Byli to letci, chtěli létat

Autor : PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. / Ladislav Kudrna 🕔04.03.2011 📕12.699

Autorův web: http://kudrnaweb.psm-net.cz/index.htm

Ve své první práci (Když nelétali, Praha 2003) jsem uvedl, že masový nábor českých letců do služeb Luftwaffe či Lufthansy mohla být lest ze strany vyšších důstojníků, kteří očekávali jejich využití pro tvořící se odboj. Dále jsem uvedl, že se značný počet letců dobrovolně přihlásil na přelétávání československých letadel do Německa. Zatímco s poslední větou se dá souhlasit, tak s první, díky nově objeveným pramenům, nikoliv.


Českoslovenští letci po překročení polských hranic, jaro 1939

Bezprostředně po 15. březnu 1939 nikdo ve skutečnosti nevěděl, zda bude možné fungování českého letectva, ať již omezené a pod německým protektorátem. Mnoho pilotů a leteckého personálu potom využilo nabídku Němců k přelétávání strojů do Říše. Kolik konkrétně?

Bohužel mezery v archivních pramenech nám neposkytnou přesný počet. Za určitý příklad nám může posloužit hlášení velitele 6. leteckého pluku (Kbely), plk. let. Viléma 

Velitelství letecké brigády. Plk. Stanovský uvedl, že dobrovolně se k přeletu přihlásilo 11 pilotů pluku (všechno poddůstojníci) plus 8  dalších příslušníků leteckého či pozemního personálu.  Později se čtyři z těchto pilotů sešli v britském Královském letectvu (RAFRoyal Air Force).


Německý voják hlídkuje na letišti Kbely, 15. březen 1939. Avie B-534 ještě s československým označením

Hlášení plk. Stanovského, byla reakce na oznámení Ministerstva národní obrany, kterou za ministra podepsal div. gen. Ing. Jaroslav Fajfr, jenž stál v čele III. (leteckého) odboru MNO a řídil tak veškeré záležitosti týkající se  československého vojenského letectva. V této zprávě z 19. dubna 1939 se uvádělo, že říšskoněmecká správa požádala českou vojenskou správu o oznámení dobrovolně se hlásících pilotů pro přelet letounů do Německa. Po vzájemné dohodě bylo rozhodnuto, že  tyto dobrovolně se hlásící piloty oznámí velitel leteckého útvaru říšskoněmeckému zmocněnci (Reichs- beaufragte) na příslušném letišti, odkud měly být letouny přelétávány. Tímto zmocněncem měly být rovněž české osádky odbaveny.

Pro přelet byly stanoveny tyto náležitosti:

1) zahraniční přídavek,

2) zdarma ubytování a stravování v Berlíně,

3) pojištění: a) v případě úmrtí 50 000 říšských marek, b) v případě zranění až 100 000 říšských marek.

Pod vyhláškou MNO byl připojen text určený Velitelství letecké brigády, ve kterém bylo uvedeno, aby do seznamu dobrovolně hlásících se  pilotů k přeletu letadel byla připojena jména dalších sedmi leteckých důstojníků.

Škpt. let. Jaroslav Malý jedná 16. března 1939 v Berlíně s Hermannem Göringem 

 

Druhý den po okupaci českých zemí hlásil škpt. let.  Jaroslav Malý, československý letecký a vojenský atašé v Berlíně, v 19:10 hodin na Hlavní štáb/2.  oddělení MNO naléhavou urgenci na základě jeho jednání s maršálem Göringem, se kterým se sešel tentýž den.


Plukovník letectva Vilém Stanovský


Divizní generál Ing. Jaroslav Fajfr, od roku 1927 do okupace faktický velitel česko-slovenského letectva

Velitel Luftwaffe Malému sdělil, že mu leží na srdci osud důstojníků českého letectva, a proto se rozhodl zaměstnat české důstojníky, zejména ty mladší – zhruba do hodnosti majora. V prvé řadě měl zájem o piloty a pak o důstojníky z ostatních leteckých oborů – pozorovatele a radiotelegrafisty. Tito letečtí důstojníci měli najít uplatnění v různých oborech německého civilního letectva na  místech velmi  slušně honorovaných. V úvahu přicházely: Luftsicherungsdienst (služba na  letištích a u letecké policie), Wetterdienst (meteorologická služba), Luftdienstkommandos (jednalo se o útvary, které sloužily při výcviku protiletadlového dělostřelectva), případně uplatnění v leteckém průmyslu. Göring požádal, aby mu byly co nejdříve předloženy seznamy hlásících se důstojníků, obsahující:

- jméno a příjmení

- hodnost

- datum narození

- druh výcviku

- dobu dosavadního výkonu letecké služby

- případně stručný posudek dotyčného.

Německý maršál rovněž žádal, aby mu byly tyto seznamy předloženy co nejdříve, což  odůvodnil tím, že později – až civilní správa vydá různé zákony a nařízení – by tento svůj úmysl mnohem složitěji prosazoval. Škpt. Malý podotkl, že slovy „co je nejdříve“ se rozuměla doba 24 až 48 hodin.


Brigádní generál Ing. Alois Vicherek

Služba Hlavního štábu/2. oddělení MNO mu následně sdělila, že 17. března bude věc rozhodnuta a  zařízena; 18. března večer, nejpozději 19.  března dopoledne, by již mohly být seznamy v Berlíně, za předpokladu, že tam budou dopraveny letadlem.

Reakce českých letců na Göringovu nabídku

Dne 23. března 1939 Ministerstvo národní obrany nařídilo, aby  velitelé Leteckých pluků (1, 2, 4, 5, 6), Vojenského leteckého učiliště, Vojenského technického a leteckého ústavu, Leteckého skladu 1 a 2 a Ústředního leteckého skladu opětovně upozornili všechny důstojníky letectva, kteří se dosud nepřihlásili do německých civilních leteckých služeb, že tak mohou učinit dodatečně. Zároveň MNO upozornilo, že se přihlášková akce rozšířila i na  rotmistry letectva a délesloužící všech kategorií, a to: pilotů, střelců, radiotelegrafistů a mechaniků. Tento rozkaz zpracoval škpt. Mašek   a jako přednosta 1.  oddělení III. (leteckého) odboru jej podepsal brig. gen. Ing.  Alois Vicherek a následně schválil přednosta III. odboru MNO, div. gen. Fajfr.


Josef Hanuš jako brigádní generál československé lidové armády. V roce 1950 vystřídal Vicherka na postu velitele letectva

Na druhý den předložil velitel leteckého učiliště, plk. let. Bedřich Starý, na 1. oddělení III. odboru MNO přihlášku 58 důstojníků, rotmistrů a délesloužících do německých civilních leteckých služeb. Ve stejný den předložil velitel II/2. perutě Leteckého pluku číslo 2 (smíšený) Dr. E. Beneše, mjr. let. František Kryška, seznamy důstojníků, rotmistrů a  délesloužících poddůstojníků, kteří se dobrovolně přihlásili do služeb německého civilního letectva. Následující den následoval seznam příslušníků II/1. perutě Leteckého pluku číslo 1 (smíšený) T. G. Masaryka. Bohužel, ani v jednom případě, se seznamy nezachovaly. Pouze plk. Starý ve  svém hlášení uvedl, že se přihlásilo 58 letců.

V hlášení plukovníka Jaroslava Vedrala z 23. července 1941 o odbojové činnosti v Protektorátu za rok 1939, které bylo určeno pro prezidenta Beneše a ministra národní obrany, gen. Ingra, bylo, mimo jiné, uvedeno: „...přišel za mnou plukovník letectva Stanovský, velitel Leteckého pluku 6, jak čelit náboru našich letců pro Luftwaffe (správně však do německého civilního letectva, pozn. aut.). Kolem 75 % letců se tam hlásilo, dokonce celý Letecký pluk 2 v čele s velitelem pluku – legionářem.“ Není možné ověřit, zda se skutečně přihlásilo 75 % českých letců do služeb německého civilního letectva. Faktem zůstává, že se nejednalo o pár jedinců, ale desítky (snad stovky) osob z řad leteckého personálu.


Avia B-71 již v německých barvách

Před i po seznamech od velících důstojníků, docházely na MNO žádosti jednotlivců o přijetí do německých služeb.

V roce 1946 plk. Josef Hanuš, náčelník štábu letectva, v jedné ze svých zpráv, určených Reicinově Hlavní správě obranného zpravodajství (HS OBZ), uvedl, že většina důstojníků pochopila  Göringovu nabídku jako rozkaz, který byl záměrně vydán, aby snad jednou mohli všichni přeletět na druhou stranu. Z tohoto důvodu potom také našel výnos velký ohlas mezi letci. Na ministerstvu národní obrany se to podle Hanuše muselo urychleně „ututlat a seznamy se ztratily: „Já se bojím dnes do aféry píchnout, protože mám dojem, že asi z 80procentní pravděpodobností podepsal tento výnos Vicherek. Tím by ho ovšem měly v rukou živly, kterým nemůže ublížit, a které po případě v armádě nemají být. Jsem toho názoru, že nemůžeme  rozvířením této věci zničit výstavbu letectva, když tak jako tak to lepíme s bídou, a není dnes nikoho, kdo by mohl být postaven za Vicherka.

Letci odcházejí za hranice

Je skutečně možné, že nejeden český letec si od vstupu sliboval možnost úletu do Polska či Sovětského svazu.   Stejně tak je pravděpodobné, že v této době možnost uplatnění v německém civilním letectvu slibovala slušné hmotné podmínky a možnost létání. Není   možné s odstupem 70 let tvrdit, který faktor v této době převládal. Pravdou je, že již 26. dubna 1939 přeletěly dva letouny Avia B-71 namísto na německé letiště do SSSR. Jednalo se o  piloty Bohuslava Zikmunda a  Josefa Návesníka. Spolupráce mezi Němci a  českými letci dostala povážlivou trhlinu, ke které v té době  přispěly ilegální útěky letců do sousedního Polska, které již gestapo začínalo vyšetřovat. V létě roku 1939 končila i administrativní likvidace české armády a 1. srpnem 1939 se zakazovalo nošení vojenského stejnokroje rozbité republiky.


Brigádní generál Jaroslav Vedral, jediný generál československé armády, který padl v průběhu druhé světové války. Dne 6. října 1944, při vstupu na československé území, najel jeho automobil na minu a on zahynul


Velitel Luftwaffe Hermann Göring

Všechny tyto aspekty, stejně jako okupační zkušenost, přispěly k tomu, že se drtivá většina českých letců rozhodla nevyužít Göringovy velkorysé nabídky, ale rozhodla se pro boj proti nenáviděnému Německu. K odchodu za hranice se odhodlalo 1 265 československých letců. Tedy téměř 30 % leteckého personálu (výkonného i pozemního) z československého předválečného letectva.

Není třeba se domnívat, že by Göringovi tolik ležel na srdci osud českých letců. Svoji nabídkou, o které byl zřejmě předem informován i Hitler, zcela jistě sledoval pacifikaci letců. Němci si byli dobře vědomi, a  průběh okupace to dokázal, že právě důstojníci a inteligence budou největšími protivníky Třetí říše  v českých zemích. Nabídka, která zpočátku jistě navnadila nejednoho letce,   se však k německému překvapení minula účinkem.


Jaroslav Malý. Na snímku jako příslušník 310. československé stíhací perutě v bitvě o Británii

Více se dočtete v nové knize doktora Kudrny: Odhodláni  bojovat. Vlastenectví československých letců v  průběhu druhé světové války na pozadí válečných a politických událostí, která vyjde na podzim 2009 v nakladatelství Naše vojsko.

Uveřejněno s laskavým svolením autora. 

Vyšlo v časopise Fakta a svědectví 3/2009 vydavatelství Naše Vojsko

Autor : PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. / Ladislav Kudrna 🕔04.03.2011 📕12.699

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře