Židovská lobby a americká zahraniční politika: Úvod

Autor : Ing. Vadim Horna 🕔16.12.2010 📕6.305

Seriál

  1. Židovská lobby a americká zahraniční politika
  2. Židovská lobby a americká zahraniční politika: Úvod
  3. Židovská lobby a americká zahraniční politika: 1. Co je to židovská lobby
  4. Židovská lobby a americká zahraniční politika: 2. Jak izraelská lobby pracuje
  5. Židovská lobby a americká zahraniční politika: 3. Válka v Iráku
  6. Židovská lobby a americká...: 4. K čemu vede americká politika na Blízkém východě
  7. Židovská lobby a americká zahraniční politika: Závěr
  8. Židovská lobby a americká zahraniční politika: Literatura

Podobné články

Další články autora

Motto:
„Co jsou dějiny?
Jen báje, na nichž se lidstvo shodlo.“
Napoleon Bonaparte

Tato práce je uvedena citátem proslulého vojevůdce a politika Napoleona Bonaparta. Platnost tohoto citátu je univerzální. Nemusíme jej nutně aplikovat pouze na minulost dávnou, ale je velmi dobře použitelný i na události a politická rozhodnutí doby velmi nedávné. Z vědeckého hlediska by se dalo říci, že Napoleon byl konstruktivista, možná dokonce zakladatelem konstruktivismu.

Blízký východ je již po více než půl století zdrojem neustálého a neustávajícího napětí ve světové politice. Je to region, kde se střetávají různé kultury a náboženství. Tři významná světová náboženství mají své kořeny právě v tomto regionu. Z těchto důvodů bývá Blízký východ považován za hranici, na které se střetávají civilizace Západní (judeo-křesťanská) a Východní (muslimská). Teze o střetu civilizací nabývá významu v souvislosti s rozvojem globalizace po skončení studené války. Do té doby šlo spíše o střet mezi Židy a Araby resp. židy a muslimy. V tomto regionu má své těžiště také jeden z fenoménů současného světa, tedy terorismus. V současné době jde zejména o islámský fundamentalistický terorismus páchaný na nevinných židovských, evropských či amerických obětech. Méně známý je terorismus židovský, příznačný pro období před vznikem samostatného a nezávislého židovského státu v Palestině. Je tedy zřejmé, že k terorismu se uchylovaly zejména slabší národy, jejichž národně státní aspirace nebyly uspokojeny. Toto však v dnešní době již úplně neplatí. Těžko by se dalo tvrdit, že národně státní aspirace Saúdských Arabů nejsou uspokojeny, a právě z nich se rekrutovala většina pachatelů teroristických útoků na Spojené státy 11. září 2001. Fundamentalistický islámský terorismus tak pravděpodobně vychází zejména z pocitu radikálů, že islám a muslimská kultura jsou v defenzivě. To však naprosto bezprostředně souvisí právě s utrpením a neuspokojenými národními aspiracemi palestinských Arabů. Nejde tak o střet civilizací v Huntingtonovském smyslu, ale spíše o střet západní civilizace s radikály a fundamentalisty, příslušníky islámské civilizace.

Vzhledem k významným zásobám ropy v oblasti Perského zálivu a vzhledem k závislosti současné ekonomiky na ropě by se dalo říci, že Blízký východ je jakýmsi „heartlandem“ současného politického světa.

Pro dnešní svět je typické hegemonní politické postavení Spojených států. Po konci studené války a mocenském úpadku Sovětského svazu a Ruska USA nemají a pravděpodobně do doby vzniku protiváhy na Dálném východě a v jižní Asii ani mít nebudou žádného rovnocenného partnera ani soupeře.

Vzhledem k významu Blízkého východu a vzhledem k postavení Spojených států ve světové politice je velmi zajímavé věnovat se právě faktorům, které ovlivňují politiku Spojených států v tomto regionu.

Účelem této práce je poskytnout netradiční a snad ne příliš kontroverzní pohled na tvorbu americké zahraniční politiky na Blízkém východě.

Předmětem práce jsou procesy a síly, které ovlivňují politická rozhodnutí USA. Cílem práce je analyzovat poměrně silné postavení proizraelských, prožidovských nebo sionistických skupin ve Spojených státech, které věnují velké úsilí ovlivňování politiky Spojených států ve směru zdánlivě výhodném pro stát Izrael. Cílem je také ukázat, že taková politika je dlouhodobě neudržitelná a není v zájmu ani USA, ani Izraele.

Cílem není vykreslit americké židovské organizace typickým antisemitským způsobem, označujícím Židy za spiklence a jejich vliv jako vliv jakýchsi tajných konspirativních skupin, které ovládají Ameriku, potažmo svět. Nikoli, naopak tato práce popisuje pro-izraelské židovské politické organizace jako běžné politické organizace, které operují v naprosto standardním politickém prostředí. Vůdcové těchto organizací nejsou žádní tajní konspirátoři, ale informace o nich jsou běžně dostupné například na webových stránkách organizací, pro které pracují. Tyto organizace dosahují svých cílů zejména vynikající organizací a oddaností své věci. Až na výjimky, jakou je například „obviňování z antisemitismu,“ používají standardních politických metod.

Dalo by se očekávat, že vzhledem k závažnosti tématu bude k dispozici velké množství vědeckých prací zabývajících se vlivem židovské nebo lépe izraelské lobby na politiku Spojených států. Opak je však pravdou. Bohužel toto téma je ve Spojených státech tabuizováno a politika favorizující Izrael není v hlavním proudu akademického, politického a mediálního světa testována. V poslední době vyšla ve Spojených státech jediná vědecká práce zabývající se tímto tématem. Jde o knihu dvou předních amerických profesorů, Johna J. Mearsheimera a Stephena M. Walta. Oba fundovaní akademici sklidili ve Spojených státech zejména obviňování z antisemitismu, což je, jak ukážeme dále, jedním z nástrojů tlumení jakékoli diskuze na téma „americká politika favorizující Izrael.“ Nutno dodat, že v knize nenaleznete jedinou, ani skrytou antisemitskou poznámku. Ve vztahu k práci, kterou máte před sebou, sloužila Mearsheimerova a Waltova kniha zejména jako zdroj odkazů na další zdroje. Není nezajímavé, že nedostatek vědeckých prací je více než vykompenzován přebytkem antisemitských informací, zejména na internetu, a také oficiálních informací amerických prožidovských organizací, které jsou součástí lobby, což je předmětem práce.

Pro nedostatek vědeckých prací bylo nezbytné čerpat hlavně z médií. Vzhledem ke kontroverznosti tématu byly použity zejména internetové verze prestižních amerických, britských a izraelských médií, jako jsou: The Washington Post, The New York Times. CNN, BBC, Haaretz a Jerusalem Post. Z vědeckých zdrojů byly použity například: Foreign Affairs, Journal of Palestine Studies, Middle East Report nebo další. K jejich získání byl použit elektronický archiv akademických prací JSTOR.

Práce je rozdělena do čtyř kapitol.

V první kapitole bude analyzováno, co je v této práci chápáno pod pojmem židovská resp. izraelská lobby. Je poměrně těžké definovat, kdo do této lobby patří a kdo ne. Některé organizace se pohybují na hranici. Z hlediska této práce však jasné vymezení toho, kdo do této lobby patří a kdo ne, není nezbytné. Důležité je vymezit hlavní skupiny této lobby Při nejhrubším možném členění této lobby identifikujeme tři hlavní skupiny. Jde v prvé řadě o americké židovské pro-izraelské organizace. Dále o neokonzervativce a za třetí o křesťanské sionisty. Z tohoto nejhrubšího členění také vyplývá častější užívání pojmu „izraelská lobby“ než „židovská lobby“ a to právě z toho důvodu, že ne všichni hlasití zastánci a podporovatelé Izraele a jeho politiky jsou Židé. Tyto skupiny mají různý vliv, různé nástroje a také různé motivace pro svou podporu státu Izraele a jeho politiky. Tato kapitola se také bude zabývat tezí pro-izraelských skupin o shodě zájmů USA a Izraele. Tato teze bude vyvrácena v kapitole čtvrté.

Druhá kapitola se zabývá vlivem, který izraelská lobby vyvíjí na americký politický systém. Analyzován je zejména bezprecedentní vliv některých organizací patřících do lobby v Kongresu Spojených států. Analyzovány jsou nástroje, které jsou používány a cíle, které jsou sledovány. Dále se tato práce věnuje vlivu na politiku amerického prezidenta. Vliv lobby na prezidenta je méně stabilní a závisí zejména na osobě prezidenta. Jako případová studie analyzující sílu izraelské lobby je uvedena situace po 11. září, kdy je naprosto zřejmá konvergence politiky Spojených států k pozicím zastávaným izraelskými představiteli. Vzhledem k mocenskému potenciálu, velikosti zemí a závislosti Izraele na USA by se dala očekávat konvergence politiky Izraele k postojům USA.

Ve třetí kapitole bude analyzován vliv bezpečnostních zájmů Izraele na rozhodování amerických představitelů o invazi do Iráku. Hlavní tezí této kapitoly bude, že Irák nepředstavoval bezpečnostní riziko pro Spojené státy, ale pro Izrael. Tato kapitola tak identifikuje význam izraelských bezpečnostních zájmů jako jednoho z faktorů fatálního rozhodnutí o invazi do Iráku. Tento faktor však není jediný a tím, kdo měl kompetenci o této invazi rozhodnout, byl prezident Bush, nikoli kdokoli z izraelské lobby.

Poslední kapitola se bude zabývat konsekvencemi americké politiky na Blízkém východě a pokusí se identifikovat hlavní hrozby, které z této politiky vyplývají pro Izrael. Analyzována bude také udržitelnost současného stavu, kdy Spojené státy sledují na Blízkém východě spíše zájmy svého malého a ze strategického pohledu ne příliš významného spojence a poškozují tím své vztahy se spojenci jinými a strategicky nesouměřitelně významnějšími, například Tureckem, evropskými státy nebo také Saúdskou Arábií a dalšími arabskými i muslimskými státy.

Seriál

  1. Židovská lobby a americká zahraniční politika
  2. Židovská lobby a americká zahraniční politika: Úvod
  3. Židovská lobby a americká zahraniční politika: 1. Co je to židovská lobby
  4. Židovská lobby a americká zahraniční politika: 2. Jak izraelská lobby pracuje
  5. Židovská lobby a americká zahraniční politika: 3. Válka v Iráku
  6. Židovská lobby a americká...: 4. K čemu vede americká politika na Blízkém východě
  7. Židovská lobby a americká zahraniční politika: Závěr
  8. Židovská lobby a americká zahraniční politika: Literatura

Podobné články

Další články autora

Autor : Ing. Vadim Horna 🕔16.12.2010 📕6.305

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře