Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu

Autor : Bc. Anna Bartáková 🕔27.03.2012 📕2.995

Seriál

  1. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  2. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  3. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  4. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  5. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  6. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  7. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  8. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  9. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu: Zdroje

Podobné články

Další články autora

ÚVOD

Mocenská struktura uplatňovaná po nástupu fašismu v Itálii je do jisté míry odlišná od té, jež byla aplikována v nacistickém Německu. Přesto mají mnozí sociálně vědní teoretici tendenci při výkladu fašismu oba typy ideologie slučovat. V bakalářské práci se chci pokusit odpovědět na otázku, který z těchto dvou režimů se při praktickém uplatnění více blížil svému ideologickému pojetí vztahu vůdce a strany. Předmětem výzkumu je tedy jednak různost definic těchto vztahů zavedených fašistickou a nacistickou propagandou, jednak odlišná míra konfrontace daných pravidel se skutečností v obou režimech. Pro ilustraci fašistického režimu jsem vybrala fašistickou Itálii, neboť teoretikům běžně slouží jako model státu s tímto typem systému, jako příklad nacistické ideologie uvedené v praxi použiji Německo. Metodou zkoumáni je historická komparace.

Fašistickým hnutím mám tedy ve své práci na mysli hnutí, jež vzniklo v Itálii v roce 1919 a dále se realizovalo prostřednictvím Mussoliniho mocenské snahy. Jak bude ještě zmíněno, v historii existovalo více typů fašistických hnutí, tudíž je důležité na začátku uvést, že definice fašismu v první části práce se vztahuje konkrétně k výše uvedenému hnutí. Nacistickým hnutím potom míním Hitlerovo hnutí odvozené z Německé dělnické strany založené též v roce 1919.

Mocenskou strukturou daných totalitních režimů se chci zabývat, jelikož moc jako taková je jedním z nejdůležitějších prvků při strukturalizaci samotné lidské společnosti. Zneužívání politické moci, k němuž dochází ve společnosti prakticky neustále, je nejvíce zjevné právě v rámci totalitních režimů. Míra a forma zneužití této moci slouží jako určitý ukazatel společenské rovnováhy, racionálního uspořádání společenských hodnot. Ve fašistickém a nacistickém režimu je potom patologičnost stavu společnosti velmi znatelná. Pro pochopení rozsahu zneužití politické moci uvnitř těchto režimů považuji tedy pochopení mocenských struktur za nezbytné.

Jelikož se chci ve své bakalářské práci zabývat porovnáním teoretického pojetí a praxe, definice fašismu a nacismu uvedená v první části je nezbytně nutná. Vymezení těchto ideologií se věnuji ve třech rovinách. První rovina se týká forem myšlení, tj. jakým způsobem nacismus a fašismus strukturalizuje skutečnost, jaké si klade normy. Co je obsahem myšlení a v čem se v rámci tohoto obsahu obě ideologie liší? Druhá rovina je spojena s nacismem a fašismem jakožto s filozofickými koncepty, jejich návazností na filozofickou tradici. Ve třetí rovině nahlížím na fašismus a nacismus jako na politické ideologie vzešlé z určité struktury potřeb, z institucionální struktury dané doby.

Zde, v první části, vyvstává problém – prakticky neexistuje všeobecně platná definice fašismu a nacismu, názory jednotlivých vědců se naopak na vysvětlení, sociální funkci a ideologické prvky obou režimů v tradici politicko-vědního myšlení 20. století relativně liší. Definicemi obou ideologií se tedy budu zabývat spíše okrajově. Vymezení pojmů je ovšem nutné uvést, neboť jejich obecné pochopení je nezbytné pro pochopení východisek při vytváření mocenské struktury obou států.

Ve druhé části se zaobírám právním pojetím státu ve fašistickém a nacistickém režimu. Tato část zahrnuje témata jako vznik režimu a způsob uchopení moci ve fašistické Itálii a nacistickém Německu, co je podstatou státu a jak se liší nacistický a fašistický stát vnitřní formou vlády od státu demokratického.

Třetí část pojednává o vůdcovském principu. Popisuji vztah vůdce a státu tak, jak byl vymezen v rámci obou ideologií, a jak tomu bylo v praxi. Ve čtvrté části zkoumám politické strany, resp. stranu a její postavení v daném režimu, existenci frakcí či klubů, míru názorového pluralismu uvnitř strany a funkci těchto stran. Obsahem páté části je teoretické vymezení vztahu vůdce a strany v obou režimech a poté uplatnění tohoto vztahu v praxi u každého z režimů.

V závěru se pokusím zodpovědět úvodní otázku.

Seriál

  1. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  2. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  3. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  4. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  5. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  6. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  7. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  8. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu
  9. Koncept vůdcovství ve fašistické Itálii a nacistickém Německu: Zdroje

Podobné články

Další články autora

Autor : Bc. Anna Bartáková 🕔27.03.2012 📕2.995

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře