Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 3. George W. Bush

Autor : Bc. Matěj Kurzweil 🕔30.11.2011 📕3.971

Seriál

  1. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Usáma bin Ládin
  2. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Úvod
  3. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 1. Vůdcovství a autorita
  4. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 2. Vůdce jako aktér mezinárodních vztahů
  5. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 3. George W. Bush
  6. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 4. Usáma bin Ládin
  7. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Závěr
  8. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Seznam literatury

Podobné články

Další články autora

3 George W. Bush

Ještě než se dostaneme k hlavní postavě práce, kterou je Usáma bin Ládin, seznámíme se blíže s jeho protipólem Georgem W. Bushem. Byl to totiž právě Bush, kdo se zasloužil o veřejnou démonizaci Usámy bin Ládina a započal proti němu válku. Navíc byl Bush bezpochyby významným vůdcem, který v lidech dokázal vyvolat různorodé emoce a učinil několik kontroverzních rozhodnutí.

George W. Bush se narodil 6. července 1946 ve městě New Haven v Connecticutu, ale brzy se s rodinou přestěhoval do Texasu. V roce 1968 získal bakalářský titul z historie na Yaleově univerzitě a poté sloužil jako pilot u letectva Texaské národní gardy. V roce 1975 získal titul MBA na Harvardské obchodní škole a začal budovat kariéru v energetickém průmyslu. O dva roky později si vzal Lauru Welchovou, se kterou má dnes dvě dcery. V roce 1994 byl zvolen guvernérem za stát Texas a tuto funkci vykonával až do roku 2000, kdy vyhrál prezidentské volby a stal se 43. prezidentem USA. Toto vítězství dokázal zopakovat i o 4 roky později.[27]

Do teroristických útoků 11. září byl George W. Bush typickým příkladem legislativního vůdce. Po jeho zvolení prezidentem lidé čekali, jakým způsobem se zapíše do dějin USA. Bude to školní reforma, reforma zdravotnictví nebo nějaká skandální aféra po vzoru jeho předchůdce? Odpověď na tuto otázku přišla zanedlouho.

11. září 2001 se odehrál prozatím největší teroristický útok na obyvatele Spojených států amerických. Islámští teroristé vyzbrojení noži a boxery se zmocnili 4 boeingů na pravidelných linkách na letištích v Bostonu, Newarku a Washingtonu. V 8:46 newyorského času naráží Boeing 767, který startoval s číslem letu 11 z Bostonu do Los Angeles, do severní věže Světového obchodního centra v New Yorku. O 17 minut později narazil ten samý typ letounu, který letěl stejnou trasu na lince číslo 175, do jižní věže obchodního centra. Obě věže se během následující hodiny a půl sesouvají k zemi. V 9:37 dopadá Boeing 757 s číslem letu 77 na východní stěnu sídla ministerstva obrany – Pentagon. V 10:10 se další letadlo United Airlines, let číslo 93, po zápasu pasažérů s únosci zřítilo na zem nedaleko Pittsburghu. Statistiky udávají, že 2974 lidí zemřelo (toto číslo nezahrnuje 19 mrtvých atentátníků), 24 lidí je nezvěstných a zraněných bylo nejméně 6291. K atentátu se přihlásilo islamistické hnutí Al-Kaidá založené a vedené Saúdem Usámou bin Ládinem.[28]

Po těchto útocích se zraky všech obyvatel USA obrátily směrem k Bílému domu. A prezident Bush se zachoval přesně tak, jak si obyvatelé lačnící po pomstě přáli. Během následujících 18 měsíců se průzkumy oblíbenosti prezidenta Bushe vyšplhaly i na dvojnásobek hodnot, které ukazovaly před 11. zářím. Svým razantním přístupem k boji proti terorismu a plamennými projevy si na nějakou dobu získal náklonnost svých obyvatel, kteří ho začali považovat za „hrdinu“.[29]

Byla to ideální příležitost k prokázání jeho vůdčích vlastností. Již několik hodin po útocích se postavil před televizní kamery a rozhodným hlasem pronesl projev, ve kterém to, co se stalo, výslovně označil za nepochybný teroristický útok a přislíbil, že federální vláda vynaloží na vyšetřování veškeré prostředky a postará se, aby pachatelé byli dopadeni. Tento projev patřil k jednomu z jeho nejdůležitějších momentů v prezidentské funkci, protože tak lidem ukázal, že se nebojí a je pevně rozhodnut podstoupit všechny kroky, které povedou k potrestání teroristů. Svůj lid tak ujistil v tom, že mají ve vedení schopného a nebojácného vůdce. Ještě tentýž den večer promluvil k národu znovu a ve svém sedmiminutovém projevu z Oválné pracovny definoval tzv. Bushovu doktrínu, která zněla takto: „Nehodláme činit rozdíly mezi těmi, kdo tyto činy připravují, a těmi, kdo jejich pachatelům poskytují útočiště.[30] Tento postoj byl velmi důležitý v pozdějším honu na Usámu bin Ládina, neboť tím dal prezident Bush jasně najevo, že USA podnikne razantní kroky proti každému, kdo bude s teroristy jakkoliv spolupracovat.[31]

Bushovi byla občas vyčítána jistá ukvapenost, kterou byl charakteristický jeho vůdcovský styl. Neustále se dožadoval akce, řešení, rozhodnutí. Jakmile se pro něco rozhodl, tak tomu věnoval veškerou energii a neohlížel se zpátky. Nepřipouštěl si téměř žádnou kritiku ať už z řad médií, veřejnosti či členů svého kabinetu. Tato vlastnost mu byla vyčítána zejména kvůli táhnoucímu se válečnému konfliktu v Iráku. Paradoxní je, že právě tažení do Iráku na rozdíl od Afghánistánu zvažoval velmi pečlivě a nechal si předložit nespočet válečných plánů, než se rozhodl, jak bude v Iráku postupovat. Faktem však je, že se za vlády prezidenta Bushe od 11. září neodehrál žádný další teroristický útok. I když se mu jako prezidentovi nepodařilo dosáhnout hlavního cíle, kterým bylo zadržení Usámy bin Ládiny a zničení teroristické organizace Al-Káida, tak jen to, že dokázal ochránit svůj lid od dalších teroristických útoků, se dá považovat za úspěch.[32]

Poznámky

[27] The White House – George W. Bush - http://www.whitehouse.gov/about/presidents/georgewbush/ (28. 4. 2011)

[28] Kraus, T. 11. září 2001 ve faktech a číslech, 10. 9. 2009 - http://zahranicni.eurozpravy.cz/amerika/4019-11-zari-2001-ve-faktech-a-cislech/ (29. 4. 2011) Kraus, T. 11. září 2001 ve faktech a číslech, 10. 9. 2009 - http://zahranicni.eurozpravy.cz/amerika/4018-11-zari-2001-americky-den-zkazy-minutu-po-minute/ (29. 4. 2011)

[29] Lukas, J., Smolík, J. Psychologie vůdcovství – Lídři a uplatňování moci, str. 86

[30] Woodward, B. Bushova válka, str. 49

[31] Woodward, B. Bushova válka, str. 36 - 52

[32] Woodward, B. Bushova válka, str. 247 - 333

Seriál

  1. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Usáma bin Ládin
  2. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Úvod
  3. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 1. Vůdcovství a autorita
  4. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 2. Vůdce jako aktér mezinárodních vztahů
  5. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 3. George W. Bush
  6. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: 4. Usáma bin Ládin
  7. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Závěr
  8. Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Seznam literatury

Podobné články

Další články autora

Autor : Bc. Matěj Kurzweil 🕔30.11.2011 📕3.971

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře