Turecká Válečná medaile

Autor : Jan Sehnal / seh1 🕔23.10.2011 📕7.108

Ohledně této poměrně běžné turecké medaile existuje mezi sběrateli dost nejasností. Možná to je zapříčiněno i tím, že dlouho neexistovala žádná kniha specializovaná na turecká vyznamenání. Nicméně i ve všeobecné faleristické literatuře (viz literatura) byla dobře popsána. Sama za sebe hovoří skutečnost, že tato medaile bývá nesprávně označována různými názvy, jako Turecká hvězda, Gallipolská hvězda (Gallipoli Star), Železný půlměsíc (Eiserner Halbmond) apod. Někdy je označována dokonce i za řád. Běžně se udává, že existuje ve dvou třídách, první stříbrná a smaltovaná pro důstojníky a druhá v obecných kovech a lakovaná pro mužstvo. Nyní jsou však k dispozici dvě vynikající turecké knihy (první dvě položky literatury), takže nikdo nemůže být na pochybách. 

Ve skutečnosti byla tato medaile založená dne 1. 3. 1915 v jedné třídě za válečné zásluhy. Správný název je v turečtině Harp Madalyası, česky Válečná medaile. Mohla být udělena příslušníkům armády, námořnictva, zdravotníkům a to i cizincům za statečnost a válečné zásluhy. Tudíž to není žádná pamětní medaile, jak se někde uvádí, ale dá se významem přirovnat například k německému Železnému kříži. Držitelé Imtiaz a Liakat medailí ji obdrželi automaticky. Byla vyráběna ze železa, zinku a dalších obecných kovů, s nekvalitním smaltem nebo jen červeně lakovaná. Rubní strana je hladká, s ne příliš kvalitní připínací jehlicí.  

Originál líc

Medaile o průměru cca 55 mm se nosila na pravé straně hrudi. Je však známa fotografie Mustafy Kemal Paši, později známého jako Kemal Atatürk, kde má tuto medaili na levé straně. Jedno z prostých vysvětlení může být, že se mu již na pravou stranu nevešla.

Oficiálně byla schválena stuha na nošení v druhé knoflíkové dírce (jako v případě pruského Železného kříže). Je třicet mm široká, pro bojovníky červená s dvěma bílými, 5 mm širokými pruhy po stranách. Pro nebojovníky má barvy obráceně. Jsou známy 3 kovové štítky připevňované na stuhu provlečenou knoflíkovou dírkou a to v překladu Dardanely, Kavkaz a Kanál (Průplav). Nošení štítků nemělo oficiální oprávnění, ale bylo zřejmě trpěno.

 

Existuje značné množství variant. Liší se provedením (výroba z Ag) a velikostí (až 85 mm). Ty v nejlepším provedení jsou v katalozích nesprávně popisovány jako medaile 1. třídy nebo důstojnický stupeň. Ve všech případech se však jedná o kopie vyráběné převážně v Německu. Němečtí důstojníci, hrající za 1. světové války význačnou roli v turecké armádě, byli touto medailí hromadně vyznamenáváni. V posledním desetiletí se kvalitní kopie této medaile objevuje snad všech mezinárodních aukcích a je na rubu značena B. B. & Co., pravděpodobně blíže neurčeným výrobcem z Berlína. Dá se předpokládat, že jde o současnou výrobu.

Na závěr nutno uvést zvláštnost, že se jednalo o první vyznamenání Osmanské říše, kde na udělovacím dokladu nebyl podepsán sultán, ale ministr války Enver Paša.

Na ukázku obrázky německých nositelů medaile. Na prvním je generál Friedrich Freiherr Kress von Kressenstein a na druhém bezejmenný důstojník.

Literatura:
Eldem Edhem: Pride and Privilege: A History of Ottoman Orders, Medals and Decorations, Istanbul 2004
Erüreten Metin: Osmanli Madalyalari ve Nisanlari, Belgelere Tarihi, Istanbul, 2001
The medal collector 1961
A. A.Purves, ODM of Great War 1914 – 1918, Polstead 1989
V. Měřička, Orden und Auszeichnungen, Praha 1969
Autor : Jan Sehnal / seh1 🕔23.10.2011 📕7.108

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře