Současná zahraniční politika Íránu: Úvod

Autor : Bc. Pavlína Šmídová 🕔30.10.2010 📕10.525

Seriál

  1. Současná zahraniční politika Íránu
  2. Současná zahraniční politika Íránu: Úvod
  3. Současná zahraniční politika Íránu: 1. Historický vývoj Íránu ve 20.století
  4. Současná zahraniční politika Íránu: 2. Vnitropolitický vývoj Íránu
  5. Současná zahraniční politika Íránu: 3. Soudobé zahraničně-politické vztahy
  6. Současná zahraniční politika Íránu: Závěr
  7. Současná zahraniční politika Íránu: Přílohy
  8. Současná zahraniční politika Íránu: Seznam zkratek, seznam literatury

Podobné články

Další články autora

V souvislosti s aktuálním děním na mezinárodní scéně jsem si jako téma bakalářské práce zvolila současnou zahraniční politiku Íránu.[1] Írán je země, která v historii hrála velmi významnou roli – perská říše měla hlavní centrum v dnešním Íránu.[2] I v současnosti se Írán snaží získat vedoucí úlohu v regionu. Írán je důležitou zemí z hlediska své rozlohy, populace, geografické polohy a surovinového bohatství. Již v 19.století se o území dnešního Íránu zajímaly z ekonomických důvodů evropské mocnosti. Velká Británie a Rusko si ze země udělaly polokolonii.[3]

Zvláštností Íránu je i jeho současný teokratický režim, který má rysy autoritativního, nikoliv však totalitního státu.[4] Svým politickým uspořádáním je v rámci islámských států výlučný. Na rozdíl od většiny islámských zemí se většina íránského obyvatelstva hlásí k šíitskému islámu.

V této práci chci najít příčiny chování Íránu na mezinárodní scéně a vysvětlit toto chování na základě analýzy vzájemných vztahů mezi Íránem a vybranými zeměmi, popisu novodobé historie Íránu a jeho vnitropolitické situace. Hlavním cílem práce je analyzovat vzájemné vztahy mezi Íránem a vybranými zeměmi. Dále se zabývám problémy, které se v těchto vztazích vyskytují.

V první kapitole se věnuji historickému vývoji Íránu ve 20. století. Toto období je důležité pro pochopení současné situace Íránu a jeho zahraničněpolitické orientace. Bílá revoluce v 50. letech, nástup Chomejního v 60. letech a irácko-íránská válka v 80. letech jsou události, které ovlivnily nejen vnitropolitický vývoj Íránu, ale zejména jeho zahraniční politiku. Nejdůležitějším mezníkem v íránské historii je islámská revoluce z roku 1979, která změnila charakter státu a jeho cíle. V první kapitole se zabývám i obdobím vlády prezidenta Rafsandžáního a Chátamího.

Ve druhé kapitole analyzuji vnitropolitickou situaci země, která je společně s historií prvkem ovlivňujícím zahraničněpolitickou orientaci. Nejdříve uvádím strukturu moci v Íránu, tj. obecnou charakteristiku státních orgánů, poté vliv náboženství – šíitského islámu – v íránské politice, který vzhledem k charakteru státu hraje důležitou roli. Následuje vývoj Íránu zaměřený na vnitřní politiku za vlády Chomejního včetně období jeho nástupce. Dále se zaměřuji na dva myšlenkové proudy v Íránu, které hodnotí změny v mezinárodním uspořádání po roce 1989. Analyzuji i prezidentské volby v roce 2005 a vládu zvoleného prezidenta Ahmadínežáda na zahraničním i na domácím poli.

Ve třetí kapitole se zabývám hlavními faktory, které utvářely a stále utvářejí zahraniční politiku Íránu. Poté se věnuji vztahům mezi Íránem a nejvýznamnějšími vybranými zeměmi či skupinami států. Uvádím historii a zejména současnost jejich vztahů a problémy, které se ve vztazích vyskytují. Jako první analyzuji vztahy mezi Íránem a Spojenými státy americkými (USA) a Evropskou unií (EU) a problém terorismu a jaderného programu. Srovnávám i pohled USA a EU na tuto problematiku. Dále popisuji vztahy mezi Íránem a zeměmi Blízkého a Středního východu, kde se Írán snaží o vedoucí pozici. V práci se zabývám analýzou aktuálního problému, tj. působení Íránu v Iráku, dále vztahy se Saúdskou Arábií jako důležité země v oblasti a se Sýrií jako tradičního spojence Íránu. Hodnotím vztahy i mezi Íránem a Izraelem. Dále se zabývám vztahy mezi Íránem a Čínou, jejichž vztahy jsou založeny na obchodní spolupráci, zejména v oblasti dodávek energetických surovin. Věnuji se i vztahům mezi Íránem a Ruskem. Zde se zabývám otázkou Kaspického moře a jeho surovinového bohatství. S tím souvisí i vztahy se zeměmi Střední Asie a Kavkazu.

Pro zpracování práce jsem použila knižní publikace, odborné články a studie převážně od českých odborníků na Blízký a Střední východ.[5] Vzhledem k nedostatku odborné literatury dostupné v naší republice jsem používala i internetové zdroje.

Poznámky

[1] Oficiální název Íránu: Íránská islámská republika.

[2] Název Persie byl pro území dnešního Íránu používán do roku 1935. (MidEastWeb. History of modern Iran.: http://www.mideastweb.org/iranhistory.htm) V práci však používám pro zjednodušení název Írán i v období do roku 1935.

[3] Veselý, Z. (2007): Dějiny mezinárodních vztahů. Plzeň: Aleš Čeněk, s. 152.

[4] Bureš, J. (2002): Státoprávní koncepce v programech islamistických hnutí na Blízkém východě. Mezinárodní vztahy. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, s. 7.

[5] V práci používám českou transkripci íránských jmen podle Cvrkala, Z. (2007): Írán. Praha: nakladatelství Libri.

Seriál

  1. Současná zahraniční politika Íránu
  2. Současná zahraniční politika Íránu: Úvod
  3. Současná zahraniční politika Íránu: 1. Historický vývoj Íránu ve 20.století
  4. Současná zahraniční politika Íránu: 2. Vnitropolitický vývoj Íránu
  5. Současná zahraniční politika Íránu: 3. Soudobé zahraničně-politické vztahy
  6. Současná zahraniční politika Íránu: Závěr
  7. Současná zahraniční politika Íránu: Přílohy
  8. Současná zahraniční politika Íránu: Seznam zkratek, seznam literatury

Podobné články

Další články autora

Autor : Bc. Pavlína Šmídová 🕔30.10.2010 📕10.525

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře