Problém pirátství u Somálska 2 - Evropská unie a řešení somálského pirátství

Autor : Ing. Ondřej Šimon 🕔30.07.2011 📕6.749

Evropská unie a řešení somálského pirátství

Vojenská námořní mise EU NAVFOR Somalia „Atalanta

Přípravy námořní spolupráce

Za zrodem námořní mise EU NAVFOR Atalanta stála potřeba zajištění bezpečnosti humanitárních dodávek World Food Programme (WFP) více než třem milionům Somálců, na které se již v letech 2007-2008 podílela Francie, Dánsko, Nizozemí a Kanada.[1] Vzrůstající počet pirátských útoků na lodě přepravující humanitární pomoc pro Somálsko nakonec v lednu 2010 donutil WFP k přerušení dodávek potravin, kterého se domáhal Al-Šabáb, údajně ve prospěch somálských zemědělců.[2] Po zoufalém apelu WFP na mezinárodní společenství, se situace v kritickém roce 2008, chopila zejména RB OSN a EU.[3] Krátce před spuštěním historicky první mise EU NAVFOR se operací zúčastnilo i NATO.[4] Bezprecedentní šance pro EU se naskytla po prosazení rezolucí RB OSN z iniciativy Francie a USA, které podstatně rozšířily možnosti intervencí proti pirátům.[5] Pirátství tak paradoxně přispělo k rozvoji SZBP EU, který by bylo výrazně obtížnější za normálních okolností prosadit,[6] snad díky nekonfliktní povaze boje proti tomuto „obecnému nepříteli lidstva“.[7] Ke spuštění protipirátské mise Atalanta samozřejmě přispěly zároveň i (a nejenom) ekonomické zájmy členských států, související s námořním obchodem a rybolovem.[8]

Rada EU se v červnu 2008 začala zamýšlet nad možnostmi, jak přispět k řešení pirátství. V červenci převzala iniciativu Francie, předsedající Radě EU. Zahájení námořní dimenze SZBP EU bylo tudíž skutečně francouzskou iniciativou. Francie nejprve na svou stranu bez větších obtíží získala rybářské státy jižní Evropy, a poté se zaměřila na další významné členy unie. Snaha přesvědčit Velkou Británii či Nizozemí o podpoře mise SZBP EU, v podstatě konkurující Severoatlantické alianci, se zdála zprvu nereálnou.[9] Francie ve své dlouhodobé snaze provádět co možná největší část zahraniční politiky Francie prostřednictvím EU, nejprve jmenovala do čela nově vytvořené buňky EU NAVCO,[10] pověřené námořní dimenzí SZBP, Španěla,[11] a později, na post prvního vojenského velitele EU NAVFOR Somalia, Řeka, silných spojenců Francie v námořních otázkách.[12]

Německo dávalo přednost námořní spolupráci s USA v rámci NATO a zpočátku setrvávalo pasivní. Nakonec ale pod tlakem veřejného mínění omezilo svou účast na misi NATO a podpořilo EU NAVFOR.[13] K německé pasivitě nepochybně přispěla i komplikovaná právní situace, nedovolující námořnictvu zasahovat proti pirátství na volném moři. Když si Velká Británie uvědomila, že se mise uskuteční, a zúčastní se jí kromě Francie i Německo, Španělsko a další členové, rozhodla se nezůstat mimo, využít pověstných schopností a zkušeností britského námořnictva a stvrdit svou roli evropské námořní velmoci.[14] Atalanta se tak stala první misí SZBP EU, kterou vede Velká Británie, jež se projektu SZBP obecně příliš neúčastní. Proč tak Británie učinila, není zcela jasné. Spekuluje se o snaze zvýšit participaci na misích SZBP EU, lobbingu soukromého sektoru za účelem zachování Londýna jako sídla IMO a centra firem mezinárodní námořní dopravy,[15]nebo o příležitosti Velké Británie vést značně medializovaný boj proti pirátství, a sklidit prestiž za minimální náklady. Nepříliš nákladné sídlo mise v Northwoodu a jeho sdílené financování účelně potlačují vznik kontroverzí ohledně projektu EU NAVFOR mezi členskými státy. Britský Northwood navíc hostí i operace NATO, a tudíž Londýn, Paříž, Berlín i Washington se mohou spolehnout na kvalitní výměnu informací mezi EU NAVFOR, CTF-150, CTF-151 a NATO.[16]

Zahájení mise

Setrvalé zhoršování situace v Adenském zálivu a na západě Indického oceánu, zájmy členských států, jakož i reakce na opakované apely Rady Bezpečnosti OSN (RB) v rezolucích číslo 1814 (květen 2008), 1816 (červen 2008) a 1838 (říjen 2008) nakonec přiměly Radu Evropské unie k přijetí rozhodnutí o spuštění vojenské operace Evropské unie pod krycím názvem Atalanta. První námořní vojenská mise EU v rámci SZBP byla oficiálně spuštěna 8. prosince 2008, v den přijetí rozhodnutí Rady EU.[17] Dva dny poté se Rada usnesla na prvních detailech mise, jež měla podpořit snahy OSN v oblasti. Za hlavní úkol Atalanty byla označena obrana humanitární pomoci poskytnutím ozbrojeného doprovodu lodím WFP. Vedlejším cílem EU NAVFOR se stala ochrana ohrožených obchodních plavidel u pobřeží Somálska, předcházení, zadržování a potlačování útoků spojených s trestnými činy pirátství a ozbrojené loupeže. Za mezinárodněprávní oporu potírání pirátství na volném moři byla Evropskou unií pochopitelně vybrána konvence UNCLOS.[18] V současnosti mise funguje na bázi rezoluce RB OSN č. 1950 z listopadu 2010.[19]

Mandát mise

Rada EU stanovila mandát mise následovně: chránit plavidla WFP, zejména při plavbě somálskými teritoriálními vodami, nevyjímaje rozmístění ozbrojených složek přímo na palubě těchto lodí; soustavně kontrolovat určenou námořní oblast a na ad hoc principu poskytovat pomoc ohroženým či napadeným obchodním plavidlům; při boji proti pirátům a ozbrojeným lupičům – odrazování, předcházení či potlačování útoků, používat veškeré dostupné prostředky, včetně použití síly; členům mise Atalanta bylo rovněž dáno oprávnění k zatčení, zadržení a převozu osob, které se dopustili pirátství či ozbrojené loupeže, jakož i těch, ze zmíněných činů podezřelých. Stejným způsobem jsou jednotky Atalanty oprávněny k odejmutí lodí, zbraní i nákladu zadrženým osobám, a to i v případě, kdy došlo k dopadení pirátské lodě až po útoku. V neposlední řadě, Rada EU vyzývá Atalantu k navázání kontaktů se všemi nasazeními silami v oblasti, ať už pod vlajkou některého ze států nebo mezinárodní organizace, obzvláště s CTF-150 operující v rámci mise Enduring Freedom.[20]V reakci na kritické hlasy volající po ochraně Somálska před negativními důsledky zneužívání absence státní moci na velké části somálského území, se EU rozhodla zařadit mezi své cíle též monitorování legality rybolovu v oblasti[21] a snahu o zamezení ukládání toxického odpadu na území Somálska.[22]

Vedení mise

Prvním operačním velitelem EU NAVFOR Somalia byl nakonec vybrán britský admirál Phillip Jones. Operační velitelství, zabývající se administrativou, taktikou a plánováním, misi fakticky řídí z Velké Británie. Nicméně námořní síly členských států podléhají vojenskému velitelství, umístěnému na jedné z válečných lodí Atalanty na principu rotačního předsednictví,[23] které spolupracuje s podpůrnou základnou EU NAVFOR v Džibutsku.[24] Strategické vedení a politická kontrola nad misí byla svěřena, dle očekávání, Politické a bezpečnostní komisi, pod záštitou a zodpovědností Rady EU, předním řídícím střediskem a odpovědným orgánem unie pro zahraniční mise. Dozor nad prováděním mise potom Vojenské komisi EU.[25] Na druhou stranu, vedením pro kontakt mise s OSN, somálskými představiteli, regionem a všemi zúčastněnými aktéry byla pověřena Vysoká představitelka unie pro zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová (za pomocí vyslance EU u Africké unie) společně s předsednictvím Rady EU. Je velmi zajímavé, že Atalanta nebyla vymezena výhradně pro členy EU, právě naopak, Politická a bezpečnostní komise pozvala i třetí státy k účasti na misi.[26] Zatím se z nečlenských států EU zúčastnilo mise Atalanta Norsko, Černá Hora, Chorvatsko a Ukrajina.[27]

Financování mise

Nemalý zájem členských států byl však věnován otázce financování mise,[28] které se řídí, dnes již obvyklým mechanismem zvaným Athéna.[29] Ten se vztahuje na všechny vojenské mise EU a byl dohodnut na zasedání Rady EU 1. 3. 2004, byť podléhá průběžným úpravám speciální komise.[30]Mechanismus financování pomocí Athény se vztahuje na tzv. společné náklady členských států při účasti na zahraniční misi. Zdaleka ne všechny náklady misí ovšem hradí členské státy společně. Pokud náklady jednotlivých států nelze přiřadit z definice ke společným nákladům, pak si členské státy musí vynaložené výdaje uhradit samy.[31] Společné náklady mise EU NAVFOR Somalia byly stanoveny na ročních € 8,3 milionů[32] za rok 2009, € 8,4 za rok 2010 a 7,8 za rok 2011, což samozřejmě nekryje náklady členských států na provoz nasazených lodí či letadel, které si hradí členské státy, jež se dobrovolně na misi účastní. Výše uvedené částky se týkají zmíněných společných nákladů, které v podstatě pokrývají provoz operačního velitelství v Northwoodu a vojenského velitelství umístěném na jedné z lodí přímo v oblasti. Tyto společné náklady hradí všechny členské státy unie na základě jejich podílu HDP v unii,[33] na rozdíl od většiny celkových nákladů, které hradí členské státy dobrovolně na základě principu úhrady vlastních kontribucí společné misi. Celkové náklady mise Atalanta představují obnos zhruba € 400 milionů ročně (cca 10 miliard korun).[34]

Poznámky

[1] EU´s Institute for Security Studies. ESDP: The First Ten Years (1999-2009) – chapter 24 Atalanta, str. 393

[2] Ploch, L., Blanchard, Ch. M. et al. Piracy off the Horn of Africa, str. 16

[3] European Union Committe of the House of Lords. Combating Somali Piracy: the EU’s Naval Operation Atalanta, str. 7

[4] Chiarugi, M., Archibugi, D. Piracy Challenges Global Governance, str. 5

[5] Beyond Fashoda: Anglo-French security cooperation in Africa since St-Malo, str. 11

[6] Chiarugi, M., Archibugi, D. Piracy Challenges Global Governance, str. 5

[7] Hvidt, N., Mouritzen, H. Danish Foreign Policy Yearbook 2009, str. 80

[8] EU´s Institute for Security Studies. ESDP: The First Ten Years (1999-2009) – chapter 24 Atalanta, str. 393-394

[9] Hagemann, F. Strategic Planning for Comprehensive Security in the European Union´s Military Operations, str. 57-60

[10] Council of the European Union. Council Joint Action 2008/749/CFSP

[11] Bacas Fernández, J. R. et al. Crisis Somalí, Piratería e Intervención Internacional, str. 168

[12] Valin, G. La Lutte Contre la Piraterie au large de la Somalie: De l’Action Nationale à l’Action Européenne, str. 6-8

[13] Germond; Smith. Re-Thinking European Security Interests and the ESDP, str. 584-585

[14] Hagemann, F. Strategic Planning for Comprehensive Security in the European Union´s Military Operations, str. 61

[15] Chafer, T., Cumming, G. Beyond Fashoda: Anglo-French Security Cooperation in Africa since St-Malo, str. 12

[16] Hagemann, F. Strategic Planning for Comprehensive Security in the European Union´s Military Operations, str. 65-66

[17] Council of the European Union. Council Decision 2008/918/CFSP

[18] Council of the European Union. Council Joint Action 2008/851/CFSP, článek 1

[19] EU NAVFOR Somalia. Mission

[20] Council of the European Union. Council Joint Action 2008/851/CFSP, článek 2

[21] European Union Committe of the House of Lords. Combating Somali Piracy: the EU’s Naval Operation Atalanta, str. 9

[22] The Economist. Somalia´s Pirates: A Long War of the Waters

[23] Hagemann, F. Strategic Planning for Comprehensive Security in the European Union´s Military Operations, str. 30

[24] EU´s Institute for Security Studies. ESDP: The First Ten Years (1999-2009) – chapter 24 Atalanta, str. 396

[25] Council of the European Union. Council Joint Action 2008/851/CFSP, 3-7

[26] tamtéž, články 8-10

[27] EU NAVFOR Somalia. Mission

[28] Hagemann, F. Strategic Planning for Comprehensive Security in the European Union´s Military Operations, str. 71

[29] Council of the European Union. Council Joint Action 2008/851/CFSP, článek 14

[30] Council of the European Union, European Union External Action Service. Athena

[31] Rady Evropské Unie. Rozhodnutí Rady 2008/975/SZBP, Úřední věstník Evropské unie;

rovněž: Council of the European Union, European Union External Action Service. Regulation

[32] Council of the European Union. Council Joint Action 2008/851/CFSP, článek 14

[33] EU NAVFOR Somalia. Mission

[34] EU´s Institute for Security Studies. ESDP: The First Ten Years (1999-2009) – chapter 24 Atalanta, str. 391

Autor : Ing. Ondřej Šimon 🕔30.07.2011 📕6.749

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře