KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova 1.

Autor : Bc. Martin Konečný 🕔01.12.2011 📕5.696

Seriál

  1. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova
  2. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova: Úvod
  3. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova 1.
  4. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova 2.
  5. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova 3.
  6. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova 4.
  7. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova: Závěr
  8. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova: Zdroje

Podobné články

Další články autora

1. Identifikace dimenzí, na které mělo rozdělení Korejského poloostrova vliv

 

Rozdělení Korejského poloostrova mezi dva nové státy mělo vliv hned na několik oblastí. Po staletí byli Korejci jedním jednolitým národem a rozdělení se tudíž promítlo do všech hlavních dimenzí. Nejprve bych rád identifikoval a pojmenoval ty nejdůležitější. V dalším průběhu práce se budu detailně věnovat jen několika z nich, které ovšem vycházejí i z dalších, méně viditelných důsledků, a proto je nutné vytvořit komplexní přehled. K hlavním oblastem patří oblast kulturní, demografická, politická, bezpečnostní a socioekonomická. Důsledky rozdělení Koreje zasáhly všechny tyto oblasti.

1.1.Kulturní, náboženská a demografická dimenze

Kulturní dimenzi značně ovlivnil přístup k zahraniční politice obou zemí a angažovanost na mezinárodním poli, stejně tak jako politický a socioekonomický vývoj v obou zemích. Silný vliv západní kultury v Korejské republice v druhé polovině dvacátého století a na počátku století jednadvacátého zanechal viditelnou stopu, kterou je Korejská lidově demokratická republika téměř nezasažena. Kultura, která po řadu století vycházela ze stejných paradigmat a principů, a která byla formována stejným směrem, prochází během několika posledních desítek let změnou. To by mohlo být problematické při případném sjednocení obou částí poloostrova, pohledem obou stran.

Náboženství mělo zásadní vliv na utváření kulturních prvků v Koreji. K hlavním náboženským směrům patřil buddhismus, konfucianismus a také šamanismus. Vlastnosti korejskému národu vlastní a vycházející z buddhismu a konfucianismu jsou pragmatické myšlení, směřování k určitému cíli a vytrvalost. Od konce korejské války pak došlo v Jižní Koreji k růstu vlivu křesťanství. Je nepochybné, že tento kontakt s křesťanskými tradicemi přispívá k jistému sbližování korejské a západní civilizace.[1] V současné době 23,2% obyvatel jsou buddhisté, 26,3% jsou křesťané a necelá polovina (49,3%) je nevěřící.[2] Naproti tomu v Severní Koreji státní aparát sice zavedl jakýsi provizorní systém náboženských skupin, který má však jediný účel – vytvořit iluzi, že v Severní Koreji je náboženská svoboda a lidé se mohou vykonávat svoji víru a hlásit se k náboženským skupinám. To výraznou měrou přispělo k faktu, že autonomní náboženské aktivity téměř vymizely z životů tamního obyvatelstva.[3]

Obyvatelstvo po rozdělení nevykazovalo odlišnosti od druhé strany, ale postupem času se určité demografické ukazatele změnily jak v KLDR, tak i v Korejské republice. Například míra urbanizace je v Korejské republice daleko vyšší, v roce 2008 dosahovala 81%[4], než je tomu v KLDR. Tady se hodnota pohybuje na hranici 60% s tím, že v obou zemích je roční potenciál přírůstku 0,6%[5]. To je logickým vyústěním situace v obou zemích po rozdělení poloostrova a zejména pak posledních dvaceti let. V Jižní Koreji proběhla rychlá modernizace industriálního sektoru, s níž je spojeno stěhování průmyslu a vytváření obrovských továren (například Samsung, Hyundai a Kia) ve městech, které jsou velkým zdrojem zaměstnanosti. Tento rozvoj technologií spojený s inspirací Západem vedl k utvoření městských center v čele se Soulem, jehož populace přesahuje 10 milionů[6] a tím došlo ke zvýšení procenta lidí žijících ve městech a vylidnění venkova.

Další ukazatele jsou odrazem všech hlavních oblastí, ať už míry ekonomické a technologické vyspělosti, tak i sociálními strukturami, které odrážejí kulturní vlivy. Míra porodnosti je v KLDR výrazně vyšší, ale na druhou stranu je i vysoká úmrtnost novorozenců. Hodnota míry porodnosti je 1,94 narozeného dítěte na ženu[7]. S těmito údaji z KLDR pro rok 2010 kontrastují statistiky vykázané Korejskou republikou, kde byla v roce 2010 míra porodnosti 1,22[8]. Rozdíl pramení z rozdílného životního stylu a rovněž toho, kde je obyvatelstvo situováno. V KLDR žije více obyvatel na venkově mimo města a udržuje se tu tradiční životní styl a model rodiny se dvěma dětmi, přičemž muž vydělává a žena se stará o rodinu. Naproti tomu v Korejské republice se životní styl modernizoval a přesunul do měst. Lidé jsou více orientování na kariéru, zajištění jediného potomka a kvalitu osobního života, než na rodinný život. Roste i počet ´single´ lidí. Ačkoli je v současné době populace Jižní Koreje mladá, může se postupem času objevit stejný trend jako je v západní Evropě nyní a populace začne stárnout a vznikne tak velký tlak jak na sociální struktury, tak i na konkurenceschopnost. Nejvýraznějšího rozdílu dosahují obě země pak v porovnání očekávané délky života jednotlivce. V Korejské republice je tento ukazatel na hodnotě 80,6 let v průměru pro muže a ženu dohromady za rok 2009.[9] Pro Korejskou lidově demokratickou republiku platí hodnoty méně optimistické. Celkově je průměrný věk dožití 64,13 let[10], což je o více jak 16 let méně, než se dožívají jejich sousedé na jihu. Tak výrazný rozdíl je důsledkem situace ve zdravotnictví. V Jižní Koreji došlo k rozvoji zdravotnictví, které mělo za následek zlepšení a zkvalitnění zdravotní péče, prevenci a dostupnost léků pro běžné obyvatele.

1.2.Dimenze politická, sociální a ekonomická

Oblast politická se diametrálně liší v obou zemích. Po rozdělení Korejského poloostrova, vytvoření dvou států a Korejské válce se obě země vydaly opačným směrem. Liší se v politických strukturách, ideologicky a samozřejmě v přístupu k zahraniční politice a diplomacii. Politická oblast je spjata s oblastí ekonomickou, a tak některé politické důsledky a důsledky zahraniční politiky se promítnou do oblasti ekonomické.

Politické prostředí v KLDR, které se začalo utvářet po druhé světové válce a bylo dotvořeno v průběhu padesátých let, mělo několik znaků. Vznik politické situace byl ovlivněn jednak Sovětským svazem (SSSR) a stalinským modelem, komunistickou ideologií a osobními charakteristikami Kim Ir-sena. Ty vycházely z jeho zkušenosti s partyzánským odbojem. K samotným rysům politického, sociálního a ekonomického prostředí pak patřila izolovanost, striktní centralizace (politická i ekonomická), důraz na mobilizaci a militarismus, které se posléze stal klíčovým prvkem ve vývoji Severní Koreje, a kult osobnosti.[11]

Ekonomické prostředí bylo charakteristické ještě dalšími prvky. Klasickými hospodářskými institucemi a zvyklostmi, které zahrnovaly centrální plánování, kolektivizaci zemědělství, přísný dohled a plán pro rozvoj a výstavbu základního průmyslu. Vše bylo organizováno a kontrolováno rozsáhlým byrokratickým aparátem.

KLDR vsadila na těžký průmysl, který měl přispět k hospodářskému růstu. Hospodářská základna byla na počátku padesátých let slabá a životní úroveň obyvatelstva celkově špatná. K moci přišla komunistická strana, podobně jako v dalších zemích, kde byla situace podobná, s hlavním cílem zajištění právě hospodářského rozvoje. Vzhledem ke slabé základně a velkým počátečním investicím dosáhl zpočátku prudkého vzestupu. Tento postup je však možný jen v krátkodobém časovém intervalu a z dlouhodobého hlediska jsou reformy nezbytné.[12] To si však strana ani stát nepřipouštěly.

Poznámky

[1] Janoš Jiří. Dokonale utajená Korea. Praha: Libri, 1992. str. 20-21

[2] CIA. The World Factbook. 2010. Dostupné z URL: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ks.html

[3] Janoš Jiří. Dokonale utajená Korea. Praha: Libri, 1992. str. 123-124

[4] CIA. The World Factbook. 2010. Dostupné z URL: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ks.html

[5] CIA. The World Factbook. 2010. Dostupné z URL: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kn.html

[6] Seoul Metropolitan Government. 2010. Dostupné z URL: http://stat.seoul.go.kr/Seoul_System5.jsp?stc_cd=418

[7] CIA. The World Factbook. 2010. Dostupné z URL: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kn.html

[8] Korean Statistical Information Service. Dostupné z URL: http://www.kosis.kr/eng/database/database_001000.jsp?listid=B&subtitle=Population,%20Household#

[9] Statistics Korea. 2009 Lifetables For Korea. 2009. Dostupné z URL: http://kostat.go.kr/portal/english/news/1/1/index.board?bmode=read&bSeq=&aSeq=244586&pageNo=1&rowNum=10&navCount=10&currPg=&sTarget=title&sTxt=

[10] CIA. The World Factbook. 2010. Dostupné z URL: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kn.html

[11] Buzo Adrian. Partyzánská dynastie. Praha: Jiří Buchal – BB/art, 2003. str. 245

[12] Buzo Adrian. Partyzánská dynastie. Praha: Jiří Buchal – BB/art, 2003. str. 247

Seriál

  1. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova
  2. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova: Úvod
  3. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova 1.
  4. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova 2.
  5. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova 3.
  6. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova 4.
  7. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova: Závěr
  8. KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova: Zdroje

Podobné články

Další články autora

Autor : Bc. Martin Konečný 🕔01.12.2011 📕5.696

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře