Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 11.

Autor : Petr von Fenstein / von Fenstein 🕔06.08.2011 📕7.914

Seriál

  1. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 1.
  2. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 2.
  3. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 3.
  4. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 4.
  5. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 5.
  6. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 6.
  7. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 7.
  8. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 8.
  9. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 9.
  10. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 10.
  11. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 11.
  12. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 12.
  13. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 13.

Podobné články

Další články autora

Dodávky letadel pro rok 1942

V předchozí části jsem se věnoval především roku 1941 v této bych dále rád navázal situací pro rok 1942 a stejně tak bych se na konci případně okrajově věnoval fenoménu "vysloužilých zastaralých letadel" - tedy tvrzení některých, zejména komunistických, historiků o dodávkách - zejména Brity - vyřazených letadel (např. stále v knihách velmi živé tvrzení o dodávkách vyřazených ledatel z africké fronty, apod.).

Rok 1942 tak jako v případě tanků budeme sledovat zejména po dvou pololetích - tedy 1. šest měsíců a 2. šest měsíců roku 1942. Bohužel i jako v předchozím případě v kapitole věnované tankům moderní studie na téma roku 1942 bohužel ještě nebyly vydány a tak opět - chtě nechtě - budu používat do určité míry zdroje staršího data.

Na druhou stranu bych opět rád na začátek poznamenal omezení této práce. Podobně jako v případě předchozích kapitol budu naprosto ignorovat vliv produkčních statistik hliníku, nerostných surovin, problematiku defektů a následné nadhodnocení produkce, apod.. Avšak stejně tak budu ignorovat velmi zajímavou kapitolu evakuace a relokace průmyslu pro rok 1941 a zejména 1942. Letecký průmysl totiž patřil mezi nejvíce zasažená odvětví celé ekonomiky SSSR - v polovině roku 1941 se totiž stále 93% veškerých produkčních kapacit tohoto odvětví nacházelo v západní části SSSR. Z celkového počtu pak plných 85% zůstalo na území obsazeném Němci. Do letních měsíců roku 1942 se celkově podařilo zprovoznit odhadovaně pouze 2/5 všech továren (údaj v knize M. Harrisona na základě komunistické publikace IVMV - Historie 2. světové války 1939-1945)! K tomu se přidala i problematika toho, že pouze 30-40 % zkušených pracovníků bylo dopraveno společně s továrnami. Ve většině případů začinaly tak tyto závody vyrábět s naprostou většinou nových pracovníků, kteří samozřejmě postrádali základní znalosti procesu a detaily jednotlivých designů, přístrojů, materiálů apod. Je tedy více než otázkou, zda by za takovýchto podmínek byl sovětský průmysl schopen vyprodukovat zejména v prvních 6 měsících roku 1942 zhruba 100 % a více toho, co bylo vyrobeno v druhé polovině roku 1941 tak, jak je udáváno většinou knih zaměřených na ekonomiku leteckého průmyslu (Krivošejev, IVMV, IVOVSS, Dymič a Šedivý, Harrison, Geust, G.S. Kravčenko, atd.)! Opět osobně soudím, že neformální odhad B. V. Sokolova, který tvrdil, že je možné, že produkce byla nižší i o více jak 50 % je stále více než realistický.

Podívejme se však - pro základní počty - opět do knihy od Krivošejeva pro statistiky věnované roku 1942.

Rok 1942 (v tis.) K 1. lednu, 1942
Dodaných Zařazeno
ve stavu
Ztráty % Ztrát (celkové) K 1.lednu, 1943
Bombardovací 3.7 4.1 7.8 2.5 32.1 5.3
Bitevní 0.4 7.2 7.6 2.6 34.2 5.0
Stíhací 7.9 10.7 18.6 7.0 37.6 11.6
Celkem 12 22 34 12.1 35.6 21.9

Tabulka 15: Počty a ztráty letecké bojové techniky SSSR v průběhu 1942

Autoři díla Triumf a tragédie jsou již však detailnější v tom, že poskytují data ohledně jednotlivých významných milníků - pro rok 1942 jsou to pak dny 1. května, 1942, a dále pak 19. listopadu, 1942, tedy na začátku operace Uran. Počty za VVS RKKA jsou tedy k 1. květnu, 1942 4 038 bojových strojů z toho však pouze 1 820 moderních typů (stíhací pak samostatně 1 757 strojů). V listopadu, 1942 pak 5 335 (moderní 3 748), z toho pak pouze 1 646 stíhacích. Samozřejmě tato čísla nezahrnují VVS VMF a PVO.

Dodávky do VVS RKKA pro rok 1942 pak jsou následující (opět nerozlišují autoři výrobu a dodávky na frontu) - stíhací 9 643, bombardovací 3 508 a bitevní 8 191. Celkově pak tedy bojových strojů 21 342. Do určité míry tato data potvrzují Krivošejeva, až na jeden celkem "malý" detail - Krivošejev uvádí data za všechny letecké složky dohromady!

Pro další čísla nahlédněme opět do Harrisonova díla "Soviet Planning in Peace and War, 1938-1945". Harrison uvádí podobná data jako Dymič a Šedivý tedy květen, 1942 - celkový počet bojových letadel jako 3 160 a pro listopad, 1942 jako 3 088. Za každou z period pak udává počet dodaných letadel jako 5 058 (leden-duben, poměrově odhadnuto na základě dat za 5 měsíců), 11 928 (květen-říjen) a zhruba 2 317 (listopad-prosinec, poměrově odhadnuto na základě dat za 8 měsíců). Celkem tedy za rok 1942 dodávky v počtu 19 303.

Letmým pohledem do dalších knih od R. W. Daviese, W. S. Dunna, atd. je vidět, že většina autorů udává velmi podobná čísla jako Krivošejev a Harrison zhruba od 18 000 do 22 000 dodávek. Tato čísla jsou však s velkými otazníky, protože nezohledňují již zmíněnou problematiku evakuace a relokace továren!

Přistupme tedy opět k analýze po bodech - začneme nejdříve dodávkami:

1) Dodávky na frontu za rok 1942 - vzhledem k tomu, že jsem již zmínil velkou většinu dat v předešlém odstavci, rád bych tato data doplnil pouze o statistiky spojeneckých dodávek a upřesnil tak poměry vzhledem ke dvěma datům - zhruba k 1. květnu, 1942 a k 1. listopadu, 1942.

Začneme květnem, 1942 - dodávky sovětských výrobců činily již zmíněných 5 058 dle M. Harrisona. Pokud bychom použili jednoduchou aproximaci na data od Dymiče a Šedivého za předpokladu toho, že jejich data jsou skutečně za celé letecké síly, ne tedy pouze za VVS RKKA, tak pak dle těchto statistik jsou dodávky 7 114 letadel, stejná aproximace Krivošejeva dává 7 333. Za stejné období činily spojenecké dodávky zhruba 1 350 (M. Harrison, po odečtení dodávek za prosinec), 1 085 (Dymič a Šedivý, po stejné aproximaci a za stejného předpokladu, že data udávají za všechny složky). Z těchto statistik pak spojenecké dodávky činily zhruba od 15,25 % do 27 % bez ohledu na typy. Pokud bychom však opět zohlednili fakt, že Spojenci dodávali především stíhací letouny, poměry vypadají trochu jinak - Spojenecké dodávky činily zhruba 605 stíhaček (Dymič a Šedivý, stejné předpoklady) a 907 (Harrison, stejné předpoklady). Tedy z celkového počtu pak Spojenci představují zhruba 20 % až 35,5 % (v závislosti na použitých zdrojích) všech dodaných stíhaček za 4 měsíce roku 1942 (v případě Krivošejeva a jeho údajů jsou procenta samozřejmě nižší).

Pro následujících 6 měsíců do 1. listopadu, 1942 pak bude situace s dodávkami víceméně podobná - dodávky spojeneckých strojů byly podle Harrisona zhruba 2 601 strojů, sovětská produkce pak 11 928. Dymič a Šedivý pak udávají sovětské dodávky jako 12 450 strojů (za předpokladu, že se jedná o data za všechny letecké složky), přičemž spojenecké dodávky činily za stejné období zhruba 1 519. Od května do listopadu, 1942 pak tedy Spojenci dodali na frontu zhruba od 13 % do 22 % veškeré letecké techniky. Pokud bychom opět zohlednili typy letadel a to, že Spojenci dodávali především stíhací stroje jsou poměry následující - spojenecké stíhačky tvořily od 20 % do 30 % (v případě Krivošejeva a jeho údajů jsou procenta samozřejmě nižší).

Pro bombardovací letadla pak Spojenci zhruba ze celý rok 1942 (z granularity dat se bohužel nedá odhadnout lépe) dodali 22-25 % (data především dle Dymič a Šedivý), což jsou poměrně překvapivá čísla vzhledem k převládajícímu přesvědčení o masové produkci sovětských bombardérů.

2) Frontové nasazení v roce 1942 - pojďme se však podívat dále na frontové nasazení opět za stejná období. V minulé kapitole jsem již zmiňoval, že dodávky byly rozdělovány mezi tři letecké složky a proto je celkem těžké konsolidovat některá data. Nicméně můžeme říci, že většinu letadel získala PVO a VVS DRRA. Já se však budu dále zabývat spíše počty uváděnými za všechny tři složky dohromady, i když opět Dymič a Šedivý ve svém díle uvádí počty za VVS DRRA. Osobně jsem toho názoru, že se jedná spíše o data za všechny složky, neboť jsou plně v souladu s počty udávanými ostatními historiky za všechny letecké složky (Krivošejev, Davies, Geust, Harrison, Kravčenko, atd.).

Avšak alespoň zde uvedu zajímavá data z námořnictva - víme, že určitá část spojeneckých strojů sloužila u VVS VMF. V průběhu jarních měsíců roku 1942 - březen/duben - např. u Severního loďstva sloužilo 44 Hurricanů z 90 strojů - 49 %, později pak v období kolem května až července, 83 Hawker Hurricane Mk. II ze všech 109 letadel, tedy zhruba 76 %. Po zbytek roku 1942 byl tento poměr víceméně stabilní (údaje od A. Hilla, po zahrnutí předchozí kapitoly je vidět výrazný procentuální růst u Severního loďstva v roce 1942 - 9,5 % - 49 % - 76 %).

Přejděme však k agregovaným datům vztaženým ke květnovým a listopadovým měsícům. Počty strojů a počáteční stavy jsem uvedl na začatku této kapitoly, tak teď již pouze procentuální vyjádření. Veškeré poměry, které zde uvedu, jsou opět za jednoho silného předpokladu a tím je, že jsou obsaženy v počtech bohužel i některé nebojeschopné stroje - pokud bychom zohlednili i tento faktor, pak spojenecký poměr bude velmi silně zvýhodněn, protože procenta nebojechopných strojů byla mezi Spojenci nižší i z toho důvodu, že nedocházelo k "přelivu" nebojeschopných strojů ve statistickém vykazování do dalších měsíců i roků.

K počátku května, 1942 tak počet spojeneckých stíhacích strojů v celém letectvu představoval zhruba od 25 do 35 % (Dymič a Šedivý ve své publikaci uvádí 14,2 % za VVS DRRA, vzhledem k nejasnostem ve statistikách těchto dvou autorů bych k tomuto číslu přistupoval opatrněji; v případě Krivošejeva a jeho údajů jsou procenta samozřejmě nižší - zhruba kolem 12,5 %). Pokud bychom však zohlednili ještě moderní stroje, tento poměr by byl mnohem vyšší vzhledem k tomu, že modernější stroje ještě na počátku května, 1942 představovali pouze kolem 60 % všech stavů.

V první polovině listopadu, 1942 nebyla situace až příliš jiná - díky masivním ztrátám došlo k tomu, že se počty stíhacích letadel oproti předchozímu období snížily. Harrison na rozdíl od dvojice autorů díla Triumf a tragédie udává, že se snížily i celkové počty letadel o zhruba 80 strojů (tedy celkové ztráty převýšily dodávky). Vzhledem k prodělaným ztrátám a náběhu sovětské produkce v druhé polovině roku 1942 se poměr spojeneckých strojů snížil - Dymič a Šedivý udávají 12,8 % za VVS DRRA. Podle statistik od ostatních autorů pak spojenecké stíhačky představovali zhruba od 19-30 %. Opět procento moderních strojů bylo zhruba 81 %, z čehož spojenecká letadla představovala větší procento než jejich procentuální poměr vůči všem stíhacím strojům.

3) Kvalitativní srovnání - pro rok 1942 nebude situace příliš odlišná od roku 1941 - spojenecké stroje se jako bojový systém po kvalitativní stránce vyrovnaly tomu nejlepšímu, co Sověti mohli do boje poslat. Nicméně podobně jako v předchozí kapitole odkazuji na odbornější literaturu, či články mých kolegů. Na druhou stranu bych také rád poznamenal, že v roce 1942 již Spojenci začali dodávat nové typy, kterých si Sověti vysoce cenili a na kterých dosáhla sovětská esa významných úspěchů (např. A. I. Pokryškin) - Bell P-39 Airacobra.


Obrázek č. 2: A. I. Pokryškin před svým letadlem je přivítám po svém dalším vzdušném vítězství

Závěrem bych tak pouze shrnul tuto kapitolu opět částí slov z výroku A. Hilla - v průběhu těžkých bojů v letech 1941 a 1942, v době, kdy většina sovětských továren byla na přesunu či čekala na dodávky surovin a výrobních prostředků, měla spojenecká pomoc kritický dopad. V podstatě významně nahradila výpadky v produkci, které Sověti utrpěli po německém útoku.

Na druhou stranu bych také rád poznamenal, že zejména v oblasti bojových operací a hodnocení dopadů Lend Lease dochází k velkým zjednodušením. Dopady spojenecké pomoci nelze pouze hodnotit přes prisma bojů tak, jak to dělá většina sovětských autorů, dále např. Overy, Glantz, atd.. Důležité je však zhodnotit LL i z pohledu makroekononie a zejména komplexní otázky makroekonomické rovnováhy (zejména z pohledu výrobních vstupů - rovnováha pracovních sil a zdrojů). Většina profesionálních historiků si však neuvědomuje tuto stránku celé komplexnosti pomoci s výzbrojí (již klasickým případem je britská dodávka zhruba 40 výrobních strojů pro leteckou továrnu č. 150 v červenci, 1942, což umožnilo, že tato továrna mohla po zbytek války dodat několik stovek letadel). Blížeji bych se timto fenoménem zabýval v samostatné kapitole.

Ohledně problematiky lživých tvrzení o dodávkách starých vyřazených strojů z RAF (zejména z Afriky) či USAAF (podobné) tedy až v další části.

Rád bych poděkoval kolegovi Darkfoldovi za cenné připomínky, velmi zajímavý zdroj dat ohledně sovětského letectva a rady týkající se organizace sovětských sil.

Rád bych poděkoval kolegovi ICEmu za cenné připomínky a rady týkající se organizace sovětských sil.

Seriál

  1. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 1.
  2. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 2.
  3. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 3.
  4. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 4.
  5. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 5.
  6. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 6.
  7. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 7.
  8. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 8.
  9. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 9.
  10. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 10.
  11. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 11.
  12. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 12.
  13. Ekonomická situace SSSR v průběhu 1941-42 a spojenecká pomoc Lend-Lease - díl 13.

Podobné články

Další články autora

Autor : Petr von Fenstein / von Fenstein 🕔06.08.2011 📕7.914

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře