Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 2.

Autor : Petr von Fenstein / von Fenstein 🕔24.03.2011 📕5.732

Seriál

  1. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 1.
  2. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 2.
  3. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 3.
  4. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 4.

Podobné články

Další články autora

Kult věstonické Venuše ve filipínské variaci

Na rozdíl od většiny současných kultur tohoto světa je filipínská společnost založena na silném matriarchálním pojetí. Podle některých sociologů je toto dáno zejména stálou přítomností původních náboženských směrů, které oslavovaly přírodu a společně s tím ženu jako stvořitelku lidského života. Druhým aspektem je i možný protest či protiváha proti španělskému a amerického vlivu, které představovaly především patriarchální světy.

V samotné společnosti jsou tak hluboce zakořeněny a preferovány především ženské vlastnosti, a to i v obchodním prostředí. Pěkným příkladem této vlastnosti jsou např. i prezidentské volby, kdy posledními dvěma prezidenty se staly ženy. Z pohledu cizinců je tak nutné si dát bedlivý pozor na projevy svého vlastního chování, které je nám dáno naším prostředím tzn. je pro nás podvědomé a automatické.

Celkově řečeno výraznými rysy tohoto aspektu matriarchátu jsou:

Ø Odmítání agresivity zejména v jednání dvou lidí či subjektů

Ø Negativní reakce na tendence nutit někoho do určitého činu (rozhodnutí, podpis smlouvy, atd.)

Ø Snaha o dohodu win-win

Ø Řešení problémů spíše konsensem

Ø Velká starostlivost a široké pojetí rodiny i ve firemním prostředí

Ø Snaha o emphatii, pochopení člověka či obchodního partnera

Ø Častá komunikace a velká komunikativnost jako základní vlastnost Filipínců (z pohledu mužské části Evropy až „přílišná ukecanost)

Ø Čistota a snaha dobře a čistě vypadat i u mužů

Ø Vztah k dětem a mateřství, silné mateřské či výchovné sklony i u mužů

Ø Roznášení a šíření „drbů i mezi muži

Rád bych však také upozornil, že na Filipínách existuje jakýsi rozpor, který se projevuje především tím, že je rozdíl mezi sférou vlastností, hodnot jedince či společnosti, kde převažuje ženská esence a částí fyzického vzhledu mužského jedince či podstaty rodiny, kde převažuje spíše prvek mužský (a která je dána také historií tedy potřebou po silném muži jako ochránci kmene, rodiny či kultury). Ve fyzické sféře u mužů je preferován muž s výraznými maskulinními znaky a i v obchodu se stále projevuje vliv tzv. machismo (odvozeno od španělského slova macho tedy velký, silný, samčí či samec), tedy preference silných a zdravých mužů, kteří mají zároveň s tím výrazné mužské rysy (velký a silný nos, vystouplé lícní kosti, výrazné rysy obličeje, velmi silnými znaky jsou vyholená hlava, široká ramena a hrudník či silné svalnaté tělo) s potřebou neustále dokazovat svoji mužnost. Nicméně nejde o klasické agresivní mužské chování viz. USA či Evropa, ale spíše o exhibování zmíněných mužských znaků, tedy vystavování na odiv (přirovnal bych to např. k tanci).

Podobně je tento fakt matriarchální společnosti na první pohled zastřen i v pojetí rodiny nebo určité skupiny. Hlavou takovýchto společenství bývá většinou muž, i když, jak jsem již zmínil, např. v politice je silná preference osob ženského pohlaví a všeho, co ženy představují. V rodině nicméně takovéto mužské „vůdcovství“ je spíše formální směrem k vnějšímu světu a muž tak představuje ochránce rodiny a zároveň jakéhosi mluvčího rodiny, nicméně uvnitř rodiny/společenství jsou těmi, kdo vedou, dělají důležitá rozhodnutí atd. ženy. Na druhou stranu tato „dominantní“ role muže je podpořena také tím, že postavení ženy není až tak úplně rovnocenné mužům, což se projevuje zejména v podnikání.

Rád bych také podotknul, že tento matriarchát se projevuje i tak, že z pohledu Evropana se většina filipínských mužů jeví spíše dosti zženštilými, což zejména v obchodních vztazích může způsobovat problémy.

Závěrem bych rád trošku utřídil myšlenky této podkapitoly - na první pohled trošku nelogický nesoulad (matriarchální společnost s omezováním ženských práv) je slovy velmi těžko vyjádřitelným fenoménem, nicméně každý cizinec, který zavítá na ostrovy, je okamžitě konfrontován s touto zajímavostí. V případě, kdy na něco takového není náležitě připraven, může dojít k tomu, že člověk se velmi snadno ocitne na osobním tekutém písku, z kterého není snadného vysvobození, neboť člověk, který dostane nálepku v souvislosti s mužským chováním, je ve filipínské společnosti v podstatě odsouzen k nezdaru.

Hodnoty Filipínců a vzorce chování

V poválečných letech byli – i díky intenzivnějším interakcím mezi národy – započaty studie, které mapovaly hodnoty jednotlivých kultur a jejich vliv na chování a vnější projevy různých kultur. Nejinak tomu bylo i v případě zkoumání filipínských hodnot, které započaly především v souvislosti s již zmíněným úsilím o vytvoření identity filipínského národa. I přestože filipínská společnost je stále ve vývoji a dnešní hodnoty se stále mění a vyvíjí můžeme identifikovat několik hlavních, které jsou ukryty hluboko v této kultuře.

Jak jsem již popisoval na počátku této kapitoly, filipínská společnost se vyznačuje tzv. Split-level culture. Díky vlivu kolonizačních mocností došlo k tomu, že poznání „pravé“ filipínské kultury je skryto hluboko pod projevy jiných kultur. Nicméně můžeme říci, že ani jedna z civilizací, tedy americká či španělská, nijak vážněji nezměnila hodnoty obyvatel ostrovů. Jak budeme dále vidět v následujícím textu, většina těchto hodnot plně zapadá do asijského kontextu, některé tak známe např. z japonského (Amor-propio či hiya) či čínského prostředí (Go-between). Rád bych však na tomto místě zdůraznil, že tyto jednotlivé hodnoty dohromady tvoří silně provázaný systém - mají mezi sebou velmi úzké vazby, tudíž pochopení jednotlivých hodnot bez pochopení toho, jak na sebe vzájemně působí či jak se vzájemně umocňují, znamená nepochopit systém. Navíc s tím, jak bude dále vidět z výkladu, jednotlivé hodnoty přes sebe přesahují, tudíž určitá část jedné hodnoty např. hiya se promítá do ostatních hodnot a naopak. Tudíž můžeme velmi zjednodušeně říci, že v průběhu věků došlo k jakémusi splynutí všech hodnot do jednoho velkého „hodnotového koláče“. Já se však ve svém výkladu zaměřím na výklad jednotlivých hodnot, neboť jsem toho názoru, že bez poznání jednotlivých „čistých“ projevů a vazeb mezi nimi nelze pochopit celý systém.

Všichni cizinci navštěvující tuto zemi by se tak měli s těmito hodnotami (či tímto „hodnotovým koláčem) naučit žít a plně je respektovat, protože alespoň základní pochopení nás ochrání od nemilých překvapení, kdy se nám zdá, že věci jdou tím směrem, kterým potřebujeme, nicméně ve skutečnosti jdou věci směrem přesně opačným.

A) Vzorec chování: hiya

Začal bych hodnotou, která nejvíce vystupuje do popředí a zároveň s tím je samotnými Filipínci považována za důležitou součást Filipín, a tou je hiya. V rámci celé společnosti je to univerzální proměnná, která kontroluje a motivuje individuální a sociální chování.

Hiya v doslovném překladu znamená ostuda či možná lépe stud. Hiya je tak universální sociální sankce, která vytváří silné uvědomění, že člověk selhal a nedodržel tak standardy okolní společnosti. Ve filipínském kontextu tak především antropolog Frank Lynch vidí obecné mínění hiya jako „nepříjemný pocit, který doprovází povědomí o tom, že naše chování se nachází v sociálně neakceptovatelné rovině, či popř. že provádíme sociálně nepřijatelné skutky či činy.“ Ve stejném smyslu dodává americká socioložka-antropoložka Mary Hollnsteinerová: „Hiya může být přeložena jako „smysl pro sociální odpovědnost“, jako prevence, která podporuje konformitu s normami společenství. Když někdo poruší takovouto normu, okamžitě pocítí silný pocit studu či viny, což je projev uvědomění, že selhal v tom, co od něj očekávali standardy společnosti. A proto také nazvat Filipínce walang-hiya (česky podobné asi jako „být bez studu) znamená velmi tvrdě mu ublížit.

Filipínští zaměstnanci tak mají tendence se např. neptat svého vedoucího i v případě, kdy si přesně nejsou jistí tím, co by měli dělat, protože zde působí vliv hiya. Další ukázkou je, že např. hostitel může utratit za večírek více, než mu jeho finanční situace dovoluje; vyhozený zaměstnanec se může chovat silně násilnicky v důsledku hiya. Podobně také vaši kolegové v práci můžou přikyvovat vaším názorům, i když s nimi silně nesouhlasí.

Jak je vidět z předchozího textu, je to velmi těžké slovo k definici a přesnému vymezení. Jednou z pastí této hodnoty je také to, že člověk může být nařčen z toho, že nemá hiya, tedy je označen za walang-hiya. Na Filipínách je toto označení jedním ze smrtelných hříchů a označit někoho jako walang-hiya se rovná jej velmi tvrdě inzultovat.

Na druhou stranu hiya tak ve společnosti působí jako jakýsi samoregulační kontrolní element společnosti. Chování jedince je tak kontrolováno touto hiya a společně s tím chování celé společnosti je cenzurováno nebo naopak je schvalováno prostřednictvím této hiya. Víra jedince v hodnotu sama sebe je tak v podstatě zvyšována či snižována prostřednictvím toho, jaké hodnoty prezentuje v rámci svého hiya na veřejnosti. Být považován za hloupého či nedostát svým slovům nebo být otevřeně cenzurován nebo selhat v tom, co od nás každý očekává, znamená utrpět ztrátu hiya – ztrátu hodnoty sebe sama. A opačně, chovat se tak, že svým jednáním jdu proti všeobecně přijímaným pravidlům či konvencím nebo chovat se tak, že to neschvaluje komunita, znamená nemít hiya, tedy být walang-hiya. Tato „nálepka“ tak automaticky znamená vyloučení z komunity či z okruhu bližních (tedy z okruhu kinship – více v další subkapitole), a člověk se tak stane sociálním vyvrhelem. Z našeho pohledu Evropanů, kdy naopak vysoce oceňujeme individualismus a non-conformismus, se nám tak tato hodnota, popř. chování, může zdát úplně bez smyslu, protože naše vlastní chování je kontrolováno více osobními pocity, popř. osobními motivy a mnohem méně jakousi „sociální cenzurou“.

Nicméně na Filipínách tato vlastnost znamená, že ve spoustě měst či čtvrtích tak v podstatě není nutná funkce policie (i když samozřejmě existuje), protože komunita si tak sama kontroluje svoji vlastní harmonii a všechny nepřijatelné formy soužití jako zločin, vandalství, opilectví, atd. jsou kontrolovány a řešeny celou společností na základě konsensu, kdy aplikují své hodnoty hiya. Každý tak musí mít své hiya a chová se tak, aby svým jednáním získal respekt celé komunity.

Seriál

  1. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 1.
  2. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 2.
  3. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 3.
  4. Kulturní znaky a hodnoty filipínské společnosti - díl 4.

Podobné články

Další články autora

Autor : Petr von Fenstein / von Fenstein 🕔24.03.2011 📕5.732

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře