Role UNRWA na Blízkém východě

Autor : Bc. Pavla Fajstavrová 🕔29.11.2011 📕2.150

Seriál

  1. Role UNRWA na Blízkém východě
  2. Role UNRWA na Blízkém východě
  3. Role UNRWA na Blízkém východě
  4. Role UNRWA na Blízkém východě
  5. Role UNRWA na Blízkém východě
  6. Role UNRWA na Blízkém východě
  7. Role UNRWA na Blízkém východě
  8. Role UNRWA na Blízkém východě
  9. Role UNRWA na Blízkém východě

Podobné články

Další články autora

3 Působení UNRWA

UNRWA[38] působí celkem v pěti státech včetně vnitřního území Palestinské autonomie – pásmo Gazy, Západní břeh, Libanon, Sýrie a Jordánsko. Každé území má svá specifika, proto se pomoc UNRWA liší od potřeb tamních uprchlíků. Tato kapitola charakterizuje zmíněná území a uvádí základní informace o působení agentury.

3.1 Pásmo Gazy

Pásmo Gazy podléhalo v průběhu posledních šedesáti let dvěma okupačním silám – Egyptu a Izraeli. Po válce za nezávislost získal vládu nad pásmem Gazy Egypt. Tuto pozici si Egypt udržel až do šestidenní války 1967, kdy se novou okupační mocností stal Izrael. V roce 1993 získalo pásmo Gazy určitý stupeň autonomie a samosprávy, avšak k jednostrannému vysídlení židovských obyvatel z území došlo až v roce 2005. Od roku 2007 je pásmo Gazy pod přísnou obchodní blokádou, která značně komplikuje životy obyčejných lidí. Rozloha Gazy je 360 km2, řadí se mezi nejhustěji osídlená místa planety a v současné době zaznamenává až 40% míru nezaměstnanosti.[39] Gaza je fyzicky oddělena od zbytku palestinského území, čímž se jeho správa obtížněji koordinuje se Západním břehem a vycestování některých obyvatel za hranice bývá mnohdy až nemožné. Od roku 2007 vládne v oblasti politicko-militantní uskupení Hamás, které je v rozporu s politikou a principy umírněnější strany Fatah, vládnoucí na Západním břehu.

Na území Gazy žije 1,5 milionu obyvatel, z čehož 1,1 milionu jsou uprchlíci registrovaní pod UNRWA a téměř polovina z nich využívá zázemí celkem osmi uprchlických táborů. Socio-ekonomická situace uprchlíků se i přes snahu UNRWA vlivem neutěšených konfliktů spíše zhoršuje. Důkazem toho je 350 tisíc uprchlíků žijících pod oficiální hranicí chudoby.[40] Ke zlepšení situace přispívá UNRWA zřizováním např. školních zařízení, péčí o matky a děti, podporou žen v podnikání a speciálních projektů týkajících se aktuální krizové situace v Gaze.

Vzhledem k situaci v Gaze (následky ozbrojeného konfliktu 2008–2009, obchodní blokáda, vysoká nezaměstnanost a další) patří krizové projekty mezi jednu z nejpotřebnějších aktivit UNRWA.[41] Zahrnují například vytváření krátkodobých pracovních pozic, příděly hotovostních peněz, potravin a přístřeší těm, kteří přišli o své domovy. V průběhu konfliktu 2008–2009 našlo více než 50 tisíc obyvatel Gazy útočiště ve školních budovách zřízených UNRWA, kde jim byly poskytnuty základní potřeby. Dále agentura obstarává ročně 25 000–40 000 pracovních míst a přiděluje až 80 procentům obyvatel potravinové dávky. Další součástí krizového plánu je příděl hotovosti, pro který je způsobilých 60 tisíc rodin. Pro nedostatek finančních prostředků však přímou podporu získá pouze třetina z nich.[42] Z důvodu zákazu importu stavebních materiálů v rámci blokády není UNRWA schopna stavět a rekonstruovat zničená obydlí a další potřebné objekty a její pomoc se omezuje na výše zmíněné humanitární projekty.[43]

3.2 Západní břeh

Západní břeh o rozloze 5 860 km2 a počtem obyvatel na 2,5 milionu je vnitrozemním útvarem na západě od řeky Jordánu sousedící s Izraelem a Jordánskem.[44] Po ukončení britské mandátní správy a po válce za izraelskou nezávislost byl Západní břeh roku 1950 anektován Zajordánskem, pod jehož správou setrvalo do šestidenní války. Od roku 1967 až k dnešnímu datu lze tuto oblast označit za Izraelem okupované území pod částečnou správou palestinské autonomie. Na tomto území byly v průběhu několika desetiletí budovány židovské osady, které jsou dodnes jednou z hlavních překážek palestinsko-izraelského mírového procesu.[45]

Po šestidenní válce uprchlo ze Západního břehu, kde se již tehdy vyskytovalo na milion uprchlíků, na 300 000 dalších Palestinců do Jordánska.[46] Dnes registruje UNRWA téměř 800 000 palestinských uprchlíků, z nichž čtvrtina žije v devatenácti uprchlických táborech.[47] Stejně jako pásmo Gazy i Západní břeh se potýká s řadou problémů. Zřízené uprchlické tábory jsou často velmi přelidněné, bez parků a dětských hřišť a kvůli nepovoleným výstavbám a rozšiřování obydlí se v táborech komplikuje odvod odpadních vod a celá infrastruktura. Vlivem komplikovaných hraničních přechodů s Izraelem se rezidenti, závislí na příjmu z Izraele, nacházejí v nesnadných finančních situacích.

UNRWA na Západním břehu zasahuje v situacích týkajících se obyvatel východního Jeruzaléma, rezidentů uprchlických táborů v průběhu vojenských operací, obyvatel postižených výstavbou bezpečnostní bariéry podél hranic s Izraelem a obyvatel v sektoru C, který je pod plnou kontrolou Izraele. Mimo tato zaměření je cílem agentury zkvalitnit vzdělávací metody včetně pomocné výuky a zároveň schopným managementem zabraňovat násilí, které se z ulic přelévá i do tamních škol. Dále jsou tvořena nová pracovní místa pro ty, kteří po výstavbě bezpečnostní bariéry přišli o možnost pracovat v Izraeli. Vytvořením pěti mobilních zdravotnických týmů se také zvýšila dostupnost zdravotní péče i těm uprchlíkům, kteří se do zdravotních center a nemocnic dostávali s obtížemi.[48] Zajímavým projektem UNRWA je dále forma půjček ženám na činnosti, kterými mohou z domovů generovat určitý zisk (např. šití, vyšívání apod.).

Jedním z hlavních zdrojů nepokojů a tíživé situace palestinských uprchlíků je již zmíněná bezpečnostní bariéra, která má údajně zabránit nekontrolovanému vstupu teroristů ze Západního břehu na izraelské území. Ve skutečnosti však velmi komplikuje životní situaci obyčejným lidem, zejména farmářům, jejichž půda byla bariérou oddělena a kteří se ke svým polím a jedinému zdroji obživy dostávají přes vzdálené bezpečnostní check-pointy.[49] Snahou UNRWA v této problematice je monitorovat bariéru a tím sbírat a analyzovat data, která posléze agentura dává k dispozici veřejnosti a partnerským organizacím. Tato data sledují vliv bariéry

na sociální, ekonomický i zdravotní stav Palestinců žijících v její bezprostřední blízkosti. Výzvami UNRWA na Západním břehu je tedy mimo humanitární projekty týkající se školství a zdravotní péče i sledování a vyhodnocování vlivu izraelské bezpečnostní politiky na palestinské obyvatelstvo.

3.3 Libanon

Hornatý Libanon sousedící na jihu s Izraelem a na východě se Sýrií v posledních desetiletích zažil mnohé konflikty a občanské války, které z velké části souvisely s nevyřešenou palestinskou otázkou či hnutím Hizballáh působícím na jihu země.

Libanon poskytuje domov zhruba 425 000 palestinským uprchlíkům, tvořícím v již velmi hustě osídlené zemi až 10% menšinu.[50] UNRWA ke svým účelům v této oblasti zřídila 12 uprchlických táborů, ve kterých žije více než polovina celkem registrovaných uprchlíků v Libanonu.[51]

Palestinským uprchlíkům v Libanonu se nedostává několika základních práv a svobod. Jedním z příkladů je zákaz výkonu povolání ve veřejném sektoru a ve zhruba dvaceti dalších profesích (např. v oboru práva, účetnictví, medicíny apod.), nemožnost koupě půdy či přístup k libanonským zdravotnickým a školním zařízením, která jsou poskytována právě UNRWA. Rok 2010 však Palestincům přinesl právo na práci související i s právem obrátit se na soud v případě poškození. Schválení tohoto zákona je jistě krokem kupředu, avšak dopad na obtížnou situaci Palestinců v Libanonu podle BBC bude nepatrný.[52]

Jedním z dalších problémů, kterým palestinští uprchlíci čelí a se kterými se UNRWA snaží vypořádat, jsou nestabilní a křehké konstrukce obydlí. Z důvodu vertikálních přístavků bez pevných základů a nedostatečné údržby jsou stavby až životu nebezpečné.[53] Dalším cílem agentury je budování školních hřišť pro děti a mládež nebo zpřístupnění školních zařízení veřejnosti. Zároveň přístup k vodním zdrojům, poskytování zdravotní péče a praktického vzdělání patří k neodmyslitelné součásti působení UNRWA v Libanonu.

V roce 2007 čelila UNRWA náročnému úkolu, a to poskytnout okamžitou pomoc 27 000 Palestincům, kteří byli nuceni uprchnout z tábora Nahr el-Bared krátce po vypuknutí bojů mezi libanonskou ozbrojenou silou a radikální frakcí Fatah al- Islám. Tábor Nahr el-Bared byl zcela zničen a uprchlíci se přesouvali do tábora Beddawi na severu země. UNRWA byla nucena rychle reagovat a zaopatřit uprchlé Palestince nejzákladnějšími službami. Rekonstrukce tábora Nahr el-Bared započaly v roce 2009 a z důvodu finančních omezení probíhá ve fázích.[54]

Palestinští uprchlíci v Libanonu mají z hlediska právního oproti ostatním zemím (Sýrie a Jordánsko) velmi obtížnou pozici, avšak i přes odmítavý postoj k uprchlíkům se přístup libanonské vlády pomalu mění. UNRWA je v Libanonu aktivním poskytovatelem základních služeb a zároveň činitelem při nutných rekonstrukcích zdevastovaných území.

3.4 Sýrie

Syrská arabská republika má se státem Izrael společnou hranici v délce pouhých 76 km a s palestinským územím přímo nesousedí. I přesto se ale významnou měrou podílí na blízkovýchodním konfliktu. V roce 1948 se postavila na stranu arabských národů v boji proti vzniku Izraele a šestidenní válka pro Sýrii znamenala ztrátu Golanských výšin, kvůli kterým se s Izraelem dodnes nachází v neustálém konfliktu. Palestinci odcházeli do Sýrie převážně ze severní části dnešního Izraele, Golanských výšin a zejména z měst Jaffa a Haifa. Hlavním impulsem pro útěk byl nejprve rok

1948, dále okupace Golanských výšin Izraelem v průběhu šestidenní války, válka v Libanonu v roce 1982 a dokonce i přesun některých Palestinců z Iráku ve válečném období po roce 2003.

UNRWA registruje v Sýrii cca 477 000 palestinských uprchlíků, z nichž zhruba 30 % se dostává pomoci v devíti oficiálních a třech neoficiálních uprchlických táborech.[55]

Díky doposud relativně stabilní politické situaci v Sýrii měla UNRWA vhodné podmínky pro realizaci svých projektů. Překážkami ve výkonu funkcí UNRWA je však nárůst palestinské populace, snižující se rozpočet agentury a také neochota syrské vlády udělit uprchlým Palestincům syrské občanství.[56] Na druhou stranu je třeba zmínit, že palestinským uprchlíkům jsou dána stejná práva a výsady, jakých se dostává samotným občanům Sýrie.

Hlavními projekty UNRWA v této oblasti je např. rehabilitace nejhustěji zalidněného tábora Neirab a výstavba nových obydlí pro 1500 Palestinců. Konec tohoto projektu je plánován na rok 2013. Agentura dále zprostředkovává poradenství v zaměstnání, které zároveň funguje jako pojítko mezi místními zaměstnavateli a zájemci o práci. Evropská unie výrazně přispěla na čtyřletý výukový program, který prakticky připravuje na výkon v zaměstnání, popř. finančně podporuje malé podnikatelské plány. V roce 2004 bylo otevřeno první hudební centrum v Damašku za významné finanční podpory Nizozemí. Dnes těchto center funguje celkem šest a účastníci (především děti) se zapojují do místních i mezinárodních akcí a vystoupení ve hře na klasické hudební nástroje. Zároveň palestinské ženy v Sýrii mohou využít program, který je vyškolí v šití a podpoří v zakládání vlastní živnosti.

Výzvou pro UNRWA i pro další partnerské organizace pod OSN bylo přemístění palestinských uprchlíků z oblasti nazývané „no man’s land“ na hranicích Sýrie s Irákem.[57] Ze zhruba 1300 uprchlíků žijících v této oblasti od roku 2006 se díky mezinárodní pomoci včetně UNRWA podařilo 1000 uprchlíků přemístit do zemí jako je Belgie, Chile, Finsko, Itálie a další.[58] Dodnes však v této oblasti přežívají stovky uprchlíků ve velmi krutých pouštních podmínkách, nevhodných k životu.

V Sýrii jsou podmínky pro práci UNRWA příhodnější než např. v konfliktních oblastech jako je pásmo Gazy nebo Západní břeh. I přesto však agentura stejně jako v ostatních státech čelí obtížně řešitelným problémům, jako jsou přelidněné tábory, špatné hygienické podmínky, nezaměstnanost, špatný přístup k lékařské péči a mnoho dalších.

3.5 Jordánsko

Jordánské hášimovské království (v letech 1921–1949 také nazývané Transjordánsko nebo Zajordánsko) je státní útvar ležící na východním břehu řeky Jordán, sousedící se Západním břehem, který byl do šestidenní války Jordánskem spravován.[59] Krátce po získání nezávislosti na britské mandátní správě roku 1946 se již jako suverénní stát zapojil do boje proti Izraeli. Z více než dvou milionů registrovaných Palestinců v Jordánsku, kteří tvoří až 42 % veškerých palestinských uprchlíků ve světě celkem a zároveň na 60 % obyvatel Jordánska, pouhých 346 000 žije v uprchlických táborech.[60]

Jordánské státní občanství nemá 140 000 uprchlíků, pocházejících především z Pásma Gazy. Tito uprchlíci mají pouze dočasný jordánský cestovní pas, jenž jim nezaručuje veškerá práva spojená s jordánským občanstvím. Jordánsko má touto politikou vůči uprchlíkům výjimečný přístup oproti výše zmíněným státům, které doposud odmítají státní občanství uprchlíkům udělit.

UNRWA se v Jordánsku věnuje několika projektům. Ve zdravotnictví např. poskytuje, kromě služeb v již 24 fungujících léčebných zařízení, i příručky pro matky, které jim umožňují sledovat zdraví svých dětí. Několik chátrajících budov sloužících pro školní účely bylo nahrazeno novými zařízeními, konkrétně dvě chlapecké a jedna dívčí škola.[61] Stejně jako v ostatních státech hostících palestinské uprchlíky je snahou UNRWA vzdělávat v oblasti lidských práv. Velmi přínosný a motivující faktor je možnost získání stipendia na univerzitu v Jordánsku.[62] Dále existují programy zaměřené na psycho-sociální vývoj jedinců a především na roli, kterou hraje násilí ve společnosti.

Speciálním zaměřením UNRWA jsou také uprchlíci z pásma Gazy, kteří vstoupili do Jordánska po šestidenní válce, kdy se Gaza stala okupační zónou Izraele. Agentura tehdy rychle zareagovala a pro necelých 12 tisíc uprchlíků zřídila dočasné stanoviště o rozloze 0,75 km2 na území Jordánska. Jak již bylo zmíněno, těmto uprchlíkům stále nebylo přiděleno jordánské občanství, což neulehčuje obtížně řešitelnou situaci v uprchlickém táboře, kde podmínky k životu zdaleka nejsou ideální.

I přesto, že jordánská vláda poskytla většině Palestinců státní občanství, i nadále existují oblasti, ve kterých se UNRWA aktivně angažuje a kde je potřeba její pomoci.

Poznámky

[38] UNRWA [online]. 2009 [cit. 2011-03-28]. Resources. Dostupné z WWW: <http://www.unrwa.org/etemplate.php?id=248>.

[39] The Central Intelligence Agency [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. The World Factbook. Dostupné z WWW: <https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/gz.html>.

[40] UNRWA [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. Gaza. Dostupné z WWW: <http://www.unrwa.org/etemplate.php?id=64>.

[41] Podrobný výčet zakázaných importních artiklů a důsledků blokády na obyvatelstvo v Gaze viz: BBC News [online]. 2010 [cit. 2011-04-04]. Guide: Gaza under blockade. Dostupné z WWW: <http://news.bbc.co.uk/2/hi/middle_east/7545636.stm#fuel>.

[42] UNRWA [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. Gaza. Dostupné z WWW: <http://www.unrwa.org/etemplate.php?id=64>.

[43] Hlavními akcemi UNRWA v pásmu Gazy jsou dětské letní hry, zlepšování kvality upadajícího školství a zdravotnických služeb, nauka o lidských právech a rovnosti pohlaví.

[44] The Central Intelligence Agency [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. The World Factbook. Dostupné z WWW: < https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/we.html>. Údaje o rozloze se liší vlivem dodnes nevyjasněných hranic s Izraelem.

[45] Izrael odmítá pojem „okupované území“ i protiprávnost výstavby židovských sídlišť. Západní břeh označuje za „sporné území“.

[46] ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina: Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. Brno: Centrum strategických studií, 2005. Str. 119.

[47] UNRWA [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. West Bank. Dostupné z WWW: <http://www.unrwa.org/etemplate.php?id=67>.

[48] Těchto pět zdravotních týmů poskytuje měsíčně pomoc až 13 000 uprchlíkům ve 150 uzavřených oblastech. Počet ošetřených se v roce 2004 zdvojnásobil a dosáhl zhruba 140 000 ošetřených pacientů. Zdroj: UNRWA [online]. 2010 [cit. 2011-04-05]. Projects in the West Bank. Dostupné z WWW: <http://www.unrwa.org/etemplate.php?id=101>.

[49] Kritický pohled na protiprávnost a nespravedlivé vyprojektování bariéry poskytuje příspěvek B'TSELEM [online]. 2008 [cit. 2011-04-05]. The Separation Barrier. Dostupné z WWW: <http://www.btselem.org/english/Separation_Barrier/>.

[50] UNRWA [online]. 2009 [cit. 2011-04-07]. Lebanon. Dostupné z WWW: <http://www.unrwa.org/etemplate.php?id=65>.

[51] Libanon je jedinou hostitelskou zemí, kde je poměr uprchlíků žijících v táborech a mimo ně větší než 50 %. Viz příloha č. 1.

[52] Více na BBC News [online]. 2010 [cit. 2011-04-07]. Lebanon grants Palestinian refugees right to work. Dostupné z WWW: <http://www.bbc.co.uk/news/world-middle-east-11004945>.

[53] UNRWA se nyní věnuje až 300 rekonstrukcím těchto rizikových obydlí.

[54] V srpnu 2009 bylo za účelem rekonstrukce tábora jednorázově vybráno 101,3 milionu USD, přičemž na plnou rekonstrukci bude potřeba 328 milionů USD. V průběhu rekonstrukce (odhad 2009–2011) bude nutné asistovat uprchlíkům částkou cca 32 miliony USD. Zdroj: UNRWA [online]. 2010 [cit. 2011- 04-07]. Nahr el-Bared crisis. Dostupné z WWW: <http://www.unrwa.org/etemplate.php?id=661>.

[55] UNRWA [online]. 2010 [cit. 2011-04-08]. Map of operations. Dostupné z WWW: <http://www.unrwa.org/userfiles/2011011352710.pdf>.

[56] Na humanitární operace UNRWA v Sýrii byl navržen rozpočet v hodnotě 46,3 milionů USD pro rok 2008 a 41 milionů USD pro rok 2009. Zdroj: UNRWA [online]. 2010 [cit. 2011-04-08]. Syria. Dostupné z WWW: <http://www.unrwa.org/etemplate.php?id=55>.

[57] Palestinští uprchlíci žijící v Iráku od roku 1948 byli v průběhu války USA s Irákem v roce 2003 nuceni opustit prostor. Žádná ze sousedních zemí Palestince nebyla ochotna přijmout, proto byl roku 2006 vyhrazen prostor a zřízen dočasný uprchlický tábor na hranicích Sýrie s Irákem dnes nazývaný „no man’s land“.

[58] UNHCR [online]. 2010 [cit. 2011-04-08]. End of long ordeal for Palestinian refugees as desert camp closes. Dostupné z WWW: <http://www.unhcr.org/4b67064c6.html>.

[59] Název hášimovské království odvozen od rodu Hášimovců vládnoucího od roku 1921 dodnes.

[60] AL ABED, Oroub. Forced Migration Online [online]. 2004 [cit. 2011-04-11]. Palestinian Refugees in Jordan. Dostupné z WWW: <http://www.forcedmigration.org/guides/fmo025/fmo025.pdf>.

[61] Tyto výstavby byly financovány organizací Dubai Cares a vládou USA.

[62] Zahrnuje čtyřletý program pro pět studentů (dlouhodobě podporováno Japonskem), dále stipendium pro finančně znevýhodněné studenty s vynikajícími studijními výsledky a stipendia vypsaná přímo pro palestinské uprchlíky žijící v Jordánsku.

Seriál

  1. Role UNRWA na Blízkém východě
  2. Role UNRWA na Blízkém východě
  3. Role UNRWA na Blízkém východě
  4. Role UNRWA na Blízkém východě
  5. Role UNRWA na Blízkém východě
  6. Role UNRWA na Blízkém východě
  7. Role UNRWA na Blízkém východě
  8. Role UNRWA na Blízkém východě
  9. Role UNRWA na Blízkém východě

Podobné články

Další články autora

Autor : Bc. Pavla Fajstavrová 🕔29.11.2011 📕2.150

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře