobů, jak ji ještě více posílit a přispět k váženosti soudu. Umožníme mu kvalitně pracovat. Po spáchání každého trestného činu musí následovat trest. Je to spojitá nádoba, která má bezprostřední vliv na bezpečnost v tomto regionu.“

V nedalekém areálu bezpečnostních služeb se můžeme přesvědčit, jak bude vypadat takováto stavba po dokončení. Právě se zde totiž předává další projekt financovaný českou stranou – kasárna a vazební věznice. Moderní ubytovací a kancelářské prostory mají usnadnit náročnou službu příslušníků této složky. Vazební věznice naopak uleví spojencům. Doposud byli zadržení převáženi na základnu Shank, což bylo samozřejmě spojeno s určitými riziky.

Znásilněná ve věznici

Poslední z této série bezpečnostních projektů je vysoko nad metropolí provincie. Zdálky připomíná středověký hrad. Investujeme zde do výstavby mužské a ženské věznice. Ta by měla pojmout 160 vězňů, z toho 20 žen.

Dosavadní takovéto zařízení v Pol-e Alam je v katastrofálním stavu. Jedná se v podstatě o kobky vykopané do země. Veškeré překážky na povrchu jsou pouze hliněné. Podle vyjádření vedení věznice stačí kopnout do stěny a udělá se díra. Navíc nevyhovuje ani kapacitně. V malých prostorách je namačkáno 80 vězňů. Ty hlídá přes 70 strážných. Takže na každého vězně je v podstatě jeden dozorce. To samo o sobě svědčí o malé efektivnosti. Jsou zde ale i bezpečnostní rizika. K útokům na věznici zvenku zatím nedošlo; o to častější jsou nepokoje a vzpoury uvnitř. Během ramadánu tam byla opakovaně znásilněna jediná vězněná žena. Strážci ji přitom nebyli schopni ochránit.

Rozsáhlá stavba nové věznice má rozpočet pouhých 540 000 dolarů. Hlavní surovinou je tady kámen, který se používá nejen při budování ochranných zdí, ale i dalších částí. Ten je v Afghánistánu snadno dostupný, a tedy i levný. To samé platí také o pracovní síle.

Na druhou stranu průběh stavby, která se doslova vleče již několik let, komplikuje bezpečnostní situace. Povstalci se snaží všemožně zabránit jejímu dokončení. Často dochází z jejich strany k vyhrožování stavebním dělníkům, že budou uneseni. Problematická je i lokalita. U nás by se nejspíš vězení stavělo někde na rovině; tady bylo umístěno do velice členitého terénu, což si vyžádalo nemalé změny v původních plánech. Ani tentokrát není na stavbě příliš velký pohyb. Vedoucí nám dokládá, že většina zedníků zůstala z důvodu obav opět doma. Do práce se jich dostavila sotva desítka. Čeští civilní experti kontrolují opět kvalitu provedených prací. Dohlížejí, zda částky, které byly doposud uvolněny, stavitel také proinvestoval.

Uveřejněno s laskavým svolením autora.
Vyšlo v časopise Military revue 12/2011 vydavatelství Naše Vojsko.

Autor : Vladimír Marek 🕔02.10.2012 📕2.927

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře