Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 5. Analytický rozbor

Autor : Ing. Martin Knotek 🕔14.12.2011 📕2.956

Seriál

  1. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století
  2. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: Úvod
  3. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 2. Období let 1930 – 1933
  4. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 3. Období let 1934 – 1937
  5. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 4. Období let 1938 – 1939
  6. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 5. Analytický rozbor
  7. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 6. Závěr
  8. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 7. Seznam literatury

Podobné články

Další články autora

5 Analytický rozbor

Pro srovnání v diplomové práci uvedené a popsané teorie s vlastním analytickým rozborem je podstatné vymezení fundamentálních institutů v obou analyzovaných zemích. Vzájemné porovnání jejich důležitosti v jednotlivých časových obdobích jak pro Sovětský svaz, respektive pro Velkou Británii, za pomoci užití metody více kriteriální analýzy, by mělo ozřejmit z pohledu institucionální ekonomie vzájemnou provázanost politických, ekonomických a diplomatických vztahů mezi analyzovanými zeměmi v průběhu třicátých let 20. století.

5.1 Institucionální ekonomie

Politicko - ekonomická disciplína založená na teorii vycházející ze sociologické myšlenky, že evoluční vývoj je založen na tzv. institutech (formálních i neformálních[292]), opírajících se nejen o vlastnictví, soukromé či kolektivní spojené s jeho ochranou[293], ale i o tradice, zvyky, jazyk či pravidla. Jedná se o interdisciplinární vědní přístup (spojení ekonomie a ostatních společenských věd při zkoumání lidského chování ve společenském institucionálním prostředí[294]), který své hlavní ohnisko zájmu vztahuje na oblast vlastnických práv (jejich strukturu a organizační formy), na oblast organizace směny a zabývá se také sociálními a politickými institucemi.

Instituce, jakožto klíčové slovo této ekonomické teorie, sehrává zásadní roli při utváření ekonomického chování lidstva a důležitou měrou přispívá k jeho společenskému uspořádání. Jedná se totiž obecně o formu jakéhokoli omezení, které kontinuálně formuje a strukturuje jak naše životy, tak především vzájemné společenské vztahy. Instituce a její právní rámce, přinášející do společnosti řád, informace, ale i očekávání, regulují celkový chod a fungování ekonomického systému. Uznávání institucí, tedy nejen samotných pravidel a norem, ale hlavně i jejich změn v průběhu časového období, hluboce ovlivňuje sociální chod, výrobu (ekonomickou výkonnost), ale i rozdělování zdrojů a příležitostí ve společnosti.

Institucionální ekonomie se rozvíjí již více než sto let. Literatura ji často dělí na dvě odlišné historické etapy:[295]

1) Stará institucionální ekonomie, rozvíjející se v první polovině 20. století, především v období mezi světovými válkami.

2) Nová institucionální ekonomie, která vzniká až v šedesátých letech 20. století a i nadále se vyvíjí.

Mezi hlavní představitelé a zástupce institucionální ekonomie řadíme americké sociology a ekonomy Thorsteina Veblena[296], Wesleyho C. Mitchella[297] či Johna R. Commonsa[298].

Z institutů, které jsou využity společně s metodou více kriteriální analýzy v analytickém rozboru, diplomová práce vychází z institutů stát, vlastnictví, organizace a tradice.

5.2 Více kriteriální analýza

Více kriteriální analýza (Multi criteria analysis) je logická procedura a metoda sloužící k hodnocení faktorů, které ovlivňují jak naše procesy rozhodování, tak i jejich následného realizování téměř v každodenním životě. Při hodnocení ex post, tedy hodnocení dopadů s ohledem na několik zvolených a vybraných kritérií, napomáhá a přispívá k odhalení rozhodovacích problémů stanovených voleb politik či odsouhlasených programů.

Při každém rozhodování si vždy stanovujeme určitý cíl (stav, záměr), kterého má být dosaženo. Tento stav nemusí být pouze jeden, ale můžeme si stanovit i více dílčích cílů. Dle cílů řešení klasifikujeme úlohu více kriteriální analýzy:

1) Na úlohu, jejímž cílem se stává výběr jedné varianty označované také jako kompromisní.

2) Na úlohu, jejímž cílem se stává úplné uspořádání zvolených variant.

3) Na úlohu, jejímž cílem se stává rozdělení množin variant na efektivní a neefektivní.

Cíle pak také vyjadřujeme buďto kvalitativně (bez objektivní měřitelnosti, zde využíváme různých bodovacích stupnic či relativních hodnocení variant), nebo kvantitativně (můžeme záměry srovnávat prostřednictvím objektivních údajů, přirozených stupnic). Při samotném procesu rozhodování rozlišujeme subjekt rozhodování (tj. aktéra rozhodujícím o variantě, kterým může být jednotlivec či skupina lidí). Objektem rozhodování je pak samotná oblast, ve které dochází k rozhodování a stanovování cílů.

Diplomová práce v analytické části aplikuje metodu výběru kompromisní varianty (kompromisního institutu), při které vychází z tzv. kardinální informace (tedy znalosti rozestupů preferencí mezi jednotlivými zvolenými kritérii na základě analyzovaných dat v teoretické části diplomové práce). Předpoklad tohoto užití vyžaduje metoda nesoucí název bodovací. Při té se každému kritériu přiřadí body z určené stupnice. Čím více bodů pak kritérium získává, tím více je (z pohledu v diplomové práci zvolených institutů) preferované.

Váhy zvolených kritérií získáme ze vztahu:

bj = počet přiřazených bodů j – tému kritériu; n = počet kritérií; j = 1, 2 až n.

Cílem analytické části diplomové práce je tedy odhalení, jak zvolená kritéria a jejich výsledné váhy ovlivnily z pohledu institucionální ekonomie rozhodování a jejich následnou politickou, ekonomickou a také diplomatickou realizaci v obou zemích s dopady na vzájemné vztahy ve třicátých letech 20. století. Z pohledu zvolených institucionálních faktorů, o kterých se v teoretické části diplomová práce zmiňuje, vycházím z institutu stát, vlastnictví, organizace a tradice, přičemž zvolená kritéria se opírají o hlediska hospodářského růstu, nezaměstnanosti, inflace, obchodní bilance, hospodářské soběstačnosti, ekonomické produktivity, světové bezpečnosti, mezinárodní angažovanosti či také centralizace a kontroly.

25.1.1 Politické a sociální poměry 1930 – 1933

Pro stanovení vah zvolených kritérií vychází diplomová práce z následujících předpokladů:

počet bodů 3 = vysoká priorita kritéria; počet bodů 2 = střední priorita kritéria; počet bodů 1 = nízká priorita kritéria

Tab.39: Politické a sociální poměry v Sovětském svazu v letech 1930 – 1933

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

komunistická strana, Stalin

přechod na kolektivní

plán

lidská práva

Kritérium

       

hospodářský růst

3

3

3

1

nezaměstnanost

2

1

3

1

inflace

1

1

2

1

centralizace

2

3

2

1

Institut celkem

8

8

10

4

Zdroj: vlastní

Tab.40: Váhy kritérií politických a sociálních poměrů v Sovětském svazu v letech 1930 – 1933

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

hospodářský růst

10

10/30 = 0,33

nezaměstnanost

7

7/30 = 0,23

inflace

5

5/30 = 0,17

centralizace a kontrola

8

8/30 = 0,27

 

30

1

Zdroj: vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy politické a sociální situace v Sovětském svazu na počátku třicátých let 20. století je zřejmé, že největší ohnisko zájmu si v této době zasloužil hospodářský růst země. Komunistická strana, v čele se Stalinem, se pak v rámci naplňování tohoto cíle snažila budovat, za pomoci plánování, značně centralizovaný a státem kontrolovaný systém s minimálním respektováním základních lidských práv sovětské populace.

Tab.41: Politické a sociální poměry ve Velké Británii v letech 1930 – 1933

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

vláda

soukromé

trh

lidská práva

Kritérium

       

hospodářský růst

3

2

2

3

nezaměstnanost

3

3

2

3

Inflace

2

2

1

2

centralizace a kontrola

3

2

2

2

Institut celkem

11

9

7

10

Zdroj: vlastní

Tab.42: Váhy kritérií politických a sociálních poměrů ve Velké Británii v letech 1930 – 1933

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

hospodářský růst

10

10/37 = 0,27

nezaměstnanost

11

11/37 = 0,30

inflace

7

7/37 = 0,19

centralizace a kontrola

9

9/37 = 0,24

 

37

1

Zdroj: vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy politické a sociální situace ve Velké Británii na počátku třicátých let 20. století je zřejmé, že největší ohnisko zájmu si na ostrovech v této době zasloužil boj s nezaměstnaností. Vládní spektrum, skládající se hlavně ze zástupců konzervativní strany a labouristů, se pak v rámci naplňování tohoto cíle snažilo budovat centralizovanější a státem kontrolovanější systém, jehož základním předpokladem se stal hospodářský růst podporovaný důrazem na dodržování základních lidských práv britské populace.

26.1.1 Hospodářské podmínky 1930 – 1933

Pro stanovení vah zvolených kritérií vychází diplomová práce z následujících předpokladů:

počet bodů 3 = vysoká priorita kritéria; počet bodů 2 = střední priorita kritéria; počet bodů 1 = nízká priorita kritéria

Tab.43: Hospodářské podmínky v Sovětském svazu v letech 1930 – 1933

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

komunistická strana, Stalin

přechod na kolektivní

plán

lidská práva

Kritérium

       

obchodní bilance

2

1

3

1

hospodářská soběstačnost

3

3

3

2

ekonomická produktivita

2

2

3

1

centralizace a kontrola

3

3

2

1

Institut celkem

10

9

11

5

Zdroj: vlastní

Tab.44: Váhy kritérií hospodářských podmínek v Sovětském svazu v letech 1930 – 1933

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

obchodní bilance

7

7/35 = 0,2

hospodářská soběstačnost

11

11/35 = 0,31

ekonomická produktivita

8

8/35 = 0,23

centralizace a kontrola

9

9/35 = 0,26

 

35

1

Zdroj: vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy hospodářských podmínek v Sovětském svazu na počátku třicátých let 20. století je zřejmé, že největší ohnisko zájmu si v této době zasloužila hospodářská soběstačnost země. Komunistická strana, v čele se Stalinem, se pak v rámci naplňování tohoto cíle snažila budovat, za pomoci plánování a kolektivního vlastnictví, značně centralizovaný a státem kontrolovaný systém.

Tab.45: Hospodářské podmínky ve Velké Británii v letech 1930 – 1933

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

vláda

soukromé

trh

lidská práva

Kritérium

       

obchodní bilance

3

2

1

2

hospodářská soběstačnost

3

2

1

2

ekonomická produktivita

3

2

1

2

centralizace a kontrola

3

2

1

3

Institut celkem

12

8

4

9

Zdroj: vlastní

Tab.46: Váhy kritérií hospodářských podmínek ve Velké Británii v letech 1930 – 1933

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

obchodní bilance

8

8/33 = 0,24

hospodářská soběstačnost

8

8/33 = 0,24

ekonomická produktivita

8

8/33 = 0,24

centralizace a kontrola

9

9/33 = 0,28

 

33

1

Zdroj: vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy hospodářských podmínek ve Velké Británii na počátku třicátých let 20. století je zřejmé, že největší ohnisko zájmu si na ostrovech v této době zasloužila centralizace a kontrola klíčových anglických hospodářských odvětví. Vládní spektrum, skládající se z valné většiny ze zástupců konzervativní strany a labouristů, se pak v rámci naplňování pak tedy budovalo centralizovanější systém, dbající a podporující růst ekonomické produktivity v zemi.

27.1.1 Diplomatické předpoklady 1930 – 1933

Pro stanovení vah zvolených kritérií vychází diplomová práce z následujících předpokladů:

počet bodů 3 = vysoká priorita kritéria; počet bodů 2 = střední priorita kritéria; počet bodů 1 = nízká priorita kritéria

Tab.47: Diplomatické předpoklady v Sovětském svazu v letech 1930 – 1933

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

komunistická strana, Stalin

přechod na kolektivní

plán

lidská práva

Kritérium

       

světová bezpečnost

2

1

2

2

mezinárodní angažovanost

2

1

3

1

centralizace a kontrola

1

2

3

2

Institut celkem

5

4

8

5

Zdroj: vlastní

Tab.48: Váhy kritérií diplomatických předpokladů v Sovětském svazu v letech 1930 – 1933

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

světová bezpečnost

7

7/22 = 0,32

mezinárodní angažovanost

7

7/22 = 0,32

centralizace a kontrola

8

8/22 = 0,36

 

22

1

Zdroj: vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy diplomatických předpokladů v Sovětském svazu na počátku třicátých let 20. století je zřejmé, že největší ohnisko zájmu se v této době vztahovalo na centralizaci a kontrolu nad událostmi uvnitř samotné země s možnými dopady a ohlasy na mezinárodním diplomatickém poli. Z počátku Sověty necítily velkou potřebu navazování diplomatických vztahů, ale s rostoucími sociálními bouřemi v kapitalistickém světě, doprovázenými v Německu s nástupem kontroverzní osobnosti v podobě Hitlera k moci, se tento přístup, i s větším ohledem na ochranu lidských práv ruského obyvatelstva, začal pozvolna měnit.

Tab.49: Diplomatické předpoklady ve Velké Británii v letech 1930 – 1933

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

vláda

soukromé

trh

lidská práva

Kritérium

       

světová bezpečnost

2

2

2

3

mezinárodní angažovanost

2

2

2

3

centralizace a kontrola

3

2

2

3

Institut celkem

7

6

6

9

Zdroj: vlastní

Tab.50: Váhy kritérií diplomatických předpokladů ve Velké Británii v letech 1930 – 1933

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

světová bezpečnost

9

9/28 = 0,32

mezinárodní angažovanost

9

9/28 = 0,32

centralizace a kontrola

10

10/28 = 0,36

 

28

1

Zdroj:vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy diplomatických předpokladů ve Velké Británii na počátku třicátých let 20. století je zřejmé, že největší ohnisko zájmu si na ostrovech v této době v této době vztahovalo na centralizaci a kontrolu nad událostmi uvnitř samotné země. Důraz na ochranu lidských práv pak na mezinárodní scéně představoval základní klíč úspěchu při jednání s britskými vládními představiteli či zahraničními zástupci.

28.1.1 Politické a sociální poměry 1934 – 1937

Pro stanovení vah zvolených kritérií vychází diplomová práce z následujících předpokladů:

počet bodů 3 = vysoká priorita kritéria; počet bodů 2 = střední priorita kritéria; počet bodů 1 = nízká priorita kritéria

Tab.51: Politické a sociální poměry v Sovětském svazu v letech 1934 – 1937

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

komunistická strana, Stalin

kolektivní

plán

lidská práva

Kritérium

       

hospodářský růst

2

3

3

1

nezaměstnanost

2

2

3

2

inflace

1

1

2

1

centralizace

3

3

3

1

Institut celkem

8

9

11

5

Zdroj: vlastní

Tab.52: Váhy kritérií politických a sociálních poměrů v Sovětském svazu v letech 1934 – 1937

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

hospodářský růst

9

9/33 = 0,27

nezaměstnanost

9

9/33 = 0,27

inflace

5

5/33 = 0,16

centralizace a kontrola

10

10/33 = 0,3

 

33

1

Zdroj: vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy politické a sociální situace v Sovětském svazu v průběhu třicátých let 20. století je zřejmé, že největší ohnisko zájmu si v této době zasloužila centralizace a kontrola. Komunistická strana, v čele se Stalinem, se svými intervencemi tak stále více dohlížela na hospodářský růst země, kterého mělo být dosaženo systematičtějšími úpravami naplňovaného druhého hospodářského pětiletého plánu.

Tab.53: Politické a sociální poměry ve Velké Británii v letech 1934 – 1937

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

vláda

soukromé

trh

lidská práva

Kritérium

       

hospodářský růst

3

3

2

3

nezaměstnanost

3

3

2

3

inflace

1

1

1

2

centralizace a kontrola

2

2

2

2

Institut celkem

9

9

7

10

Zdroj: vlastní

Tab.54: Váhy kritérií politických a sociálních poměrů ve Velké Británii v letech 1934 – 1937

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

hospodářský růst

11

11/35 = 0,31

nezaměstnanost

11

11/35 = 0,31

inflace

5

5/35 = 0,15

centralizace a kontrola

8

8/35 = 0,23

 

35

1

Zdroj: vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy politické a sociální situace ve Velké Británii v průběhu třicátých let 20. století je zřejmé, že největší ohniska zájmů si na ostrovech v této době opět zasloužil boj s nezaměstnaností, kterého mělo být dosaženo, za mnohem většího prostoru věnovaného transakcím soukromého sektoru, prostřednictvím hospodářského růstu země. Vládní spektrum, jež se během období obměnilo dokonce dvakrát, se skládalo již hlavně ze zástupců konzervativní strany. Ti se pak v rámci naplňování stanovených cílů snažili o větší politickou centralizaci a kontrolu v rámci britského Impéria.

29.1.1 Hospodářské podmínky 1934 – 1937

Pro stanovení vah zvolených kritérií vychází diplomová práce z následujících předpokladů:

počet bodů 3 = vysoká priorita kritéria; počet bodů 2 = střední priorita kritéria; počet bodů 1 = nízká priorita kritéria

Tab.55: Hospodářské podmínky v Sovětském svazu v letech 1934 – 1937

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

komunistická strana, Stalin

kolektivní

plán

lidská práva

Kritérium

       

obchodní bilance

2

1

2

1

hospodářská soběstačnost

3

2

3

2

ekonomická produktivita

3

3

3

2

centralizace a kontrola

3

3

3

1

Institut celkem

11

9

11

6

Zdroj: vlastní

Tab.56: Váhy kritérií hospodářských podmínek v Sovětském svazu v letech 1934 – 1937

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

obchodní bilance

6

6/37 = 0,16

hospodářská soběstačnost

10

10/37 = 0,27

ekonomická produktivita

11

11/37 = 0,3

centralizace a kontrola

10

10/37 = 0,27

 

37

1

Zdroj:vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy hospodářských podmínek v Sovětském svazu v průběhu třicátých let 20. století je zřejmé, že největší důraz se v této době kladl na ekonomickou produktivitu. Komunistická strana, v čele se stále větším autokratem v podobě Stalina, se pak v rámci centralizovaného a kontrolovaného naplňování tohoto cíle snažila o dosažení mnohem hospodářsky soběstačnějšího a nezávislejšího ruského Impéria.

Tab.57: Hospodářské podmínky ve Velké Británii v letech 1934 – 1937

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

vláda

soukromé

trh

lidská práva

Kritérium

       

obchodní bilance

2

2

2

3

hospodářská soběstačnost

2

3

2

3

ekonomická produktivita

3

3

2

3

centralizace a kontrola

3

2

2

3

Institut celkem

10

10

8

12

Zdroj: vlastní

Tab.58: Váhy kritérií hospodářských podmínek ve Velké Británii v letech 1934 – 1937

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

obchodní bilance

9

9/40 = 0,225

hospodářská soběstačnost

10

10/40 = 0,25

ekonomická produktivita

11

11/40 = 0,275

centralizace a kontrola

10

10/40 = 0,25

 

40

1

Zdroj:vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy hospodářských podmínek ve Velké Británii v průběhu třicátých let 20. století je zřejmé, že největší zájem se na ostrovech soustředil na zvyšování ekonomické produktivity obyvatelstva a dosažení větší hospodářské soběstačnosti země. Vládnímu spektru, skládajícímu se z více než poloviny zástupci konzervativní strany, pak v rámci naplňování těchto cílů měla napomoci větší kontrola a centralizovanější přístup směrem k britskému Impériu.

30.1.1 Diplomatické předpoklady 1934 – 1937

Pro stanovení vah zvolených kritérií vychází diplomová práce z následujících předpokladů:

počet bodů 3 = vysoká priorita kritéria; počet bodů 2 = střední priorita kritéria; počet bodů 1 = nízká priorita kritéria

Tab.59: Diplomatické předpoklady v Sovětském svazu v letech 1934 – 1937

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

komunistická strana, Stalin

kolektivní

plán

lidská práva

Kritérium

       

světová bezpečnost

3

3

3

2

mezinárodní angažovanost

3

2

2

2

centralizace a kontrola

3

3

3

2

Institut celkem

9

8

8

6

Zdroj: vlastní

Tab.60: Váhy kritérií diplomatických předpokladů v Sovětském svazu v letech 1934 – 1937

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

světová bezpečnost

11

11/31 = 0,355

mezinárodní angažovanost

9

9/31 = 0,29

centralizace a kontrola

11

11/31 = 0,355

 

31

1

Zdroj:vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy diplomatických předpokladů v Sovětském svazu v průběhu třicátých let 20. století je zřejmé, že největší ohniska zájmu se v této době vztahovala na otázky mezinárodní situace spojených s vývojem ruského vlivu v zahraničí. Za mnohem větší stranické kontroly, shora mnohem více ovlivňované Stalinovým přístupem, se řešily zejména otázky přistoupení Sovětů do Společnosti národů či vývoj událostí na Pyrenejském, respektive Apeninském poloostrově.

Tab.61: Diplomatické předpoklady ve Velké Británii v letech 1934 – 1937

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

vláda

soukromé

trh

lidská práva

Kritérium

       

světová bezpečnost

2

2

2

3

mezinárodní angažovanost

2

3

2

3

centralizace a kontrola

3

2

2

3

Institut celkem

7

7

6

9

Zdroj: vlastní

Tab.62: Váhy kritérií diplomatických předpokladů ve Velké Británii v letech 1934 – 1937

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

světová bezpečnost

9

9/29 = 0,31

mezinárodní angažovanost

10

10/29 = 0,345

centralizace a kontrola

10

10/29 = 0,345

 

29

1

Zdroj:vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy diplomatických předpokladů ve Velké Británii v průběhu třicátých let 20. století je zřejmé, že realizovaná domácí vládní politika prezentovala obdobnou tvář i na mezinárodní scéně. Důraz na zachování světové bezpečnosti a míru, kterého šlo dosáhnout především díky důkladnému respektování a dbaní na základní lidská práva, byl na druhou stranu z velké míry „podporován“ britskými Imperiálními centralizačními úmysly.

31.1.1 Politické a sociální poměry 1938 – 1939

Pro stanovení vah zvolených kritérií vychází diplomová práce z následujících předpokladů:

počet bodů 3 = vysoká priorita kritéria; počet bodů 2 = střední priorita kritéria; počet bodů 1 = nízká priorita kritéria

Tab.63: Politické a sociální poměry v Sovětském svazu v letech 1938 – 1939

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

komunistická strana, Stalin

kolektivní

plán

lidská práva

Kritérium

       

hospodářský růst

3

3

2

1

nezaměstnanost

3

3

2

1

inflace

1

1

1

1

centralizace

3

3

3

1

Institut celkem

10

10

8

4

Zdroj: vlastní

Tab.64: Váhy kritérií politických a sociálních poměrů v Sovětském svazu v letech 1938 – 1939

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

hospodářský růst

9

9/32 = 0,28

nezaměstnanost

9

9/32 = 0,28

inflace

4

4/32 = 0,13

centralizace a kontrola

10

10/32 = 0,31

 

32

1

Zdroj: vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy politické a sociální situace v Sovětském svazu na konci třicátých let 20. století je zřejmé, že i nadále v zemi převládal vliv mocenské centralizace a kontroly. Stalin tak dohlížel a řídil veškerý společenský chod a na své politické ne sympatizanty nebral žádné ohledy. I v rámci třetího hospodářského pětiletého plánu pak stále mělo docházet k urychlování tempa sovětského hospodářského růstu.

Tab.65: Politické a sociální poměry ve Velké Británii v letech 1938 – 1939

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

vláda

soukromé

trh

lidská práva

Kritérium

       

hospodářský růst

3

3

3

3

nezaměstnanost

2

3

2

3

inflace

1

1

1

2

centralizace a kontrola

3

2

2

3

Institut celkem

9

9

8

11

Zdroj: vlastní

Tab.66: Váhy kritérií politických a sociálních poměrů ve Velké Británii v letech 1938 – 1939

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

hospodářský růst

12

12/37 = 0,32

nezaměstnanost

10

10/37 = 0,27

inflace

5

5/37 = 0,14

centralizace a kontrola

10

10/37 = 0,27

 

37

1

Zdroj: vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy politické a sociální situace ve Velké Británii na konci třicátých let 20. století je zřejmé, že největší vládní souhlas si zasloužil hospodářský růst země. V rámci jeho naplňování, ať už pomocí cílených vládních investic či tržních procesů v rámci soukromého sektoru, mělo docházet k dalšímu postupnému snižování míry nezaměstnanosti anglické populace.

32.1.1 Hospodářské podmínky 1938 – 1939

Pro stanovení vah zvolených kritérií vychází diplomová práce z následujících předpokladů:

počet bodů 3 = vysoká priorita kritéria; počet bodů 2 = střední priorita kritéria; počet bodů 1 = nízká priorita kritéria

Tab.67: Hospodářské podmínky v Sovětském svazu v letech 1938 – 1939

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

komunistická strana, Stalin

kolektivní

plán

lidská práva

Kritérium

       

obchodní bilance

2

1

2

1

hospodářská soběstačnost

3

3

3

1

ekonomická produktivita

3

3

2

1

centralizace a kontrola

3

3

3

1

Institut celkem

11

10

10

4

Zdroj: vlastní

Tab.68: Váhy kritérií hospodářských podmínek v Sovětském svazu v letech 1938 – 1939

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

obchodní bilance

6

6/35 = 0,17

hospodářská soběstačnost

10

10/35 = 0,285

ekonomická produktivita

9

9/35 = 0,26

centralizace a kontrola

10

10/35 = 0,285

 

35

1

Zdroj:vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy hospodářských podmínek v Sovětském svazu na konci třicátých let 20. století lze konstatovat, že Stalin a jeho nejbližší považovali v této době za nejdůležitější hospodářskou soběstačnost vlastního státu. Té mělo být dosaženo prostřednictvím zefektivňování ekonomické produktivity ruské populace a ohromných zásob nerostných surovin zcela kontrolovaných a distribuovaných státním aparátem.

Tab.69: Hospodářské podmínky ve Velké Británii v letech 1938 – 1939

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

vláda

soukromé

trh

lidská práva

Kritérium

       

obchodní bilance

2

2

2

3

hospodářská soběstačnost

3

3

2

3

ekonomická produktivita

3

3

3

3

centralizace a kontrola

3

2

2

3

Institut celkem

11

10

9

12

Zdroj: vlastní

Tab.70: Váhy kritérií hospodářských podmínek ve Velké Británii v letech 1938 – 1939

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

obchodní bilance

9

9/42 = 0,21

hospodářská soběstačnost

11

11/42 = 0,26

ekonomická produktivita

12

12/42 = 0,29

centralizace a kontrola

10

10/42 = 0,24

 

42

1

Zdroj:vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy hospodářských podmínek ve Velké Británii na konci třicátých let 20. století lze konstatovat, že i nadále se největší důraz kladl na zvyšování efektivity ekonomické produktivity anglického obyvatelstva. Ta měla přispět hlavně k větší hospodářské soběstačnosti země.

33.1.1 Diplomatické předpoklady 1938 – 1939

Pro stanovení vah zvolených kritérií vychází diplomová práce z následujících předpokladů:

počet bodů 3 = vysoká priorita kritéria; počet bodů 2 = střední priorita kritéria; počet bodů 1 = nízká priorita kritéria

Tab.71: Diplomatické předpoklady v Sovětském svazu v letech 1938 – 1939

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

komunistická strana, Stalin

kolektivní

plán

lidská práva

Kritérium

       

světová bezpečnost

3

2

2

2

mezinárodní angažovanost

3

3

3

2

centralizace a kontrola

3

2

3

1

Institut celkem

9

7

8

5

Zdroj: vlastní

Tab.72: Váhy kritérií diplomatických předpokladů v Sovětském svazu v letech 1938 – 1939

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

světová bezpečnost

9

9/29 = 0,31

mezinárodní angažovanost

11

11/29 = 0,38

centralizace a kontrola

9

9/29 = 0,31

 

29

1

Zdroj:vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy diplomatických předpokladů v Sovětském svazu na konci třicátých let 20. století lze konstatovat, že se jedná o období, kdy se zprvu ještě ve svých funkcích sovětští zahraniční představitelé, později zcela eliminováni Stalinovými čistkami, na mezinárodní scéně nejvíce činili a angažovali v otázkách zachování světového míru a bezpečnosti.

Tab.73: Diplomatické předpoklady ve Velké Británii v letech 1938 – 1939

 

Institut stát

Institut vlastnictví

Institut organizace

Institut tradice

Stav institutu

vláda

soukromé

trh

lidská práva

Kritérium

       

světová bezpečnost

2

3

2

3

mezinárodní angažovanost

2

2

2

3

centralizace a kontrola

2

3

3

3

Institut celkem

6

8

7

4

Zdroj: vlastní

Tab.74: Váhy kritérií diplomatických předpokladů ve Velké Británii v letech 1938 – 1939

Kritérium

Kritérium celkem

Váha kritéria

světová bezpečnost

10

10/30 = 0,33

mezinárodní angažovanost

9

9/30 = 0,3

centralizace a kontrola

11

11/30 = 0,37

 

30

1

Zdroj:vlastní

Na základě výsledků více kriteriální analýzy diplomatických předpokladů ve Velké Británii na konci třicátých let 20. století lze konstatovat, že v zemi převládal názor volající po větší ochraně hodnot britského Impéria. Společně s kladením důrazu na dodržování základních lidských práv se nakonec tento názor projevil i v otázkách zachování a boje za světový mír.

5.3 Výsledky zjištěných vah kritérií v obou zemích v letech 1930 – 1939

Při aplikaci zvolených institutů a využití metody více kriteriální analýzy rozbor získal následující údaje.

Tab.75: Výsledky zjištěných vah kritérií v Sovětském svazu, respektive ve Velké Británii v letech 1930 – 1939

   

Politické a sociální poměry

     
   

1930 – 1933

1934 - 1937

1938 - 1939

 

Sovětský svaz

hospodářský růst

centralizace a kontrola

centralizace a kontrola

 

Velká Británie

nezaměstnanost

hospodářský růst

hospodářský růst

 
       

nezaměstnanost

     
   

Hospodářské podmínky

     
   

1930 - 1933

1934 - 1937

1938 - 1939

 

Sovětský svaz

hospodářská soběstačnost

ekonomická produktivita

hospodářská soběstačnost

           

centralizace a kontrola

 

Velká Británie

centralizace a kontrola

ekonomická produktivita

ekonomická produktivita

               
   

Diplomatické předpoklady

     
   

1930 - 1933

1934 - 1937

1938 - 1939

 

Sovětský svaz

centralizace a kontrola

centralizace a kontrola

mezinárodní angažovanost

       

světová bezpečnost

     

Velká Británie

centralizace a kontrola

centralizace a kontrola

centralizace a kontrola

 
       

mezinárodní angažovanost

     
               
                 

Zdroj:vlastní

Z výsledků zjištěných vah kritérií, aplikovaných při zvolených institutech, je patrné, že formování vzájemných vztahů mezi analyzovanými velmocemi, tedy Sovětským svazem, respektive Velkou Británií, procházelo v jednotlivých údobích třicátých let 20. století rozdílnými fázemi vývoje.

Vycházíme – li ze situace na počátku třicátých let 20. století, tedy období 1930 – 1931, je zřejmé, že hlavním hospodářsko – politickým aspektem se v Sovětském svazu stal hospodářský růst, kterého mělo být dosaženo především prostřednictvím institutu organizace – plánování. Velká Británie se v této době plně soustředila na boj se vzrůstající nezaměstnaností v zemi, přičemž se největší důraz kladl na institut stát, který byl řízen prostřednictvím demokraticky zvolené vlády. Respektování základních lidských práv se z britské strany projevilo i v diplomatických předpokladech, kdy se tato země zaměřila hlavně na prohlubování jednání a vztahů v rámci oblastí vlastního Impéria. Sovětský svaz, realizující plán a sledující vlastní hospodářskou soběstačnost, v této době projevoval minimální potřebu hlubšího rozvíjení vztahů se zahraničím. Z celkového hlediska tak v tomto období pro vzájemné budování sovětsko – britských vztahů převládly v obou zemích ekonomické záměry, avšak silně kontrolované a podřízené politickým nařízením a potřebám.

Vycházíme – li ze situace z průběhu třicátých let 20. století, tedy období 1934 – 1937, lze konstatovat, že z hospodářského pohledu obě země sledovaly vlastní růst ekonomické produktivity práce. Tohoto předpokladu pak v Sovětském svazu bylo dosahováno s minimálním uznáváním lidských a společenských hodnost ruské populace. Naproti tomu v Británii zvyšování produktivity práce doprovázela lpění na instituty vlastnictví a tradice. Vývoj situace na mezinárodní scéně zejména na počátku sledovaného údobí napomohl i přes myšlenky „izolačních“ opatření k tomu, že se obě země při zahraničních jednáních a konferencích snažily najít společné cesty k řešení vzniklých situací. Z celkového hlediska tak v tomto období pro vzájemné budování sovětsko – britských vztahů převládly diplomatické záměry, avšak z velké části vycházející a ovlivněné sledováním domácích hospodářsko – politických zájmů.

Vycházíme – li z vývoje událostí na konci třicátých let 20. století, tedy období 1938 – 1939, lze konstatovat, že tato fáze byla největší měrou ovlivněna politickými aspekty v obou zemích. V Sovětském svazu tvrdě vládnoucí autokratický vůdce svými rozhodnutími a nařízeními usměrňoval nejen domácí hospodářský a společenský chod, ale zásadně vlastní angažovaností strukturoval i sled zahraničních událostí. Britská vláda, složená v tomto údobí z velké části zejména z členů konzervativní strany, vycházela i nadále z myšlenek zachování a rozšiřování vlastních imperiálních hodnot. Názory, prezentované celou řadou nerozhodných návrhů a řešení, pak na diplomatickém poli doplňovala tzv. „politika appeasementu“.

Poznámky

[292] Instituce jsou vynucená donucení, která napomáhají politickým, sociálním, ale i ekonomickým interakcím. Můžeme je rozdělit na neformální instituce, kam řadíme zvyky, obyčeje, obchodní zvyklosti. Mezi formální patří zákony, ústava, vlastnictví. Blíže North, D. C., Institutions: Journal of economic perspectives, Volume 5, Number 1, 1991.

[293] Ochrana vlastnictví je spojena s lidskou civilizací od samého počátku. Chammurapiho zákoník v Mezopotámii z 18. stol. př. n. l. či Mojžíšův zákon v Izraeli z 18. stol. př. n. l. jsou toho důkazem. Blíže Mlčoch, L., Institucionální ekonomie, s. 39.

[294] Sociální instituce nacházíme všude, kde lidé žijí a pracují společně. Tedy ve všech oblastech sociálního života počínaje politickými rozhodnutími, ekonomickou produkcí a konče každodenním životem v rodinách. Blíže Hodgson, G. M., Recent development in Institutional Economics, s. 191.

[295] Autorova citace z úvodních stránek díla: „Stará institucionální ekonomie sleduje, jak instituce ovlivňují individuální cíle a preference a zdůrazňuje, že nejen trh závisí rovněž na institucích typu stát. Nová institucionální ekonomie považuje jedince za svůj výchozí bod a sleduje, jak jednotlivé instituce vznikají v rámci vzájemných interakcí mezi jedinci.“ Blíže Hodgson, G. M., Recent development in Institutional Economics, 2003.

[296] Z nejznámějších děl tohoto původem Nora lze jmenovat: Teorie zahálčivé třídy: ekonomická studie institucí (The Theory of the Leisure Class: an economic study of institutions) z roku 1899 či Teorie obchodního podnikání (The Theory of Business Enterprise) z roku 1904.

[297] Z nejznámějších děl tohoto autora lze jmenovat: Historie bankovek (A History of Greenbacks) z roku 1903 či Ekonomické cykly (Business Cycles) z roku 1913.

[298] Z nejznámějších děl tohoto autora lze jmenovat: Distribuce bohatství (The Distribution of Wealth) z roku 1893 či Institucionální ekonomie (Institutional Economics) z roku 1934.

Seriál

  1. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století
  2. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: Úvod
  3. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 2. Období let 1930 – 1933
  4. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 3. Období let 1934 – 1937
  5. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 4. Období let 1938 – 1939
  6. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 5. Analytický rozbor
  7. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 6. Závěr
  8. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 7. Seznam literatury

Podobné články

Další články autora

Autor : Ing. Martin Knotek 🕔14.12.2011 📕2.956

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře