Africká unie a její role při zajišťování bezpečnosti a stability v Africe: Úvod

Autor: Ing. Kateřina Finková 🕔︎︎ 👁︎ 15.687

Také ve 21. století je africký kontinent neustále zmítán válkami a ozbrojenými konflikty. Od dob získání nezávislosti se více jak polovina afrických zemí stala účastníkem některého z konfliktů a v současné době se nachází buď ve stádiu boje za mír, nebo postkonfliktní mírové obnovy. Mír je pro Afriku jedním z nejdůležitějších předpokladů pro zabezpečení příštího rozvoje kontinentu, ale do budoucna by bylo velmi obtížné, aby si požadovanou bezpečnost zajišťoval každý stát individuálně. Podle většiny vládních představitelů afrických států je jedinou cestou pro dosažení tohoto cíle přijetí společné strategie ve jménu solidarity a spolupráce, a to zejména s ohledem na prohlubující se celosvětovou globalizaci. Názorný příklad současných společných snah o „řešení afrických problémů pomocí afrických způsobů“, např. v oblasti bezpečnosti, lze spatřovat v projektu Africké unie.

Moje diplomová práce se zabývá problematikou této organizace, která vznikla teprve na prahu 21. století, ale která si už stačila vytyčit vysoké cíle. Mimo jiné mezi ně patří i plnění úlohy garanta bezpečnosti a stability v celé Africe, jehož úkolem je v případě potřeby také intervence do vnitřních záležitostí jiných států, motivovaná snahou zabránit válečným zločinům, genocidě či zločinům proti lidskosti. Toto téma jsem si vybrala pro jeho aktuálnost a dále z toho důvodu, že mezi českými publikacemi doposud chybí ucelená práce, která by pojednávala o vzniku Organizace africké jednoty, potažmo AU, a o jejich roli při zajišťování bezpečnosti a stability na africkém kontinentě.

Reklama

Hlavním cílem mojí diplomové práce bude zjistit, do jaké míry se AU daří plnit roli onoho garanta bezpečnosti, zda se jí podařilo vytvořit efektivní orgány a mechanismy zajišťující institucionální podporu pro plnění jejích cílů a do jaké míry se ve svých snahách o zlepšení bezpečnostní situace na kontinentě opírá o pomoc regionálních, ale i mezinárodních organizací.

První kapitola pojednává o vzniku panafrikanismu jako myšlenkového základu Africké unie. Začal se rozvíjet v oblasti USA a Karibiku a jeho cílem bylo poukázat na marginalizaci, pocity odcizení, vykořisťování a zotročování černošského obyvatelstva žijícího jak v Africe, tak v diaspoře. Účel panafrikanismu spočíval ve snaze o nalezení společných cílů, ukončení rasové, sociální, ekonomické a politické diskriminace všech lidí afrického původu a v podpoře vzájemné spolupráce a solidarity. Na přelomu 19. a 20. století došlo k první institucionalizaci panafrikanismu, a to nejprve ve formě Panafrického kongresu, později ve formě Organizace africké jednoty, která zahájila svoji činnost v roce 1963. Hlavním cílem této organizace bylo osvobození všech afrických států z koloniální nadvlády a ukončení diskriminace černošského obyvatelstva v Africe, nicméně otázka zajišťování bezpečnosti či ochrany lidských práv se pro tuto organizaci nestala nikdy prioritou.

Druhá kapitola seznamuje se vznikem Africké unie, jako pokračovatele OAJ. V první části je poukázáno na změnu mezinárodních podmínek v 90. letech, které donutily africké vůdce k přehodnocení stávající politické koncepce fungující v rámci OAJ a k vytvoření nové organizace, která by lépe reflektovala potřeby celého kontinentu v kontextu současných mezinárodních podmínek. V druhé části kapitoly je kladen důraz zejména na objasnění základních cílů a principů této organizace, zdůrazněny jsou též formování konceptu bezpečnostní politiky a ochrany lidských práv a popis hlavních orgánů AU.

Třetí kapitola se pak věnuje zhodnocení bezpečnostní situace v Africe, zdroji konfliktů a hlavním koncepčním přístupům, které AU používá při řešení bezpečnostních otázek. Je zde podán nástin institucionálního zajištění bezpečnostní problematiky, kde vedoucí úlohu v rámci orgánů AU plní Mírová a bezpečnostní rada, jež společně s Komisí AU, Africkou armádou rychlého zásahu (African Standby Force) a dalšími specializovanými orgány tvoří základní strukturu mírové a bezpečnostní agendy AU.

Čtvrtá kapitola rozšiřuje oblast působení AU na spolupráci s africkými regionálními organizacemi, které tvoří jednak základ výše zmiňované africké armády, ale jsou také důležitým partnerem při harmonizaci a koordinaci snah o zajištění bezpečnosti v Africe. Kapitola se zabývá výhodami spolupráce mezi AU a regionálními ekonomickými společenstvími. Pozitiva této kooperace vyplývající zejména z blízkosti jednotlivým konfliktům, a tudíž ze schopnosti lepšího pochopení jejich příčin. Dále jsou v kapitole pojednány problémy a výzvy, které bude nutné do budoucna překonat, aby byla zajištěna efektivní spolupráce v oblasti prevence, řešení a managementu konfliktů.

Vedle regionálních organizací hrají v bezpečnostních otázkách důležitou roli také mezinárodní organizace. V páté kapitole budou analyzovány možnosti a výzvy spolupráce s OSN jakožto primárním garantem mezinárodního míru a bezpečnosti. Šestá kapitola přinese analýzu konkrétního postupu AU při řešení konfliktu v súdánském regionu Dárfúr. Pozornost je věnována jednak příčinám a vývoji celého konfliktu, jednak zapojení AU do jeho řešení, ať už ve formě AMIS (African Union Mission in Sudan), nebo společných sil AU a OSN pod názvem UNAMID (United Nations African Union Mission in Sudan). Konkrétně zde budou rozebrány problémy, výzvy a perspektivy obou misí, které by se měly podílet na řešení jedné z největších humanitárních krizí současnosti.

Reklama

Při zpracování této práce jsem využívala metodu historicko-analytickou, která nejlépe posloužila k uchopení dané problematiky.

Vzhledem ke skutečnosti, že do dnešní doby neexistuje ucelená publikace mapující vznik AU a její roli v bezpečnostní a mírové agendě tohoto kontinentu, využívala jsem pro zpracování diplomové práce pouze cizojazyčnou literaturu. Mezi nejdůležitější zdroje patřily monografie S. Makindy a W. Okuma s názvem The African Union: Challenges of globalization, security, and governance a T. Murithiho s názvem The African Union: Pan – Africanism, Peacebuilding and Development. Vedle monografických publikací jsem využívala také články z časopisůči periodik dostupných na internetu. Velmi přínosný byl zejména časopis African Security Review nebo internetové stránky Institutu pro bezpečnostní studia (Institute for Security Studies).

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více