Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: Úvod

Autor : Ing. Martin Knotek 🕔14.12.2011 📕6.473

Seriál

  1. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století
  2. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: Úvod
  3. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 2. Období let 1930 – 1933
  4. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 3. Období let 1934 – 1937
  5. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 4. Období let 1938 – 1939
  6. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 5. Analytický rozbor
  7. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 6. Závěr
  8. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 7. Seznam literatury

Podobné články

Další články autora

1 Úvod

Hospodářským, politickým či diplomatickým událostem mezi Sovětským svazem a Velkou Británií se věnovala již celá řada autorů. Hovoříme totiž o tématice, která zásadně formovala vývoj historie kontinuálně po dobu téměř celého minulého století. Úsilí vystihnout a poukázat na hlavní rozdíly mezi oběma světovými velmocemi v průběhu jejich historického vývoje bylo proto také popsáno a shrnuto v řadě odborných knih či případových studií a textů.[1]

Avšak u publikací, se kterými jsem se doposud seznámil, popisujících tématiku sovětských, respektive britských politických, hospodářských a diplomatických událostí, jsem se nesetkal s detailnější a komplexnější analýzou společných událostí týkajících se konkrétně samotných třicátých let 20. století.[2] Vlastní diplomovou práci bych i proto rád zaměřil právě na toto období. Na základě svých vlastních znalostí, zkušeností a nově získaných poznatků tedy provedl hlubší analýzu specializovanou na dvě světové hospodářsko – politické velmoci, Sovětský svaz a Velkou Británii. V závěru práce poté ještě v rámci zjištěných dat, společně s využitím fundamentálních poznatků Institucionální ekonomie a za aplikace metody více kriteriální analýzy vlastním rozborem poukázal na vzájemnou míru provázanosti oboustranných ekonomických, politických a diplomatických souvislostí v popisovaném období.[3]

Sovětský svaz, jakožto země ve třicátých letech 20. století zcela orientována na budování socialismu, měla v průběhu tohoto období rozdílné vize o realizacích svých obchodních, politických a diplomatických kroků než v jejích očích „třídní nepřítel“, Velká Británie.[4] Ta si totiž od nepaměti zakládala na svých historických hodnotách: dědičná parlamentní monarchie, důraz na dodržování základních lidských práv i tržně orientovaném systému, obrovský námořní arsenál.[5] Avšak situace o několik tisíc kilometrů na východ byla zcela rozdílná. Pro SSSR se v daný čas stalo nejdůležitější, aby si v zemi udržela a svou monopolistickou moc ještě posílila vláda jedné strany, tedy té komunistické. K tomu jí měla napomoci především realizace hospodářských plánů s jejich „minimálně stoprocentním“ plněním.[6] I proto se na základě těchto skutečností za Stalinovy vlády a zcela pod jeho dohledem provedla tzv. „revoluce shora“.[7] Jaké cíle a záměry v jejím rámci Stalin sledoval? Budování ekonomického plánování formou tzv. „pětiletek“ totiž přispívalo, po skončení tzv. „válečného komunismu“, k dalšímu rozvracování sociálního vývoje a ruské společenské struktury v zemi.[8] Zavádění nových legislativních postupů, policejní pronásledování a s nimi spojený násilný teror dovedly Sověty k obrovskému období hladomoru v letech 1931 – 1933. Následné politické čistky, které v mnoha případech byly zcela nesmyslné, přinesly další oběti a šrámy na lidských duších.

Myšlenku industrializačního procesu nešlo uskutečňovat bez dovážení těžkých strojů a přístrojů do Sovětského svazu, kterými země na počátku sledovaného období disponovala v minimální míře. Avšak mezinárodní obchod, ve třicátých letech 20. století hluboce poznamenaný dopady Velké hospodářské deprese, sebou přinesl celou řadu protekcionistických opatření, která následně vytvářela bariéry pro světové obchodování se zbožím a službami. Americký Hawley – Smooth Act (Hawleyův – Smoothův zákon) z června roku 1930 zvýšil americká cla na historicky nejvyšší úroveň. Ta měla chránit domácí farmáře před dovozem zahraničních zemědělských a technických plodin, na jejichž vývoz se Sovětský svaz v analyzovaném období specializoval nejvíce. Německo se po krachu na newyorské burze vydalo cestou usměrňování vlastního politického, hospodářského, sociálního a kulturního života.[9] A tak právě Velká Británie, proslulá svým těžkým, strojírenským a hutním průmyslem, Sovětům nákup technologií umožňovala. Staly se tedy obchodní transakce uzavřené a zrealizované ve třicátých letech v rámci sovětsko – britských smluv základním stavebním kamenem při budování a navazování vzájemných styků mezi oběma zeměmi či sbližování ovlivňovaly i jiné aspekty?[10] Aby ale ruská obchodní bilance byla vyrovnaná a bylo tudíž z čeho dovoz strojních zařízení financovat, musel Sovětský svaz na druhou stranu také něco vyvážet. Do zahraničí bylo proto exportováno obrovské množství obilovin a nerostných surovin, což se následně projevilo na katastrofálních obdobích hladomoru, zejména v jižní části Sovětského svazu, na Ukrajině v roce 1933.[11] Ekonomická krize, která zasáhla celý kapitalistický svět, se tudíž nevyhnula ani Velké Británii.[12] Do jaké míry hospodářská deprese ovlivnila realizaci britské vládní politiky? Jak přispěla politika anglických představitelů k vývoji mezinárodních událostí po nástupu A. Hitlera v nacistickém Německu do funkce říšského kancléře?[13]

Mým hlavním záměrem v diplomové práci je analyzovat nejdůležitější momenty vývoje vzájemných ekonomických, politických a diplomatických vztahů mezi SSSR a Velkou Británií ve třicátých letech 20. století. Objasnit důvody a účely, za kterých se události uskutečňovaly. Zjistit, co vedlo hlavní představitele obou zemí, tedy na sovětské straně Stalina, Litvinova či Molotova, na britské straně MacDonalda, Baldwina nebo Chamberlaina, k jejich uskutečňování.[14]

Diplomová práce a její podstata se zabývá celou řadou děl odborné literatury významných světových autorů. Hodnověrnost zpracovaných a uvedených informací, zpracovateli analyzovaného období prostřednictvím knižních či elektronických vydání přístupných, následně také doplňují a rozvádějí vydané[15] a nevydané prameny nalezené a probádané prostřednictvím přístupu a studia v archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky[16]. Pro jejich přehlednost analýza vychází ze tří časových period a individuálně se tak věnuje politickým, hospodářským a diplomatickým otázkám v období let 1930 – 1933, 1934 – 1937, respektive 1938 – 1939. Tohoto rozdělení je využito i v závěru diplomové práce, kde se zjištěná analyzovaná data aplikují, prostřednictvím využití metody více kriteriální analýzy (Multi criteria analysis), na základní teoretické myšlenky Institucionální ekonomie.

Pro formování vzájemných hospodářských a politických vztahů mezi oběma analyzovanými zeměmi v průběhu třicátých let 20. století vychází má diplomová práce ze tří základních období, která rozdílnými událostmi a přístupy hlavních představitelů popisovaných zemí přispěla k celkovému vývoji a konečnému výsledku ve sledované historické etapě lidských dějin.

Poznámky

[1] Bohatou zásobu informací vztahujících se k historii Sovětského svazu na přelomu dvacátých a počátku třicátých let 20. století lze nalézt v dílech od autora R. W. Daviese (The Industrialization of the Soviet Russia: 1, The Socialist Offensive, The Collectivisation of Soviet Agriculture, 1929 – 1930; The Industrialization of Soviet Russia: 3, The Soviet Economy in Turmoil, 1929 – 1930). Jeho příspěvky, opírající se hlavně o budování socialistického prostředí v Rusku doplněného procesy kolektivizace a industrializace, pak častokrát dokonale vystihují atmosféru tehdejší doby; Srov. méně komplexní popis sovětských událostí, avšak fakta o průběhu třicátých let obohacená početnými statistickými údaji ve své knize An Economic History of the USSR uvádí autor A. Nove; Srov. přiblížit nejen sociální situaci v meziválečném období se nám ve svém díle Social Conditions in Britain, 1918 – 1939 snaží autor, profesor moderních britských dějin S. Constatine. V samotné práci analyzuje zejména Velkou hospodářskou depresi a její následky na společenský chod v zemi, realizaci vládních politických změn s celkovými dopady na životní úroveň anglické společnosti.

[2] R. Manne se ve své práci The Foreign Office and the Failure of Anglo-Soviet Rapprochement detailněji zabývá politickými a zároveň diplomatickými aspekty, které dle něj hrály klíčovou roli v budování sovětsko – britských vztahů. Poukazuje především na vzrůstající nacistické nebezpečí v čele s Hitlerem v průběhu třicátých let v Evropě, které také v závěru pokládá za fundamentální atribut ovlivňující a rozvíjející oboustranné styky; Autor obsáhle popisuje zejména rozpětí let 1931 – 1936 a svůj záměr sleduje hlavně v Německu. I proto si myslím, že se mohl detailněji zaměřit především na samotná léta 1934 – 1935, která z pohledu oboustranných sovětsko – britských diplomacií při řešení mezinárodních komplikací přála nejvíce.

[3] Základy a předpoklady sovětských diplomatických možností na počátku třicátých let 20. století jsou systematicky vystihnuty ve studii autora J. A. Large, The Origins of Soviet Collective Security Policy, 1930 – 1932, kdy autor analyzuje zahraniční události nejen meziválečného období v rámci největších světových velmocí. Z informací následně vyvozuje i diplomatické závěry pro Sovětský svaz; U této studie oceňuji autorovu přehlednost dobových událostí, avšak shledávám málo poznatků právě o vztazích sovětsko – britských, které by diplomové práci poskytly určitě širší spektrum potřebných informací.

[4] Obsáhlejším popisem sovětských hospodářských záměrů, doplněný početnými tabulkami se statistickými údaji se v diplomové práci zabývá dílo od G. A. Smithe Soviet Foreign Trade: Organization, Operations and Policy, 1918 – 1971; Srov. pro porovnání sledovaných dat jsou události také doplněny informacemi z knihy Soviet Foreign Trade autora A. M. Baykova; Srov. Ladejinsky, W., Collectivization of Agriculture in the Soviet Union I, Political Science Quarterly, Vol. 49, s. 1 – 43.

[5] Všechny zmíněné přívlastky objevíme v knize The Thirties in Great Britain autora M. Muggeridge; Srov. širší popis domácí britské politiky, doplněný obsáhlými tabulkovými statistikami lze nalézt v knize Charlese Mowata Britain between the Wars 1918 – 1940; Srov. Booth, A., Britain in the 1930s: A Managed Economy?, The Economic History Review, Vol. 40, s. 499 – 522; Srov. Johnson, G., British Policy towards Europe, 1919 – 1939, The Historical Journal, Vol. 46, s. 479 – 492.

[6] Srov. Zaleski, E., Stalinist Planning for Economic Growth, 1933 – 1952; Srov. Thiel, E., The Power Industry in the Soviet Union, Economic Geography, Vol. 27, s. 107 – 122; Srov. Dohan, M. R., The Economic Origins of Soviet Autarky 1927/28 – 1934, Slavic Review, Vol. 35, s. 603 – 635.

[7] Americký politolog R. C. Tucker ve své knize Stalin in power: the revolution from above, 1928 – 1941 (v českém překladu Stalin u moci: Revoluce shora, 1928 – 1941) systematicky popisuje sled událostí v uvedených letech. Autor také poskytuje také širší obraz o autokratické osobnosti v podobě Stalina, který umožňuje si vytvořit vlastní úsudek o tomto kontroverzním diktátorovi; Srov. Trotsky, L., Stalin as a Theoretician, The New International, Vol. VII, s. 280 – 283.

[8] Politika tzv. „válečného komunismu“, doprovázená tvrdými ekonomickými opatřeními ze strany bolševiků v letech 1918 – 1921, měla vést k udržení zásobovací funkce jídlem a zbraněmi pro města a Rudou armádu; Srov. Conquest, R., The Great Terror: Stalin’s Purge of the Thirties.

[9] Otázkou diskriminačních tarifů, kvót a zákazů uvalovaných na počátku třicátých let na vyvážené sovětské produkty nejen z americké strany se blíže zaobírá ve své studii The Economic Origins of Soviet Autarky 1927/28 – 1934 autor M. R. Dohan. Zmiňuje se také o nástupu Hitlera k moci, po jehož uvedení do funkce sleduje z německé strany prohlubování prosazování protekcionistických opatření a nástrojů vůči SSSR.

[10] Srov. Morrell, G. W., Britain Confronts the Stalin Revolution: Anglo – Soviet Relations and the Metro – Vickers Crisis; Srov. Kahn, A. E., Great Britain in the World Economy; Srov. Owen, G. L., The Metro – Vickers Crisis: Anglo – Soviet Relations between Trade Agreements, 1932 – 1934, The Slavonic and East European Review, Vol. 49, s. 92 – 112; Srov. Manne, R., The Foreign Office and the Failure of Anglo – Soviet Rapprochement, Journal of Contemporary History, Vol. 16, s. 725 – 755.

[11] Tuto skutečnost ve své studii Stalin and the Soviet Famine of 1932 – 1933: A reply to Ellman detailněji analyzují R. W. Davies a S. G. Wheatcroft; Srov. nejen zkoumáním opravdového konce masového hladomoru, ale i uvedenými sovětskými statistickými údaji se zabývají v knize Climate Dependence and Food Problems in Russia, 1900 – 1991 autoři N. M. Dronin a E. G. Bellinger.

[12] Srov. Lee, S. J., Aspects of British Political History, 1914 – 1995; Srov. National Institute of Economic and Social Research, Economic and Social Studies III, Trade Regulations & Commercial Policy of the United Kingdom; Srov. Eaton, J., Ekonomika míru a války: Rozbor ekonomických problémů Británnie, svazek 22.

[13] V nástupu Hitlera k moci spatřuje jako největší historickou porážku pracující třídy ve své práci psané z exilu v Turecku How Long can Hitler stay? autor L. Trotsky; Srov. přiblížení přístupu jak k domácím, tak i zahraničním událostem z pohledu vládnoucí britského politického spektra nalezneme v The Political Economy of Alignment: Great Britain’s Commitments to Europe autora K. Nariznyho; Srov. Roberts, G., The Soviet Decision for a Pact with Nazi Germany, Soviet Studies Vol. 44, s. 57 – 78.

[14] Srov. Jasny, N., International Organizations and Soviet Statistics, Journal of the American Statistical Association, s. 48 – 64; Srov. Hubbard, L. E., A Capitalist Appraisal of the Soviet Union, Pacific Affairs, Vol. 11, s. 171 – 185, Srov. Hazard, J. N., The Soviet Union and the United Nations, The Yale Law Journal, Vol. 55, s. 1016 – 1035; Srov. Birn, D. S., The League of Nations Union and Collective Security, Journal of Contemporary History, Vol. 9, s. 131 – 159,

[15] Srov. Davies, R. W., Khlevniuk, O. V., Rees, E. A., Kosheleva, L. P., and Rogovaya L. A., The Stalin – Kaganovich Correspondence, 1931 – 1936; Srov. Degras, J., Soviet Documents on Foreign Policy, Vol. III, 1933 – 1941; Degras, J., The Communist International Documents, Vol. III, 1929 – 1943; Lih, L. T., Naumov, O. V., and Khlevniuk O. V., Stalin’s Letters to Molotov 1925 – 1936; Srov. myšlenky, názory, záznamy veřejných vystoupení kontinuálně za celé období třicátých let 20. století lze hlouběji analyzovat prostřednictvím Stalinových spisů 12, 13 a 14.

[16] Pro analýzu oboustranných událostí jsou v diplomové práci využity jak informace ze sekce Československého národního hospodářství z průběhu třicátých let 20. století, tak i přístupné záznamy z Londýna, respektive z Moskvy. V tomto případě se jedná se o politické zprávy, které pořizovali tehdejší českoslovenští velvyslanci ve Velké Británii, respektive Sovětském svazu.

Seriál

  1. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století
  2. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: Úvod
  3. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 2. Období let 1930 – 1933
  4. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 3. Období let 1934 – 1937
  5. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 4. Období let 1938 – 1939
  6. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 5. Analytický rozbor
  7. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 6. Závěr
  8. Sovětsko – britské hospodářské, politické a diplomatické vztahy ve třicátých letech 20. století: 7. Seznam literatury

Podobné články

Další články autora

Autor : Ing. Martin Knotek 🕔14.12.2011 📕6.473

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře