Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

Autor : Jana Ordáňová 🕔05.02.2012 📕7.446

Seriál

  1. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  2. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  3. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  4. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  5. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  6. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  7. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  8. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  9. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  10. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  11. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  12. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  13. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  14. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

Podobné články

Další články autora

1. Úvod

Když vznikla 28. 10. 1918 samostatná Československá republika, byli lidé naplněni nadšením a očekáváním. Naděje občanů nebyly splněny, neboť každý čekal od svobody a samostatnosti státu něco jiného. Navíc se začaly ostře projevovat sociální rozdíly. Během poválečné konjunktury nastal příznivý, ačkoli krátký, čas na budování státu, který měl být demokratický jak v politice, tak v hospodářství. Jeho společnost měla být moderní a čistě občanská. Státní úspěchy tmelily lidi bez rozdílu, přijímali je za své jak Češi, Slováci, tak i Němci.

Vztahy Čechů a Němců nebyly v minulosti určovány faktorem národního vědomí. V popředí byly spíše vztahy sociální, právní, kulturní a později i problém konfesijní. Teprve v 19. století se objevilo moderní pojetí národního vědomí, a s ním se zrodila identifikace a tedy i nadcházející problémy uvnitř republiky. A právě z rozdílného národního vědomí vykrystalizoval konflikt mezi Němci, kteří byli kulturně, sociálně i politicky vyspělejší, a

Čechy, kteří byli sice slabší, zato však v dynamickém vývoji a s nezdolnou chutí bojovat za svá práva. Spory a třenice mezi těmito dvěma skupinami dosáhly vrcholu ve století dvacátém. Přestože se 20. léta nesla ve znamení relativního blahobytu a klidu, ve 30. letech přišla hluboká hospodářská krize, která postihla téměř celý svět. V Československé republice byly nejdéle a nejhůře postiženy příhraniční oblasti, kde žila početná německá menšina. Této situace dokázal využít Adolf Hitler zcela ve svůj prospěch. Nacistická propaganda zaplavila pohraničí a štvavou rétorikou podporovala klíčící nenávist Němců k Čechům a k Čechám. Docházelo k mnoha potyčkám, které musely řešit a mírnit četnické sbory a Stráž obrany státu (SOS). Rok 1938 se nesl ve znamení nejhoršího vyhrocení situace. Docházelo k neustálým konfliktům s německými ordnery[1] a henleinovci. Mnoho příslušníků bezpečnostních složek bylo během obrany státu a občanů zraněno, zabito nebo zavlečeno přes hranice.

Po ukončení první světové války a po pádu Rakousko - Uherska převzalo nově vznikající Československo síť úřadů a státního uspořádání po bývalé monarchii. Jednalo se o provizorium, dokud se nezkonsolidovala nová vláda a neprovedla potřebné změny a reformy. Za těchto podmínek bylo přejato např. školství, které se povzneslo v následujících letech na vysokou úroveň a stejně tak i československá věda a kultura (ta se obrátila od dřívějších rakouských a německých vzorů k Francii a Anglii).

Další složky, jejichž koncepce byla převzata po zaniklém Rakousko - Uhersku, bránily bezpečnost státu a občanů. Jednalo se o četnictvo, policii, armádu, stráž obrany státu a o zřejmě nejméně známou finanční stráž, přestože vznikla již v roce 1842 a jejím hlavním úkolem byl především dozor nad celní a státní hranicí Československé republiky.

Pro svou práci jsme zvolili probádání doby První republiky, zaměřili jsme se především na léta třicátá, abychom lépe pronikli do kontextu a pochopili události těchto let. Práce je orientována především na ozbrojené složky bezpečnosti, hlavně na četnictvo, ale abychom mohli správně přiblížit funkci a kompetence četnictva, bylo nezbytné představit obdobně i policii a ostatní složky, které tvořily strukturovanou síť zabezpečení pořádku v republice.

Obraz četnictva a jeho služby je zachycen i v četnických kronikách. Oblast Chebska má v této souvislosti v období let 1938 - 1939 zvláštní postavení. Žila zde většina zfanatizované německé menšiny, docházelo zde k mnoha potyčkám mezi německými obyvateli a četnictvem. Proto nejspíše i z tohoto důvodu chybí několik kronik, a záznamů se zachovalo jen skutečné minimum.

Těžištěm a zároveň cílem této práce je přiblížit život a službu četníků a ostatních složek bezpečnosti. Ukázat kulturní kontinuitu a vyvrátit zdiskreditování, které probíhalo během čtyřiceti let komunistické nadvlády. Lidé ztratili respekt a úctu k uniformám. Zde mají možnost poznat, že za První republiky bylo ctí sloužit vlasti a četníci se těšili všeobecné úctě a důvěře obyvatel.

Poznámky

[1] Sudetoněmecká polovojenská organizace.

Seriál

  1. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  2. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  3. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  4. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  5. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  6. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  7. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  8. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  9. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  10. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  11. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  12. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  13. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století
  14. Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

Podobné články

Další články autora

Autor : Jana Ordáňová 🕔05.02.2012 📕7.446

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře